Město představilo návrh sportovní haly v Červené zahradě od Alberto Kalacha

Na setkání s veřejností v zámeckém skleníku představilo vedení města a městský architekt Zdeněk Fránek návrh sportovní haly, která má vyrůst v Červené zahradě.

Model sportovní halyModel sportovní haly   foto: Tomáš Trumpeš

Osobně se nakonec nemohl zúčastnit autor návrhu, mexický architekt Alberto Kalach, kterého zčásti zastoupil jeho španělský spolupracovník Gonzalo Mauleon. Sám autor okomentoval návrh alespoň díky zvukovému spojení přes internet. Na dotazy veřejnosti odpovídal zejména Zdeněk Fránek.

Setkání zahájil boskovický starosta Jaroslav Dohnálek (ODS). „Asi nemá cenu komentovat, že jako červená nit se několika volebními obdobími vine sportovní hala. Stavěním nestavěním, nevíme kde, nevíme co… Věřím, že se po dlouhé době dostáváme k nějakým stanoviskům a umíme se na těch věcech většinově shodnout. Nikdy asi nebude stoprocentní shoda. Byl bych rád, kdybychom o těch věcech diskutovali. Budu mít prosbu: nechme politiku a osobní politiku stranou,“ uvedl za začátku setkání. Místostarostka Michaela Žejšková (TOP 09) ho doplnila žádostí, aby se debaty pokud možno neúčastnili členové pracovní skupiny, kteří se na přípravě studie podíleli, a zastupitelé. „Chtěla bych požádat, aby byl dán prostor primárně veřejnosti, protože s vámi to řešíme, vy už jste to viděli a od toho máme pracovní skupinu,“ řekla místostarostka.

Městský architekt Zdeněk Fránek nejprve představil autora návrhu Alberto Kalacha. „Alberto Kalach je mexický architekt číslo jedna. Udělal řadu zajímavých staveb, oceňovaných po celém světě, je honorovaný mnoha cenami. Obrátili jsme se na tu nejlepší adresu,“ popsal Zdeněk Fránek a představil také několik staveb z Kalachova ateliéru.

Poté vysvětlil, jaké jsou podle něj přínosy spolupráce s proslulým zahraničním autorem. „Novodobá a proslulá architektura láká do měst hodně turistů a je v zahraničí velkým tématem. U nás tomu tak zatím není, jedinou výjimkou je tančící dům v Praze. V Boskovicích se to snažíme napravit a doufám, že se to podaří,“ řekl boskovický městský architekt.

Představení návrhu

Alberto Kalach v úvodu svého zvukového vstupu poděkoval za pozvání k tomuto projektu a představil vedoucího týmu, který na boskovickém návrhu pracoval. Tím byl právě přítomný španělský architekt Gonzalo Mauleon. „Spolupracovali jsme také s týmem Zdeňka Fránka, aby se projekt ubíral správnou cestou. Přestože jsem nebyl schopný v tuto dobu navštívit město, nastřádali jsme hodně informací a fotografií, takže jsme byli schopni porozumět architektuře a zdejšímu prostředí. Moc se nám líbí architektura Boskovic a zároveň příroda, která město obklopuje, kopce a les. Návrh byl inspirovaný městem i přírodou, propojením těchto dvou aspektů. Začali jsme od rozměrů hracího pole a geometrie, nechtěli jsme, aby to byla průmyslová budova ve tvaru krabice, ale něco jemného, živějšího a originálního,“ vyjádřil se Alberto Kalach.

I přesto, že hala nemá typický tvar, je založená na geometrii a měla by podle něj být jednoduchá na výstavbu a vejít se do daného rozpočtu. Součástí projektu byla i myšlenka dalšího menšího objektu kompozičně umístěného vedle haly. Ten by mohl být postavený buď hned, nebo v nějaké další fázi. „Máme víc tipů, co by v něm mohlo být,“ doplnil Zdeněk Fránek.

Hlavní vchod haly je otevřený směrem do areálu. Na pravé straně je parkoviště a vepředu je plazza orientovaná tak, aby z ní byl výhled právě k okolním kopcům. Celá hala je vystavěná tak, že hrací pole obklopuje dřevěná trámová konstrukce a střechu tvoří příhradová konstrukce, která vytváří uprostřed světlík – ten se může zatmít, nebo může do haly vnášet přirozené světlo.

Podrobnější popis haly představil Gonzalo Mauleon, který začal popisem interiéru. „Uprostřed se nachází hrací pole, kterému předchází vstupní hala. Po obou stranách jsou rampy, které jsou určené pro veřejnost a vedou do hlediště, a jsou zde také vstupy sportovců do šaten v horní části budovy. V hale je také bar, klubová místnost, zasedací místnost a samozřejmě hlediště s kapacitou 400 diváků,“ popsal uspořádání haly. Rampa je zavěšená na kovové konstrukci a v některých místech otevřená ven a v některých dovnitř. Nejprve měla být vnitřní, ale nakonec je umístěná po obvodu budovy zvnějšku. Část rampy je také určená pro novináře a televizní štáb. 

Na jedné straně haly je umístěná lezecká stěna a na druhé gymnastický sál. Hala má i podzemní část, kde je další část šaten a technické zázemí. 

Povrch fasády by měl tvořit buď corten, nebo měď či jiný plech. „Tím se ještě zabýváme,“ uvedl španělský architekt. Na fasádě je vidět struktura dřevěných nosníků i ocelová konstrukce. „Interiér jsme chtěli udělat celý otevřený a díky tomu, že je ze dřeva, působí teplým a příjemným dojmem,“ doplnil Gonzalo Mauleon.

