Nejen nová kotelna. V nemocnici plánují další investice za desítky milionů

Dva roky už se vedení Boskovic soustředí na rekonstrukci kotelny a veškerých rozvodů tepla v městské nemocnici. Příští rok bude tato investice dokončená, není ale zdaleka poslední a další studie na vylepšení se připravují.

foto: Tomáš Znamenáček

Nemocnice je sice zvnějšku zateplená, má nová okna, některé chodby a ordinace jsou vymalované, jenže hlavní „střeva“ v podobě veškerých rozvodů včetně centrály v kotelně byly ještě donedávna prakticky v původním stavu z 50. let, kdy nemocnice vznikla. „Tady jsem chodil a jen slyšel, jak někde něco teče,“ popisuje technický náměstek nemocnice Lubomír Moráň, který se do této letos obnovené funkce přesunul z investičního odboru městského úřadu, kde působil předchozí čtyři roky.

Právě on s dalšími kolegy na podzim před dvěma roky za minulého vedení dali dohromady dokument týkající se nevyhnutelných investic města do budovy nemocnice. V něm popsali, v jakém stavu jsou veškeré rozvody tepla a horké vody v nemocnici, a nebylo to vůbec lichotivé hodnocení. „Lze konstatovat, že energetický zdroj, ale i další technologické vybavení je hluboko za ekonomickou a technickou životností,“ zní velmi opatrně jedna z úvodních vět v materiálu.

Na jiných místech se totiž už píše, že za 60 let provozu nemocnice nebyly provedeny žádné větší opravy. Parní kotle na uhlí z roku 1959 byly jen v roce 1990 nahrazeny plynovými. Havarijní stav rozvodů postupně zvyšoval provozní ztráty, splašky z děravé kanalizace navíc začaly zaplavovat podlahu energokanálů.

Za poslední dva roky investovalo město do modernizace těchto zařízení zhruba 25 milionů korun. Radnice koupila novou kogenerační jednotku, tedy kombinovaný zdroj tepla a elektřiny, a dále se rekonstruovaly hlavní páteřní rozvody nebo vnitřní kanalizace. Oprava kotelny ještě není u konce, přestože podle plánu už měla kotelna před touto zimou fungovat na sto procent s veškerým moderním zařízením. Stále chybí kondenzační kotle, které nahradí ty zastaralé.

Podle Lubomíra Moráně je potřeba si uvědomit, že vše probíhá za plného provozu nemocnice a není proto možné najednou zastavit horkou vodu nebo teplo proudící do radiátorů. I proto jsou investice zhruba v ročním skluzu. „Nové kotle nasadíme příští rok,“ uvádí a připodobňuje nutnost rozdělení do etap k opravám letního kina.

Nové kotle budou podle náměstka stát přibližně dva miliony, s dalšími navazujícími investicemi se však cena vyšplhá na šestkrát vyšší sumu. „Nové kotle totiž nelze jen tak napojit na stávající okruhy. Nejdříve nás čeká jejich čtyřměsíční přečišťování,“ vysvětluje. Říká, že kvalita vody má jasný vliv na životnost kotlů. Takto vydrží desítky let, v opačném případě by za pár let mohly být kotle nefunkční.

Teď mu nezbývá než doufat, že odstraňování usazenin neodhalí spoustu děr. „Je to tak trochu loterie, začneme čistit a může nám to způsobit kaskádu poruch,“ upozorňuje a dodává, že i tak jde o lepší řešení než investovat do nových rozvodů, které by znamenaly obrovský zásah do chodu nemocnice. Nechce zacházet příliš do detailů, když však čištění vyjde podle plánu, vpustí s vodou do trubek speciální prostředek, který vnitřní stěny trubek ochrání.

Kromě nových kotlů a čištění plánuje nemocnice nakoupit také obří zásobníky na vodu, která bude ohřívána v létě, kdy se netopí, ale energie z kogeneračních jednotek je potřeba pro klimatizace. Chce tak šetřit na provozních výdajích, a to i tím, že nemocnice nebude muset nakupovat elektřinu zvenčí. A úspory vidí ještě další, kdyby se rozšířila solární elektrárna na střeše nemocnice, a to na více než čtyřnásobek. Elektřinu pro svůj provoz by si tak nemocnice z většiny vyráběla sama. Pořízení fotovoltaiky za zhruba deset milionů je také součástí dva roky starého materiálu.

