Krajský soud v Brně nedávno zamítl žalobu na trasu D43 přes brněnskou část Bystrc. Právě jižnější část od Kuřimi k dálnici D1 je nejvíce sporná – ta severní je ale jasně stanovená už minimálně pět let, a přesto se hýbe velmi pomalu. První úsek by v optimistickém scénáři mohl být hotový v roce 2028, dopravě ale nijak nepomůže.
Výstavba D43 nebyla pro stát nikdy velkou prioritou. Častěji se už v souvislosti s dálnicemi v Jihomoravském kraji v posledních letech mluvilo o D52, která se však od roku 1996 také neprodloužila ani o metr. Vina za tento neúspěch jde nejen za jednotlivými vládami, ale i za vedením Jihomoravského kraje, které dlouho nedokázalo připravit vlastní územní plán, správně nazývaný Zásady územního rozvoje. V roce 2012, když na hejtmanství vládla koalice ČSSD a KDU-ČSL pod vedením Michala Haška, Nejvyšší správní soud tento územní plán svým rozhodnutím zrušil. A teď k němu nejspíš zamíří i ten nový, který byl dopracován až v roce 2020 a jehož zrušení nedávno odmítl Krajský soud v Brně. Osud zásadního dokumentu je tak stále nejistý.
Už minimálně pět let je ale jasná trasa severní části od Bořitova k Velkým Opatovicím, potažmo Moravské Třebové v sousedním Pardubickém kraji. Právě na podzim 2016, kdy krajští zastupitelé odsouhlasili první verzi ještě neúplných nových zásad územního rozvoje s trasou D43 od Bořitova na sever, se ujala svého senátorského mandátu dlouholetá boskovická politička Jaromíra Vítková (KDU-ČSL).
„K mým prioritám patří zefektivnění postupných kroků ke zvýšení bezpečnosti dopravy v našem obvodu a urychlení výstavby D43. I když je velký, v některých případech až urgentní zájem přiblížit se k termínu zahájení výstavby této důležité dopravní stavby, jsem přesvědčena, že součinnost všech dotčených organizací, úřadů není dostatečná,“ prohlásila před senátním volbami v roce 2016 Jaromíra Vítková.
Za pět let, co je ve funkci senátorky, se jí podařilo rozhýbat především krátký osmikilometrový úsek mezi Bořitovem a Svitávkou, tedy de facto odnikud nikam. Tento úsek, který se „odloupl“ v roce 2019 od celé severní části pokračující až k budoucí D35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí, nebude mít prakticky žádný dopravní efekt, pokud na něj hned nenaváže další stavba, přinejmenším k Velkým Opatovicím na hranici Jihomoravského kraje. To ale v tuto chvíli není pravděpodobné. Stávající silnice I/43 mezi Bořitovem a Svitávkou neprochází žádnou obcí, takže ani tímto způsobem nová komunikace lidem nepomůže. Krátký úsek, který je stejně dlouhý jako stávající komunikace, ani příliš nezrychlí dopravu a jelikož ještě nevede na sever regionu, nedá se čekat, že by dálnice odvedla kupříkladu část tranzitní dopravy mimo Boskovice.
V současnosti je část budoucí D43 mezi Bořitovem a Svitávkou každopádně nejpřipravenějším úsekem. „Letos v září byl dokončen koncept dokumentace pro územní rozhodnutí. Po zapracování připomínek a vyhotovení čistopisu bude v nejbližších měsících probíhat inženýrská činnost pro zajištění územního rozhodnutí,“ stojí v nejnovějším materiálu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) z letošního září.
Stavební povolení očekávají silničáři v roce 2024 a začátek stavby v tom následujícím. Ředitel Odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna už na začátku roku 2018 hovořil o sedmi až osmi letech do zahájení výstavby, což se tehdy senátorce Vítkové nelíbilo. „Byla jsem z toho v šoku a tvrdě jsem na jednání hájila náš region. Je to nepřijatelné a chci to zkrátit,“ komentovala tehdy jeho vyjádření senátorka. V souvislosti s projednáváním petice k urychlení výstavby D43 požadovala, aby se stavební povolení vyřídilo nejlépe do roku 2022. To se ovšem zjevně nestane. Navíc Jaromíra Vítková i Luděk Sosna měli tehdy na mysli celou část dálnice od Bořitova na sever, nikoli jen krátký úsek ke Svitávce.
