Jak to vidí opozice

Vedle rubriky novinek Z radnice dáváme prostor také boskovické opozici, aby se vyjádřila k aktuálním otázkám, které vedení města řešilo či řeší. Odpovídají zástupci klubů ANO, Pirátů, Sportovců a KSČM.

Model sportovní haly v Červené zahradě podle návrhu Alberto KalachaModel sportovní haly v Červené zahradě podle návrhu Alberto Kalacha   foto: T.A.X.

Jak se vám líbí návrh sportovní haly od Alberto Kalacha a jak jste spokojeni s procesem přípravy investičního záměru?

LUKÁŠ HOLÍK (ANO): Podstatné je, jestli je projekt provozně funkční a cenově reálný. Stavba haly má být 25 metrů vysoká a lezecká stěna pouze 9 metrů, tohle je prohra pro lezce a nevyužití potenciálu budovy. Po jednání pracovní skupiny nás hlavně zneklidňuje přístup koalice, pokračovat v projektu bez důkladného dokončení investičního záměru, který by měl zodpovědět i otázky finanční, tj. náklady na výstavbu a provoz, a následně provést zodpovědné a obhajitelné rozhodnutí. Pamatujme na to, že máme udržitelné limity – 150 milionů na vše – a už teď jsou překročeny.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Návrh samotný se mi líbí. Nicméně to, jestli se zastupitelům něco „líbí“, by mělo být až poslední kritérium – důležitější je zhodnocení studie po architektonické, funkční, estetické i finanční stránce odborníky. Proces přípravy se nám nelíbí a na problémy upozorňujeme od začátku. Kdybychom uspořádali architektonickou soutěž, mohli jsme mít víc než jeden návrh. Z více návrhů jsme mohli vybírat i na základě předpokládané ceny. Momentálně máme návrh jeden, který bude podle městského architekta stát něco mezi 140 miliony a jednou miliardou. To je tristní.

RADEK MAZÁČ (STAN A SPORTOVCI): Návrh sportovní haly je zdařilý. Představuje netradiční, ale zajímavé ztvárnění sportovní haly, které respektuje požadavky sportovních oddílů. Příprava investičního záměru odpovídá požadavkům uvedené akce.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Návrh jako takový mě vcelku zaujal, nese prvky moderní architektury. To je ale jediné pozitivum tohoto podle mě dalšího mrtvého projektu. Podle mě se do prostředí Červené zahrady nehodí jak tvarem, tak rozměry – prostě se tam nevejde. Umístíme-li do oválného půdorysu hranatá sportoviště, vzniká tím automaticky řada těžko využitelných prostor. Zvýšení výšky z uvažovaných 11 metrů na 25 metrů neskutečně zvýší náklady na vytápění a klimatizaci. Hlavně ale cena spočítaná zatím podle kubatury převyšuje násobně 150 milionů – kde bychom na to vzali? Takto bych mohl dalšími vážnými argumenty pokračovat do nekonečna. Paní místostarostky, která za to zodpovídá, je mi upřímně líto.

Podporujete návrh, aby Boskovice přispěly obcím postiženým tornádem okolo jednoho milionu korun?

LUKÁŠ HOLÍK (ANO): Zastupitel za naše uskupení Petr Axman již následující den po této tragické události posílal žádost na všechny zastupitele, aby podpořili poskytnutí daru za město Boskovice. Podporujeme tento návrh, pomáháme tím dobré věci.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Každá koruna postiženým obcím se bude hodit. Kdyby se nedejbože podobná katastrofa stala v Boskovicích, byli bychom taky za jakoukoliv pomoc rádi. Pomáhat je normální.

RADEK MAZÁČ (STAN A SPORTOVCI): Podporujeme návrh příspěvku obcím postiženým tornádem. Částka by měla odpovídat možnostem našeho rozpočtu. Dále budeme reagovat po předložení návrhu ze strany rady města.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Náš rozpočet není kvůli covidu v nejlepší kondici, ale tato pomoc bude velkým gestem solidarity a návrh podpořím.

Souhlasíte s tím, že intenzifikace čistírny odpadních vod bude financovaná zčásti ze sjednaného úvěru?

LUKÁŠ HOLÍK (ANO): Úvěr byl zamýšlen pro financování výstavby sportovní haly nebo komunitního centra s knihovnou. Úvěr se uzavíral za velice dobrých úrokových podmínek obecně na financování investičních potřeb města v období 2019–2021, což splňuje i akce intenzifikace čistírny odpadních vod. Jak se ukazuje, do konce roku 2021 se pravděpodobně nepodaří zahájit stavbu ani jednoho ze zamýšlených projektů, a pokud by měl úvěr zaniknout, intenzifikace čistírny je nutná. Je to potřeba a je to pro všechny.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Pokud nechceme projekt úplně zastavit (což nechceme), druhou možností by bylo radikálně omezit jiné výdaje města. Tam nevidíme moc prostoru, k omezení výdajů už došlo i kvůli snížení příjmů, především z důvodu menšího výběru daní během lockdownu.

