Také boskovické firmy testují jednou týdně antigenními testy. Bude to stačit?

V průmyslu vláda od března zavedla celoplošné testování pro firmy, které mají více než padesát zaměstnanců. Počet pozitivně testovaných zaměstnanců v boskovických firmách byl malý, firmy testují dle vládního nařízení antigenními testy jednou týdně. Odborníci varují, že to nestačí.

foto: Tomáš Trumpeš

Boskovické firmy Gatema, ITAB, Vodárenská akciová společnost, ALPS, Minerva, Junker, LD Seating a Lanik se rozhodly vzájemně sdílet své zkušenosti spojené s testováním a jednou týdně se za tímto účelem scházejí na online schůzce. A také výsledky testování zveřejňují kumulativně. V prvním týdnu odhalily 12 pozitivních z 2116 testovaných. V druhém kole, kdy se do skupiny připojily společnosti COLORprofi a Novibra, testování odhalilo 13 pozitivních osob z celkových 2741 testovaných zaměstnanců. Testují už i některé firmy, které mají méně než padesát zaměstnanců.

Způsob testování je v jednotlivých firmách různý. Lanik, LD Seating a Vodárenská používají samotestovací sady, které svým zaměstnancům rozdají k otestování doma. Detekční kartu s negativním výsledkem testu přinesou zaměstnanci obvykle další den do práce, v případě pozitivního výsledku zůstane nakažený doma, oznámí výsledek vedení podniku a dále postupuje podle opatření a nařízení ustanovených vládou – nastoupí do karantény, kontaktuje obvodní nebo závodní lékařku a objednává se na kontrolní PCR test.

Podle ředitele boskovické divize Vodárenské akciové společnosti Petra Fialy je testování doma rozumné řešení. „Minimalizovali jsme kontakt na jednotlivých pracovištích a mezi pracovišti. V některých případech zaměstnanci pracují přímo v terénu, takže jejich shromažďování by v tomto případě bylo kontraproduktivní,“ uvedl Petr Fiala.

Většina společností testuje ve vyhrazených prostorách ve firmě během pracovní doby. Zaměstnanci se zpravidla testují rovněž samotestovacími sadami. Ve firmě Beewatec, která má do padesáti zaměstnanců a na niž se dosud zatím nevztahovala povinnost testování, testy provádí závodní lékařka. „Má u nás vyčleněný prostor, kam pak zaměstnance volá jako v ordinaci,“ popsal Tomáš Kožoušek, šéf společnosti, jež vyrábí trubkové systémy do výroby. Testování třiceti zaměstnanců podle něj zabralo zhruba půl hodiny.

Právě typ testů, jejich kvalita, četnost testování a také způsob odběru jsou klíčové pro to, aby testování přineslo potřebný efekt. Část odborníků je přesvědčena, že testování antigenními testy je neefektivní, protože kvůli nižší citlivosti testů neodhalí v dostatečné míře především bezpříznakové nakažené lidi, kteří pak infekci šíří. Kvalita odběru může být problém právě v případě samotestování a rozdílná je kvalita jednotlivých značek testů.

Na čem se odborníci shodují, je skutečnost, že v případě antigenních testů nestačí testovat jednou týdně. Vzhledem k povaze nemoci totiž antigenní test kupříkladu podle jednoho z členů vědecké iniciativy Sníh a letovického rodáka Zdeňka Hela zachytí přítomnost viru u nakaženého pouze 4–5 dní, zatímco kvalitnější a dražší PCR test 14 dní. Také epidemiolog Petr Smejkal, který je dnes hlavní postavou nezávislé rady odborníků MeSES, říká v rozhovoru pro DVTV, že antigenní testy závisí na kvalitě odběru a testování jednou týdně je nedostatečné. „Samotestům moc nevěřím, dobré je, aby to někdo odebíral. Nemusí to být zdravotník, ale musí to být vytrénovaný člověk. A jednou týdně to opravdu nestačí. Třikrát za týden je to ideální, dvakrát za týden jsme na hraně. Pokud chceme nechat otevřené provozy, musíme zvýšit frekvenci a zejména kvalitu odběru,“ vysvětluje Petr Smejkal.

