Už polovinu mandátu senátorky má za sebou boskovická politička Jaromíra Vítková. Podívali jsme se na to, jak si stojí po třech letech v horní komoře českého parlamentu a zda dokázala prosadit některé ze slibů, které voličům dala.
Stěžejním bodem kampaně Jaromíry Vítkové byl tlak na výstavbu alespoň severní části dálnice D43. I když je senátorkou, začala v regionu jako běžná občanka sbírat podpisy pod petici, kterou pak donesla do Senátu. Ten ji loni v červenci projednal a uzavřel apelem na ministerstvo dopravy či Ředitelství silnic a dálnic, aby kroky k výstavbě D43 činily co nejrychleji. Jak je však v usnesení uvedené, jedná se pouze o žádost, senátoři nemohou zmíněným institucím nic nařizovat.
Podle boskovické senátorky však může Senát plnění usnesení kontrolovat a vymáhat jej, navíc se otevřením tohoto tématu podařilo práci na přípravě dálnice rozhýbat. Do konce letošního roku by měla centrální komise ministerstva dopravy projednat a odsouhlasit záměr projektu na úsek dálnice mezi Bořitovem a Svitávkou. „Následovat bude výběrové řízení na zpracovatele dokumentace k územnímu rozhodnutí,“ uvedla senátorka. Vedle toho se dále řeší celý úsek od Bořitova až po Staré Město u Moravské Třebové.
Při projednávání této petice na plénu Senátu byla Jaromíra Vítková vůbec nejaktivnější za celé tři roky. Nesetkala se ovšem jen s kladnými reakcemi od kolegů, ale i s kritikou. Například dnes již bývalá brněnská senátorka Eliška Wagnerová jí vyčítala, že může být ve střetu zájmů – s poukazem na dopis, který jí přišel od odpůrců D43 přes Bystrc. „Chvíli vystupuje jako senátorka, chvíli jako předsedkyně toho petičního výboru. A ti lidé – a to jsou jejich slova – nevědí, co si o tom mají myslet, protože ji považují za podjatou,“ řekla na schůzi Eliška Wagnerová.
Peticí však měla Jaromíra Vítková za tři roky na starosti více, protože je členkou výboru, který se jimi zabývá. Vyjadřovala se k petici ohledně držení zbraní nebo také k petici Za spravedlivou úhradu nákladů základních poštovních služeb. „Smysluplnost jejího projednání v Senátu dokládá to, že v březnu tohoto roku dozorčí rada České pošty rozhodla o růstu mezd zaměstnanců o 10 procent, což byl takový první malý krok ke zlepšení situace,“ vyzdvihla s tím, že další kroky následovaly.
Sama se pak aktivně vložila do projednávání petice za podporu zachování lesů v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. „Na schůzi Senátu byla schválena novela lesního zákona, která umožní vlastníkům lesních pozemků získat finanční prostředky na odstranění škod a obnovu lesa. Takže opět petice věci rozhýbala,“ doplnila. I toto téma si nadále hlídá, protože naplnění Senátem požadovaných změn se zdržuje a kromě toho jde o problém, který se silně týká Boskovicka.
Na druhou stranu však senátorka přiznává, že si před vstupem do Senátu myslela, že jako členka výboru s dlouhým názvem Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice bude projednávat především návrhy zákonů z ministerstva školství. „Bohužel tomu tak není, a proto se hlásím o petice,“ sdělila.
Petice jsou nástrojem především občanů, kteří se chtějí něčeho domoci u politiků. Ti mají tyto problémy řešit, zejména tvorbou a úpravou zákonů. Jaromíra Vítková své jméno ale připojila pouze ke dvěma normám a ani jedna z nich se zatím daleko nedostala. V prvním případě šlo o novelu zákona k senátním volbám, kdy senátoři včetně Jaromíry Vítkové chtěli, aby první a druhé kolo od sebe nedělil jeden týden, ale dva jako u volby prezidenta, a aby volební lístky na druhé kolo přišly voličům domů do schránek. Dnes je dostávají až ve volební místnosti. Novela však narazila na nesouhlas poslanecké sněmovny.
Druhým návrhem, ke kterému se senátorka Vítková připojila, je novela energetického zákona, která má snížit náklady vlastníků nemovitostí, přes něž vedou inženýrské sítě. Například člověk, který chce opravit dům a na fasádě má připevněné dráty elektrického vedení, má náklady i s přemístěním těchto drátů – o které by se měla starat energetická společnost, jak vysvětlují senátoři. To chtějí změnit. V poslanecké sněmovně se ale návrh dodnes nedostal dál než po prvním čtení do Hospodářského výboru, který k němu letos v květnu dal zamítavé stanovisko. V září se poslanci k bodu nedostali a přesunuli jej na říjnovou schůzi, kde ale také novela marně čekala v zástupu dalších předřazených bodů.
„Nepodepisuji se pod každý návrh senátního zákona, který mi kolegové předloží, protože připojit svůj podpis pod konkrétní návrh zákona není jen pouhým podpisem. Je důležité mít jasnou představu, co návrh zákona má za cíl, jak ho chce dosáhnout a co všechno může být dotčeno danou novelou či novým zákonem,“ hájí boskovická senátorka svou malou aktivitu u vzniku legislativy.