RADEK MAZÁČ (STAN A SPORTOVCI): Souhlasíme.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Kapacitu ČOV je potřeba rozšířit a technologie modernizovat, to je jisté. Pokud není kam jinam sáhnout, bude prostě potřeba využít úvěr. Má-li někdo lepší nápad, sem s ním.

Vedení města jedná o možném převzetí nemocnice s Jihomoravským krajem. Jak se k tomu stavíte a jak byste se stavěli k variantě, že by nemocnici provozovala soukromá firma?

LUKÁŠ HOLÍK (ANO): Všechny varianty prezentované na zastupitelstvu mají své výhody a svá rizika. Nejméně udržitelné se jevilo provozování městem Boskovice. Převzetí nemocnice krajem se zdá být nejvíce logická varianta, která by zajistila rozšíření krajských zdravotnických zařízení i směrem na sever regionu a je to i naše preferovaná varianta. Pokud by mělo dojít k převzetí, tak pod Jihomoravský kraj. Při vyjednávání je potřebné dbát na zachování rozsahu péče a dosažení standardu krajských zařízení.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Prodej soukromé firmě (nebo nějakou formu nájmu) vidíme až jako úplně poslední možnost, jak stabilizovat finanční situaci nemocnice. Jednání s krajem o převzetí, případně o nějaké větší formě podpory do doby, než vznikne krajský holding nemocnic a bude možné do něj začlenit i naši nemocnici, vidíme teď jako jednoznačnou prioritu.

RADEK MAZÁČ (STAN A SPORTOVCI): Prvořadým úkolem je zajistit provoz nemocnice a zachovat rozsah zdravotní péče. Forma provozování je věcí obchodně-právního nastavení a dalších jednání.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Nejsem z mnoha důvodů příznivcem předání nemocnice do soukroma. Hlavně s tím mají Boskovice svoje negativní zkušenosti. Dlouhodobě preferuji její předání Jihomoravskému kraji tak, aby se stala součástí sítě krajských zdravotnických zařízení. S radostí jsem proto přivítal obnovená jednání s Jihomoravským krajem i první pozitivní informace, že by k dohodě mohlo dojít. Spádovost nemocnice je více než 100 tisíc lidí, ale finance do ní jdou pouze z našeho rozpočtu. S napětím též očekávám výsledek výběrového řízení na nového jednatele. Rád bych věřil, že komise vybere toho nejlepšího kandidáta, který se nebude bát provést systémové změny, aby se zlepšila jak zdravotní péče, tak ekonomický výsledek.

Připravuje se rekonstrukce křižovatky u pošty a vybudování kruhového objezdu. Jak jste spokojeni s dopravním řešením v této lokalitě a s procesem přípravy?

LUKÁŠ HOLÍK (ANO): Dopravní stavbu jsem nechal prověřit nezávislým dopravním projektantem, abych měl skutečně potvrzené, že vše dopravně vychází správně. Jelikož je již možné pořádat veřejná setkání, bylo by vhodné seznámit zastupitele i veřejnost s připravovanou akcí. Nejlépe se všemi dalšími dopravními záměry, které se chystají a plánují. Započal jsem hned několik, cyklostezku Boskovice–Vratíkov, cyklostezku přes naše město, úpravu ulice Legionářská a další.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Okružní křižovatka může pomoci s průchodností tohoto místa, ale nevyřeší problém s autodopravou mezi obchodně-průmyslovou zónou za nádražím a rezidentní zónou kolem sídliště Na Výsluní. Je potřeba hledat řešení, jak posílit alternativní způsoby dopravy – pěší, cyklo- a hromadnou. Projekt okružní křižovatky nepočítá s pěšími ani s cyklisty, to je špatně. Další úbytek zeleně ve prospěch parkovacích ploch (naproti poště a evangelickému kostelu) je úplně špatně, zvlášť když o pár metrů dál (na ulici 17. listopadu) je velké parkoviště.

