V Boskovicích jsou dva protiatomové kryty, další by mohly být improvizované

Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a vyhrožování jadernými zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina se otevřela i debata, jak jsou na tom někdejší protiatomové kryty budované za minulého režimu. Ohlasy zjišťovaly, kde a v jakém stavu jsou ty v Boskovicích.

Kryt na Slovákově uliciKryt na Slovákově ulici   foto: Tomáš Trumpeš

Hasiči krátce po začátku ruské invaze zveřejnili seznam úkrytů ve všech městech v České republice. Ovšem jde pouze o evidenční označení a nejsou zřejmá přesná místa, kde se kryty skutečně nachází. V případě Boskovic je v tomto seznamu celkem šest míst. 

I bez něj asi většina obyvatel města ví, že jedním z nich je posilovna v podzemí pod základní školou na ulici Slovákova. „Zpohotovení krytu by mělo být možné do 72 hodin,“ sdělil referent pro obranu z boskovického úřadu Petr Novák s tím, že kapacita tohoto krytu je 500 osob. Zároveň poznamenal, že většina stálých tlakově odolných krytů byla ovšem vyřazena z evidence. Žádný jiný kryt v majetku města, který by byl v evidenci, už nezmínil. 

Stavem a počtem krytů se boskovičtí radní zabývali na schůzi naposledy v roce 2015. Tehdy vznikl i ucelený materiál, kde se bunkry nachází a v jakém jsou stavu. Petr Novák s odstupem sedmi let sdělil, že od té doby se hodně změnilo a dnes už není možné brát údaje v tomto dokumentu za relevantní.

Ohlasy jej však mají k dispozici a zaslaly na základě něj dotazy na Hasičský záchranný sbor, zda údaje v něm odpovídají těm, které jsou v seznamu uveřejněném na webu hasičů pod kódovým označením.

Z odpovědí vyplývá, že většina ano, přestože i hasiči odpověděli, že aktivní jsou dnes v Boskovicích pouze dva kryty. „Námi zveřejněný seznam na internetu v sobě obsahuje jak aktivní stálé úkryty, tak i úkryty vyřazené z evidence úkrytového fondu. Tyto sice už nemusí být vybaveny funkční filtroventilací, ale jejich mechanická odolnost zůstává a proto je vedeme nadále v seznamu. V době vyhlášeného stavu ohrožení státu nebo válečného stavu by se zkontroloval aktuální stavebně-technický stav těchto staveb, a které by vyhovovaly, mohly by být využity po vhodných úpravách jako improvizované úkryty,“ vysvětlila Hana Lukasová z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru.

Z šesti krytů se s tabulkou stálých tlakově odolných krytů z roku 2015 shodovalo celkem pět, z čehož jeden byl právě ten na základní škole na ulici Slovákova, tedy jediný v majetku města, který je dnes v režimu „aktivní“. Další, které by mohly sloužit jako ty improvizované, protože byly vyřazeny z evidence, jsou například úkryty v podzemí boskovické nemocnice pro 200 osob nebo pod bytovým domem na Wolkerově ulici pro dalších 50 lidí. Tlakově odolný kryt pro 450 civilistů se nachází i pod učilištěm André Citroëna na náměstí 9. května nebo v bývalé traktorce na Chrudichromské pro dalších 50 obyvatel.

Poslední šestý kryt z hasičského seznamu ale v tabulce z roku 2015 chybí a ani sami hasiči neřekli, kde se nachází. Kryt pro 700 lidí byl v minulosti vybudován v areálu Minervy, jenže už v roce 2015 město nemělo žádné zprávy, v jakém je stavu, a ani hasiči se k tomuto objektu aktuálně nijak nevyjádřili a nevedou ho ve svém seznamu. 

Několik pater krytů je i pod budovou donedávna patřící hasičům na ulici Svatopluka Čecha. Objekt až pro 500 osob ale podle Hany Lukasové nemá evidenční číslo, protože se s těmito prostory v několika patrech pod zemí počítalo jako velitelstvím, nikoli jako úkrytem pro civilní obyvatelstvo. Navíc se nedávno přesunul z rukou hasičů do vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Vedení Boskovic aktuálně jedná o tom, aby město budovu získalo a vybudovalo tady mimo jiné novou mateřskou školu.

Celková kapacita pětice známých krytů je tak 1250 osob. Jde však jen o ty tlakově odolné, improvizačně jako úkryt mohou sloužit i různé sklepní prostory. Další bližší informace a především doporučený postup chování v případě ohrožení zveřejnili hasiči na svém webu. Zároveň ale uklidňují, že aktuální situace na Ukrajině nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé tlakově odolné úkryty narychlo obnovovat. Kdyby už k nějaké hrozbě došlo, je podle nich stejně nejlepší a nejefektivnější využít ochranných vlastností staveb, kde se člověk nachází, například sklepních prostor.

další zpravodajství