Unikátní areál letního kina v Boskovicích oslavuje letos 60 let od první projekce. Ve středu 4. srpna zde při té příležitosti proběhne projekce slavné nadčasové grotesky Kid od Charlieho Chaplina. Areál letního kina prošel v posledních letech rekonstrukcí a oslava šedesátin tak může být optimističtější než před deseti lety.
„Letní kino v Boskovicích je fenomenální areál, který tím, že je volně přístupný, vytváří jedinečný prostor pro film, svobodné zamyšlení nad lidskou pospolitostí a je místem sdílení jisté městské originality a nenapodobitelnosti, díky níž je náš svět za hranicemi Boskovic vnímán již mnoho desetiletí,“ napsal před deseti lety tehdejší vedoucí boskovických kin Radek Pernica do brožury, která vyšla u příležitosti oslav půl století existence letního kina. Ve zbytku svého textu pak upozorňoval na opotřebovanost celého areálu a rizika, která plynula z přechodu kin na digitální promítání.
A také na to, že areál není pouze kinem, ale jeho význam pro město je mnohem širší, protože dnes a denně plní nezastupitelnou funkci v kulturním i sociálním životě města. „Dopoledne se areálem pohybují děti z mateřské školy, probíhá tam výuka tělesné výchovy základních i středních škol, v odpoledních hodinách patří areál kina teenagerům a jejich prvním láskám a polibkům. Mezi tím vším se pohybují turisté na cestě k hradu, kteří se velmi výrazně podivují nad nevídanými rozměry promítací plochy i po padesáti letech od jejího vybudování, útočiště v areálu letního kina často nalézají i spoluobčané bez trvalého domova. Večer potom přichází čas diváků a magického zjevení pohyblivých a mluvících obrazů pod širým nebem,“ vylíčil Radek Pernica život areálu při oslavách padesátého výročí.
O deset let později můžeme konstatovat, že boskovický letňák slaví další kulaté výročí v mnohem lepší kondici. Prošel celkovou rekonstrukcí za přibližně 50 milionů korun, je vybaven moderní technologií, takže může hrát nejnovější filmy, koná se zde řada hojně navštívených koncertů a dobrou návštěvnost mají i vlastní filmové projekce.
Šesté desetiletí bylo tedy pro kino mimořádně šťastné a od úvah o tom, jestli by nebylo lepší je úplně zrušit, jsme se posunuli k pěkně opravenému a fungujícímu kulturnímu areálu.
Historie
Vznik areálu se datuje do roku 1956. Tehdy se v parku u zámeckého skleníku, který byl čerstvě přebudován na koncertní sál, poprvé konala boskovická pouť. A vznikla myšlenka postavit zde stálé pódium a hlediště. Už během prací bylo dohodnuto, že se stavba povede tak, aby zde mohlo fungovat také letní kino. Vypracováním nového projektu byl pověřen vedoucí stavebního úřadu, inženýr Hroch.
„Při konzultování návrhu s Krajským filmovým podnikem v Brně bylo doporučeno, aby návrh byl znovu přepracován na promítání filmů 70 mm. Bylo nutno změnit půdorys pódia a hlediště, hotová část pódia musela být rozkopána a rozšířena. Tak vzniklo letní kino s největší promítací plochou ve střední Evropě,“ zaznamenal předseda stavební komise Karel Kovařík.
Ocelová konstrukce projekční plochy je 18 metrů vysoká, vlastní promítací plocha měří 32✕14 metrů, tedy 448 metrů čtverečních. Ocelová konstrukce byla provedena boskovickým závodem Stavokonstrukce. Na zavětrování plátna bylo spotřebováno 12 kubíků prken 20 milimetrů silných. „Konstrukce byla postavena bez použití mechanizačních prostředků, ručně,“ doplnil Karel Kovařík.
Promítání filmů bylo zahájeno v roce 1961. Hlediště už bylo stupňovit upraveno, ale zatím bez sedadel, na jednotlivé stupně byla položena pouze prkna. Úprava hlediště byla dokončena až o dva roky později. V roce 1964 se v Boskovicích konal první filmový festival, který zaznamenal takřka 20 tisíc diváků. O dva roky později to bylo bezmála 30 tisíc diváků. „Od roku 1966 se promítá na nových strojích 70 mm a nejúspěšnějším dosud promítaným filmem 70 mm byl americký film Kleopatra, který za osm dní zhlédlo 13 795 návštěvníků,“ vzpomínal v roce 1968 Karel Kovařík. Do roku 1989 festivalové projekce zhlédlo skoro půl milionu lidí.
