Deana Láníková: Louka místo sečeného trávníku?

Dva články věnující se loukám v zastavěných oblastech napsala pro Ohlasy botanička Deana Láníková, členka Zelené peřiny. První díl pojednává o problematice obecně, druhá část se zaměří na konkrétní příklad v boskovické průmyslové zóně.

Ilustrační fotoIlustrační foto   foto: archiv autorky

Asi netřeba opakovat, jaký význam mají zelené plochy v zastavěných oblastech. Zatravněné plochy ve městech a na vesnicích významně zadržují vodu a udržují v zástavbě příjemné mikroklima. Trávníky také snižují prašnost a omezují negativní vliv hluku, na svazích jejich porosty zabraňují vodní erozi. Nalézají zde útočiště živočichové, kterých v krajině stále víc a víc ubývá, zvláště hmyz a další druhy v navazujícím potravním řetězci (ptáci, drobní hmyzožravci a další). V neposlední řadě je dokázané, že zelené plochy ve městě působí pozitivně na naši psychiku.

V poslední době je především ve městech aktuálním tématem vzhled a údržba travních ploch. V minulosti byly „vzorem“ upraveného veřejného prostoru zelené plochy pravidelně sečených nízkých trávníků. Avšak vzhledem ke změnám klimatu v posledních desetiletích nemohou trávníky při tomto stylu údržby dobře fungovat. Je to z důvodu častého sečení a sečení na nízkou výšku, kdy trávník při nedostatku vláhy nestačí regenerovat, a také proto, že jsou tyto porosty ve většině případů druhově chudé s převládajícím zastoupením trav (především jílek vytrvalý, kostřava červená, lipnice luční a další). Při nevhodné péči trávy v letním suchém období často upadají do tzv. letní dormance, kdy zcela zaschnou. Trávníky jsou poté nevzhledné a hlavně nedokáží při nárazových deštích zadržet vodu, která z povrchu půdy lehce odteče.

V současnosti se ale pohled veřejnosti na vzhled trávníků mění – v mnoha městech se v posledních letech omezilo sečení a díky tomu některé trávníky měly možnost vykvést. Tyto trávníky se často označují jako „luční trávníky“, neboť obsahují vedle trav vyšší podíl kvetoucích bylin (například jetel plazivý, jetel luční, máchelka podzimní, řebříček obecný, jitrocel kopinatý, pampeliška obecná, černohlávek obecný a další). Oproti druhově chudým porostům s dominancí trav zůstávají i při déletrvajícím suchu zelené. Hostí mnoho druhů hmyzu, především opylovačů, a za květu působí esteticky. V některých městech jsou travní porosty s převládajícím jílkem na určitých příhodných místech nahrazovány druhově pestrými porosty lučních druhů (tzv. květnaté louky).

Výše zmíněné trendy vidíme v posledních letech i v Boskovicích – luční trávníky letos bohatě vykvetly například na sídlišti Pod Oborou, před školou na ulici Sušilova, na náměstí Dr. Snětiny i jinde, a s porostem květnatých luk se můžeme setkat například v parku u nádraží a nově na ulici Komenského.

V rámci města není úplně jednoduché se o tyto travní porosty starat. Uzpůsobit jejich péči a údržbu tak, aby se vyšlo vstříc přírodě a aby byli i místní obyvatelé spokojení. Částečně i proto vznikla v Boskovicích občanská iniciativa Zelená peřina, se kterou se čtenáři Ohlasů seznámili v jednom z minulých článků. Tento spolek se obecně zabývá podporou zeleně v rámci města a konkrétně u trávníků se snaží o nastavení správného managementu a o nové zakládání druhově bohatších porostů. Díky jeho iniciativě také bylo napsáno několik informativních článků do Boskovického zpravodaje, například o péči a údržbě trávníků v našem městě nebo o významu lučních trávníků.

Pro dobré fungování trávníků je podstatná podpora druhově bohatších travních porostů a promyšlená péče o ně, a to s ohledem na dané místo a jeho využívání obyvateli, na typ travního porostu, na průběh počasí v dané vegetační sezóně atd. Tyto snahy se ale nemusí týkat jen veřejných městských prostranství nebo míst, kde jsme s trávníky v blízkém kontaktu (plochy na sídlištích, parky, školní pozemky a další). Podpořit přírodu a jednat ekologicky lze i na méně využívaných extenzivních plochách v okolí města nebo na soukromých pozemcích.

I když květnaté louky i luční trávníky nemusejí být vzhledově atraktivní v průběhu celého roku, je právě na nás, abychom se je naučili vnímat jako to, co je hodnotné a žádoucí a co chceme v našem životním prostředí podporovat. Oproti uměle udržovaným trávníkům, které jsou pravidelně sečené a závislé na zálivce, hnojivech, herbicidech atd., jsou to přirozené a biologicky hodnotné prvky jak ve veřejném prostoru, tak i v našem soukromí.

další názory a komentáře