Propojit technologie a zahrádkaření – nápad studentek boskovického gymnázia uspěl v projektové soutěži environmentálního zařízení Lipka a u školy tak nyní funguje smart skleník. Přes technologie 21. století by mohl podle studentek vést návrat k zahradničení.
Pokud patříte k lidem, kteří na zahradničení nemají dost času, ale zároveň by rádi jedli to, co si sami vypěstují, mohl by pro vás být řešením právě smart skleník. „Když může být chytrá domácnost, proč by nemohl být chytrý skleník? Děláme první krok k chytrému lokálnímu zemědělství i na zahrádkách a ke zmírnění dopadů globálního oteplování. Náš hlavní cíl je zmodernizovat a usnadnit zahradničení tak, aby bylo lákavým, efektivním a psychohygienickým koníčkem,“ říkají studentky s tím, že vyšší míra samopěstitelství by mohla zmírnit dovážení plodin přes půl světa. A proto je třeba hledat nové cesty k zahradničení.
Nápad by autorky rády šířily hlavně mezi svými vrstevníky. „Chtěli bychom, aby tato generace zjistila, že pěstování rostlin může být zábavné, uklidňující a vymýšlení nových technologických vychytávek velmi zajímavé,“ říkají Lucie Honzátková, Sabina Meluzínová, Štěpánka Fialová, Simona Přikrylová, Vendula Kejíková a Monika Odehnalová.
Smart skleník si studentky 1. B vymyslely, když centrum Lipka vyhlásilo projektovou soutěž pro školy a jejich třídní profesorka Izabela Štěpánková je oslovila, aby se zúčastnily. Zpočátku nevěřily, že by mohly uspět, a dokonce už vymýšlely náhradní variantu. Jenže v Lipce byli z nápadu nadšení, projekt zvítězil a smart skleník tak na gymnáziu nakonec stojí.
Na smart skleníku se studentkám líbilo, že podobný nikde v okolí nenašly. „Chtěly jsme udělat něco, co nikde nemají.“ Na stejném principu fungují velké skleníky ve velkých firmách, ale malý chytrý skleník pro školu nebo pro domácnost prakticky nikde neobjevily.
Skleník na gymnáziu funguje automaticky v mnoha ohledech: jsou v něm senzory na měření teploty a vlhkosti a na základě toho se automaticky spouští zavlažování a větrání. Měřiče tedy udržují potřebné hodnoty, studentky mohou stav sledovat na webové stránce, která se pravidelně aktualizuje. Jednou za dvě hodiny se také aktualizuje fotka z webkamery. Skleník tak vyžaduje poměrně málo času na přímou obsluhu, i když některé práce zůstávají. „Plít plevel technologie neumějí, to musíme dělat my. A taky sklízet úrodu,“ usmívají se studentky, které už sklidily ředkvičky, salát a petržel a na další plodiny čekají.
Aktuálně pěstují ještě rajčata, papriky, hrášek a dýně. Ve skleníku se kvůli přílišnému teplu nedařilo kedlubnám. Příští rok by rády zkusily trochu experimentovat a rozšířit pěstované plodiny i o ty, které se ve sklenících běžně nepěstují. O skleník se plánují starat celé čtyři roky, respektive ve čtvrtém ročníku před maturitou by ho rády předaly třeba novým prvákům.
Už na přípravě skleníku studentky strávily desítky hodin svého volného času. Musely vybrat vhodný skleník, sehnat všechno náčiní, vybrat a zajistit vhodné rostliny, zasít semínka a také vyřešit všechny technologie. Nakoupit, zprovoznit a naprogramovat celý systém. S tím jim pomohl nejprve pedagog Petr Drahoš a následně hlavně s programováním student sexty Samuel Pánek, který se zajímá o informační technologie.
Studentky se domnívají, že smart skleník by si mohly pořídit i další školy. „A naučit tak děti základy zahradničení, jako tomu bylo dříve. Zároveň se mohou seznámit se základy programování, které je důležité pro správné fungování technických vychytávek. Tento prostor by tak mohl spojit děti s mnoha zájmy za jedním společným cílem – vypěstovat si ovoce, zeleninu či bylinky.“
