Rozhovor s Martinem Staňkem, nově zvoleným předsedou místního sdružení ODS v Boskovicích. Mluvili jsme o jeho dalších ambicích, situaci ve straně, programových prioritách i koaličním potenciálu. A samozřejmě o blížících se komunálních volbách.
„Ještě nejsem rozhodnut, jestli se budu ucházet o pozici volebního lídra.“
Já se na začátek rovnou zeptám, co pro tebe znamená zvolení do funkce předsedy boskovické ODS?
Je to především velký závazek, protože my jsme se velice dlouho napříč celou členskou základnou bavili o tom, jakým směrem má boskovická ODS směřovat dále, a ze všech těchto našich jednání vyplynulo nějaké, řekněme, optimální vedení. To asi potom dále rozebereme podrobněji. Nejsem v tom vedení samozřejmě jenom já sám.
A co to znamená přímo pro tebe?
Pro mě je to jednak obrovský závazek, obrovská míra pokory před tím, že jsem tu důvěru dostal, a velký úkol vrátit boskovickou ODS tam, kam patří – to znamená na boskovickou radnici.
Já na to rovnou navážu: znamená to, že když ses dostal do čela místní organizace, budeš usilovat o funkci lídra pro komunální volby, které jsou už za rok a půl, což je poměrně nedlouho?
Musím odpovědět trošku obšírněji nebo spíš trošku od lesa, protože ODS je pořád tradiční strana, my nejsme žádné hnutí jednoho muže nebo hnutí jedné ženy. U nás to nefunguje tak, že by někdo přišel a řekl: Já budu lídr! Ten lídr musí být zvolen a vybrán místním sněmem.
Když jste volili předsedu, tak jste tedy automaticky nepočítali s tím, že to bude i lídr?
Ne, ne, tak to nebylo. My jsme se domluvili, že teď zvolíme vedení strany, aby nám skončil dvouletý mandát. Nová místní rada začne pracovat a nejpozději na podzim tohoto roku po sněmovních volbách bychom chtěli zvolit toho lídra a čelo kandidátky.
Máš ty už představu, jestli o tuto pozici budeš usilovat?
Určitou představu samozřejmě mám. Neodpovím teď úplně napřímo, ale že by těch kandidátů, kteří by byli ochotni nebo i schopni se na čelo kandidátky postavit, bylo nějaké neomezené penzum, tak to úplně není. Bavíme se dnes reálně o třech nebo čtyřech jménech.
To zase není tak málo.
To zase není tak málo. Každý z těch kandidátů má nějaké svoje výhody, nevýhody a tak dále. Já osobně ještě nejsem rozhodnut, jestli se o tu první pozici chci ucházet, ale na rovinu říkám – a protože jsem předseda, tak je to logické – že o jednu z těch nejvyšších pozic na čele kandidátky se zcela určitě ucházet budu.
Já se tě nemůžu nezeptat na ty nevýhody, které jsou v tvém případě asi jasné, a to je to, že zatím nemáš ani zastupitelskou zkušenost. Do jaké míry tohle vnímáš jako handicap pro nějakou další politickou práci v těch, řekněme, nejvyšších patrech městské politiky?
To je asi pravda. Já se ještě jednou vrátím k té předchozí odpovědi, jestli můžu. Já se velmi často pohybuji po Boskovicích, mluvím s velkým množstvím lidí a samozřejmě se mě už i pár lidí zeptalo, jestli budu kandidovat na starostu. Jedné paní, která mě potkala v kavárně, jsem chtěl odpovědět úplně stejně jako teď našim posluchačům a čtenářům, potažmo tobě. A než jsem jí to stihl říct, tak ona na mě vybafla: „No, kdybyste nekandidoval, to byste všechny překvapil!“ To bylo trochu úsměvné, jenom tak pro odlehčení.
Ale k těm mým nevýhodám. Samozřejmě je tam limitace v podobě toho, že jsem ještě nikdy nebyl zastupitelem města, byť si myslím, že tato podmínka není až tak zásadní pro kandidaturu jako takovou. Člověk samozřejmě musí znát chod radnice, musí vědět, jak funguje zastupitelská demokracie, musí znát ty věci v pozadí i v popředí a tak dál. A to já sleduji, myslím, že docela dobře.
