Novinky z boskovické radnice, které vedení města oznámilo po zasedání městské rady v polovině června. Přinášíme výběr toho nejzajímavějšího se stručnými komentáři vedení města z tiskové konference.
Zápis do MŠ
Proběhl zápis do boskovické mateřské školy. Vzhledem k bezpečnostním opatřením se tak tentokrát stalo bez fyzické přítomnosti rodičů a dětí. Žádostí o přijetí do školky se sešlo 157, z toho 153 o pravidelnou školní docházku a 4 o individuální předškolní vzdělávání. Kapacita školky bude zcela naplněna a odmítnuto muselo být devět dětí. Z toho sedm mimoboskovických a dvě, které v teprve na konci června a v srpnu budou mít dva roky.
Dále nebylo možné uspokojit všechny žadatele na konkrétní budově školky, kterou si vybrali. Největší zájem je o školu na Lidické ulici a část uchazečů proto bude muset vzít zavděk školkou Na Dolech. Podle místostarosty Lukáše Holíka (ANO) se to týká asi dvaceti dětí a do budoucna město spíše očekává, že tento problém bude narůstat, protože se rozšiřuje sídliště Na Výsluní, odkud chtějí rodiče dávat děti právě na Lidickou. „Kapacita je ale určená a odvíjí se to od trvalého bydliště,“ vysvětlil místostarosta.
Projekt šablony
Rada města schválila taktéž mateřské škole podání žádosti o finance z takzvaného projektu Šablony. Školka by měla získat až 823 tisíc korun na dva roky, využije je podle místostarosty Lukáše Holíka zčásti na personální náklady, a také na nejrůznější provozní náklady jako školení či materiál pro každodenní činnost.
Zelená peřina
Vedení města se seznámilo se vznikem a činností dobrovolné občanské iniciativy Zelená peřina, kterou jsme představili v samostatném textu. Ta mimo jiné pečuje o travnatou plochu naproti židovskému obecnímu domu. „Uvidíme, jak to tam bude vypadat, budeme to monitorovat a budeme chtít, aby nám Zelená peřina jednou za čas ukázala, co a jak se tam řeší,“ uvedl místostarosta Lukáš Holík. „Vyzkoušet se má ledacos. Mně teda hromada občanů z té lokality nadávala, ale to se dá přežít. Uvidíme, jakým způsobem se o ty plochy budou starat a co z toho vzejde,“ doplnil ho starosta Jaroslav Dohnálek (ODS).
PinCity Boskovice
V polovině června město spustilo projekt PinCity, pomocí kterého se občané budou moci přímo podílet na rozvoji města a vyjadřovat se k chystaným i běžícím projektům, a také sem vkládat i své vlastní návrhy. „Chceme zkusit komunikaci s občany, nastavit zpětnou vazbu, abychom viděli, jakým způsobem chtějí město směřovat. Platforma je velice jednoduchá a intuitivní,“ popsal místostarosta Lukáš Holík. K projektu proběhne 25. června setkání s občany ve skleníku. Brzy poté bude umožněno přidávat návrhy konkrétních projektů, které by chtěli občané v Boskovicích uskutečnit. „Velice se na to těším. Věřím, že dojde k dalšímu posílení našich vztahů a toho, že tady není městský úřad a občané, ale že jsme na jedné lodi. A pojďme společně za lepší budoucností v našem městě,“ vyjádřil se Lukáš Holík. Podle starosty Jaroslava Dohnálka nejde o to, že by tento model byl trend, ale je to nutnost. „Doba je jiná a komunikační vazby také. Posunujeme se v rámci jednadvacátého století,“ dodal starosta s tím, že zpočátku to může drhnout a bolet, protože nic není hned ideální a hotové. Vedení města je podle něj ale rádo, že se projekt spouští.
Tiskový mluvčí Jaroslav Parma doplnil, že v rámci participativního rozpočtu nakonec bude možné nevkládat projekty pouze elektronicky do systému, ale občané obdrží také formuláře a budou moci je vyplnit a fyzicky odevzdat do boxů na radnici na náměstí a v knihovně.
