Pět témat pohledem lídrů: nemocnice, kruháč, městská výstavba, sportovní hala a městský architekt

Podle čeho se rozhodnout? Možná si s blížícími se volbami kladete stále častěji tuto otázku. Ohlasy nabízí pět důležitých boskovických témat, na kterých je vidět, jak se liší postoje lídrů jednotlivých stran. Můžete je porovnat s těmi vlastními.

foto: Zdeněk Tesař

(Při zpracování témat jsme vycházeli z našich předvolebních videorozhovorů, ve kterých odmítl účast lídr KSČM Ladislav Topínka. Proto jeho stanoviska chybí i v tomto článku.)

Nemocnice

Dlouho to vypadalo, že štěpícím tématem nebude nemocnice. Problematika sice navýsost důležitá, ale politická reprezentace z celého spektra říkala víceméně to samé. Politici podporovali možný převod pod kraj a bránili se úvahám o privatizaci. To se ale změnilo.

Lídryně koalice SPOLU Michaela Žejšková říká, že si určitě dovede představit debatu o soukromém provozovateli nemocnice, i když prioritou je převod pod kraj. Jednička uskupení Naše Boskovice a krajský zastupitel Lukáš Holík je přesvědčen, že kraj o nemocnici zájem má a dveře k převodu jsou otevřené. „Myšlenku jít do soukromé sféry proto vůbec nepřipouštím,“ dodává, ačkoliv je si vědom, že nemocnice je pro město velká zátěž. Podobně lídr Pirátů Radek Šamšula nechce o soukromém provozovateli spekulovat a jediným řešením je podle něj jednat intenzivně s krajem. Dodává ale, že pokud by převod pod kraj opravdu nevyšel, bylo by nutné debatu otevřít a problém řešit.

Petr Malach z ČSSD říká, že město by nemělo nemocnici nabízet jako bohatou nevěstu. A pokud by nevyšel převod pod kraj, viděl by cestu ve větší spolupráci s blanenskou nemocnicí a až kdyby se provoz ukázal jako neúnosný, nabídnul by nemocnici soukromníkům. Lídryně nového uskupení Změna22 Jana Syrovátková je ještě radikálnější, odmítá i převod pod kraj a privatizace je pro ni zcela nepřijatelná. Nemocnice je podle ní pro město příležitost, nikoliv zátěž, a měla by zůstat v městských rukou, aby město mělo možnost ovlivňovat kvalitu péče. Jana Syrovátková věří, že město nemocnici provozovat dokáže.

Lídr hnutí STAN Filip Jimramovský připomíná, že nová krajská organizace, do které by měl být sloučen provoz nemocnic a potenciálně i ta boskovická, vznikne nejdříve za tři až čtyři roky. Pro STAN je nepřípustné, aby se majetek nemocnice na kohokoliv převáděl zadarmo nebo za symbolickou jednu korunu. „Bavíme se o majetku v hodnotě půl miliardy korun,“ říká Filip Jimramovský. Větší část tvoří nemovitý majetek, tedy především budova nemocnice, zbytek vybavení. Příštího provozovatele ale STAN za těchto podmínek vidí jako otevřenou záležitost.

Lídr Boskováků Michal Staněk si myslí, že pokud by se nemocnice nedostala do sítě krajských nemocnic, mělo by ji dál provozovat město. „Soukromé společnosti tady už byly, a viděli jsme, jak to dopadlo,“ připomíná Michal Staněk nepovedenou privatizaci v 90. letech. Také Karel Trefný, který vede kandidátku SPD a Trikolory, připomíná špatnou zkušenost Boskovic z minulosti, kdy byla nemocnice v soukromých rukou. Ale riskovat by nechtěl ani převod pod kraj, takže by se klonil k pronájmu soukromníkovi, ale za pevně stanovených podmínek. Další nové uskupení Cesta K-lidem vede Radek Klon, který by o soukromém provozovateli určitě debatoval, protože podle něj má spoustu nemocnic v rukou soukromník a funguje to. Musel by být smluvně zajištěn rozsah péče. Raději by ale byl, kdyby nemocnici provozoval kraj. 

Kruhový objezd

Své odpůrce a příznivce má plánovaná stavba okružní křižovatky pod poštou. A nejinak je tomu i mezi politiky. 

