Město Boskovice na svých sociálních sítích zveřejnilo shrnutí, jak v uplynulém roce pečovalo o městskou zeleň, a zároveň představilo priority na rok 2026. To vše popisujeme v následujícím textu a pro připomínky k jednotlivým počinům města jsme oslovili boskovický spolek Zelená peřina, který se zabývá péčí o městskou zeleň a adaptací na změnu klimatu.
Kromě ošetření stromů a dokončení evidence neboli pasportizace zeleně byly v roce 2025 obnoveny některé záhony a upraveny veřejné plochy, v letošním roce plánuje město pokračovat s mapováním zeleně a novými výsadbami. Přestože Boskovice v minulých letech zaznamenaly řadu změn, vznik nových travnatých ploch nebo lepší péči o kořenový systém vzrostlých stromů, stále je velkou otázkou, nakolik tento plán odráží potřeby moderního města, které se zvládá adaptovat na klimatickou změnu, vlny veder i zvýšený počet extrémních meteorologických jevů.
Zvláštní péče byla loni dle dokumentu Odboru životního prostředí věnována stromům – byly ošetřeny rizikové dřeviny, vysazeny nové stromy a keře, téměř padesátce stromů v okolí náměstí a pošty byla provedena půdní injektáž. Zvýšenou pozornost o vzrostlé dřeviny oceňuje spolek Zelená peřina: „Dlouhodobě sledujeme, že stav mnohých nově vysazených stromů není dobrý, proto kvitujeme plány na posílení péče. Uvítali bychom ale konkrétnější informování občanů o strategii péče o stromy, tedy jak se kterým stromům ve městě daří, proč byla v daném roce zvýšená péče o konkrétní stromy. V plánu na rok 2026 je konkrétní pouze první bod – výměna půdy kolem lip na náměstí. Ostatní body jsou obecné – například ošetření podle aktuálního stavu, výsadba podle rozhodnutí státní správy, kácení dřevin v havarijním stavu dle aktuálního seznamu,“ komentuje členka spolku a rovněž opoziční zastupitelka za SPOLU Dagmar Hamalová předložený plán města. Zástupkyně spolku současně oceňují, že jejich návrh na ošetřování kořenového systému vzrostlých stromů byl doporučen Komisí pro životní prostředí. Dalším krokem by podle spolku mělo být zabránění přílišného sešlapávání půdy kolem stromů například instalací kovové ochrany nebo kruhových lavic.
Kromě pasportu zeleně se chystá i generel
Město Boskovice se v roce 2025 zaměřovalo také na podrobnou evidenci zeleně, takzvanou pasportizaci. Ta by měla sloužit k efektivnímu plánování údržby, ke kalkulaci nákladů nebo zajištění bezpečnosti. „Dokončili jsme aktualizaci pasportu zeleně, v roce 2026 na ni navážeme tvorbou generelu zeleně, který nám umožní navrhovat konkrétní opatření a systematicky pokračovat v péči o zeleň,“ uvedl místostarosta Radek Šamšula. „Pasport zeleně je veřejně dostupný v geografickém informačním systému města, není to novinka, pasport už několik let existuje. Aktualizace z loňského roku není veřejná, protože stále není kompletní. Nicméně pracovníci města už aktuální informace mají a pracují s nimi. V letošním roce chceme na základě aktualizací nechat vypracovat generel zeleně, který nám dá konkrétní doporučení pro práci s městskou zelení,“ uzavírá Radek Šamšula.
O informace z pasportu má zájem i Zelená peřina, která by vítala také lepší osvětu v oblasti péče o stromy a detailnější informace o záměrech. Radek Šamšula uvádí, že podrobnější informace k záměrům v oblasti péče o zeleň pravidelně posílá jako informaci na jednání rady města, aby byly následně součástí zápisů z jednání. „Přehled za rok 2025 a plán na rok 2026 je v zápisu z Rady města Boskovice, přehled za uplynulý rok vychází navíc i jako příloha zpravodaje,“ doplňuje Radek Šamšula.
Veřejná prostranství se dočkala obnovených záhonů, zatravnění ploch a úprav truhlíků. Ačkoliv jsou pestrobarevné květinové záhony a plochy ve stylu rozkvetlé louky krásné, nejedná se vždy o ekologické ani ekonomické řešení. Podle Deany Láníkové ze Zelené peřiny by město mohlo postupně upouštět od klasických letničkových záhonů – voskovky, muškáty, afrikány a podobně – a zvážit spíše záhony trvalkové, které jsou podle ní estetičtější i levnější. „Letničkové směsi à la louka nejsou bohužel moc ekologické – na jejich přípravu se využilo herbicidování, po odkvětu se většinou posekly a půda byla dlouho obnažená, na jaře opět herbicid.“ Jako klíčové vidí vytváření květinových luk, kde se použijí lokálních druhy květin, které jsou zároveň bezpečné pro hmyz a včely. „Například na ulici 17. listopadu by mohla být opravdová květnatá louka – tedy kvetoucí v létě a nízký drn přes zimu, nemusela by se každoročně obnovovat a v létě zalévat. Nekvetla by sice tak mohutně jako letničky, ale byla by trvale udržitelná kvůli přítomnosti vytrvalých druhů bylin a trav a sloužila by hmyzu i v zimě,“ doplňuje Deana Láníková.
