Po několika letech postupné opravy silnice v Pilském údolí vrcholí rekonstrukce posledním úsekem v ulici Podhradí napojením na Dukelskou. Rozbitá komunikace dostane nový povrch, sportovci a další návštěvníci sportovního areálu Červená zahrada ale budou stále chodit po kraji vozovky jako dosud.
Poslední roky se neustále řeší studie a koncepce rozvoje areálu Červená zahrada. Všichni boskovičtí politici se shodují na tom, že současné dopravní napojení sportovního areálu je velmi špatné a je potřeba je zlepšit. Zvlášť pěším nezbývá nic jiného, než jít přes širokou křižovatku nebo podél pivovaru po silnici. Žádný chodník tady není.
Od března se krajští silničáři ve spolupráci s městem pustili do rekonstrukce, jenže projekt oprav nepočítá s žádným zlepšením situace pro pěší. „Z našeho pohledu zůstává přístup pro pěší do areálu Červené zahrady zachován dle dosavadních zvyklostí,“ sdělila Správa a údržby silnic Jihomoravského kraje, ale pro bližší podrobnosti odkázala na boskovickou radnici.
„Příchod pěších do Červené zahrady řeší celková koncepce areálu,“ reagoval Petr Zouhar, vedoucí odboru rozvoje města a investic. Jenže za posledních šest let, co se intenzivně řeší podoba sportovního areálu, dosud žádná koncepce není definitivně určená a stále vznikají nové možnosti. Tu poslední představil spolek boskovických architektů SRAB. Současná podoba opravy je tak vlastně jen dočasná a provizorní.
Petr Zouhar také dodal, že pro případný chodník podél pivovaru není dostatek prostoru. Dosud ale auta tímto úzkým místem jezdila pomaleji nejen kvůli pěším, ale hlavně kvůli rozbité silnici, na níž se nedalo jet o moc rychleji. Právě kolem pivovaru by měla být nově rychlost snížená na 30 kilometrů v hodině. Chodník nevznikne ani na druhé straně u napojení na Dukelskou. Město ho buduje pouze od autobusové zastávky v Podhradí dál k již vybudovanému chodníku vedoucímu do Pilského údolí.
„Pokud budou všichni účastníci silničního provozu dodržovat platné právní předpisy pro provoz na pozemních komunikacích, bude doprava po nově zrekonstruované komunikaci bezpečná. Realizovaná rekonstrukce je navržena v souladu s požadavky na zajištění bezpečnosti silničního provozu při respektování stávající zástavby a s přihlédnutím k místním podmínkám,“ doplnila správa silnic.
Na krajské silničáře se však už před časem s požadavky obrátil architekt Petr Řehořka, který se podílí na rekonstrukci panského pivovaru v Podhradí. Chtěl, aby kolem této památky byla zachována cesta z žulových kostek, jak to bylo dosud, a nedával se tam asfalt. „Opakovaně jsme upozorňovali na budoucí intenzivní pohyb klientů pivovaru a nutnost umenšení frekvence dopravy a její zpomalení,“ poznamenal Petr Řehořka s tím, že ještě před tímto návrhem už loni předložil několik skic, podle kterých by se doprava na Dukelskou napojovala až o několik set metrů dál a rozměrná křižovatka u pivovaru by se přeměnila na odpočinkovou zónu se zelení. Zároveň s tím navrhoval obnovit i rybník u Dvořáčkova mlýna a také chtěl vodu znovu dostat do bývalého mlýnského náhonu.
Podle správy silnic ale přišel jeho návrh na zachování dlažby pozdě. „Přišel v době, kdy byla stávající vozovka z žulových kostek odstraněna. Nejednalo by se tedy o její zachování, ale o její znovuvybudování. To by znamenalo přepracování projektu a vyřízení změny stavebního povolení,“ vysvětlili silničáři. Podle nich by tento krok ani nebyl vhodný kvůli hluku a vibracím. „Povrch z kostek je užíván pro zachování historické podoby náměstí a dopravně zklidněných ulic v historických centrech měst a obcí a nikoliv na průjezdních úsecích silnic II. a III. třídy obcemi,“ dodali s tím, že je nevhodné pro snížení rychlosti na krajské komunikace dávat zpomalovací prahy, jak také Petr Řehořka navrhoval. Oprava silnice od začátku března jinak běží podle harmonogramu a měla by být hotová v polovině července.
„Nezbývá nám než doufat, že stavební činnost nezhorší statiku přilehlých klenutých sklepů, které vlivem projíždějících přetížených kamionů, což je mimochodem vzhledem k parametrům silnice překvapivě častý jev, vykazují vážné statické poruchy ohrožující samou stavební podstatu památky,“ dodal architekt.