Dalším handicapem zcela určitě může být i třeba můj věk nebo relativní životní nezkušenost. Zrovna třeba v zkušenosti politické si myslím, že už to není tak špatné – já se v politice pohybuji nějakým způsobem osm let, což není úplně málo, a i díky své současné práci mám šanci potkávat se s nejvýše postavenými politiky ve státě a spolupracujeme na denní bázi. Takže si myslím, že naopak toto prostředí znám poměrně dobře.
Ale to si teď nepřipravuji žádné pole, že budu kandidovat z pozice jedničky. Jak říkám, je to k úvaze, rozhodneme na podzim.
Můžeš krátce představit, čím se teď profesně zabýváš? Protože ty už jsi studia dokončil, jestli se nepletu.
Studia jsou vzdálena za mnou již dva roky. Vystudoval jsem právnickou fakultu v Brně a chvíli po škole jsem se věnoval advokátní praxi nebo advokátní koncipientuře, ale velmi brzy jsem od toho utekl právě k té politické branži. Dnes působím na Pravém břehu – institutu Petra Fialy, pana premiéra, a pracuji jako, řekněme, analytik legislativy a podobných činností při Úřadu vlády a podobně.
S půdorysem SPOLU spíše nepočítáme
Pojďme k té situaci v místní ODS. Už jsme na to trošku narazili, ale nejdřív se musím zeptat, co boskovická koalice SPOLU – je už definitivně odepsaná?
Koalice SPOLU určitě bude fungovat do konce tohoto volebního období, tam se nic nemění. Jedna z prvních věcí, které jsem po svém zvolení udělal, byla, že jsem pozval na jednání nebo na kávu předsedkyni KDU-ČSL paní Hamalovou a předsedkyni TOP 09 paní Žejškovou. Máme se potkat v nejbližší době a budeme se samozřejmě bavit o tom, jestli i pro nadcházející volební cyklus nám ta spolupráce dává, nebo nedává smysl. A na rovinu říkám, že to pro mě není postaveno tak, jestli bude SPOLU, nebo samostatná ODS. Ty bloky můžou být různé a můžou se velice zajímavě přeskupit. Musím ale říct, a je to můj osobní názor a převažuje asi momentálně i v členské základně, že s tím půdorysem SPOLU, jak byl postaven v minulých volbách, to znamená spolupráce ODS, KDU-ČSL, TOP 09, navíc s tím, že by lídr nebyl nominantem Občanské demokratické strany, tak spíše nepočítáme.
Když se bavíme o současné boskovické ODS, jaká je to organizace, kolik je tam členů? Přicházejí třeba noví lidé? Nebo jaká je teď stranická situace?
Za tu otázku děkuji, to je moje největší pýcha a chlouba! My dnes máme v Boskovicích čtyřicet osm členů. Jsme jedna z největších organizací ODS na jižní Moravě. Pokud nebudeme počítat Brno, tak po Blansku jsme druhá největší organizace na jižní Moravě a za poslední dva roky jsme získali dvacet dva nových členů a z toho počtu čtyřicet osm jich má dvacet jedna pod pětatřicet let.
Tak je to samozřejmě svým způsobem oslnivé, protože dnes se říká, že se lidem do politiky nechce. Takže ta čísla jsou opravdu vysoká. Zároveň musím ale položit druhou otázku: kde ti členové jsou, že nejsou moc vidět? Jsou mezi nimi lidé, kteří jsou opravdu aktivní, chtějí skutečně pracovat v politice, komunikovat s veřejností, podílet se na veřejné debatě a připravovat si půdu pro zvolení a další práci v zastupitelstvu? Anebo to jsou prostě lidé, kteří se chtějí angažovat jenom na stranické úrovni, přijít občas na schůzi a zapojit se tam do debaty, ale nic víc dál nedělat? Což nekritizuji, to je samozřejmě pozice, která má taky logiku.
Politická strana potřebuje oba dva tyto typy lidí. Jednak ty, kteří budou vidět, budou kandidovat, budou se angažovat, ale i širší a třeba i odbornou základnu, která se nechce nikde úplně angažovat, ale je schopna nám poskytnout třeba radu z oblasti stavebnictví, z oblasti zdravotnictví a tak dál.