Oslovené firmy dnes testují jednou týdně a neplánují z vlastní vůle testovat častěji. A shodují se na tom, že částka 60 korun, kterou má stát zpětně přispět na povinné testování, je nedostatečná. Ceny testů se totiž podle jejich zkušeností pohybují mezi 100 až 160 korunami.

U kvalitnějších PCR testů je problém nejen v tom, že jsou dražší, ale také v tom, že pro masivní testování ve firmách zatím Česká republika nemá dostatečné kapacity.

Většina boskovických podniků používá antigenní testy, které snímají vir z nosohltanu, ale některé i testy ze slin. Kupříkladu Vodárenská akciová společnost k testům ze slin sáhla dočasně, a to proto, že potvrzená objednávka nedorazila. „Měli jsme velké problémy se sháněním testů, několikrát se nám stalo, že slíbená dodávka byla i noc před dodáním zrušena. Takže jsme jednou měli i testy ze slin, ale chceme používat ty výtěrové z nosu, protože co jsem tak sledoval, tak by měly být přesnější,“ vysvětlil Petr Fiala. Problémy se sháněním testů měla i firma Junker vyrábějící průmyslové pece. „Vláda opatření vyhlásila tak překotně, že námi objednané testy nestihly dojít,“ řekl jednatel společnosti Václav Pavlovec a dodal, že se zaměstnance podařilo otestovat v boskovické nemocnici. Druhé kolo testování pak podle něj už mělo proběhnout v prostorách firmy.

I když je testování povinné až od března, některé firmy testovaly již dříve na základě interního trasování v případě, že některý ze zaměstnanců byl hlášen jako pozitivní. Tímto způsobem testovala od září firma ALPS, která pro tyto účely zakoupila závodnímu lékaři přístroj na testování, cestou selektivního testování se pak ubíraly i firmy COLORprofi, která takto testovala zhruba od začátku letošního roku, nebo firma Lanik. „Jedna kolegyně byla v minulosti pozitivní, pracovníky s ní v kontaktu jsme interně vytrasovali a poslali na PCR,“ řekl Ohlasům Pavel Soukop z firmy Lanik. K nepovinnému testování se uchýlila i firma Gatema, která od konce prosince testovala na začátku ranní a odpolední směny dle zájmu zaměstnanců.

Ke konci února začala plošně testovat i firma Falko Fal, která má méně než padesát zaměstnanců. Podle ředitelky Lenky Pelánové byla zatím pozitivní jedna pracovnice. „Zbytek zaměstnanců nemusíme izolovat, protože mají mezi sebou rozestupy větší než dva metry a používají roušky,“ uvedla ředitelka, jejíž společnost se specializuje na úklidovou a dezinfekční techniku. Jednateli Jakubu Hurábovi z firmy LD Seating, která vyváží z Boskovic do světa kancelářské židle, přijde nejjednodušší při odhalení pozitivního zaměstnance otestovat antigenním testem ještě jednou nejbližší pracovníky. Také on uvedl, že zaměstnanci od sebe sedí dostatečně daleko.

Homeoffice

Co se týče dalších opatření proti koronaviru, přistoupily firmy povětšinou k podobným postupům: zajišťují dezinfekci v prostorách, upravily kapacitu jídelen, při vícesměnném provozu se jednotlivé směny nepotkávají, zaměstnanci nosí povinně respirátory, v některých firmách se zaměstnancům měří teplota.

Podle závěrů sociologa Daniela Prokopa, jehož agentura PaQ Research sleduje průběžně chování české společnosti v projektu Život během pandemie, je v České republice problém nedostatečné využívání práce z domu. „Naše průzkumy třeba ukazují, že dostatečně nevyužíváme home office. Firmy sice tvrdí, že to dělají, ale v datech je vidět, že už nejsou tak zodpovědné jako minulé jaro,“ popsal pro Forbes Daniel Prokop s tím, že na homeoffice je dnes 15 procent zaměstnanců, maximum by mohlo být tak 30 procent.

