Při opravách silnic se dosud hledělo jen na asfalt, nikoli stromy, přiznal v Boskovicích hejtman Grolich

Po roce ve funkci zamířil do Boskovic jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Na debatě s místními řešil několik témat týkající se regionu, ať už je to oprava silnice vedoucí Svárovskou alejí nebo potenciální převod boskovické nemocnice do rukou Jihomoravského kraje.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich na návštěvě BoskovicHejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich na návštěvě Boskovic   foto: Marek Osouch

Pandemie covidu a červnové tornádo. Dvě největší události, které jihomoravský hejtman Jan Grolich od nástupu do své funkce musel a stále musí řešit. Zopakoval je i na debatě v Boskovicích, zmínil ale i své dlouhodobější téma, a to podfinancovaní Jihomoravského kraje, tedy že dostává v přepočtu na obyvatele méně peněz než jiné regiony. 

„Poprvé se podařilo dostat do programového prohlášení nové vlády, že se rozpočtové určení daní pro kraje změní, a to tak, že se celková alokace peněz navýší. Kdyby ne, museli bychom jinému kraji peníze vzít, a na tom bychom se nikdy nedomluvili,“ věří Jan Grolich, že slib nastupující vlády nezůstane jen na papíře a že i přes avizované plány na úspory a škrty ve státním rozpočtu najde kabinet budoucího premiéra Petra Fialy (ODS) další peníze pro krajské vlády.

„I kdyby to byl nakonec nejméně příznivý model, jak vychází z tabulek, které už máme k dispozici, bylo by to asi o miliardu více. A to je ráj. Ta nejlepší varianta by přinesla krajskému rozpočtu až dvě a půl miliardy,“ prohlásil. S takovým navýšením by podle něj jihomoravské hejtmanství mělo stejně jako to na Vysočině. „Až tak zas někdy pojedete z Vysočiny a budete si říkat, proč tam mají tak hezké silnice a u nás nejsou, je to tím, že mají více peněz na obyvatele,“ vysvětlil.

Redakce Ohlasů hejtmana na návštěvě Boskovic vyzpovídala a přináší rozhovor, který je doplněn i o dotazy a odpovědi, jež zazněly přímo na debatě.

Co jsou pro Jihomoravský kraje priority na Boskovicku nebo přímo v Boskovicích?

Tento region je podle mě o D43, to je prostě priorita.

Což ale není krajská investice.

Není to krajská věc, ale všechny debaty skončí u D43 a obecně komunikací. Dlouho se říkalo, že se zapomíná na část od Brna na sever, dnes si myslím, že už to tak není. Snažíme se dávat peníze i do okrajových částí regionu a opravovat tady silnice.

Jak to vůbec vypadá se stavbou D43, aby Boskovicko nemělo jen tuto nálepku?

U D43 není nic naprojektovaného, takže se nemáme od čeho odrazit. Kdybych vám teď řekl jakýkoliv termín, budu si vymýšlet. Je to však především záležitost ministerstva dopravy, nebo spíš Ředitelství silnic a dálnic. Teď budeme mít nového ministra a uvidíme, jestli se na D43 zaměří, nebo se budou stále stavět jen dálnice kolem Prahy. 

V regionu se poslední rok hodně mluví o opravě silnice vedoucí Svárovskou alejí. Není zvláštní, že lidé bojují za zachování aleje místo toho, aby se o ni staraly orgány, které jsou pro to určené?

Alternativa bez kácení neexistuje. Jakýkoliv zásah v současné šířce by znamenal zásah do kořenů. Pokud by se nezasahovalo do kořenů, v některých místech by se neopravoval více než dva a půl metru nebo tři metry široký pás, to je nesmysl. A nejde dělat takto vytíženou silnici širokou jen tři metry. Alternativou je nová stavba, což je ale z hlediska nákladů fikce. Tato oprava, která podle mě nebyla dobře projekčně připravena, každopádně upozornila na to, že se tady při rekonstrukcích sice systematicky pracuje s asfaltem, ale už se nehledí na to, co je a roste za ním. Teď se to konečně začíná posouvat. Prosadili jsme, že se udělá pasport všech alejí na jižní Moravě, aby se ke stromům vyjádřili experti a aby se podle toho dala nastavit kapacita pracovníků, kteří je mají na starosti. Dnes je to za mě nastaveno naprosto nedostatečně, proto od nás krajská správa údržby silnic dostala jasné politické zadání: „Řekněte si, co chcete, co potřebujete, my vám na to dáme peníze.“

Celá silnice, která se má od Velkých Opatovic do Chlumu opravovat, měří 11 kilometrů, alej, o které se bavíme, má asi 600 metrů.

Ale to je ten nejhorší úsek, kde se nemůžou vyhnout dva kamiony. Nemá smysl se bavit o opravě bez tohoto úseku. To by bylo, jako bychom neudělali nic. Teď však skutečně hrozí, že se kvůli termínům na dotaci projekt nebude realizovat, protože dodneška není vyřízené povolení na kácení stromů ani stavební povolení. Pokud se oprava nakonec ještě stihne, neznamená to vykácení aleje, ale vykácení poloviny a vysazení nové v dostatečné vzdálenosti od tělesa komunikace, aby do ní už kořeny nezasahovaly. S obcemi je také domluveno, že se v okolí vysadí mnohonásobně více stromů, než kolik se jich bude kácet.

