V Boskovicích se v poslední době rozběhla debata o tom, jestli by bylo dobré vybudovat speciální oplocené hřiště pro psy. Těch ve městě nežije vůbec málo, počítají se na stovky a vedle radostí je s nimi spojeno také několik strastí, jako například neschopnost páníčků po svých psích kamarádech při venčení uklízet. Úklid částečně hradí i město, které na poplatcích za psy vybere ročně několik set tisíc korun. Zvyky pejskařů se v průběhu let mění, pes je čím dál víc pro lidi kamarád, a právě proto dnes vznikají i psí hřiště.
Pes doprovází člověka už snad 14 tisíc let, tedy od doby kamenné, a podle výzkumů by měl být prvním domestikovaným zvířetem vůbec. Rozšířil se na všechny kontinenty a jeho obliba je zvláště v České republice stále velmi vysoká. Jen v Boskovicích je evidováno více než tisíc poplatníků za psy. Poplatkový systém v Boskovicích je velmi složitý. Nejnižší sazba je sto korun. Tu zaplatí lidé žijící v některé z přidružených obcí v rodinném domě a pobírající důchod. Naopak nejvíc majitel za psa zaplatí, pokud žije v Boskovicích v bytě – pak jej pes stojí tisíc korun ročně. Každý další pes v domácnosti už ale stojí tisíce dva. Na těchto poplatcích Boskovice v loňském roce vybraly 337 400 korun. Tyto prostředky jsou jedním z mnoha příjmů města a nejsou účelově vázány.
Podle Lenky Bělehrádkové, která má na starosti registraci poplatníků a výběr poplatků v Boskovicích, je počet majitelů psů víceméně pořád stejný. „Obecně lze říct, že nejvíce je samozřejmě drženo voříšků. Hodně jsou oblíbeni jorkšírští teriéři, labradoři a němečtí ovčáci,“ uvedla. To potvrzuje i boskovický veterinář Jiří Rožek. „Občas je nějaké plemeno zrovna v módě, většinou to závisí na populárních filmech, takže jednu dobu byli hodně oblíbení dalmatini nebo třeba kolie. Některá plemena jsou ale oblíbena stabilně, mezi ně patří třeba teriéři, jorkšíři i lovecká plemena,“ vysvětlil.
Co se ale výrazně změnilo, je přístup lidí ke psům. „Zatímco dřív byl pes hlavně hlídač uvázaný u boudy, dnes je to společník a kamarád i do bytu. Psi jsou dnes jinak krmení i vychovávaní. Velmi se zvýšila také informovanost majitelů, často k nám přicházejí už vybavení informacemi z internetu,“ přiblížil současný přístup ke psům Rožek. „Psi se také nyní dožívají vyššího věku, než tomu bylo dřív. Desetiletého psa jsme považovali za starého, dnes se ale dožívají i patnácti nebo šestnácti let, malí psi i sedmnácti. Připisuji to hlavně lepšímu krmení a péči. Lidem na psech víc záleží a lépe se o ně starají,“ dodal. Podle veterináře se změnilo také spektrum psích nemocí. Kvůli životu uvnitř domů se u nich objevují populační nemoci podobně jako u lidí. Častější je nyní například cukrovka.
V Boskovicích funguje už dlouhá léta Kynologický klub, jehož členové se scházejí na cvičáku na Svitavském kopci západně od Boskovic. „Věnujeme se hlavně všeobecnému výcviku psů, na ten k nám pravidelně chodí kolem třiceti lidí,“ uvedl předseda klubu Miloslav Pleskot. „Občas přijde někdo na jedno nebo dvě setkání, ale doma pak už se psem necvičí, což je samozřejmě chyba. My můžeme majitele naučit, jak mají psa cvičit, ale výcvik jedno nebo dvě dopoledne rozhodně nestačí. To bohužel hodně lidí nechápe,“ dodal. Alespoň základní výcvik psů je nutný i kvůli změně jejich života. Člověk se psem více spolupracuje a očekává toho od něj mnohem víc než dřív.