Práce z domu zamezí u průměrného zaměstnance patnácti kontaktům týdně. Dotkne se relativně malé skupiny lidí, ale celospolečensky může přinést velký efekt, protože právě tyto kontakty jsou nejrizikovější.

Ani v Boskovicích se zaměstnavatelé do práce z domu příliš nehrnou. U společností zaměřených primárně na výrobu je to ovšem u velké části zaměstnanců prakticky nemožné. Týká se to kupříkladu firmy Falko Fal a podobná je situace u společnosti Junker. „Homeoffice jsme měli minulý duben a ukázalo se to u nás jako zbytečné. Jsme hlavně výrobní firma, takže potřebujeme hlavně lidi, co dělají ve výrobě, a těch pár administrativců sice můžeme poslat na homeoffice, ale skoro to nepoužíváme,“ prohlásil Václav Pavlovec. Možnost práce z domova nepodporuje ani Minerva vyrábějící šicí stroje.

V LD Seating je většina pracovníků také ve výrobě, případně v expedici, takže homeoffice v těchto případech možný není, možnost dobrovolného homeofficu mají ale obchodníci. „Nechali jsme obchodníky na dobrovolném homeofficu. Když něco potřebují, tak si sem skočí,“ popsal Jakub Huráb. V lakovně COLORprofi funguje práce z domu v případech, kdy je někdo za zaměstnanců pozitivní. „U pracovníků jsme rozdělili částečně kanceláře, tedy lidi, které jsme měli v openoffice, jsme přerozdělovali,“ doplnil šéf COLORprofi Jiří Vašíček. Homeoffice ve svých firmách podporují společnosti Gatema, ITAB, Beewatec, ALPS a Lanik – tam, kde je to možné, tedy mimo výrobu.

Průběh pandemie ve firmách

Celkově pandemická krize zasáhla podniky různě. U dvou z nich byl nejkritičtější podzim. Ve firmě Beewatec byly v listopadu pozitivní až dvě třetiny zaměstnanců. „Třetina zaměstnanců byla v té době pozitivně testovaná, třetina na testech nebyla, ale měla příznaky onemocnění,“ sdělil Ohlasům Tomáš Kožoušek. Od té doby nebyl nemocný nikdo. Naštěstí podle něj nemocnost nenastala v jednu chvíli, ale probíhala postupně. „Část zaměstnanců využívala homeoffice a využívali jsme externí pracovníky, takže jsme byli schopni situaci přestát bez ohrožení provozu a ztráty zakázek a zákazníků,“ upřesnil Tomáš Kožoušek.

Na podzim byla složitá situace i ve společnosti Falko Fal, nemocnost zde v té době vystoupala na 20 procent. „V současné době je ve spojitosti s koronavirem doma zhruba 10 procent zaměstnanců, ale nejde o to, že by byli všichni nemocní, někteří zaměstnanci jsou doma na hlídání dětí, protože jsou zavřené školy,“ objasnila situaci ve firmě ředitelka Lenka Pelánová.

Problém se zaměstnanci, kteří si vzali volno skrze péči o děti, teď řeší i ALPS a Lanik. Podle Pavla Soukopa je situace ve firmě Lanik zatím nejkritičtější právě kvůli zavřeným školám. Doma je teď podle něj zhruba dvacet zaměstnanců, dvanáct z důvodů spojených s koronavirem a osm z jiných důvodů. Nárůst nemocných byl v průběhu pandemie spíše postupný, takže fungování firmy nebylo omezeno. V COLORprofi se s maminkami na ošetřovném také potýkali, pandemie je v různých částech firmy zasahovala ve vlnách. Nedostatek zaměstnanců řešili přerozdělováním ostatních z různých částí výroby.

