Adam Kožoušek: Lezecká stěna je skvělé oživení města, statický posudek není na překážku

Sportovec a stavební inženýr Adam Kožoušek se obrátil na vedení města a příslušné komise s otevřeným dopisem ve věci lezecké stěny na boskovickém letním kině a zejména ve věci statického posudku, který má být důvodem k upuštění od celého záměru. Posudek je podle něj mylně interpretován a záměr stále vidí jako reálný a přínosný. Otevřený dopis publikujeme v plném znění.

Přečtení novinových článků k projektu lezecké stěny v letním kině Boskovice mne vyprovokovalo k sepsání několika myšlenek.

Ve vyjádření zástupců městské rady, zejména místostarosty Petra Malacha, je dáno k projektu zamítavé stanovisko na základě statického posudku, který vypracoval Ing. Tomasz Lasota. Tento posudek hodnotí únosnost konstrukce jako nevyhovující. Ve vyjádření se také zdůrazňuje problém souběžného umístění lezecké stěny a plánovaného nového zázemí letního kina, a dále cena konstrukce pro lezeckou stěnu. Tu místostarosta Petr Malach na odhaduje na zhruba 3 miliony korun a dále hodnotí kino jako stavbu, která už má po životnosti a není tak stabilní.

Nejsem sportovním lezcem, a byť je mi tento sport sympatický, nemám k němu, ani k uvažovanému zázemí pro něj v Boskovicích, žádný vztah. Nicméně myšlenka projektu se mi líbí, v rámci plánované rekonstrukce letního kina a výstavby zázemí za plátnem se i logicky nabízí. Je to totiž skvělá možnost, jak zase o kousek oživit naše město, dát možnost vzniknout určité kultuře či komunitě, investovat do mezigenerační spojitosti, nechat děti a mladé lidi se někde ukotvit a ty zkušenější zase vyzvat k předávání hodnot nejen o technice lezení. A to vše v krásném prostředí parku prakticky v centru města, které je však po většinu roku mrtvé.

Problém souběžného umístění lezecké stěny a zázemí letního kina nelze považovat za nic jiného než za pouhou banalitu. Úprava projektu výstavby zázemí, ať už v jakémkoliv stupni rozpracovanosti, by si v rámci rozpočtu celé akce vyžádala absolutně zanedbatelné prostředky.

Nedokážu objektivně zhodnotit stanovený náklad 3 miliony korun na zbudování konstrukce pro ukotvení lezecké stěny na konstrukci plátna, dokáže to však autor tohoto dohadu? Troufám si domnívat se, že stejným způsobem mohla být stanovena částka 0,5 milionu korun, nebo třeba 7 milionů korun. Stanovení nákladů na stavební konstrukce se většinou děje v rámci projektové dokumentace, kde jsou rozpočtovány veškeré materiály a práce na dané konstrukci. Odborník znalý věci s letitými zkušenostmi z obdobných projektů samozřejmě může poměrně dobře náklady odhadnout, je to tento případ?

Dle statického posudku se nedoporučuje umístit lezeckou stěnu na stávající konstrukci plátna kina. Posudek udává, že konstrukce nevyhovuje na únosnost již na stávající zatížení bez příčinku lezecké stěny. Laicky by se dalo říct, že plátno kina může každou chvilkou zkolabovat, navíc když má dle místostarosty již po životnosti, což je samozřejmě nesmysl. Statický výpočet jsem neověřoval detailně, znamenalo by to v podstatě vytvořit ho celý znovu. Nicméně posudek obsahuje několik nedostatků, a to zejména nulovou analýzu stávající konstrukce – nelze posuzovat ocelové pruty, u kterých není známa například tloušťka stěny. Dále nebyl dohledán původní projekt, a který jistě řešil statiku konstrukce ve vztahu k platným normám, které nebyly v době vzniku kina ve výsledku výrazně odlišné od těch dnešních. Bylo zanedbáno statické spolupůsobení podpěrné ocelové konstrukce za plátnem a vlastní zděné stěny plátna, které má jistě značně pozitivní účinek na celkovou stabilitu objektu. Posudek není technicky chybně provedený, ale spíše je zde ze strany statika zvolen špatný, velice úzký náhled na daný problém.

Posudek je pak ve vztahu k lezecké stěně mylně interpretován. Konstrukce totiž nevyhovuje na kombinace zatížení, ve kterých vůbec přitížení lezeckou stěnou nefiguruje. Dle normy je třeba pro výpočet sestavit různé kombinace zatížení, které mohou na konstrukci působit (ne však všechny naráz, protože pak by nebylo možné rozumně nadimenzovat žádnou konstrukci) a každou část konstrukce pak posoudit na nejhorší z těchto kombinací. V posudku nebyla u žádné části konstrukce vyhodnocena jako nejhorší ani jedna kombinace, která by obsahovala přitížení lezeckou stěnou. Z toho jednoznačně vyplývá, že dle provedeného posudku by pro stávající objekt letního kina přímá instalace lezecké stěny nepředstavovala přitížení nad jeho limity únosnosti.

Je smutné, že kvůli neporozumění několika bohužel zodpovědných a veřejně zdánlivě vlivných osob je odmítán vynikající nápad na projekt, který představuje pouze spoustu pozitiv a možnost přidat Boskovicím trvalou hodnotu na úkor vydání zanedbatelných krátkodobých prostředků.

V jednom lze ale s vydaným posudkem i prohlášením místostarosty Petra Malacha absolutně souhlasit – celá konstrukce je v zanedbaném stavu a nutně vyžaduje renovační zásah. Mluvit zde ale o konci životnosti i stability objektu letního kina je patrně hloupost. Je právě hlavní výhodou ocelových konstrukcí, že je možné je jednoduše obnovovat a udržovat v dobré kondici tak dlouho, jak je libo. Díky tomu zanedlouho oslaví ocelová Eiffelova věž 130 let své hrdé existence. Bude i boskovické letní kino hrdým a živým společenským místem pro další generace?

další názory a komentáře