Před čtyřmi lety jsem se velmi krátce po volbách pokusil o zamyšlení, jaká koalice by nejlépe respektovala výsledek boskovických voleb. Nyní se pokusím o podobné zamyšlení, protože mám dojem, že se jistým způsobem nacházíme ve stejné situaci.
Stejně jako před čtyřmi lety si beru pro svou úvahu dvě základní východiska. To první říká, že uspořádání koalice a vedení města by mělo co nejlépe odrážet výsledek voleb. A to druhé, že na komunální úrovni není dobré pracovat s těsnými většinami, ale má smysl snažit se o konsenzuálnější politiku.
Nová boskovická koalice byla vyjednána velice rychle a jako by naruby kopírovala postup ODS před čtyřmi lety – stojí na nejtěsnější nutné většině spřátelených subjektů. Výsledku voleb plně odpovídá, že hlavní slovo v nové koalici bude mít vítězná Změna22 a těsně druhé Naše Boskovice. Obě uskupení získala sedm mandátů. Doplní je pouze Piráti se dvěma mandáty.
Je logické, že v opozici skončí ambiciózní koalice SPOLU, která je hlavním poraženým těchto voleb. Otazník se ale vznáší nad sociální demokracií, která svou práci ve vedení města dokázala u voličů obhájit. Kdyby chtěly vítězné subjekty stavět na konsenzuální, nikoliv zákopové politice, bylo by logické ČSSD do koalice přizvat.
Je zřejmé, že tyto volby představují pro Boskovice malou politickou revoluci. To je v mnoha ohledech potřebné a zároveň je to rizikové. Potřebné změny obvykle nejde prosadit za čtyři roky a proto by bylo logické snažit se už teď vytvořit politické uspořádání, které by mohlo zajistit dlouhodobější stabilitu. Řečeno s mírnou nadsázkou: nejdůležitějším úkolem nového vedení města je totiž vyhrát příští volby.
Boskovice v posledních třech volbách vždy takzvaně přepřáhly. A to samozřejmě není dobře. Už by to chtělo, aby ve městě někdo vládl tak, že ho voliči po čtyřech letech z radnice nevyprovodí.
Před čtyřmi lety jsme kritizovali, že post místostarosty získal Radek Mazáč za uskupení s pouhými dvěma mandáty. Nyní se stejně zachovali Piráti, kteří ve volbách nedopadli vůbec dobře – po čtyřech letech v opozici, kdy má strana sílit, naopak přišli skoro o polovinu hlasů. Neříkám, že by měli skončit v opozici, jsou logickou součástí progresivní většiny. Ale s tímto volebním výsledkem by jejich strop měl být na úrovni radního s nějakou zajímavou gescí – třeba participativním rozpočtem. I kdyby nová koalice odmítala spolupráci s ČSSD, bylo by vzhledem k vyrovnaným ziskům prvních dvou uskupení jen logické, kdyby jedno z nich mělo starostu a druhé oba místostarosty. Radek Šamšula dostal ze všech zvolených zastupitelů druhý nejnižší počet hlasů, méně má jen jeho pirátský kolega Jan Nádvorník. To není pro místostarostu zrovna ideální voličský mandát.
Důvěru nebudí ani rychlost ustavení nové koalice. I zde se navázalo na ty nejhorší boskovické tradice. K vyšší politické kultuře patří nejprve jednat, ideálně se všemi uskupeními, a teprve potom začít pracovat na koaliční dohodě. Jedině to nastavuje dobrý základ pro příští vztahy mezi koalicí a opozicí.
A především: koalice se mají dohadovat tak, že se nejprve vyjedná programová shoda, pak rozdělení gescí a nakonec personálie. Až pak můžete něco podepisovat. V Boskovicích se ovšem rozdělí pašalíky a podepisuje se dohoda. To není v pořádku. Jakou má stávající koalice shodu kupříkladu na klíčovém tématu boskovické nemocnice, u kterého strany v kampani prezentovaly zcela protichůdné postoje? Nevíme, ale vědět bychom to měli.
Samozřejmě záleží na tom, jaký politický styl je vám blízký. Autor tohoto textu se domnívá, že právě v komunále je širší shoda kýžená. Uvítal by proto širší koalici, ve které navíc můžete své koaliční partnery kultivovat a vytvářet dobrý základ pro dlouhodobější politiku. Kupříkladu kunštátský starosta Zdeněk Wetter před čtyřmi lety získal nadpoloviční většinu mandátů, ale do rady pozval i ty, kteří na něj předtím podávali trestní oznámení. Podobně se kdysi zachoval Jan Farský v Semilech. Oběma se to z dlouhodobého hlediska vyplatilo a zejména se to vyplatilo městům, v jejichž čele stáli.
V některých městech bývá zvykem, že se jedno místo v radě přenechá opozici, aby měla dobré informace a zároveň měla rada konstruktivní kritický hlas. V Boskovicích by se nabízelo, aby koalice takové místo nabídla zkušené a nekonfliktní Dagmar Hamalové, která svůj silný mandát prokázala skokem ze 17. místa kandidátky.
To všechno už jsou však jen kdyby chyby. Koaliční smlouva byla podepsána v rekordním čase a nezbývá než doufat, že koalice bude fungovat dobře a hlavně že se Boskovice vymaní ze spirály: Tentokrát jste vyhráli o dva mandáty vy, příště zase vyhrajeme o dva mandáty my. Změna boskovické politiky by totiž neměla spočívat v tom, že její druhá část tentokrát přetlačí tu první, ale že skončí politika přetlačování.