Z těch nových členů samozřejmě převažuje spíš ta druhá skupina, která se nechce úplně přímo angažovat, nechce být viditelná. A je to naprosto respektuhodné a já to tak vnímám. Ale je mezi nimi skupina třeba dvou, tří, možná čtyř osob, které se chtějí angažovat víc a my je budeme teď postupně představovat a ukazovat boskovickým občanům a voličům, jaké názory mají a co chtějí v Boskovicích prosazovat a prezentovat.
Jaká je celková atmosféra v boskovické ODS? Já tu otázku uvedu tím, jaký je můj celkový dojem z ODS na celostátní úrovni, ale ono se to promítá i na úroveň komunální. Pro ty, co politiku sledují už relativně dlouho, to bývala strana poměrně progresivní, po roce devadesát byla nositelkou nějakého revolučního étosu a reforem. Pak byla taky reformní éra spojená s Mirkem Topolánkem, ale potom se ODS přerodila v konzervativní stranu starších pánů, kteří už nic moc měnit nechtějí a spíš chtějí, aby to všechno zůstalo tak, jak to bylo po těch změnách, které se kdysi provedly. Mění se dnes něco v ODS nebo v boskovické ODS, tím příchodem mladých lidí? A myslíš si, že to zase může být strana, která tady dělala poměrně velké kroky ve veřejné správě a v řízení města? Protože když se teď bavíme třeba o rozdělení základní školy, tak ODS byla ta strana, která je slučovala. Vyvíjí se to dnes tímto směrem? Anebo jste spíš konzervativní strana, která se do moc velkých reforem pouštět nechce?
Já trošku poupravím ten tvůj úvod – ODS byla založena jako liberálně konzervativní strana. My máme v sobě trochu od obojího a ze začátku to tak bylo a myslím, že i stále je. Nechci teď komentovat celostátní ODS, ale pojďme na tu naši domácí boskovickou.
Myslím, že ano. Po prohraných komunálních volbách před třemi lety panovala jistá obava, co bude dál, kam se budeme vyvíjet, jakým směrem. Dnes si myslím, že jsme zkonsolidovaní, jsme odhodlaní, jsme zdravě nabuzení, chceme ty volby vyhrát. A pokud chceme volby v Boskovicích vyhrát, tak to znamená, že tady chceme vládnout a prosazovat náš program a dělat potřebné změny pro Boskovice. Těch reformních kroků tady bude potřeba celá řada, a proto si myslím, že ten nový tým, který tam bude, bude připraven tyto reformy dělat a půjde do toho s větším drivem.
Teď řekneme, co budeme dělat jinak a lépe
Tak pojďme k obsahu. Co vidíš jako hlavní oblasti, ve kterých by mělo dojít k nějakým reformám a k zásadnějším krokům? Nebo se zeptám jinak: nemyslím, jak to vidíš ty konkrétně, ale jak to vidí ODS. S čím dnes přicházíte? Musím se přiznat, že pro mě to zatím není čitelné. Já vím, že do voleb je rok a půl, ale v minulém volebním období jsme měli poměrně jasnou představu o konfliktu koalice a opozice. Bylo jasné, že opozice říká věci, které chce dělat jinak, a říká, jak je chce dělat. (Jestli je dnes dělá nebo nedělá, když se dostala na radnici, to by bylo na jinou debatu.) Ale bylo prostě jasné, že chtějí změnit způsob, jakým se řídí investiční akce města, to byly třeba architektonické soutěže a podobně, že chtějí změnit komunikaci nebo přístup k dopravě. Byla tam témata, kde byl ten obsahový střet jasný. Dnes to zatím tolik nevidím, proto mě zajímá, kde hlavní oblasti vidíš dneska ty?
