Koncem loňského roku zveřejnilo vedení města Boskovice rozpracované návrhy nové sportovní haly od místní projektantské firmy AV Atelier. Místostarostka Michaela Žejšková zároveň vyzvala, aby jí zainteresovaní zájemi poslali do 7. ledna své připomínky. Svoje podněty následně zveřejnil Spolek za rozvoj architektury Boskovic, Ohlasům se kromě toho podařilo získat připomínky dalších odborníků a oslovili jsme také některé architekty s vazbou na Boskovice. Z reakcí vyplývá, že nad aktuálním návrhem nadšení nepanuje.
Předmětem kritiky není ani tak estetika stavby, i když i k té se odborníci částečně vyjadřují, ale především její funkční řešení. Vedle toho se především architekti znovu pozastavují nad procesem, jakým stavba v Boskovicích vzniká.
„Nejsmutnější na celé akci mi přijde přístup města – to míjení a nepochopení, proč jsou dobrá architektura a urbanismus pro město důležité. To se projevuje v neustálém odmítání architektonické soutěže a v procesu, který se díky tomu měl urychlit, ale paradoxně se nekonečně táhne a vykresluje celkový tristní obraz akce sportovní hala,“ vyjádřil se architekt Roman Čerbák, který v Boskovicích zároveň působí jako památkář.
A dále vyjádřil nespokojenost nad tím, že zveřejněné vizualizace neukazují přesné umístění a okolí stavby. „Ten dům nebude ve vzduchoprázdnu, ale o jeho okolí z návrhu nic nevíme,“ připomněl. Celkově stavba podle něj působí značně retro. Popisovat konkrétní detaily a řešení se mu příliš nechtělo, když je špatný už celkový přístup a koncepce. „Nevypadá to moc dobře, myslím, že proces ani tento návrh nemůžou přinést kvalitní výsledek. Každý si může na archiweb.cz, kde je databáze zajímavých realizací, vyhledat sportovní haly z poslední doby a porovnat je s představeným návrhem,“ uzavřel své vyjádření.
Na nejasné umístění upozorňují také členové boskovického spolku SRAB. „Takto velkou a náročnou stavbu není možné navrhovat bez přesného umístění na pozemku, mimo jiné vzhledem k technické infrastruktuře, výškopisu, dopravní návaznosti a tak dále. Uvažované pozemky jsou ve všech rovinách návrhu rozdílné a mají svá specifika,“ píše se v komentáři SRABu. Před zadáním projektu je podle autorů nutné zpracovat a odsouhlasit koncept generelu celého areálu.
Jako pozitivum návrhu vidí členové SRABu podzemní parkování a hospodárnější využití obestavěného prostoru, oproti předchozímu návrhu Alberto Kalacha a Zdeňka Fránka. Předložená studie ale podle nich nemá prakticky nic společného s původním návrhem Terezy Jílkové, ze kterého měla vycházet.
Velkou nedůvěru má SRAB podobně jako u předchozího návrhu k ceně stavby. „Domníváme se, že předložený návrh stavby je natolik velký a obsáhlý, že je zcela vyloučeno dodržení zadaného finančního rozpočtu 150 milionů korun, který má pokrýt jak vlastní stavbu haly, tak její vnitřní vybavení i nezbytné úpravy exteriéru, jako jsou zpevněné plochy, příjezdy a tak dále.“ Návrhu navíc také chybí technická zpráva nebo základní popis konstrukce a rozvaha použitých materiálů.
K uvážení je podle SRABu velkorysé řešení restaurace, mimo jiné s přihlédnutím k tomu, že podobný provoz se nyní buduje v sousedním areálu pivovaru. Není patrné, jak jsou řešeny šatny pro diváky a vnitřní akustika. V prostoru lezecké stěny chybí okna a diskutabilní je i hrací plocha bez oken. Architekti také nevnímají jako vhodné umístění kuřácké terasy nad hlavním vstupem.
„Zvolený obvodový plášť působí těžkopádně, nedoporučujeme takový kontrast s historickými budovami a drobnými stavbami okolní zástavby,“ vyjádřili se členové SRABu také ke vnějšímu vzezření stavby. Na závěr doporučují konzultovat návrh s požárním specialistou.
Samostatně svoje připomínky vypracoval architekt Petr Ondráček. Prezentovaný návrh podle něj potvrzuje skutečnost, jak moc v hledání nejlepšího řešení schází možnost porovnat v jeden okamžik vícero řešení a z nich vybrat to opravdu nejlepší. „Je škoda, že v lepším případě tu budeme teď opět nějaký čas upravovat a přepracovávat – mnohdy možná i docela zásadně – navržené řešení, místo toho, abychom si vybrali z více řešení to, které požadavkům zadání a kvalitou vnitřní dispozice a exteriérového řešení vyhovuje už nyní a tento návrh pak pouze dle potřeby kosmeticky doladili.“
Velká míra zodpovědnosti za současný návrh jde podle něj za zadavatelem. Projektanti z AV Atelier zpracovali pouze to, co jim bylo zadáno. Také Petru Ondráčkovi chybí generel a situace – umístění stavby na konkrétním místě. I on oceňuje podzemní parkování, ale vzhledem k finančnímu limitu stavby pochybuje, že bude možné ho reálně zaplatit.
