Tomáš Trumpeš: PF 2021: Zkusme vidět i skrze slepé skvrny!

Milé čtenářky a milí čtenáři, je ráno prvního dne roku 2021 a za oknem všechno vypadá, jako by byl normální, pěkný, námrazou pokrytý zimní den. Je snadné na chvíli zapomenout, v jaké situaci se nacházíme, asi jako když jsem si včera při odchodu na silvestrovskou vycházku úplně zapomněl vzít respirátor. Vytěsnit nepříjemné je svůdné, stejně jako nevidět to, co se nám nehodí.

foto: Tomáš Znamenáček

Pravda je, že svět za oknem se neprobouzí do normálního, pěkného roku. Všichni to víme. Bude to ještě těžké, možná těžší než loni. Světlo ve tmách už ale vidíme a i ti největší katastrofisté říkají, že během letoška bychom díky vakcinaci měli dostat epidemii pod kontrolu.

Zůstane nám to, co nyní bolestně a draze získáváme – zkušenost, že náš svět je křehký. A že mnohdy stojí na neviditelných, opomíjených a nedoceněných strukturách a lidech. Zajímavé je, že svět, stát i město prochází touto zkušeností stejně, boj s nemocí covid-19 běží na všech úrovních. V Ohlasech nevyhlašujeme boskovickou osobnost roku, ale kdybychom to dělali, volba by byla jako u světových médií jasná – byli by to zdravotníci v boskovické nemocnici a pečovatelé v sociálních službách. A všichni, kdo jim pomáhají. Pak jsou tu samozřejmě další: mnoho lidí asi pocítilo, jak důležité je mít pro své děti dobrého učitele, velký kus práce udělali hasiči, tolik proklínané neziskovky a ano, také mnohdy dehonestovaní politici a úředníci.

Celá společnost, tedy i naše město, stojí daleko víc na tom, co jsme si zvykli považovat za druhořadé nebo za samozřejmé. Za jeden z největších současných omylů pokládám domnělý konflikt mezi fungující ekonomikou a epidemiologicky efektivními opatřeními, které ji údajně omezují. Naopak se ukázalo, že pokud dobře nefungují složky státu jako je zdravotnictví, sociální služby, školství, veřejná správa a také politika, velmi rychle se dostane do problémů i ekonomika, která jejich služby využívá.

Kdybych měl vybírat také knihu roku 2020, byl by to jednoznačně soubor textů sociologa Daniela Prokopa Slepé skvrny – o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti. Kniha vyšla ještě před pandemií, ale poukazuje velmi přesně na to, co jsme nyní dostali příležitost uvidět, co pandemie posléze nasvítila, jak říká sám autor.

Slepé skvrny máme na svém vidění světa všichni. A všem bych nám přál, abychom je v roce 2021 také v Boskovicích dokázali alespoň zčásti prohlédnout. Abychom viděli to opomíjené, ale důležité. Abychom měli víc pochopení pro ty, kdo jsou slabší a jsou dopady pandemie zasažení víc, i když je třeba není moc vidět. Abychom pro začátek aspoň chápali, že o vážnosti situace nerozhoduje naše osobní zkušenost s nemocí či to, co vidíme ve svém bezprostředním okolí, ale situace v nemocnici a extrémní každodenní zatížení zdravotníků, které na očích nemáme.

Do roku 2021 všem za Ohlasy přejeme hodně zdraví, fyzických i psychických sil, hodně ohleduplnosti a schopnost vidět to, co jsme dosud neviděli. I my se o to budeme snažit.

PF 2021!

další názory a komentáře