„Přál bych si, aby prestiž úřednického statusu byla vyšší.“

Rozhovor s tajemníkem boskovického městského úřadu Davidem Škvařilem jsme točili pro podcast Ohlasů. Pozvali jsme ho u příležitosti spuštění Portálu občana, takže jsme se nejprve bavili o digitalizaci, pak o samotném fungování úřadu, reputaci úředníků a trochu tajemné roli tajemníka.

Jak snadné je si Portál občana zřídit? Co k tomu člověk potřebuje?

Úplně snadné to není. Zezačátku bych bych k Portálu občanu řekl trochu širší úvod – on existuje státní Portál občana, provozovaný ministerstvem vnitra od roku 2018. Je zřizovaný proto, aby občan mohl komunikovat ve virtuální podobě se státem. Obce si potom mohou zřídit své portály, které slouží k tomu, aby mohl občan komunikovat s úřadem to, co obec vykonává.

My jsme portál zřídili v rámci projektu, takže většina nákladů byla hrazena z dotace. Není to záležitost úplně levná ani snadná, protože je třeba doladit elektronické systémy, se kterými město pracuje, aby byla navázány na Portál občana. Teď čekáme na to, až stát umožní, aby se portál obcí propojil na ten státní. Když se potom přihlásíte do toho státního portálu, budete moci vyřídit daňové přiznání, formuláře České správy sociálního zabezpečení a zároveň třeba poplatek ze psa. Cíl je, aby občan na jednom místě vše, co ve vztahu ke státní a veřejné správě potřebuje.

Takže to není tak, že by měly Boskovice svůj systém, třeba Letovice taky svůj a stát taky svůj?

Ne. Zatím to tak je, ale čekáme, co stát. Ten musí samozřejmě zase prověřit systémy obcí, aby třeba nevpustil někoho, kdo může státní systém ohrozit.

Kdy by to tak mohlo být?

To bohužel nevím. My jsme na to připraveni, máme zakoupený i nějaký propojovací modul – omlouvám se, nejsem ajťák, takže možná nepoužívám úplně přesné výrazy – ale jsme připraveni a čekáme, až nám to stát umožní.

A jak je to tedy komplikované pro občana, když se chce do portálu přihlásit?

Pokud se občan chce přihlásit, musí se samozřejmě prokázat nějakou identitou. Aby stát, potažmo obec věděla, že komunikuje právě s ním. Teď odhlížím od hackerských útoků. To znamená, že občan musí mít datovou schránku nebo elektronickou občanku s čipem a se čtečkou. Nebo asi nejjednodušší cesta je bankovní identita, protože většina občanů, kteří mají internetové bankovnictví, byla donucena mít i bankovní identitu. Tím se občan do systému přihlásí a potom už vyřizuje své formuláře, které potřebuje.

Co už v této prvotní fázi boskovický portál občana umí?

Máme ho spuštěný od října a máme tam kompletně pokrytou agendu místního poplatku ze psa – přihlášení psa, odhlášení, platby – je to propojené na GoPay platební bránu. A máme tam poplatky za odpad – takže přihlášení, odhlášení a veškeré náležitosti, které se toho týkají. Takže zatím tam máme tyto dva místní poplatky.

Co by to mohlo umět do budoucna? Máte představu?

Určitě. Je to systém, který chceme dále rozvíjet, propagovat a chtěli bychom dosáhnout cílového stavu, aby tam byla většina dokumentů, které lze takto vyřídit. Jako příklad bych uvedl žádosti o prodej obecního majetku, pronájmy bytů, ostatní poplatky, žádosti o dotace z rozpočtu města a podobně.

Zaznamenali už jste nějaký zájem, přestože zatím toho portál nabízí relativně málo?

Dnes jsem se díval na aktuální data – máme 109 registrovaných občanů a 184 úkonů, které proběhly za ten měsíc a něco. Což podle mě není úplně málo, takže jsem rád, že občané mají zájem.

Jak se během let, co působíte na městském úřadě, digitalizace posunula? Přelévá se nutnost chodit něco vyřizovat na úřad postupně do online sféry?

Když postupně zavádíte nějaké úkony, nepřijde vám to jako velká změna. Ale když jsem se zamýšlel nad tím obdobím od doby, co jsem na boskovický úřad nastoupil…

To bylo přesně kdy?