Před volbami v dotazníku pro Ohlasy slibovala, že chce uvést do praxe novelu zákona o sociálních službách. V současné době podle svých slov ale žádnou nepřipravuje. Tvrdí, že ji neměla ve svém volebním programu a není ani ve výboru, který by tuto problematiku řešil. „Zabývám se tím však neustále,“ doplnila s tím, že s kolegy z poslanecké sněmovny pracuje na novele zákona o ústavní výchově týkající se dobrovolných pobytů v diagnostických ústavech. „Tento návrh je nyní před prvním čtením, zatím nebyl již poněkolikáté zařazen jako pevný bod,“ přiblížila.
Z dohledatelných dat lze zjistit, že svůj senátorský mandát s platem přes 80 tisíc korun bez náhrad Jaromíra Vítková nebere jako formalitu a na zasedání poctivě chodí: z celkových třiceti schůzí za uplynulé tři roky se omluvila jen ze dvou, na dalších dvou nebyla zčásti. Jednou však takto například chyběla, když měla sama předkládat senátorům ke schválení výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Zastoupit ji musel kolega z KDU-ČSL Zdeněk Papoušek. Veskrze ale na plénu nevystupuje, jen velmi zřídka, nejaktivnější byla právě u petice ohledně D43 a pak u dalších týkajících se pošty nebo zmiňovaných lesů.
Jasně se ale před kolegy vyjádřila proti zdanění církevních restitucí, které nakonec zrušil Ústavní soud. „Pokud by měl být tento zákon přijat, znamenalo by to zpochybnění právní jistoty v naší společnosti. Chci se zeptat, zda by potom nové zastupitelstvo mohlo změnit usnesení zastupitelstva předcházejícího s tím, že by třeba při koupi pozemku po novém majiteli požadovalo nějaké další finanční prostředky,“ řekla na plénu Jaromíra Vítková.
Sama také prozradila, že hlasovala pro ústavní žalobu na prezidenta republiky Miloše Zemana. „Pochybnosti byly u otálení s odvoláním některých ministrů, přístup k bývalému premiérovi vlády a další skutečnosti. Žaloba popisuje osm skutků, které jsou hrubým porušením Ústavy. Text byl navíc průběžně konzultován s předními odborníky na ústavní právo,“ vysvětlila důvody, proč se připojila k žalobě, která nakonec narazila na nesouhlas poslanecké sněmovny.
Aktivněji se senátorka do debaty zapojuje na výboru a podvýboru pro sport, alespoň od loňského podzimu. Dřívější data nejsou na webových stránkách Senátu dohledatelná, protože s každými senátními volbami se výbory volí znovu a začínají tak i znovu zasedat. Na výboru, který se schází zhruba jednou za měsíc, chyběla jednou, u méně častých jednání podvýboru byla pokaždé.
Na rozdíl od svého předchůdce Jozefa Regece se také aktivněji ukazuje ve svém regionu, například při referování o krocích kolem D43. Nedávno pořádala k roky diskutované stavbě výjezdní setkání. Iniciovala také vznik památníku boskovického rodáka kardinála Tomáše Špidlíka. „Také jsem navštívila řadu zastupitelstev obcí v mém regionu a řešili jsme konkrétní problémy,“ sdělila sama senátorka.
V této souvislosti je třeba ještě připomenout, že Jaromíra Vítková na podzim roku 2016 kandidovala také do krajského zastupitelstva. Na souběh obou funkcí však doplatila hned na začátku. Ve stejný den, kdy skládala slib v Senátu, se také konala ustavující schůze jihomoravských zastupitelů. „Vzdát se funkce krajského zastupitele by bývalo znamenalo, že okres Blansko nebude mít v zastupitelstvu žádného zástupce z KDU-ČSL, a to jsem nechtěla,“ vysvětlila. Za rok, kdy se konají krajské volby, už o křeslo na předních místech usilovat nebude. Nefiguruje v první dvacítce, kterou už lidovci schválili a kde je za okres místostarosta Blanska František Hasoň. „Pokud bude třeba, podpořím kandidátní listinu v druhé polovině,“ doplnila Jaromíra Vítková.
Naopak už před senátními volbami avizovala, že pokud ji voliči vynesou do horní komory parlamentu, nebude už místostarostkou Boskovic. To splnila, boskovickou radní ale zůstala nadále, a stejně tak si ponechala členství v pěti komisích, poradních orgánech městské rady. I tady je však vidět, že měla na Boskovice méně času a dává přednost Senátu. Zatímco do zvolení senátorkou byla na všech schůzích městské rady, po získání nové funkce se jí začaly množit absence: v roce 2017 chyběla na čtvrtině, loni do zvolení nového vedení Boskovic zhruba na pětině.
Podobně se začala omlouvat i ze schůzí boskovických zastupitelů. Z šesti jednání v minulém roce nebyla hned na třech a v novém volebním období od loňského podzimu je vůbec nejčastěji chybějící členkou. Mimo jiné opět chyběla na ustavujícím jednání při skládání slibu. Na druhou stranu je třeba říct, že pokud už na zastupitelstvo dorazí, aktivně na něm vystupuje.