Centrální zásobování teplem
Proběhlo setkání se zástupci vlastníků bytových domů nad tématem centrálního zásobování teplem (CZT). Město systém převezme nejpozději k 1. lednu příštího roku, stále se ale snaží domluvit se na dřívějším a postupném převzetí od firmy ZT Energy, která měla systém v pronájmu. Představena byla cena tepla na příští a nejspíš i přespříští rok, neboť cenu plynu má město nasmlouvanou na dva roky dopředu. Do budoucna vznikne celkem šest okrsků a tím pádem šest různých kalkulací. Stávajícím uživatelům město garantovalo, že cena 542 korun za gigajoul je nejvyšší možná. Jednotlivá SVJ už od města dostala i návrh smlouvy, a to na dobu neurčitou. Na schůzce podle starosty nevznikl žádný problém a neobjevila se hrozba, že by lidé chtěli systém houfně opouštět. „Schůzky byla vstřícná, proběhla ke spokojenosti obou stran,“ hodnotil setkání starosta Jaroslav Dohnálek.
Červená zahrada a sportovní hala
Zastupitelé už od vedení města obdrželi materiály k nákupu pozemků v Červené zahradě a studii městského architekta Zdeňka Fránka s variantami řešení celého areálu. Starosta Jaroslav Dohnálek uvedl, že záměr doporučila sportovní i stavební komise. Rozhodnutí o konkrétní variantě je v kompetenci rady, ale starosta předpokládá, že pokud zastupitelé nevyjádří výrazný nesouhlas, bude směrodatná první varianta, která počítá právě s nákupem pozemků a umístěním sportovní haly právě na nich. Některá z následujících rad by pak doplnila zadání, které bylo zpracováno na Hybešovu, o lezeckou stěnu a kuželnu. Pak by byla podle původního plánu provedena poptávková architektonická soutěž.
Starosta dále vysvětlil, že hala by mohla být postavena v několika etapách, a právě lezecká stěna a kuželna by mohly být sice součástí projektu, ale tak, aby mohly být dostavěny později.
Místostarosta Lukáš Holík informoval, že město navštívil předseda Národní agentury pro sport Milan Hnilička (ANO). Ten bude mít na starosti dotační investiční tituly do sportu, v rámci kterých se počítá i s výstavbou sportovních hal. „Říkal, že máme krásný areál a drží nám pěsti, ať se co nejvíc posouváme dál,“ popsal Lukáš Holík.
Pokud se záměr stavět halu přesune do Červené zahrady, počítá město s tím, že pozemek na Hybešově přejde po uplynutí lhůty zpět do rukou Jihomoravského kraje. „Další využití bude na kraji. Bude na nich, jestli tam vznikne něco pro školu, nebo bude hledat jiné využití,“ uvedl starosta Jaroslav Dohnálek, který předpokládá, že toto všechno se bude řešit až po krajských volbách, které proběhnou v říjnu.
Rozpočet města
Stále není zcela jasné, jakým způsobem bude vedení státu přistupovat k případné podpoře městských a obecních rozpočtů, které jsou zasaženy výpadky příjmů kvůli koronavirové krizi.
Jedna z variant je, že pro letošní rok budou v rámci navýšení peněz na investice zpětně podpořeny projekty, které usilovaly o dotace, ale zůstaly takzvaně pod čarou. „Přiznám se, že toto řešení se mi nelíbí. Plánovali jsme různé investice, aniž bychom chtěli nějaké dotace, a na něco dotační tituly ani nejsou,“ vyjádřil se Jaroslav Dohnálek. Stát by podle něj měl dát peníze přímo obcím, aby je použily, jak samy potřebují a uznají za vhodné. Pozitivně naopak starosta vnímá, že se odsouhlasila kompenzace 1200 korun na obyvatele. „Pro nás to samozřejmě nejsou peníze navíc, ale pokud se předpokládalo, že nám bude chybět 30, pak po zásazích 40 milionů, tak nám bude chybět už jenom pětadvacet. Ale stejně budou chybět,“ uvedl starosta Boskovic.
Další problém podle něj je, že tyto kompenzace se týkají pouze obcí, nikoliv krajů. A to bude mít samozřejmě dopady i na města. Kupříkladu Boskovice plánují s krajem společnou investici do oprav ulice Podhradí, a pokud by kraj musel od své části ustoupit, město bude muset své plány rovněž zastavit, protože práce jsou na sebe navázány.