Rok 2011. Takže jedenáct let. A ten posun je obrovský. Byly zaváděny datové schránky, základní registry občanů, registr řidičů, online objednávání na úřad a podobně. Třeba si pamatuji, jak jsem byl před asi osmi nebo devíti lety rád, že se mi v radě podařilo prosadit přijímání platebních karet. V té době to byla doména komerčních obchodníků, protože samozřejmě platíte poplatek bance. Byl jsem rád, že se mi to podařilo trochu novátorsky prosadit. A dnes většina plateb, které na pokladnách probíhají, probíhá právě přes platební karty. 

Jedna věc je, jak digitalizace usnadní život občanům, kteří nemusí chodit tak často na úřad, a druhá věc je, jak se to odrazí na vnitřním fungování úřadu. Taky vám to asi šetří práci.

V některých oblastech ano. Ale o každý systém, který se pořídí, se někdo musí starat, někdo ho musí plnit daty, protože pokud by byl prázdný, tak určitě neplní funkci. Takže v některých ohledech. Jako příklad mohu uvést, že máme uvnitř úřadu elektronický oběh faktur, cestovních dokladů, dovolenek – to určitě práci šetří. Pak jsou systémy, které slouží jako služba občanům, a s tím je práce někdy zase více.

Jak je tento systém bezpečný? Co byste řekl občanům, kteří mohou mít obavy sdílet s úřadem svá data?

Není to moc vidět, ale poměrně značné úsilí a prostředky věnujeme do kyberbezpečnosti. Teď jsme připravili projekt a žádáme o dotaci, projekt by měl být v hodnotě asi 16 milionů. Přesně, jak říkáte, úřad pracuje s velmi citlivými údaji. Třeba odbor sociálních věcí s citlivými rodinnými údaji o dětech a podobně. Takže systémy musejí být zabezpečeny… nechci říct naprosto neprůstřelně, ale tak, aby zneužití bylo minimalizováno.

Máte k tomu důvěru?

Mám k tomu důvěru. Neříkám, že je vše stoprocentní, to není nikde nic, ale věnujeme tomu velké úsilí a poměrně značné finanční prostředky. Není to vidět navenek, protože to jde dovnitř do interního systému. Ale bohužel hackerské útoky, které zachycují naše firewally, jsou. Nejenom na úřadě v Boskovicích, ale celkově ve veřejné správě.

Jak obtížné je pro město fungovat v této oblasti samostatně? Konkurovat platům v IT a vybudovat si svůj tým odborníků musí být pro město, které má tabulkové platy, problém, ne?

Přesně tak, v oblasti IT se platové ohodnocení v soukromé sféře zvlášť v dnešní době pohybuje v nějakých jiných částkách. Nicméně snažíme se pro zaměstnance vytvářet prostředí, které pro ně bude příznivé, snažíme se jim poskytnout třeba jiné benefity a snažíme se, aby tým byl stabilní, odborný a aby se tam zaměstnancům líbilo.

Nenutí to město k tomu, aby si hodně věcí pořizovalo externě? Napadlo mě to u systému PinCity – čekal jsem, že město si vytvoří vlastní systém na svůj participativní rozpočet, ale ono koupilo hotový produkt. Je to způsobeno tímto? Nebo v čem vidíte výhody a nevýhody? Nebylo by lepší mít svou partu odborníků, která by to dokázala obhospodařit sama?

Možná ano, ale stejně to není tak, že my si něco zadáme externě a čekáme, že to dostaneme v mašličkách v balíčku. Naši odborníci na tom velmi spolupracují a participují. Někdy je paradoxně zaměstnanec nebo tým zaměstnanců dražší než externí služba. A třeba PinCity bylo pořízeno z dotace, která hradí pořízení externích služeb. Takže je to kombinace všech těchto faktorů. Ale určitě to, že jsou zde mzdové konkurence, je taky ten důvod.

Už poněkolikáté jste zmínil dotace – dá se tedy říct, že v tomto pro vás stát funguje dobře a podporuje úřady v tom, aby zlepšovaly své schopnosti vyjít občanům vstříc v digitálním světě?