My teď sestavujeme poměrně podrobný program, se kterým do voleb půjdeme – která témata budeme a jakým způsobem komunikovat. My, nebo potažmo i já, jsme kritiky na vedení města řekli v minulém období nebo v posledních měsících poměrně hodně, ale uznávám, že od nás nezaznělo, co budeme dělat my jinak nebo lépe. To byla, řekněme, nějaká jedna fáze toho našeho politického směřování. A teď přichází na řadu ta druhá, ta mnohem podstatnější fáze. My řekneme, co bylo špatně, a jak my to budeme dělat jinak a lépe. To zazní teď z našich úst. Takže já teď neřeknu úplně konkrétní věci ve všech oblastech, ale trochu nastínit můžu.
Mně už trochu vadí, přiznám se (a nechci znovu kritizovat, já jsem si to zakázal) i ten samotný styl řízení města, jaký dneska je provozován z naší radnice. Myslím, že k výkonu nějaké funkce patří, řekněme, jistá dávka umírněnosti, nějaká dávka odosobnění od jistých problematik. Trochu víc klidu, trochu víc zachování kontinuity a tak dál. Takže to je jedna z těch hlavních věcí – samotné řízení města.
Pojďme přece jenom k tomu obsahu.
Pustím se do té největší bolístky, což je boskovická nemocnice. Ona dnes funguje nějakým způsobem, já o ní nechci říkat nic špatného, abych se nedozvěděl, že jí ubližuju a podobně, ale mně dnes chybí debata o tom, co s nemocnicí bude dál. Dnes je, řekněme, ve stabilizované situaci, podařilo sehnat nějaké lékaře – i díky pádu ivančické nemocnice. Je to perfektní, je to skvělé, mám z toho radost. Ale chybí mi tady debata, co s nemocnicí bude za deset, dvacet let, a to není jenom boskovický problém. Všechny nemocnice okresního typu prostě budou mít problém. Tím, jak bude stárnout populace, bude se měnit i složení lékařského týmu – spousta lékařů je v důchodovém věku. Péče se bude muset měnit i na celostátní úrovni. A když my budeme na tento scénář připraveni a nastíníme nějaké varianty, tak nebudeme překvapeni.
Můžeš kromě zdravotnictví říct ještě jednu, dvě další konkrétní oblasti, kde vnímáš potřebu reforem, jak jsi o tom mluvil?
Určitě ano. Je to za mě i doprava. Teď jsme tedy viděli, že vznikl nějaký plán nebo nějaká studie nebo koncepce dopravy v Boskovicích. A já to schválně řeknu – budu provokativní a nechám si naložit v komentářích pod Ohlasy na Facebooku. Mně občas vadí takové ty výroky, že děláme město pro auta a podobně. Já naprosto respektuji, že ve městě jsou všechny způsoby dopravy – ať je to pěší, cyklo, veřejná doprava, osobní automobilová doprava. Ale já nemám rád argument, že to je pro auta, protože v těch autech jezdí lidé. A neznám moc bláznů, až na nějaké úplně drobné výjimky, co by v osm ráno sedli do auta a jenom tak nazdařbůh jezdili po Boskovicích dokola. Takových asi moc nebude. Ten, kdo do toho auta sedá, tak do něho sedá za nějakým účelem, chce jet do práce, za klientem, na nákupy a tak dál.
Takže tady ta až skoro slepá válka proti automobilismu mi trošku vadí. Na druhou stranu je určitě potřeba nastavit nějaká pevná pravidla, s tím souhlasím. Ale u dopravních staveb si myslím, že jsou lokality, kde samozřejmě musíme vyjít vstříc všem typům dopravy, ale pak jsou za mě lokality, které prostě jsou koncipované jako tahy nebo průjezdy, a tam má automobilová doprava ze své podstaty přednost. Tam za mě nemá být omezována. Nevidím důvod, proč by třeba na hlavní krajské komunikaci Prostějov–Brno měl být cyklopruh. To je můj názor.
Já jsem záměrně chtěl odlišit stranický pohled a tvůj osobní pohled, protože v tomto rozhovoru představujeme tebe jako politickou osobnost. Proto mě zajímá, jestli máš ty dlouhodobě nějakou osobní politickou prioritu, protože přece jenom každý politik většinou přichází do funkce s nějakým tématem. Například Lukáš Holík měl dlouho téma odpadů. Před volbami bylo jasné, že se na to vrhne, protože má představu o tom, jak by to dělal. Současná starostka je architektka, tak bylo jasné, že její hlavní téma bude řízení městských investic. Ty sám říkáš, že už se o boskovickou politiku zajímáš, nebo se v ní pohybuješ, asi osm let. Máš něco takového, o čem si říkáš: Až já jednou budu v té výkonné funkci, tak tohle je ta věc, kterou já chci prosadit? Tohle je ten obsah, který já tam přinesu, v tom Boskovice posunu?