RADEK MAZÁČ (STAN A SPORTOVCI): Vybudování kruhového objezdu je logickým krokem k řešení složité dopravní situace v uvedené lokalitě. Řešení vychází ze zpracované studie, na kterou navazovalo vypracování projektové dokumentace. Posledním krokem je tedy dohoda o budoucí investici mezi městem, Svazkem a SÚS JMK. Proces přípravy je v souladu s postupy při realizaci uvedené akce.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Všichni víme, že současná dopravní situace v tomto prostoru zvláště ve špičkách není dobrá a z některých směrů se dlouho nedá vyjet. V tomto směru je kruhový objezd jedním z možných řešení. Pokud dopravní odborníci řekli, že to bude lepší než semafory, nezbývá, než jim věřit. Každopádně průměr musí být minimálně 35 metrů, aby bylo možno bezpečně ho projíždět i tahači s návěsy. Sokolská i Havlíčkova jsou krajské komunikace, takže za přípravu i realizaci zodpovídá Jihomoravský kraj.

Město neuděluje výjimky z vyhlášky o nočním klidu, a to nejen u venkovních, ale ani u vnitřních akcí. Je to podle vás správné?

LUKÁŠ HOLÍK (ANO): Od nepaměti v našem městě fungovalo celoročně několik diskoték v centru města, které končily provoz o víkendu až v ranních hodinách. Pak je otázka, proč může dostat povolení provozovatel diskotéky a ne provozovatel jedné mimořádné vnitřní akce. Věříme, že několik mimořádných akcí ve vnitřním prostoru bychom, tak jak v minulých letech, v našem městě zvládli.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Neudělení výjimky z vyhlášky je čistě politické rozhodnutí, o kterém si netroufám tvrdit, jestli je správné, nebo není. Troufám si ale tvrdit, že celonoční festival filmů v letním kině, který výjimku dostal, bude ve městě slyšet víc a vygeneruje v nočních ulicích města víc fanoušků nočního života než kdejaká vnitřní akce. Způsob udělování výjimek je pro nás v letošním roce velmi nesrozumitelný.

RADEK MAZÁČ (STAN A SPORTOVCI): V minulosti probíhalo velké množství akcí. Především v letních měsících nebyl víkend, kdy by se ve městě nekonala nějaká akce. Občané Boskovic tak byli v nočních hodinách vystavováni hlukové zátěži. V současné době není důvod k udělování výjimek.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Je to věčný spor mezi těmi, co chtějí či musí spát, a těmi, co se chtějí bavit. Takže je to o vzájemné toleranci. Nelíbí se mi nekompromisní politika „ode zdi ke zdi“. Domnívám se, že několik akcí ročně – zvláště těch tradičních a vyhlášených, navíc konaných v letních měsících – by šlo tolerovat a výjimku udělit. Zvláště na vnitřní akce, které nikoho neruší. Za rok po komunálních volbách snad dojde ke změně.

V městské radě zazněl návrh radního Karla Ošlejška (ČSSD) na snížení počtu boskovických zastupitelů. Souhlasili byste? Jaká je vaše představa?

LUKÁŠ HOLÍK (ANO): Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Je to popřípadě na širší diskuzi. Osobně jsem spíše přikloněn ke stávajícímu modelu. Důvod je jednoduchý, zastupitelstvo i rada města schvaluje důležité materiály a vždy chcete ten nejlepší výsledek. Snížením počtu zastupitelů bychom se automaticky připravili nejen o zastupitele, ale i o s nimi spojené názory, nápady, podněty k diskusi.

RADEK ŠAMŠULA (PIRÁTI): Neznám argumenty pana Ošlejška pro snížení počtu zastupitelů. Napadá mě pouze finanční stránka. Každý zastupitel stojí město ročně cca 28 tisíc korun, což je poměrně zanedbatelná částka, pokud dělá svoji práci a pečuje o rozvoj obce a její efektivní hospodaření. Jedna studie Červené zahrady stojí tolik, co snížení počtu zastupitelů o 5 po dobu jednoho volebního období. Větší množství zastupitelů naopak lépe odráží vůli voličů a rozdělení mandátů po přepočtu z odevzdaných volebních lístků po volbách. Diskuzi na toto téma se ale nebráním.

RADEK MAZÁČ (STAN A SPORTOVCI): Jsme pro zachování současného počtu zastupitelů.

VLADIMÍR FARSKÝ (KSČM): Na jedné straně je možná snaha ušetřit na mzdových nákladech. Podle mě jsou ale náklady na jednoho zastupitele v kontextu velikosti rozpočtu marginální. Na druhé straně je však otázka, jakou práci zvolení zastupitelé odvedou. To je však na všech občanech, komu dají svůj hlas. Jsem přesvědčen, že na komunální úrovni je třeba před stranickou příslušností preferovat osobnosti, které jsou ochotny pro město obětovat hodně svého úsilí, znalostí a času. K čemu je zastupitel, který za celé funkční období na jednání ZM ani nepípne?

další ankety