S kritikou aktuálního projektu přišla v minulosti lídryně Změny22 Jana Syrovátková. Ta říká, že není odpůrkyní kruhových objezdů, ale je proti tomuto konkrétnímu řešení, které je podle ní špatně naprojektováno, a to především v navazujících úpravách ulice 17. listopadu a zprůjezdnění proluky vedle finančního úřadu. Lukáš Holík z uskupení Naše Boskovice si myslí, že projekt by měl být upraven především s ohledem na chodce. Pirát Radek Šamšula říká jasně, že on by tento kruhový objezd nestavěl. Přepracovat projekt podle něj není jednoduchá záležitost a dosavadní návrhy pro něj představují něpřiměřený zásah do celé lokality. Filip Jimramovský ze STANu si myslí, že by měla proběhnout širší diskuse s obyvateli, kterých se změna dotkne. 

Petr Malach z ČSSD říká, že pokud jsou dnes alokované peníze na kraji a ve Svazku a pokud se podaří přípravu projektu dotáhnout, byla by velká škoda nezačít stavět, protože v příštím roce už to nebude reálné. Za projektem jednoznačně stojí Michaela Žejšková z koalice SPOLU. Pokud by se nepovedlo letos začít stavět, také ona se domnívá, že by ze záměru sešlo. A bylo by nutné jej připravovat znovu, což by ovšem zabralo celé další volební období.

„Úplně zastavit, protože si myslím, že to vůbec nic neřeší,“ říká k projektu lídr SPD a Trikolory Karel Trefný. A dodává, že dopravu je potřeba dostat pryč z města. Radek Klon z uskupení Cesta K-lidem říká, že jemu osobně se kruhový objezd nelíbí, ale pro město je nejlepší jej udělat, protože jiné řešení podle něj není možné. Lídr Boskováků Michal Staněk přímo u křižovatky sídlí se svou kanceláří. „Ten kruháč, který je vyprojektovaný panem Novákem, je malý. Myslím, že ta křižovatka se dá určitě řešit jiným způsobem,“ domnívá se na rozdíl od Radka Klona Michal Staněk.

Městská výstavba

„Město není dobrý developer,“ říkává současný boskovický starosta Jaroslav Dohnálek (ODS). A co si o tom myslí volební lídři? Byli by pro, aby město samo stavělo a rozšiřovalo svůj bytový fond? 

Michaela Žejšková ze SPOLU se svým koaličním partnerem a stávajím starostou souhlasí. Kupříkladu výstavba za nemocnicí podle ní bude muset být realizována formou partnerství se soukromým developerem. Partnerství by ale mělo být nastaveno tak, aby část bytů zůstala městu. Jiného názoru je Petr Malach z ČSSD. „Nebál bych se jít do toho jako město,“ říká a dodává, že město si může najít odborníka, který mu pomůže stavbu připravit. Za nemocnicí by podle něj měly vzniknout alespoň čtyři městské bytovky. Lukáš Holík za Naše Boskovice upozorňuje na připravované dotace na družstevní výstavbu. A zároveň říká, že město by se mělo snažit co nejvíce rozšířit svůj bytový fond. 

Jasné stanovisko má lídryně Změny22 Jana Syrovátková, která je sama profesí architektka. Se starostou nesouhlasí a upozorňuje, že když staví developeři, město tahá za kratší konec. Dobře vedené město podle ní může být i dobrým developerem. A také ona upozorňuje na podporu družstevního bydlení. Filip Jimramovský ze STANu vidí inspiraci v Brně a ve spolupráci města se soukromým investorem. „Město poskytne pozemek a investor se zaváže, že bude poskytovat o 20 až 25 procent nižší pronájmy, než je tržní cena,“ vysvětluje Filip Jimramovský. Se starostou Jaroslavem Dohnálkem podle svého vyjádření souhlasí lídr Pirátů Radek Šamšula. Na druhou stranu by podle něj město mělo vlastnit bytový fond a jeho navýšení by mělo řešit smlouvou s developery.

„Proč by město nemohlo být dobrý developer? Já v tom nevidím problém,“ říká lídr SPD a Trikolory Karel Trefný. Ve městě mu chybí především startovací byty pro mladé. Michal Staněk z Boskováků je podle svého vyjádření pro obě varianty – město by mělo stavět svoje byty a zároveň by mělo od developerů v dalších lokalitách získávat další byty. Radek Klon z Cesty K-lidem má rovněž jasný názor: „Já bych to jednoznačně delegoval developerům, protože to už tak v životě chodí.“ S developery by ale město mělo lépe vyjednávat.

Sportovní hala

Velkým tématem nejen končícího volebního období je v Boskovicích stavba nové sportovní haly. Aktuální projekt, který současné vedení města připravuje v Červené zahradě, označuje Lukáš Holík z kandidátky Naše Boskovice za nereálný. „Nejlépe je, udělat ho úplně nově,“ říká své stanovisko. Vzniknout by podle něj měla opět pracovní skupina, která by připravila zadání haly odpovídající finančním možnostem města. „Musíme jít z hrušky dolů,“ dodává a také zdůrazňuje možnosti získání dotací, kterým je ale potřeba záměr přizpůsobit.