Ano. A samozřejmě se tyto problematiky vyvíjejí v čase. Já se dnes pracovně nebo i na té celostátní úrovni věnuji tématu bydlení, což je problém, který už začíná být poměrně výrazný i v Boskovicích. Samozřejmě to má více linek. Je to jednak městská, potažmo družstevní výstavba. Už za naší koalice, nebo možná dokonce za té předchozí, ještě za paní Nedomové, vznikala studie na možnou výstavbu za nemocnicí, kde se počítá s výstavbou nějakých městských bytů. Ale ten projekt se za poslední tři roky neposunul ani o píď. Ani za nás, ale teď už vůbec ne.
A to je upřímně asi jedna jediná věc, kterou kdybych tady mohl vyčíst panu místostarostu Šamšulovi za Pirátskou stranu. Já to nedokážu jako ódéesák pochopit, že on jako pirát měl tři roky na Ministerstvu pro místní rozvoj svého gesčního ministra, předsedu Pirátů Bartoše, a nedokázal s ním nic vyjednat nebo získat podporu pro tuhle výstavbu. Přímo se to nabízelo.
Nevím, jestli nějaká jednání vedli nebo nevedli, to nedokážu posoudit, ale ten výsledek je zkrátka nulový. Nám se to může nebo nemusí líbit, ale tak to prostě v politice funguje, že vždycky je košile bližší než kabát, a ta linka tam byla poměrně dobře otevřena. Takže za mě, ano, pojďme rozjet městskou nebo družstevní výstavbu za nemocnicí a pojďme si i do budoucna nastavit nějaké parametry se soukromými investory a developery. To už je dneska skoro sprosté slovo – developer, ale za mě to tak upřímně úplně není. Myslím, že by bylo mnohem lepší, kdyby opravdu vznikly radou, zastupitelstvem potvrzené zásady spolupráce s developery, o kterých i dnešní vedení města mluvilo, ale taky se zatím pořád nic neděje. Možná něco někde pod pokličkou vzniká, ale zkrátka na světě tyto zásady nejsou. Aby i ti developeři nebyli překvapení, co po nich město chce – tu městský byt pro lékaře, tu nějaké dětské hřiště.
Je to zcela legitimní požadavek, město by to mělo chtít a má si říkat, jak má výstavba bytů vypadat, ale nemá toho developera překvapovat. Developer nebo investor do toho má jít s nějakou jasnou představou: Taková jsou pravidla, takhle jsou karty rozdány. Jdu do toho, nejdu do toho. Takže to je třeba jedna z těch věcí, které bych chtěl prosadit co nejdříve. Kdyby se nám to podařilo, tak do této oblasti se chci vrhnout.
Dokážu se bavit s každým
Kdy začne kampaň? Tys mluvil o tom, že se teď přesunete do další fáze, kdy začnete víc představovat svoje záměry. Zatím to totiž vypadá, že to spíš v poslední době trochu utichlo. Zastupitelstva jsou klidnější, tys přestal točit svoje videa, takže teď mám dojem, že jste ještě víc zmizeli z veřejné debaty. Tak kdy to plánujete odstartovat? Nebo je ten rok a půl do voleb ještě pořád hodně na to, abyste ve veřejném prostoru dělali něco víc?
Dnes už běží kampaň celoročně a celé čtyři roky. Doba se výrazně posunula. My jsme možná na podzim toho loňského roku byli výrazně aktivnější, než jsme nyní. Je to asi i proto, že některé nejžhavější problémy, které tehdy vykrystalizovaly, teď trochu utichly nebo se trochu stabilizovaly, takže není taková výrazná potřeba na ty věci až tak upozorňovat. Samozřejmě nadále vše sledujeme.