V přípravě zadání ho překvapují neustálé změny zadání za strany města, přičemž podmínky sportů se nemění a je proklamována stále stejná požadovaná cena stavby. Ale jen kapacita hlediště se za poslední dva roky minimálně třikrát změnila. Dále Petr Ondráček upozorňuje, že oproti zadání pro Alberto Kalacha se v současném návrhu bez jakéhokoliv vysvětlujícího komentáře objevilo poměrně hodně nových místností – plnohodnotný provoz restaurace, další samostatně fungující posilovna ve městě, čtveřice kluboven a kanceláří a dokonce sál o rozměru 100 metrů čtverečních. „Nemělo to by být právě naopak – snažit se místnosti, které mohou být ideálně sdílené, sdružit a tím pádem ušetřit a následně z tyto peníze realizovat raději něco jiného, či zmenšit objem stavby?“ ptá se Petr Ondráček.
Ani on není spokojen s vnější estetikou stavby, navíc v místě, které je dlouhodobou zanedbanou údržbou urbanisticky poničené a zasloužilo by si pozvednout a sjednotit. Navržená fasáda, která je navíc podle upozornění architekta skoro přesnou kopií fasády z propagačních materiálů fasádnické firmy Kingspan, stávající chaotičnost ještě více podpoří.
Petr Ondráček postrádá koncepční práci s předprostorem haly a nešťastný je z jeho pohledu i vstup do pouhé širší chodby. I on vidí jako diskutabilní velkorysou podobu restaurace, navíc s venkovním sezením navrženým u rušné silnice. „V místě nad uvažovaným hlavním vstupem do haly je umístěna kuřácká terasa – to je myšleno vážně? Nedokážu si představit, že v roce 2021 navrhujeme veřejnou budovu, a navíc sportovní halu a v dispozici se vůbec objeví takováto místnost, a navíc takto nešťastně situovaná…“
Za praktické nepokládá umístění zázemí pro televizní štáb, a to vzhledem k viditelnosti na hrací plochu a k možnému vedení kabeláže. Nevhodné je i umístění nářaďoven, které neústí přímo na sportovní plochu. Nejasná je také konstrukce basketbalových košů, což je důležité pro jejich případné stěhování. Také on postrádá šatnu pro diváky a nevidí jako vhodné umístění dětského koutku.
Petr Ondráček také upozorňuje na změnu v zadání výšky lezecké stěny a v návrhu mu chybí řez stěny s okótovanou výškou. Chybí také sklad pro zázemí lezců.
Seznam dvaceti připomínek zaslali městu také zástupci boskovické politické divize Sportovců. Opět se jedná především o ryze praktické připomínky a požadavky. Kupříkladu přemístit kancelář správce ze druhého patra ke vstupu, řešit odpadové hospodářství, špatný přístup k nářaďovnám a jejich malý rozměr či absenci úklidové místnosti. Dále požadují přemístit časomíru a střídačky.
Podle Sportovců chybí servisní propojení hrací plochy s venkovním prostorem. Také oni se domnívají, že není nutná předimenzovaná restaurace, ale stačí občerstvení, a nadbytečně velkoryse řešená jim připadá horolezecká stěna. „Prioritně stavíme halu pro sálové sporty, a ne lezeckou stěnu s restaurací,“ vyjádřili se.
Celkově předpokládají velké investiční náklady, které nebudou odpovídat zadání. Jako nepotřebnou vidí kuřáckou terasu. Sál navržený v patře by se měl zvětšit a umístit do přízemí. Nezbytná není posilovna. Dále upozorňují, že v návrhu není výhledově řešená kuželna. Potřeba podle nich není externí vchod do posilovny a mělo by se zvážit umístění schodů před restaurací kvůli náročná údržbě v zimních měsících. Na závěr se Sportovci ptají, proč byla snížena kapacita hlediště na 300 diváků a jestli bude stavba odpovídat předložené vizualizaci.
Zastupitel za Sportovce Jiří Pevný, který je stavební inženýr, dodává, že je pro něj velice těžké se k aktuálnímu návrhu vyjadřovat. „V předložených materiálech totiž chybí dvě pro mě zásadní věci. Umístění stavby na pozemku a propočet nákladů na stavbu,“ uvádí také on hlavní nedostatky návrhu. A připomíná, že když bylo uskupení Sportovců ve vedení města, absolvovali dlouhou sérií jednání se sportovními kluby, ze kterých vyplynuly požadavky na řešení areálu Červené zahrady i samotné haly. „Na první pohled předložený návrh investičního záměru zpracovaný panem Přibylem požadavky na sportovní halu splňuje. Při bližším seznámení se s navrženým dispozičním řešením sportovní haly a jejím zázemím, je uspořádání z převážné části nevyhovující,“ shrnuje svůj celkový dojem z návrhu.