Zatím se tento plán zasekl na neúspěšné žádosti o dotaci, nemocnice ale plánuje požádat v nové výzvě znovu. „Ještě tento rok bychom chtěli podat žádost, rozhodnutí pak čekám v srpnu,“ říká a doplňuje, že kromě rozvodů tepla se už v minulosti rekonstruovaly také hlavní elektrozvody.

Až nakoupí kotle a související technologie, bude zbývat jen opravit budovu kotelny. Příští rok by náměstek Moráň rád nechal vypracovat projekt a napřesrok ji opravil. „To, co tady vidíte, to už je zlaté,“ vyzdvihuje dva roky práce. Tato slova jsou pro návštěvníka dost překvapivá, protože kotelna stále působí vcelku zastarale.

Lubomíru Moráňovi ovšem neleží na stole v kanceláři jen tento projekt, složek tam má celou řadu. „Kdybych vám řekl, co všechno bychom chtěli změnit a vybudovat, tak byste toho popsal hodně,“ říká. Další dva projekty, na které se kromě kotelny soustředí, se věnují venkovnímu areálu a pak suterénu nemocnice, kde bylo dříve ARO. Tam by chtěla nemocnice vybudovat urgentní příjem. „Urgentní příjem dnes zajišťujeme, ale nemáme ho centralizovaný. Podle celostátního plánu by měl vzniknout jeden v každém okrese. My jsme na to připraveni, splňujeme veškeré podmínky,“ popisuje jednatel boskovické nemocnice Dan Štěpánský. Předpokládá, že stát tyto peníze vyčlení v blízké době a nemocnice se tak dočká nového střediska.

Každým týdnem bude podle Lubomíra Moráně hotová studie komplexního řešení dopravy v areálu. „Je nešťastné, že nám pacienti parkují u Kauflandu nebo u Lidlu a pod paží svých blízkých jsou doprovázeni do nemocnice. To je nemyslitelné, aby to takto fungovalo,“ pozastavuje se nad současným stavem. V areálu nemocnice by proto měla vzniknout nová parkovací místa, součástí plánů je rovněž závorový systém se zpoplatněným stáním, a to i okolo nemocnice. „Potřebujeme auta rozpohybovat,“ přibližuje náměstek.

Lesoparku na jihu areálu nemocnice by se plány s novými parkovacími místy dotknout neměly. Stromy chce Lubomír Moráň nechat ošetřit a zachovat, dále pak má v plánu opravu veřejného osvětlení a dalších komunikací v areálu, aby dávaly smysl pro dnešní i budoucí nemocniční provoz. Je proto rád, že v současnosti zároveň i Jihomoravský kraj jako provozovatel záchranné služby řeší přemístění výjezdní stanice u nemocnice. Ta by už neměla být vedle mikrobiologie, ale v nové budově, která vyroste v jihozápadním rohu areálu. „Někde úplně jinde, než by měl být, ale máme heliport. Zkusíme se se specialistou podívat na to, zda by nebylo možné ho přesunout blíž k nové výjezdní stanici,“ sděluje s tím, že příští rok by rád studii rozpracoval do podrobnějšího projektu.

I bez přesunu heliportu a investice Jihomoravského kraje do budovy záchranky odhaduje Lubomír Moráň úpravy v areálu na více než 25 milionů korun z rozpočtu města. A to do této sumy nezahrnul ani opravu venkovní kanalizace, u níž přiznává, že na ni zapomněl. „Teď jste mi připomněl, abych toto téma do studie zakomponoval,“ slibuje náměstek, který v minulosti řešil opravu kanalizace uvnitř nemocnice. Tam byla různými chemikáliemi zničená a zatápěla zmíněný energokanál. „Venkovní vedení je ale sedm až devět metrů hluboko, nechápu proč tolik,“ upozorňuje na vyšší náklady, které bude oprava kanalizace znamenat.