Návštěvnost letního kina byla tehdy na dnešní poměry obrovská. Ve výjimečných případech zde bylo ke třem tisícům lidí. Při dvou a půl tisících lidech už lidé sedávali po schodech. „Tehdy holt nic jiného nebylo, televize černobílá, jeden kanál,“ vzpomínal pro Ohlasy Pavel Kovařík, syn stavbyvedoucího a doyen mezi boskovickými promítači, když slavil osmdesátku a popsal pro naše noviny mimo jiné svou práci v letním kině.
Ve vzpomínkách se pamětníci často vracejí k osobnosti Karla Kováře, který se stal legendou boskovického kinařství. Podle Aloise Hynka, který byl spolumoderátotem filmových festivalů, byl Karel Kovář legendou již za svého života. „Elegán s rychlou konverzací a známostmi nejen v krajské půjčovně filmů v Brně, ale přímo v Praze s tehdejšími bossy filmové distribuce Československého filmu. Dokázal vytvořit letní filmový festival, na nějž přijeli tehdejší filmové hvězdy Rudolf Hrušínský, Josef Hlinomaz, Dagmar Veškrnová, ale i duo Šimek-Grossmann, se Svitáčkem si tykali. Karel byl neodolatelný, miloval film, klidně v něm mohl hrát, ale s léty jsem dospěl ke zjištění, že byl vlastně režisér. Zorganizoval festivalový štáb, získal patrony filmových představení – předběhl dobu, dnes se jim říká sponzoři, mně spíš sedí označení mecenáši,“ uvádí Alois Hynek.
Současnost
Hlavní část rekonstrukce letního kina byla dokončena před dvěma lety a letní kino nakonec získalo i vlastní digitální projektor. Už předtím se boskovický letňák stihl stát nejnavštěvovanějším letním kinem v České republice.
Současný šéf boskovických kin Tomáš Marvan před dvěma lety přiznal, že před začátkem rekonstrukčních prací také příliš nevěřil tomu, že za pár let bude sedět v opraveném a dobře fungujícím moderním areálu. A co podle něj nakonec rozhodlo? „Zaprvé se ta první etapa, když neberu podium, ale hlediště, opravdu povedla. Myslím si, že to vypadá skvěle. Lidi najednou viděli, že to jde, udělat z areálu, které měl nějaký genius loci, nádherný moderní areál. Takže sem začali chodit. Zadruhé myslím, že je to tím, co tady děláme za akce, a tím nemyslím jen kino, ale třeba i koncerty. A určitě asi největší podíl na tom má to naše plátno, které je tak obrovské, že každý, kdo sem přijde a vidí na něm film, tak mu prostě spadne brada,“ říká Tomáš Marvan v rozhovoru pro Ohlasy, ve kterém jsme podrobněji probrali fungování letního kina po rekonstrukci.
Podle Radka Pernici, který dnes působí jako ředitel brněnského kina Scala, se Boskovicím v letním kině daří navazovat na úctyhodný výkon našich předků, kteří kino vybudovali, ačkoliv dnes bychom podobného počinu zřejmě nebyli schopni. „Nechali jsme pracovat současné profesionály, kteří problematice rozumí a nikdo nezpochybňoval jejich potřeby. Kdo sleduje program areálu, uzná, že je zajímavě vyvážený. Dosáhli jsme shody na potřebě rekonstrukce. A tvrdá čísla mluví jasnou a srozumitelnou řečí. Dokázali jsme to,“ napsal při hodnocení rekonstrukce a současného provozu letního kina v komentáři pro naše noviny.
Letní kino tak podle něj Boskovicím ukázalo cestu i ve vztahu k jiným projektům, které se nedaří. „Letní kino nám nechtěně ukázalo, že umíme. Není to tak, že bychom my v Boskovicích neuměli, jak to často sami od sebe slýcháme. Jen nám něco schází. Myslím, že je to obecně úcta k věcem společným. Letní kino máme společné a z mnoha důvodů všichni za své. Proto se to povedlo, to je ten důvod. Letní kino nám ukazuje cestu, jak to jde,“ uzavřel Radek Pernica.