Pes už tedy nepředstavuje primárně hlídače a pracovníka, jehož místo je venku na zahradě a stará se o sebe sám, ale změnil se ve společníka a člena rodiny, jemuž člověk sám připravuje zábavu a umožňuje život trochu bližší původnímu prostředí smečky. Že se přístup lidí ke psům vyvíjí, dokazuje i nynější debata o vytvoření psího hřiště v Boskovicích. Psí hřiště je zpravidla oplocený prostor, kde mají psi možnost volně pobíhat, setkávat se s jinými psy, hrát si a socializovat se. O jeho vytvoření v Boskovicích usiluje Jana Havlíčková, která psí hřiště zná z jiných měst. „Psí hřiště se začala objevovat v mnoha městech, my třeba občas kvůli němu jezdíme do Blanska. Jsou také téměř ve všech městských částech Brna. Líbí se mi, že si tam psi mohou společně pohrát a vydovádět se. Od plochy vymezené pro volný pohyb psů se liší hlavně oplocením, které je důležité, aby se majitelé nemuseli bát, že psi při hře někam utečou. Často jsou tam také lavičky pro majitele, občas hrazda nebo jiné jednoduché herní prvky,“ vysvětlila Jana Havlíčková. Díky ní v únoru probíhala na internetových stránkách města anketa zjišťující, jestli by lidé měli o psí hřiště zájem a kde by mohlo vzniknout. Podle Jany Havlíčkové by možným místem vzniku hřiště byl prostor pod školkou Bílkova, který je už nyní vymezen pro volný pohyb psů. „Plocha není pro volné venčení úplně vhodná, pohybuje se tam moc lidí, hodně dětí, ale na druhou stranu jsou už lidé zvyklí, že tam psi pobíhají. Kdyby byla plocha oplocená, zvýšilo by to bezpečnost lidí i psů,“ dodala.
Psí hřiště v Blansku bylo postaveno už v roce 2009 a podle Štefana Marka z blanenského městského úřadu si ho lidé natolik oblíbili, že město připravuje stavbu dalšího. „Vybudování psího hřiště nás v roce 2009 stálo kolem 60 tisíc korun. Je to oplocená plocha velká asi 30×40 metrů, jsou zde lavičky pro majitele, kámen na značkování, kladina, terénní nerovnosti a kanalizační trubka na prolézání pro norníky. Hřiště si pochvalují jak pejskaři, kteří mají kam chodit, tak i nepejskaři, kteří jsou zase rádi, že se psi i jejich exkrementy udržují na jednom místě,” popsal situaci v Blansku Štefan Marek. Jestli v Boskovicích psí hřiště bude, by mělo vedení města rozhodnout v průběhu března. „O psím hřišti budeme teprve jednat. Uvažujeme právě o loučce pod školkou Bílkova, která je pohybu psů již přizpůsobena, ale ze školky nám chodí na psy stížnosti, takže se ještě uvidí. Rádi bychom toto téma také navrhli k veřejné diskuzi v rámci Fóra Zdravého města Boskovice, které proběhne 8. dubna,“ sdělila místostarostka Jaromíra Vítková.
Častým problémem se psy, který řeší také Boskovičtí, je úklid po zvířatech. Mnoho majitelů se stále nenaučilo uklízet po venčení, a výkaly samozřejmě vadí ostatním obyvatelům města. V Boskovicích podle mluvčího Jaroslava Parmy provádí úklid firma Sita vysavačem na psí exkrementy. „Provádí se na určených zpevněných plochách a chodnících, v trávníkových plochách pouze tam, kde dosáhne hadice vysavače, jinak se neprovádí vzhledem k možnosti poškození travního drnu. Úklid je rozdělen do pěti etap a provádí se pouze za příznivých klimatických podmínek od jara do zimy za suchého nebo mírně deštivého počasí, neprovádí se v zimě, cca od prosince do konce března, kdy padá sníh a mrzne, nebo za silně deštivého počasí. V tomto období nelze úklid provádět a není městem Boskovice na úklidové firmě ani nárokován,“ uvedl. Uvědomělost majitelů se město pokouší zlepšit i tabulkami upozorňujícími „Uklízejte po svém pejskovi“, které se koncem minulého roku umísťovaly většinou na sloupy veřejného osvětlení. „Tabulky určitě pomohly, ještě teď za mnou chodí občané, aby se instalovaly na sloupy tam, kde jsou problémy a tabulky zde chybí. Letos se ještě upevňovaly na sloupy veřejného osvětlení v židovské čtvrti a budou ještě instalovány do lokality ulice Štefánikova a okolí,“ dodal. Přiblížil také, že úklid vysavačem stojí město každoročně 180 tisíc korun a za celkem šedesát informačních tabulek město vynaložilo osm tisíc korun. „Sáčky na psí exkrementy jsou k dispozici na podatelně MěÚ, kde si je mohou občané kdykoliv vyzvednout. V sadě je 25 kusů sáčků. Pokud jsme sáčky umístili ke košům, vždy byly do druhého dne odcizeny,“ postěžoval si Parma.
