Na boskovickém gymnáziu došlo minulý týden k vážnému zranění jednoho z žáků. Po pečlivé úvaze jsme se rozhodli v našich novinách na událost zatím reagovat pouze zveřejněním vyjádření ředitelky gymnázia a krajského radního pro vzdělávání. Na sociálních sítích se u článku ovšem strhla velká debata o tom, jestli je takové vyjádření dostatečné a jestli nemá veřejnost nárok získat co nejrychleji další informace.
Podle nás veřejnost žádný takový nárok nemá. Nebavíme se zde o nové infekční nemoci, požáru nebo jiné kalamitě, kde je okamžitá informovanost zásadní pro veřejné bezpečí. Takto tragická událost, zejména pokud se týká dítěte, znamená těžko představitelnou psychickou zátěž pro všechny zúčastněné, v tomto případě od rodičů přes spolužáky až po personál školy. To poslední, co v takové situaci potřebují, je čelit od rána do večera dotazům veřejnosti nebo novinářů.
Totéž platí o desítkách či stovkách komentářů a domněnek, které se vyrojily na sociálních sítích. Jak je asi personálu školy, když si po tak traumatizujícím zážitku čte dohady a spekulace o tom, jestli žákovi pomohl nebo jestli jeho situaci dokonce nezavinil? Jak je jeho spolužákům? Jak je jeho rodině, jejíž soukromý život se zde stává předmětem veřejné debaty desítek neznámých lidí? Budu velmi přímý a rovnou řeknu, že o naše dohady, komentáře a doporučení zde nikdo nestojí – ničemu nepomohou a naopak mohou mnohé ze zúčastněných dále zraňovat.
Přesto zde může být i veřejný zájem. Veřejnost má například právo vědět, jestli škola neselhala nebo neměla ve věci udělat víc. Zde ale nemusíme naléhat hned, můžeme počkat na výsledky vyšetřování. Naše noviny se po nich budou ptát – ať už proto, abychom pověst školy očistili od nepodložených nařčení, nebo abychom se společně dobrali chyby a vyžadovali její nápravu. Snažit se o to teď by ale podle nás bylo nezodpovědné vůči všem postiženým. Nebavíme se o hrdinech našeho oblíbeného seriálu na Netflixu, bavíme se o skutečných lidech, kteří v těchto dnech prožívají velmi těžké chvíle. Udělejme pro ně tedy prosím to nejlepší, co můžeme – mysleme na ně v dobrém a dopřejme jim klidný prostor bez zbytečných komentářů.