Bavíme se tady o dotacích a chci jen za sebe říct, že nepřijímáme dotace jen proto, že jsou to dotace. Ale máme napřed vytipováno, co bychom chtěli učinit – třeba v této digitální oblasti – a teprve potom se díváme, jestli je nějaký dotační titul, abychom ušetřili prostředky města. 

A musím odpovědět, že ano. Stát podporuje i touto formou digitalizaci úřadu, protože kdybychom měli utratit třeba 16 milionů za zajištění kyberbezpečnosti, byla by to pro rozpočet poměrně velká částka. Co by tedy byl takový trochu postesk – administrace je z mého pohledu velmi náročná. Pokud by stát trošku zjednodušil dotační podmínky nebo požadavky na administraci, bylo by to ku prospěchu. Protože o dotace samozřejmě žádají i menší obce, které nemají takový odborný aparát a takové možnosti jako Boskovice.

Boskovický Portál občanaBoskovický Portál občana

Úřad jako služba občanům

Tím se dostáváme k boskovickému úřadu jako takovému. Jak je velký? Kolik zaměstnanců máte na starosti?

Jsme obecním úřadem obce s rozšířenou působností, což znamená, že se při výkonu naší působnosti nestaráme jen o občany Boskovic, ale máme na starosti všech 72 obcí v určitých agendách v rámci našeho obvodu. Zaměstnáváme 122 zaměstnanců, kteří jsou zařazeni do úřadu a rozděleni do deseti odborů. Nepočítám do toho strážníky městské policie, protože ti nejsou zařazeni do úřadu, jsou samostatnou složkou města.

Jak je dnes těžké sehnat dobrého nového úředníka? O situaci na trhu práce se dost mluví, že se i soukromý sektor dostává do potíží s lidskými zdroji. Jak jste na tom vy? Při 122 lidech už musí být citelná fluktuace, takže musíte každou chvíli někoho shánět.

Mě třeba těší, že fluktuace není až tak velká. Důvodem ukončení pracovního poměru je většinou odchod do důchodu nebo řešíme zástupy po dobu mateřských a rodičovských dovolených a podobně. 

Není to tak, že by vám lidé utíkali.

Nechci, aby to znělo, že se chválíme, ale nevnímám to tak. Dá se říci, že to kopíruje míru nezaměstnaností – pokud je nízká, je obtížné sehnat zaměstnance. Teď třeba zkušenost z poslední doby: hledali jsme po odchodu kolegyně do důchodu referenta památkové péče a přihlásilo se okolo deseti uchazečů.

Což je docela dost.

Ano. A většina z nich byla kvalifikovaných v té oblasti, takže se dalo dobře vybírat. Je to markantní, když třeba hledáme kolegu se stavebním vzděláním a je nějaký velký stavební boom, tak lidé jdou spíš do soukromých firem. Ale musím říct, že se nám daří místa obsazovat a že bychom měli dlouhodobě nějaké místo neobsazené, to se často nestává.

Pohled veřejnosti na úředníky je někdy kritický – že je jich moc, nepracují úplně tvrdě. Setkáváte se s takovým nedostatkem respektu vůči své profesi nebo úřadu, který řídíte?

Osobně bych si přál, a v rámci své profese dělám všechno pro to, aby prestiž úřednického statusu byla vyšší, protože si myslím, že si to kolegové zaslouží. Když čtu nějaké knihy z První republiky a srovnám to, tak postavení úředníka a prestiž byly vyšší. Nebo když se bavím třeba s kolegy z Německa, tam je prestiž úředníka také vyšší. Takže ano, vnímám to také a děláme všechno proto, aby se to změnilo. Myslím, že je to celospolečenské vnímání.

Osobně vnímám, že je to možná ještě trochu pozůstatek minulého režimu, kdy byl ten úředník vnímán jako prodloužená ruka státní moci. Zatímco teď je veřejná správa pojímána jako služba pro veřejnost a snažíme se k tomu i tak přistupovat.

Řešíte i komplikované případy, stává se vám, že dochází třeba i ke konfliktům mezi návštěvníky úřadu a úředníky?