Jiří Pevný je přesvědčený, že nevyhovující dispoziční řešení je způsobené hlavně tím, že právě to bylo převzato ze studentské práce paní Terezy Jílkové. V té byl přitom kladen hlavní důraz spíše na vnější architektonické řešení a řešení vnitřní dispozice sportovní haly se zázemím nebylo provázané s praxí.
V úterý 11. ledna se na radnici k návrhu AV Atelieru konal také speciální uzavřený seminář pro zastupitele. Mimo jiné se zde řešilo právě umístění sportovní haly a případná cena. Diskutovala se i možnost vybudování nákupního centra v sousedství haly. S tím Jiří Pevný zásadně nesouhlasí. „Nejhrůznější je pro mě sdělení paní místostarostky Žejškové, že s umístěním sportovní haly se neuvažuje na ploše po hotelu Velen, neboť zde je záměr výstavby supermarketu (snad Billa). Město Boskovice tedy vykoupilo předmětné pozemky s hotelem Velen za 35 milionů korun, následně za 3 miliony zbouralo hotel Velen a upravilo plochu. A na konci tohoto děje budou pozemky nabídnuté k zástavbě supermarketem,“ zlobí se Jiří Pevný.
A jasně také rozporuje, že by se předložený návrh mohl vejít do stanoveného limitu 150 milionů korun. „Jsem dostatečně zdatný na to, abych si spočítal obestavěný prostor stavby, když mně na semináři nebyl sdělen. Ten je cca 45 tisíc metrů krychlových,“ spočítal zastupitel Jiří Pevný. Při jednotkové ceně asi 7 tisíc korun za kubík, což odpovídá zvolené konstrukci, tak vychází cena asi na 320 milionů korun.
Také architekt Mirko Lev, absolvent boskovického gymnázia, který působí v České komoře architektů, se pozastavuje především nad tím, že městem prezentovaný návrh není kompletním návrhem stavby dle standardů profese architektů a inženýrů. „Základem pro každý kvalitní návrh stavby je řešení urbanismu, umístění, vazby na okolí a s tím spojený dopad – potenciál pro blízké okolí a město. Toto není součásti prezentované části návrhu, jehož výkresy nemají ani severku. Bez umístění nelze odpovědně projektovat ani vnitřní vazby budovy. Není ani známo, zda je návrh v souladu s územní studií, která byla zpracovaná na toto území, respektive její poslední verzi prezentovanou a odsouhlasenou městem,“ upozorňuje Mirko Lev.
Z hlediska stavebního lze podle něj vypíchnout poměrně členité tvarosloví, což naznačuje, že stavba možná není optimalizovaná z hlediska energetiky. Umístění podzemního parkování dále ukazuje, že není počítáno s rozpočtem 150 milionů korun, ale reálně bude návrh blíže 300 milionům. Součásti architektonické studie je obvykle i propočet nákladů, tento ale město nezveřejnilo.
„Co ale hlavně stále nechápu, je postup města při vzniku takových zakázek,“ říká Mirko Lev. A vysvětluje, že podkladů pro zadání kompletního projektu má město nyní dostatek – urbanistické řešení v podobě územní studie, výstupy z pracovní skupiny a dokonce předešlý konkrétní návrh. „Proč se s tímto zadáním neobrátilo na finálního zpracovatele projektové dokumentace, ať v rámci projektu halu i navrhne? Vždy bude lepším partnerem projektu samotný autor návrhu než někdo, kdo jen překresluje výstup jiného ateliéru.“
Proto městu doporučuje i tenhle návrh strčit opět do šuplíku a hledat kvalitního architekta, který vypracuje kompletní projekt na základě zadání od návrhu až po dozor nad stavbou. Buď výběrem kvalitního projektanta na základě portfolia a ceny, nebo nejlépe regulérní architektonickou soutěží. Její případné výsledky je podle něj stále možné porovnat ještě v tomto volebním období, včetně podpisu smlouvy na projekt. „Prezentovaný návrh nepředstavuje žádnou kvalitu, kterou by v podstatě kterýkoliv účastník architektonické soutěže nebo kvalitní ateliér s referencemi nedokázal překonat, pokud obdrží ucelené zadání. Považuji jeho zpracování proto za naprosto zbytečné z hlediska postupu k cíli, kterého chceme všichni dosáhnout: skvělá sportovní hala jako živá součást areálu Červená zahrada,“ uzavírá své stanovisko Mirko Lev z České komory architektů.