Rovněž si pohrává s myšlenkou, že by mohla nemocnice využívat obrovské množství dešťové vody, které ze střechy odtéká do kanalizace, nebo i o vybudování studny. „Momentálně mám stop stav na další projekty,“ doplňuje. Podobně zatím neuspěl ani se snahou obnovit prádelnu, která se v nemocnici zrušila za jednatele Dana Navrátila a náměstka Tomáše Julínka. Podle něj by se investice do její obnovy vyplatila, i proto, že nejsou spokojeni s firmou z Moravské Třebové, která nemocnici prádlo pere. „Prádelna je nahrubo vyklizená, uvidíme, co bude dál,“ říká a myšlenku neopouští, protože hned ukazuje další složku nadepsanou slovem Prádelna. „Hledáme společně s městem formu a způsob, jak vrátit praní do naší nemocnice, byť nic zatím není jisté,“ naznačuje náměstek.

V nemocnici ale nemusí jen tvořit nové studie a projekty, z minulosti jim tam stále leží jiné. Takovým je kupříkladu výstavba chráněné únikové cesty, která je dnes pouze ve čtvrtém a pátém patře. „Za starostky Hany Nedomové se udělala první etapa a dál už nic. Chráněnka ale může být plně funkční pouze tehdy, když se provede ve všech podlažích. Každý rok jsme ještě s kolegy na úřadě zařazovali další etapu do návrhu rozpočtu, aby se pokračovalo,“ líčí.

Podobně je na tom studie revitalizace veřejných vnitřních prostor, která vznikla krátce po nástupu Miloše Janečka, předchůdce současného šéfa nemocnice, do funkce jednatele na konci roku 2015. Byl to právě on, kterému se nelíbilo, že některé chodby vypadají jako ze 70. let minulého století. Dál než k projektu se ale tato studie nedostala. Příští rok by už i tato investice měla podle vedení nemocnice přijít na řadu. Jak ale upozorňuje seznam investic z roku 2017, má se revitalizace provádět až po dobudování chráněné únikové cesty. „Musíme to udělat tak, aby se to za pár let znovu nerozbíjelo,“ vysvětluje jednatel, že prozatím se plánují právě horní patra, kde už je hotová chráněná úniková cesta.

Popsané investice jsou jen investicemi města do svého fakticky nejhodnotnějšího majetku, kterým je budova nemocnice. Další však čekají samotnou Nemocnici Boskovice jakožto městskou společnost, a to většinou díky dotacím. Částku 50 milionů, kterou získala na nové přístroje v dotaci od státu, vyčerpala zatím z necelé poloviny, třicet milionů převádí do příštího roku. Podle jednatele Štěpánského budou především kupovat přístroje ve stovkách tisíc či jednotek milionů. Žádný obří a drahý, jako bylo v minulosti CT, v současnosti neplánují.

Další dotaci mohou čekat od Jihomoravského kraje, a jak je zvykem poslední roky také od města. Za minulého vedení dostávala nemocnice peníze od města na nákup přístrojů, letos z peněz od města zrekonstruovala centrální sterilizaci a příslib peněz má i na příští rok. „Půjde o dotaci na rekonstrukci stravovacího provozu, vybavení je totiž z roku 2004, tedy už za zenitem,“ doplnil jednatel.

Oproti posledním rokům to bude mít příští rok nemocnice s penězi složitější, protože už bude muset znovu začít platit nájem městu za využívání své budovy. Od loňska měla nájem odpuštěný díky vypořádávání takzvaného technického zhodnocení majetku, neboli toho, že sama nemocnice v minulosti investovala do budovy, i když tyto investice mělo správně provést město. „Příští rok to ještě nebude plná výše nájmu, navíc si myslím, že nějaké další položky za poslední dva roky opět najdeme a budeme tímto způsobem vypořádávat,“ doplnil jednatel s tím, že neplacení nájmu jim pomáhá při placení faktur. „Díky tomu jsme jediná nemocnice široko daleko, která platí včas,“ dodal Dan Štěpánský.

další zpravodajství