Ani Janě Syrovátkové ze Změny22 se projekt nelíbí a myslí si, že není přepracovatelný do funkčního řešení. Hala je podle ní předimenzovaná a špatně umístěná v rámci areálu. Podle Filipa Jimramovského ze STANu je důležité pokračovat ve vypracovaném generelu Červené zahrady, což aktuální umístění haly nerespektuje. „Jsme pro to, aby se vysoutěžila celá revitalizace sportovně-rekreačního areálu Červená zahrada v jedné architektonické soutěži a projekt se pak realizoval v několika etapách,“ popisuje lídr STANu. To by podle něj zabránilo tomu, aby nová politická garnitura vždy projekt shodila ze stolu. Nutnost generelu zdůrazňuje i lídr Pirátů Radek Šamšula. Následně by byl pro vyhlášení architektonické soutěže na halu a stávající projekt by tudíž opustil.

Pro stávající místostarostku Michaelu Žejškovou ze SPOLU je projekt haly hlavním těžištěm její dosavadní politické agendy. Je tedy samozřejmě pro pokračování, za projektem stojí a říká, že kritické připomínky byly vypořádány. „Z věcí, které na projektu nebyly ideální, jsme dovedli vyjít a někam ho posunout. Takže v tuto chvíli nevidím, proč bychom projekt měli zase měnit. Je podle mě dobře nastavený,“ říká lídryně SPOLU. Poměrně opatrný je ve svém vyjádření ke sportovní hale lídr ČSSD Petr Malach, který říká, že to bude otázkou až nového vedení města, které ale bude muset nejprve řešit otázky energetické krize a se stavbou haly to tak nejspíš nepůjde úplně rychle.

Radek Klon z uskupení Cesta K-lidem je pro to, aby nová hala byla v pasivním standardu, což by znamenalo začít s novým projektem. Zastupitelé podle něj při rozhodování ještě nemohli vědět, že budeme čelit energetické krizi. Boskováci podle Michala Staňka preferují, aby nová hala byla multifunkční a sloužila i pro kulturní a jiné nesportovní akce. V každém případě proto chtějí stávající projekt zastavit a přepracovat. Karel Trefný ze společné kandidátky SPD a Trikolory je jediný, kdo se vyjádřil i proti samotnému umístění haly v Červené zahradě. Stávající projekt by opustil, podle něj má smysl halu stavět jedině u některé ze škol, aby byla vytížená i dopoledne.

Městský architekt

Boskovice městského architekta dlouho neměly, pak několik let měly, a teď už ho zase nemají. Proto nás také zajímalo, zda by současní volební lídři funkci obnovili.

Pro je dle očekávání lídryně Změny22 a architektka Jana Syrovátková. Ta ale zároveň zdůrazňuje, že to musí být člověk, který ve městě sám nebude projektovat a na srdci bude mít rozvoj města. A bude apolitický, což by mělo zajistit, aby rozvoj byl kontinuální bez ohledu na to, kdo bude zrovna sedět na radnici. Michaela Žejšková z koalice SPOLU říká stručně, že město by městského architekta mít mělo. „Aby tady ta spolupráce nějakým způsobem koncepčně dále pokračovala,“ dodává. 

„Stoprocentně. Bez diskuse,“ odpovídá rovněž jednoznačně na otázku po městském architektovi Lukáš Holík z kandidátky Naše Boskovice. Podobně jednoznačný je i lídr ČSSD Petr Malach, který vysvětluje, že mu po odchodu Zdeňka Fránka přišlo lepší, aby se o novém městském architektovi rozhodlo až po volbách. S obnovením funkce městského architekta souhlasí i lídr STANu Filip Jimramovský, podle kterého městského architekta potřebujeme nejen pro to, aby hlídal novou výstavbu, ale také kvůli řešení středu města, kupříkladu reklamního smogu. Obnovit funkci městského architekta by Boskovice měly i podle lídra Pirátů Radka Šamšuly, který dodává, že ji město nemělo nikdy rušit.

Podle Karla Trefného z SPD a Trikolory je funkce městského architekta vhodná pro velká města a Boskovicím stačí místní architekti ke konzultacím. Podobně Michal Staněk z Boskováků si myslí, že funkce není nutná a městu stačí investiční odbor. Také Radek Klon z Cesty K-lidem se domnívá, že Boskovice městského architekta nepotřebují.

další zpravodajství