V Boskovicích vznikla nová občanská iniciativa, která si jako předmět svého zájmu zvolila stav městských trávníků a městské zeleně. Zrod a aktivity iniciativy pro Ohlasy popsala její spoluzakladatelka Hana Kvapilová.

Jeden z trávníků spravovaných Zelenou peřinou U Koupadelfoto: Tomáš Znamenáček

Několik let mne trápil stav trávníků v Boskovicích. Podle mého názoru docházelo k jejich sekání právě ve chvíli, kdy začaly vypadat trošku k světu – tedy sotva stačily trošku povyrůst. Přitom konkrétně na sídlišti Pod Oborou jsou trávníky plné kvetoucích rostlin, o to víc mi bylo líto, že nestačí vykvést, případně se dále vysemenit.

Tento názor sdílelo více lidí kolem mne, ale v tisku jsme četli, že k zastupitelům se dostávají pouze stížnosti na to, že se neseče, a proto nechystají žádné změny. Letos na jaře jsem u oběda se známými mluvila o svém rozhodnutí zajít na radnici osobně se svým opačným názorem. Myslela jsem si, že město by i vzhledem ke klimatickým změnám mohlo na tyto požadavky zareagovat spíše osvětou než tím, že vyjde vstříc stížnostem, které jdou proti smyslu věci. Spontánně na to zareagoval přírodovědec Hynek Skořepa s nabídkou, že půjde na radnici se mnou. Později jej napadlo, že bychom mohli v Boskovicích založit základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP), abychom mohli s městem partnersky komunikovat ve věcech týkajících se zeleně obecněji, a jako první krok nabídnout převzetí vyhrazené plochy trávníku do vlastní péče. Zde bychom se pokusili demonstrovat, jak trávník zareaguje na omezený počet sečí a pokusy o dosévání lučními květinami.

K založení této organizace byl potřeba určitý počet lidí, a tak jsme se rozrostli o další členy, kterým není lhostejné, jak zeleň v našem městě vypadá. Jde o Dášu Hamalovou a Alici Hrbkovou, Petru Burešovou a Ondřeje Sabola.

Mezitím město zveřejnilo záměr ponížit počet sečí a zavést mozaikové seče, což jsme ocenili. Hynek domluvil schůzku s vedoucí odboru životního prostředí Leonou Fialovou. Schůzka proběhla ve velmi příjemné atmosféře. Paní vedoucí naši iniciativu přivítala. Sdělila nám, že dosud se na odbor skutečně obraceli pouze občané se stížnostmi, takže bude ráda komunikovat o návrzích na případné pozitivní změny a uvítá i naši snahu o šíření osvěty, včetně péče o vymezený pozemek. Vybrali jsme travnatou plochu před židovským obecním domem.

Po této schůzce jsme po zvážení všech možností upustili od původní myšlenky na založení pobočky ČSOP a rozhodli jsme se naše aktivity rozvíjet v modu otevřené dobrovolné občanské iniciativy, která lépe a bez administrativní zátěže umožní připojení dalších zájemců k naší skupině. V této souvislosti chceme poděkovat vedení Muzea Regionu Boskovicka, které se uvolilo nám pro tuto aktivitu poskytnout zázemí. První schůzku jsme uskutečnili v květnu a Alice už měla připravený návrh názvu, který jsme jednomyslně přijali, i návrh textové a vizuální podoby letáku.

Boskovice jsou zeleným městem a bereme to jako samozřejmost. Přírodní podmínky se však mění. U vědomí toho, že sucho a ztráta lesů budou velmi pravděpodobně měnit klima i u nás, si myslíme, že městská zeleň potřebuje promyšlenou údržbu a výsadbu. Jak se bude dařit trávníkům, záhonům, stromům a parkům v Boskovicích, bude ovlivňovat život nás všech.

Od začátku nám tedy bylo jasné, že naším záměrem je práce ve dvou směrech. Na jedné straně aktivní spolupráce s městem a na druhé straně osvěta a propojení občanů, kteří se o tuto problematiku zajímají, a probouzení tohoto zájmu u dalších lidí. V tomto ohledu chceme mimo jiné rozšířit informace o tom, že se systém péče o trávníky mění, jakým způsobem a proč.

Vytvoření facebookové stránky, na které se zatím soustředíme na uvádění příkladů a inspirací z jiných měst, která snížení sečí realizují a propagují, na sebe vzala Alice. Lidé z článků a fotografií mohou posoudit účinnost a estetiku různě pojaté péče o trávníky a městskou zeleň.

Chtěli jsme však boskovické občany oslovit i přímější cestou. Největší travnaté plochy jsou na sídlištích. Když jsem každoročně viděla nakrátko vysekané, v horkém létě vysušené plochy, ptala jsem se sama sebe, jestli se lidem každodenní pohled na ně může líbit. A jestli i další lidé nepřemýšlí o tom, že by trávníky mohly vypadat lépe a ještě být přínosem pro celkové klima, jen o tom nemluví. Začala jsem se na to příležitostně ptát sousedů a známých a slyšela jsem odpovědi jako: „ono to asi jinak nejde“, „nad tím jsem nikdy nepřemýšlel(a)“, nebo „když je tak nastavená smlouva“. Nikdo však vysoký počet sečí neoceňoval. Proto mne napadlo oslovit obyvatele sídlišť prostřednictvím předsedů Sdružení vlastníků bytových jednotek, aby své členy seznámili s naší iniciativou na schůzích.

V současné chvíli máme Ondrou graficky zpracovaný leták s průvodním dopisem, které budeme v nejbližších dnech distribuovat. Jsme zvědavi, jakou bude mít tento počin odezvu mezi oslovenými lidmi. Budeme rádi, když se naše řady rozšíří o další osoby se zájmem o tuto problematiku, uvítáme nové návrhy a připomínky k ní i pasivní podporu. Letos už mohli všichni zaznamenat změnu, kdy díky delšímu intervalu mezi sečením i dostatečným srážkám trávníky na mnoha místech ve městě vykvetly, a mohou se k ní vyjádřit.

Město podporujeme v krocích, které započalo, a dále bychom rádi v souladu s publikovanou Strategií Smart City Boskovice – tedy zvýšením participace občanů – spolupráci s ním dále rozšířili. Dáša s Petrou zpracovaly naše záměry do těchto několika základních bodů:

Rádi bychom iniciovali:

• změnu systému péče založeného na plošném sekání všech trávníků stejně směrem k většímu rozlišení trávníků podle jejich kondice, stavu i účelu
• zvýšení výšky sečení
• rožšíření ploch vyhrazených pro mozaikovou seč
• vytvoření plánu či pravidel, jak bude o zeleň pečováno s ohledem na změny klimatu
• podrobnější rozpracování a zpřehlednění stávajícího pasportu zeleně města
• vytvoření podmínek k tomu, kdyby někdo chtěl podobně jako my „adoptovat“ určitou část zeleně a svépomocně se o ni starat

Doufáme, že se nám ve spolupráci s vedením města bude dařit hledat cesty k tomu, jak pečovat o zeleň tak, aby co nejlépe sloužila jak z hlediska estetiky, tak příznivého prostředí pro ptáky a hmyz, kterého rapidně ubývá. V neposlední řadě pak vytváření příjemnějšího klimatu (ochlazení a většímu zadržení vlhkosti v létě).

Věříme, že se nám bude dařit nacházet citlivé a přitom efektivní formy péče o trávníky a další zeleň.