Navíc se nebude opravovat úplně celá silnice. Proč průtahy obcemi zůstanou rozbité?

Protože mimo obec je to mnohem jednodušší. I projekty jsou hned připravené, zvlášť když jde jen o opravu povrchu. Když jsem před jedenácti lety nastupoval jako starosta u nás v obci, říkalo mi bývalé vedení: „Pozor, musíš si nechat v rozpočtu na příští rok milion korun, bude se opravovat průtah obcí a my tam máme spolufinancování.“ Dodneška to není opravené. Je to totiž složité. Jsou dvě varianty: dá se opravit jen povrch, ale pak toho bude litovat, že je pouze povrch, protože pod tím máte další sítě jako časovanou bombu. Jinak to ale znamená udělat dešťovou kanalizaci, splaškovou, vodovod, chodníky a jsou to miliony a miliony korun pro samotnou obec. Obě ty varianty mají svá rizika, ale kraj má strategii, že když už se jde do obce opravovat průtah, mělo by se tam jít s tím, že se udělá vše a pořádně, což ne vždy je všude projekčně připravené jako úseky mimo obec.

Jihomoravský kraj je hodně zasažený suchem. Co chystá jihomoravské hejtmanství nebo co pro jeho zmírnění může udělat, a to třeba i na Boskovicku?

My chceme motivovat obce, aby realizovaly různá opatření proti suchu, takže máme dotační program, kterým financujeme studii, projektovou dokumentaci, realizaci i následnou údržbu. Přispíváme tedy na všechny kroky, aby byly obce motivovány, ale nikdy v tom dotačním programu nebude velký balík peněz.

Vyzdvihl bych však, co začalo už za minulého vedení kraje, že se vytipovalo asi 800 míst na obecních nebo státních pozemcích, kde má smysl realizovat nějaké menší opatření pro zadržení vody v krajině. My teď na základě toho jednáme se Státním fondem životního prostředí, jak nastavit dotační titul, aby bylo možné tyto projekty financovat. Kolega už má za sebou několik jednání a vypadá to, že se na jižní Moravě udělá pilotní projekt, jak by to mohlo fungovat. Státní fond totiž není schopen administrovat dvacet menších žádostí o dotaci, tak chce, aby kraj podal jednu velkou žádost, kde bude deset nebo dvacet projektů. Nebudou to tak mít za krkem obce, ale my jim v tom pomůžeme.

Jaký je časový výhled, kdy by se mohlo přejít k realizaci?

Doufáme, že už příští rok proběhne první kolo. Kdyby se to povedlo, bylo by to super. A na jižní Moravu tím budeme schopni dostat spoustu peněz, protože ne každý kraj to bude ochoten odpracovat za ty obce.

Jsou v první pilotní vlně i projekty z Boskovicka?

To teď z hlavy bohužel nevím. Obecně tam budou projekty, které chceme dostat co nejdříve do fáze, aby měly stavební povolení. Pak už v podstatě v době vypsání dotačního titulu budeme vědět, že na tyto projekty dostaneme peníze, aby se už příští rok mohly realizovat.

Boskovický starosta Jaroslav Dohnálek (ODS) s vámi jednal o převodu nemocnice z majetku města do majetku kraje. Je to reálná myšlenka? Jak se k ní kraj staví?

My ještě ze strany Boskovic nemáme potřebné informace, abychom o tom byli schopni nejen rozhodnout, ale ty úvahy vůbec zahájit. Je to teď ze strany Boskovic nadhozená otázka. Stejná je situace i v Blansku. Pro obě města je zatěžující držet tak velké nemocnice. To, že ale teď spolu sedíme u stolu a bavíme se o tom, ještě neznamená, že plánujeme převzít nemocnici. Zatím nevíme, jestli nám ji Boskovice chtějí předat „za korunu“, nebo jestli ji chtějí prodat. Pro nás to musí být symbolická cena, nemůžeme za ni dát miliony korun. Boskovice se nemocnice chtějí zbavit, protože je zatěžuje, takže když my ji převezmeme, zatíží prozměnu nás.

A bavíte se pouze o převodu firmy – tedy provozovatele – nebo i budovy nemocnice?

Tam jsme si vyjasnili, že jsou Boskovice přístupné oběma variantám. Ale je to v úplném zárodku a je tam spousta neznámých, abychom o tom mohli vůbec začít uvažovat.

Zmínil jste Blansko, kde také mají městskou nemocnici. S tamním starostou a vaším kolegou z krajské rady Jiřím Crhou (ODS) o tom taktéž jednáte?

Nejednáme o tom, ale má to nějakou navazující logiku, protože by to byla poslední městská nemocnice v kraji, když nepočítám Brno. Ta debata by se jistě rozvířila.

Rozpočet Boskovic také hodně zatěžuje provoz domovů pro seniory, tedy Městská správa sociálních služeb. O ní a jejím financováním jste vedli debatu?

O ní jsme se vůbec nebavili.

další zpravodajství