Alberto Kalach dodal, že zatím se samozřejmě jedná pouze o studii, ale s návrhem jsou velmi spokojení a v práci na projektu budou pokračovat se týmem Zdeňka Fránka. „Nyní se musí vypsat soutěž na vytvoření dalších stupňů projektové dokumentace s určitými podmínkami na dodržení autorských práv, aby budoucí projektant spolupracoval s architekty ze studia Alberto Kalacha,“ popsal další postup boskovický městský architekt.

Na setkání byl k prohlédnutí také menší model objektu, vzniknout by měl ještě větší model v měřítku 1:100.

Diskuse

Na otázky veřejnosti odpovídal v diskusi zejména Zdeněk Fránek. Část z nich mířila k tepelným vlastnostem budovy. Stavba bude podle Zdeňka zaizolovaná, takže bude mít dobré tepelné vlastnosti. Jeden z prvních dotazů mířil k tomu, jestli nebude vytápění drahé, když je budova vysoká. Průměrná výška činí 22 metrů, v nejvyšším bodě je to 25 metrů. „Výška budovy nemá vliv na energetickou náročnost. Když se budova naplní teplem a to teplo nebude unikat, náročnost nebude větší než u nižších budov,“ odpověděl Zdeněk Fránek. Tvar budovy se postupně zužuje, takže kdyby měla hala tvar krychle, celkový objem by podle něj vyšel prakticky nastejno. Pro vytápění se počítá s využitím tepla ze zimního stadionu.

Podle Zdeňka Fránka ovšem nejde říct, že by byla budova v části nad rampou nevyužitá a tedy zbytečně vysoká. „Existuje pojem architektura, který vyžaduje prostorové řešení. Není to jen o tom počítat metry, počítat teplo, počítat tyto věci. Když do takového prostoru přijdete, můžete mít i jiné pocity, než že nám to jen tahá peníze z kapsy,“ reagoval na další z dotazů.

Upřesnil také, že podlaha haly bude dřevěná palubovka a kuželna by měla stát kousek od haly v dalším samostatném objektu. Další dotazy mířily k podobě lezecké stěny. „Parametry stěny nám byly zadány, až když byl projekt dávno hotov. Přesto jsme se tam pokusili stěnu dostat v takových rozměrech, že bude tvořit celou jednu stranu hřiště. Dlouhá je 25 metrů a na výšku má v nejvyšším místě 9 metrů. Přístupná nebude ze hřiště, ale k bude k němu orientovaná zády,“ popsal Zdeněk Fránek.

Další část dotazů mířila k předpokládané ceně stavby, tedy jestli návrh není příliš velkorysý a bude v silách města ho postavit, a jestli zrovna dřevo a ocel cenu nezkomplikují, protože v poslední době výrazně podražily. „Je pravda, že dřevo a ocel stouply o padesát procent a víc. Stouply tak i cihly a cement a plasty. Všechny stavby se nám v poslední době prodražily. Toto je problém, který tady nevyřešíme, je potřeba udělat projekt a dál s ním pracovat,“ odpověděl Zdeněk Fránek. Kompletně celý segment stavebních materiálů podle něj stoupl o tyto hodnoty, tedy více než padesátiprocentní zdražení.

„Cenu mohu říct docela přesně, odhaduju ji mezi 140 miliony a jednou miliardou. Je to věštění z křišťálové koule. My jsme cenu spočítali na 140 milionů,“ vyjádřil se městský architekt ke konkrétní odhadované ceně. Také prý nechal zpracovat odhad ceny další firmou, která staví podobné objekty, a ta přibližně před měsícem řekla, že by se vešla do 160 milionů. „Účelem všech těchto dotazů je zpochybňování, to je naše hezká česká vlastnost  všechno zpochybňovat,“ vyjádřil Zdeněk Fránek nelibost nad dotazy. Hala je podle něj velmi syrově pojatá. „Tak se to dnes dělá, může to být neokázalé, žádné drahé materiály. Corten je drahý materiál, ale je srovnatelný se střešní krytinou. Myslím, že nejdeme slepě do něčeho, co nedopadne. Byť nemůžu ručit, jestli to bude 150 milionů nebo 200 milionů,“ uzavřel své vyjádření k ceně. 

V rámci vytváření investičního záměru došlo také k dohodě, že se rozpočet navýší ještě o dva miliony na okolní zeleň. Vedoucí investičního odboru boskovické radnice Petr Zouhar doplnil, že si město zpracovalo tabulku asi deseti nebo dvanácti hal, které byly postaveny v posledních pěti letech v České republice a měly podobnou velikost. „Jediný parametr, který se dal srovnávat, byla cena za kubický metr. Výsledná cena nás překvapila, dostali jsme se zhruba k částce 3680 korun bez DPH za kubík. U tohoto návrhu kalkulujeme s cenou podstatně vyšší, asi 4500 korun za kubík,“ popsal Petr Zouhar.

K financování haly se vyjádřili také političtí představitelé města. „Bez dotace to určitě nepostavíme. Nicméně o dotace můžeme žádat, až budeme mít halu naprojektovanou,“ uvedla místostarostka Michaela Žejšková. Starosta Jaroslav Dohnálek doplnil, že nikdo nemůže vědět, jaké budou ceny, až bude hotový projekt, jaká bude situace na trhu a jaké budou dotační tituly. 

Nyní město čeká ještě jedno setkání pracovní skupiny, které proběhne 3. srpna. Pak se bude hotovým investičním záměrem zabývat městská rada a následovat by měl výběr projektanta. Zhotovení projektu by mělo podle místostarostky trvat přibližně dvanáct měsíců.

další zpravodajství