Boskovická spojka, neboli přímé železniční spojení mezi Boskovicemi a Brnem, je stále předmětem politických jednání. Nedávno dokonce Jihomoravský kraj varoval, že pokud se nová trať nepostaví, nemusí vlaky v budoucnu do Boskovic zajíždět vůbec.
O konci vlakové dopravy na stávající trati se psalo v koncepci železniční dopravy, kterou se zabývali jihomoravští zastupitelé na posledním zasedání. „Od prosince 2022 je nutno řešit stav, že stanice Skalice nad Svitavou již vlivem husté dálkové a nákladní dopravy nevyhovuje efektivnímu provozu linky S21 (do Boskovic pozn. red.) a bude nutné v dopravních špičkách pracovních dnů přesunout část spojů na souběžné autobusové linky,“ píše se v materiálu, který měli zastupitelé k dispozici.
To je však jen první část. V další se píše o tom, že základní podmínkou pro zachování provozu na této trati je nutnost výjimky ze zabezpečení trati známého pod zkratkou ETCS pro stanici Skalice nad Svitavou. Toto zabezpečení totiž na malé lokálce není a lze to například vidět i na ceduli z okna vlaku při cestě ze Skalice do Boskovic.
„Pokud by nedošlo do roku 2030 k výstavbě Boskovické spojky a nepodařilo se vyjednat prodloužení této výjimky, bude nutné přistoupit ke zrušení objednávky železniční dopravy na úseku Skalice nad Svitavou – Velké Opatovice a převedení cestujících na souběžné autobusové linky,“ varuje v materiálu kraj.
Jenže výstavba Boskovické spojky se stále vleče a není jasné, kdy skutečně bude a zda vůbec. Správa železnic má na webu ve své mapě investic poslední informace z roku 2019, v nichž se píše, že na jaře 2020 chtějí získat územní rozhodnutí pro stavbu spojky. Jenže to stále není ani dnes. „Žádost o územní rozhodnutí byla podána koncem loňského roku a v současné době probíhá doplnění dokladů pro potřeby rozhodnutí stavebního úřadu,“ uvedl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
Podobně se letos začalo řešit územní řízení na přeložku nové silnice mezi Boskovicemi a Lhotou Rapotinou. Nová komunikace by totiž neměla dvakrát křížit koleje, jak je tomu dnes. Zjednodušeně řečeno si silnice a železnice vymění místo. Nová silnice je dlouhodobě součástí plánovaného propojení mezi Boskovicemi a Blanskem, ovšem zatím se dělníci z Blanska dostali jen k Rájci, přes niž dnes vzniká nový průtah a částečně i obchvat. Ten by měl být i kolem Lhoty Rapotiny, v materiálech v územním řízení se ale píše, že to je zatím jen výhledově. Důraz se klade na první úsek, aby se prohodila silnice s železnicí.
Podle krajského radního pro dopravu Jiřího Crhy (ODS), který je zároveň starostou Blanska, není přímé železniční napojení pro hejtmanství až tak velká výhra, protože jsou s ním spojené vyšší náklady, a tedy vyšší zátěž na rozpočet. Bylo to ale právě jihomoravské hejtmanství, které před lety schválilo, že města velikosti Boskovic, tedy obce s rozšířenou působností, budou s Brnem spojena přímou železniční linkou. Dokonce se podepisovala i dvě memoranda o spolupráci. Zatím se ale podařilo přímo propojit jen Židlochovice a Hustopeče. I proto radní Crha akceptuje, že v minulosti padlo politické rozhodnutí, jaké padlo, a tak podporuje i stavbu Boskovické spojky, přestože se neustále zdržuje a o termínu výstavby lze jen spekulovat.
Když Ohlasy v roce 2015 v době svého vzniku poprvé psaly o Boskovické spojce, zaznívalo od železničářů, že se bude stavět v roce 2020. Pak v roce 2018 uspořádala Lhota Rapotina referendum, v němž drtivá většina tamních obyvatel odmítla spojku na svém katastru a vyzvala vedení obce, aby proti její stavbě podniklo veškeré možné kroky.
Železničáři tehdy názor místních sice respektovali, ale dodali, že obec stavbě stejně nezabrání. Zároveň řekli, že hotovo bude v roce 2021, tedy letos. Jenže dnes nejsou ani veškerá povolení, ani vykoupené pozemky, které mimo jiné vlastní i obec Lhota Rapotina. „Aktuálně předpokládáme realizaci stavby v letech 2024 až 2026. Skutečný termín se bude přímo odvíjet od získání územního rozhodnutí, kdy musíme počítat s jednoznačným nesouhlasem obce Lhota Rapotina s realizací stavby,“ doplnil mluvčí železničářů. Po zkušenostech s opakovaným prodlužováním se dá ale s jistotou říci, že ani tento termín nebude dodržen a pochybovat lze i o roce 2030, který zmiňuje Jihomoravský kraj jako hraniční pro zachování železniční dopravy.
Teprve se tak uvidí, zda kraj vyvolá jednání o výjimce, aby i nadále mohly jezdit vlaky na místní trati, která slouží od roku 1908, nebo po 122 letech osiří.
Bývalý boskovický místostarosta Lukáš Holík (ANO) je dnes zároveň jediným politikem z Boskovic, jenž zasedá i v krajském zastupitelstvu v opozici. Na dubnovém zasedání zastupitelů hlasoval pro stažení materiálu řešící koncepci dopravy, což ale neprošlo. „Nemám obavy, že by vlaková doprava skončila. Předpokládám, že se vyjedná nová výjimka jako v jiných krajích, protože jsem skeptický k tomu, že by se Boskovická spojka do deseti let postavila,“ sdělil Lukáš Holík. Nedává mu smysl, proč by vlaky případně musely být nahrazeny autobusy, když mezi městy jsou i koleje. Neví, na kolik by náhrada byla reálná z hlediska potřebné kapacity.