Teprve se ale uvidí, zda se stavba této etapy, která by měla probíhat v letech 2025 až 2028, nakonec ještě neoddálí. Například kvůli nedostatku financí nebo nevykoupeným pozemkům, které ŘSD stále ještě nemá ve svém majetku. Silničáři mají v tomto případě alespoň jednu výhodu, že přinejmenším těleso nedokončené německé dálnice Vídeň–Vratislav vlastní Jihomoravský kraj, popřípadě jsou tyto pozemky svěřené Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Při projednávání petice za urychlení výstavby D43 s více než 18 tisíci podpisy přijali senátoři v čele s Jaromírou Vítkovou také řadu usnesení žádající zejména ministerstvo dopravy k urychlené přípravě D43. ŘSD vyhovělo tomu, že byla dálnice zařazena mezi prioritní silniční stavby v České republice, do konce roku 2018 byla podle požadavků senátorů taktéž zpracována studie na část dálnice od Bořitova k Moravské Třebové, ale pak se postup zasekl. Nemohl tak být splněn další požadavek senátorů, aby se bezodkladně postupovalo v přípravě celé 47 kilometrů dlouhé komunikace.
To je i důvod, proč se příprava severní části D43 rozdělila. Silničáři se zkrátka v roce 2019 nedokázali dohodnout, jak má být široká dálnice právě od Svitávky na sever, jasno měli jen u osm kilometrů dlouhého úseku mezi Bořitovem a Svitávkou. Na severnější část se začaly znovu řešit různé studie a průzkumy, až nakonec letos v dubnu centrální komise ministerstva dopravy schválila, že tady bude stačit střídavý třípruh, tedy dva pruhy chvíli povedou ve směru na sever, chvíli ve směru od severu. Jen u napojení na budoucí D35 bude na posledních kilometrech čtyřpruh. „Pro takto nastavené parametry budou do konce roku zpracovány a předloženy ke schválení záměry projektu pro dílčí úseky,“ stojí v materiálu ŘSD.
Jaromíra Vítková ale tvrdí, že obce v regionu trvají na tom, aby D43 byla klasická čtyřproudá komunikace. „Policie se taktéž vyjádřila, že taková varianta je bezpečnější. Je až nepochopitelné, že ministerstvo dopravy přes všechny tyto apely stále trvá na variantě vystřídaného třípruhu,“ prohlásila senátorka. Zástupci ministerstva podle ní tuto variantu vybrali kvůli tomu, že vyšla jako nejekonomičtější. Mimo jiné se také odvolávali na to, že takové silnice jsou běžné v okolních zemích, jako třeba v Rakousku, Německu či Polsku.
Sama senátorka chce se stanoviskem obcí z Boskovicka a jejich požadavku na čtyřpruh seznámit nového ministra dopravy a snažit se ho přimět k tomu, aby jeho úřad změnil názor. „Pokud ani to nebude účinné, tak podle informací, které zaznívají, budeme muset k tomu třípruhu přistoupit,“ přiznala Jaromíra Vítková, která chce za rok v senátních volbách obhájit svůj mandát.
Každopádně i kvůli neustálým dohadům ohledně počtu pruhů je příprava zatím na úplném začátku. A se změnou v čele resortu se může vše opět znovu prověřovat a dále natahovat. U trasy od Svitávky na sever zatím není ani stanovisko dopadu na životní prostředí známé pod zkratkou EIA, takže potřebná povolení jsou dnes v nedohlednu. Jen s velkou rezervou a velkou dávkou optimismu se tak dá brát avizovaný termín zahájení výstavby D43 od Svitávky k Moravské Třebové v roce 2028. Tento devětatřicet kilometrů dlouhý úsek by pak měl být údajně hotov do čtyř let. Pro srovnání a zamyšlení: U osmikilometrové části od Bořitova ke Svitávce silničáři počítají s třemi roky výstavby.
V případě jižní části od Bořitova kolem Kuřimi přes Bystrc k dálnici D1 je stavba dálnice ještě více vzdálená. Jak bylo na začátku tohoto textu zmíněno, stále je předmětem soudních sporů. Částečně se tak její příprava posouvá, ale ne nijak rychle. Se stavbou, opět ve velmi optimistickém scénáři, se tady počítá nejdříve v roce 2030.
(Pro zjednodušení textu využíváme pro silnici jako označení zkratku D43, i když si uvědomujeme, že je dnes již nepřesné. Na druhou stranu je široce zaužívané a pro orientaci snazší stejně jako R43, což bylo označení, jež nesla plánovaná komunikace od samého počátku. Na D43 se název změnil v roce 2016, když se všechny rychlostní silnice, tedy i R43, úředně změnily na dálnice. V roce 2019 ovšem přišla vláda s tím, že mezi Brnem a Moravskou Třebovou nebude potřeba přímo dálnice, ale postačí nová kapacitní silnice I. třídy, kterou silničáři začali nazývat zkratkou S43, potažmo I/43. To však může být značně matoucí kvůli dnes existující silnici I. třídy číslo 43 (I/43) mezi Brnem a Svitavami. A aby těch označení nebylo málo, ŘSD podle letos v dubnu vydaného dokumentu „Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2050“ plánuje změnit číslo chystané kapacitní silnice na I/73.)