Občas se to také stává. Řekl bych to takto: my jako úřad smíme činit pouze to, co nám zákon ukládá. Nemůžeme svoji pravomoc překračovat. Občas občané čekají, že jejich problém vyřešíme, a my se jim snažíme vysvětlit, že k tomu tu pravomoc prostě nemáme, že je to třeba věc sousedského sporu, který musí řešit v občanském soudním řízení soud. Tam někdy dochází k nepochopení. Ale snažíme se občanům vycházet vstříc a konfliktům předcházet, byť třeba v nějakých citlivých agendách, které se týkají sociálních věcí, konkrétně sociálně právní ochrany dětí, kdy se rodiče rozvádějí a vedou spor nejen o majetek, ale i o to, komu bude dítě svěřeno – tak tam jsou ty situace vypjaté a ke konfliktům zde bohužel někdy dochází.

Máme krátce po volbách a nemůžu se nezeptat, jak moc na úřad dopadá politická výměna vedení. Říkal jste, že jste v Boskovicích na úřadě od roku 2011, od té doby nikdy vedení města ve volbách neobhájilo pozice, vždy došlo k výměně. Jste už na to na úřadě tak trochu zvyklí, že každý čtvrtý rok dostanete nové šéfy? Nebo jak to vnímáte?

Ve veřejné správě působím téměř dvacet let. Takže volebních období už jsem zažil poměrně dost. Vnímám to tak, že úřad vykonává jednak státní správu, kdy si u nás stát v rámci přeneseného výkonu státní správy objedná, abychom jeho jménem vydávali třeba občanské průkazy, stavební povolení a podobně. Na to výměna vedení radnice nemá v podstatě vůbec žádný vliv. A tu samostatnou působnost, kde se staráme o majetek města, zeleň a podobně – tam to vnímám tak, že každé volební uskupení jde do voleb s nějakým programem, který se potom, pokud to uskupení uspěje, přetaví v programové prohlášení rady. A já to beru tak, že úřad je tam od toho, aby poskytoval veškerý odborný servis tomu novému vedení, aby mohlo své plány a svůj program uskutečňovat. Takže takto k tomu přistupuji.

Ale zároveň si musíte zvykat třeba na jiný styl práce, jiný typ požadavků.

Určitě. Ale to k tomu patří.

Zvládáte to.

Snažím se.

Jak práci úřednického šéfa berete? Baví vás? A co vás na ní baví?

Musím říct, že postavení tajemníka úřadu vymezuje zákon o obcích poměrně stroze. Říká, že tajemník odpovídá za plnění úkolů v rámci přenesené i samostatné působnosti a je nadřízeným zaměstnancem zaměstnanců obecního úřadu. Skrývá to obrovskou škálu opravdu pestré práce. Mě opravdu baví to, že ta práce je pestrá, každý den řešíte něco jiného, neexistuje nějaký modelový den, který by se pořád opakoval. Práce je pestrá, je to jednání s lidmi, což je někdy třeba náročné. Mám radost z toho, když se nějaký projekt podaří dotáhnout do konce, jako třeba právě Portál občana nebo něco podobného. Ta práce mě baví, musím říct.

Tajemníci jsou a někdy i v Boskovicích bývali dost političtí. Někdy je to silná figura, která je součástí nějakého politického proudu. Pak je tu ta druhá možnost – že tajemník je osoba trochu tajemná a nikdo přesně neví, co si myslí. Mám dojem, že vy tíhnete spíš k tomuto druhému pojetí funkce. Hádám dobře?

Myslím, že ano. Mám ten názor, že tajemník není od toho – jednak zákon o obcích vůbec zakazuje zastávat nějaké funkce v politických stranách, což neznamená, že by nemohl být člen politické strany – ale já to opravdu vnímám tak, že by tajemník neměl být nějakým způsobem politicky angažovaný. Právě proto, aby mohl zajistit profesionální poskytování služby úřadu vedení města. 

A neláká vás někdy přejít na druhou stranu? Nebo jak ten politický svět vnímáte? Máte ho přímo před očima.

Přesně tak. Já když zblízka opravdu vidím práci starosty a místostarosty, tak to je tak náročná práce – jak časově, tak v oblasti jednání s občany, vyřizování veškerých záležitostí, které se toho týkají – tak musím říct, že mě to neláká. Jsem spokojený na tom místě, kde jsem.

další podcast