Rozmanitost městského ptactva, hmyzu a drobných živočichů podporují zejména původní druhy městské vegetace. Deana Láníková upozorňuje, že by se město mohlo více zaměřovat na sázení keřů, přičemž z hlediska podpory biodiverzity a odolnosti by měly být i v tomto případě preferovány domácí druhy před nepůvodními – svídy, kaliny, dříny, ptačí zoby, hlohy, lísky. „Na sídlišti Komenského nebo kolem bytovek po městě jsou místa, kam by se dobře mohly doplnit tyto volně rostoucí keře. Například u gymnázia proběhla revitalizace keřů, došlo však k výsadbě Buxusu, který je napadán zavíječem.“
Péče o trávníky je evergreen
Spolek Zelená peřina pravidelně upozorňuje na mezery v péči o travnaté plochy v Boskovicích, při nichž dochází na některých místech k intenzivnímu sekání trávníků. Město využívá i mozaikovou seč, která umožňuje lepší zadržování vody a chladnější klima i v letních vedrech. Intenzivní sečení trávníků je vhodné především pro intenzivně používané plochy – dětská hřiště, piknikové louky, místa pro sport. „Mozaiková seč probíhá na vybraných plochách už minimálně od roku 2022. Po první plošné seči, kdy se vyčistí trávníky, se vytipují konkrétní plochy, kde se bude pracovat s mozaikovou sečí. Záleží na mnoha faktorech. Je důležité, aby trávník byl v dobrém stavu a aby zde bylo odpovídající druhové složení, nesmí se na nich například objevit plevelné druhy, které by se mohly snadno šířit a zaplevelit okolní trávníky. V tuto chvíli nejde říct, kde přesně letos bude mozaiková seč, ale obecně se dá říct, že tam, kde byla v minulých letech, bude pravděpodobně i letos,“ popisuje místostarosta Radek Šamšula, jak bude sečení postupovat v letošním roce.
„Město v roce 2025 zatravnilo nové plochy, není však zřejmé, jaké byly použity travobylinné směsi – zdali se využívají ty, které jsou druhově bohatší, odolnější,“ komentuje druhovou skladbu Deana Láníková ze Zelené peřiny. Právě vhodná skladba travních semen by měla zajistit odolnost proti pohybu osob i déletrvajícímu suchu. Město také může experimentovat s neposekanými místy, přestat zcela používat glyfosáty a eliminovat ostatní herbicidní přípravky, lépe hospodařit s děšťovou vodou nebo volit původní druhy směsí pro květnaté trávníky a louky. Jako zásadní je také kontrola objednaných prací u dodavatelů nebo dodržování používání metodik péče o zeleň.
Dlouhodobá strategie klimatické adaptace města zatím chybí
Kvalitní péče o zeleň se pozná nejen tak, že jsou plochy zeleně hezké i užitečné v každém ročním období, ale zejména podle toho, že si město záchová svou příjemnou a obyvatelnou stránku v letních měsících. Se zvyšujícími se průměrnými teplotami, narůstajícími tropickými dny i extrémními meteorologickými jevy je nezbytné budovat odolnost města. I když je dle Zelené peřiny vidět cílená péče o stromy, podle zástupců spolku chybí strategie města reagující na klimatické změny.
Spolek městu předložil koncepci Pakt starostů a primátorů pro klima a energii, který umožňuje komplexní řešení. Rada města jej předala k projednání Komisi pro životní prostředí, která jeho realizaci doporučila, město však zatím žádné další kroky nepodniklo. „Koncept jsme podrobně představili i v Ohlasech naživo, na jehož natáčení jsme pozvali vedení i zastupitele města, nedostavil se žádný z nich,“ popisuje Dagmar Hamalová. Radek Šamšula komentuje, proč rada připojení nepodpořila: „Pakt starostů se zasekl na jednání rady města, kde rada došla k názoru, že není pro město vhodné se k paktu připojovat. Převládající názor byl takový, že město i přes neúčast v paktu mnohá opatření na snižování emisí CO₂ a spotřeby energií dělá a nepotřebuje s k tomu zavazovat smluvně. Osobně jsem byl zastánce připojení k paktu, takže nedokážu přesněji popsat argumenty proti připojení,“ uzavírá místostarosta.