Co se týká další fáze kampaně, tak já si myslím, že něco začne už teď na jaře, řekněme na konci května a začátku června, kdy chceme hodně jít mezi lidi, být na ulicích, být vidět a komunikovat s občany. Třeba si i trochu nechat vynadat za některé věci. Klidně třeba i za ty, které provedli naši kolegové na vládní úrovni, a třeba jim to trochu i posunout a pomoct tak i celostátní ODSce. Po sněmovních volbách, které nějak dopadnou, už se do toho pustíme skoro naplno a kampaň pomalu bude gradovat až do podzimu, kdy už budeme mít i toho lídra.
Jak moc podle tebe ovlivní volby plánované snížení počtu mandátů? Teď nevím, jestli na dvacet jedna nebo na dvacet tři, zatím se šíří různé informace.
Otázka je, jestli k tomu snížení nakonec dojde, nebo nedojde.
Zatím to koalice deklarovala poměrně jasně.
Ale takových věcí už deklarovala více, takže samozřejmě záleží na tom, jestli snížení bude, nebo nebude. Mám takovou zkušenost z Kyjova, nebudu prorazovat zdroj, ale řekněme z místního zastupitelstva. Oni taky mívali dvacet sedm zastupitelů a snížili před minulým volebním období na dvacet jedna. Dnes jsou s tím nespokojení a část z nich volá po tom, aby se to vrátilo zpátky na původní počet.
Jaké jsou důvody nespokojenosti?
Je to proto, že se tam stává často to, co jsem i já tobě několikrát v našich diskuzích avizoval – že se tam kolikrát dostanou osobnosti, které třeba ani úplně nechtějí v tom zastupitelstvu působit, ale z hlediska úcty k těm mandátům a k voličům se mandátu nezřeknou, což je v pořádku. Trochu je ale pak na tom politická kultura nebo reprezentace bitá. A ten druhý důvod je, že se jim údajně stávalo, že občas bývali neusnášeníschopní.
Mimochodem, byl bys pro, kdybys teď seděl v zastupitelstvu a hlasovalo se o tom?
Záleželo by, na kolik bychom snižovali. Na jednadvacet ne, o pětadvaceti nebo třiadvaceti se můžeme bavit.
Před minulými volbami bylo poměrně jasné, že tady jsou dva bloky, které jdou proti sobě, a čekalo se, který vyhraje. Já jsem teď nedávno psal komentář o tom, že se mně zdá, že v těch příštích volbách to tak úplně nebude a že ten hlavní střet nebude tak jednoduše mezi současnou koalicí a současnou opozicí, ale může se to celé vyvíjet nějak jinak. Jak to vnímáš? K tomu patří otázka, jak vnímáš koaliční potenciál ODS, jestli je mezi stranami na radnici i dnes, anebo budeš čekat na to, jak si ty dva stávající bloky budou vést.
Největší politické klišé, jaké existuje: Zajíci se počítají až po honu a voliči rozdají karty. Říkám to schválně, jenom pro zasmání na úvod.
Má to logiku. Ale mně jde o to, jestli ty karty počítáme v těch dvou blocích, anebo jestli se na to díváme trošku jinak.
O mně je celkem dobře známo, že já se dokážu bavit s každým. Já nemám problém kdykoliv jít s paní starostkou, ani s panem místostarostou na kávu a mluvit s nimi o těch věcech. To se samozřejmě děje, takže já tam nikde žádný úplně hluboký příkop vykopaný nevidím. Nevylučuju apriori spolupráci takřka s nikým, s jedinou výhradou, a to nám i stanovy zakazují, s komunisty, pokud by kandidovali v Boskovicích. Ať už se jmenují Stačilo nebo Jo nebo jakkoliv, tak s komunisty se zkrátka určitě bavit nebudeme. Jinak je to samozřejmě o tom, jak volby dopadnou, a záleží, jaké budou průniky našich programů, ale samozřejmě i jak by si lidsky seděli ti příslušní zastupitelé.
Dokážeš dnes říct, ke komu máte nejblíž?
Nejblíž máme samozřejmě programově i lidsky k těm dvěma stranám, které jsou součástí SPOLU: KDU-ČSL a TOP 09. A myslím si, že lidsky i programově máme poměrně blízko i ke Starostům a nezávislým. Tím, že spolu sedíme v opozici, tak i se Sociální demokracií máme na spoustu témat dost podobné názory. Kdybychom se měli bavit o těch vládnoucích stranách nebo hnutích, tak je to tam samozřejmě o individuálních lidech. Tu a tam si rozumíme samozřejmě s někým ze Změny, tu a tam se na nějakých věcech shodneme třeba s Našimi Boskovicemi.
Ale že bys to měl dnes tak, že se Změnou by to šlo, a s Našimi Boskovicemi ne, nebo naopak, to tak úplně není?
Neříkám ani o jednom, že bychom s nimi vylučovali spolupráci, nebo naopak, že bychom s nimi hned chtěli vytvořit koalici. Tak to prostě není.
Ještě jsem se chtěl v rychlosti zeptat na pár věcí a na tvůj stručný názor. Jak se ti líbí návrh nové boskovické knihovny?
Líbí. Nejsem odborník na architekturu, takže to vnímám čistě subjektivně. Otázka je, za co a kdy ji postavíme.
Důvěřuješ procesu přípravy sportovní haly?
Spíše ne.
Byl bys ochoten akceptovat, že křižovatka u pošty se bude řešit jako světelná?
Ano, ale potřebují více informací. Máme zatím jeden obrázek.
Investice do parku u skleníku. Je to za tebe OK? Je to přes čtyřicet milionů spoluúčasti. Je to priorita, pro kterou bys taky zvedl ruku, že je potřeba se do toho vrhnout, když ta dotace klapla?
V této podobě ano, ale pokud by mělo dojít k nějakému výraznému navýšení, o kterém se dnes spekuluje, tak určitě ne.
Dnešní vládní sestava má šanci
Na závěr si dovolím ještě jednu otázku. Mluvili jsme tady o tom, že jsme taky fanoušci celostátní politiky, ty se tím zabýváš i procesně – tak jak podle tebe dopadnou sněmovní volby?
To kdybych věděl, tak si půjdu vsadit a budu miliardář! A pak všechny ty peníze nainvestuju samozřejmě do Boskovic.
To dnes asi nikdo neumí odhadnout. Ten trend je dnes očividně nastolen, vypadá to, že ANO si jde pro jasné vítězství a že se mu i rýsují koaliční partneři. Na druhou stranu si myslím, že i ta dnešní vládní sestava má šanci, a ne malou šanci, svoje uskupení uhájit. A je to teda strašné, jak to řeknu, ale ona nám dnes paradoxně trošku nahrává i mezinárodní situace, kdy vidíme, že bezpečnost není samozřejmostí. Amerika se stahuje z Evropy, nejenom vojensky, ale i byznysově. Je potom úsměvné, že někteří představitelé současné opozice, ANO či SPD, si ještě nedávno nasazovali kšiltovky Make America Great Again, Donald Trump.
Abychom byli fér, tak někteří představitelé ODS to dělali taky. Saša Vondra, Zdeněk Hraba. Podpora Trumpovi tam byla poměrně velká.
Buďme fér, ano, je to pravda, ale já jsem Petra Fialu neviděl s čepicí Make Amerika Great Again a na premiéra kandiduje Petr Fiala. Alexandr Vondra je v Evropském parlamentu, v českých volbách nekandiduje, Zdeněk Hraba je nezávislý senátor, byť s podporou ODS.
Když se ještě vrátíme k tomu výsledku, myslíš si, že může ovlivnit i komunální volby?
Určitě nějakým způsobem může. Boskovice jsou velké město – já to vždycky rád říkám, že nejsme malí, že si musíme věřit. Jsme velké město, sedmé největší na jižní Moravě, asi stopáté v republice, což není vůbec málo. Takže se sem i ty celostátní preference budou samozřejmě přelévat. Kdyby se podařilo ten celostátní celek uhájit a my potom usedli na boskovickou radnici, tak pak ty cesty máme mnohem otevřenější a bude mnohem snazší Boskovicím výrazně pomoct. Pokud tam bude ten druhý tábor, tak samozřejmě je to taky možné, já se nebráním diskuzi s nikým, ale asi tam těch kontaktů nebude tolik.