Boskovická divize Vodárenské akciové společnosti měla největší problémy v únoru, kdy bylo pozitivních patnáct zaměstnanců. „Nebylo to tak, že bychom tu měli ve firmě ohnisko. Jednalo se o zaměstnance různých profesí a různých pracovišť napříč celou divizí,“ přiblížil Petr Fiala. Situace ve firmě podle něj byla v té době kritická i proto, že se ke covidu přidaly i další nemoci, a na vodovodních potrubích bylo kvůli častým změnám teplot nejvíce poruch.

Štěstí v pandemii měla podle slov Jakuba Hurába společnost LD Seating. „Zatím se nám to celkem vyhýbalo. Vždycky to bylo pár lidí na montáži, podruhé jinde, takže to nebylo nic velkého,“ popsal jednatel a doplnil, že teď je situace znatelná zejména na šicí dílně u švadlen.

V Minervě bylo podle Romany Špačkové nejhorší, že nejbližší pozitivně testovaného museli jít do karantény. „Navíc se teď stává, že u nich nestačí, že se otestují, ale musí i přes negativní test nastoupit do karantény,“ postěžovala si šéfka firmy.

Nejlépe z boskovických firem vyšla z epidemie zatím společnost Junker. „Vnitropodnikově to chod firmy moc nezkomplikovalo, musím říci, že méně než minulé roky chřipka, která nám zkomplikovala zakázky v zahraničí,“ uvedl jednatel společnosti Václav Pavlovec. Výjimečnou nemocnost nezaznamenali ani v Gatemě vyrábějící plošné spoje v elektronice. Podle spolumajitele společnosti Františka Vlka zatím firma funguje velmi dobře.

Lockdown v průmyslu

Před zavedením aktuálních nařízení se v České republice diskutovala i možnost ještě přísnějšího lockdownu, který by znamenal i pozastavení výroby ve firmách, s výjimkou kritické infrastruktury. Kdyby vláda přistoupila k takovému průmyslovému lockdownu, negativně by to ovlivnilo většinu boskovických podniků. Některé ale říkají, že s dostatečnou přípravou a na omezenou dobu by takový lockdown zvládly.

Nemyslitelný je lockdown pro Vodárenskou akciovou společnost, která má na starosti vodovodní potrubí a plynulou dodávku vody do domácností, ale i například podniků, nemocnic či sociálních zařízení, a měla by proto spadat do kritické infrastruktury Zavřít podle slov ředitelky nemůže ani Falko Fal, která dodává mimo jiné čistící prostředky a dezinfekce do nemocnic. Jednoznačně negativní postoj k lockdownu či omezení výroby má i Minerva. „Pokud by antigenní testy prokázaly patnácti až dvacetiprocentní nemocnost, tak by to dávalo smysl, ale takto ne,“ uvedla Romana Špačková.

Také pro společnost COLORprofi je daný scénář nepředstavitelný. „Jsme exportní firma, máme převážně smlouvy podepsané se zahraničními klienty, které se často řídí německým právem. Vůbec si neumím představit, jak by to vypadalo, kdybychom na 14 dní zastavili,“ vyjádřil se k lockdownu Jiří Vašíček. Podobně to vidí i šéf firmy ITAB vyrábějící regály a pokladní boxy Aleš Zouhar. „Je otázka, jakým způsobem by se to projevilo na smlouvách s našimi zákazníky. Zatím ale nepočítám s tím, že by se něco takového stalo,“ okomentoval případný lockdown. Katastrofu by zavření znamenalo i pro Gatemu, protože je zakázkovou firmou s dodacími termíny 3 až 5 dnů. „Nemůžeme si naše produkty vyrobit předem na sklad, ani je doručit dodatečně,“ doplnil František Vlk.

Podniky Beewatec nebo ALPS si dokáží představit, že by mohly provoz výrazně omezit nebo zastavit, mají ale obavy, že by to poškodilo jejich dodavatelsko-odběratelské vztahy.

Lockdown by pravděpodobně zvládly firmy Junker, Lanik a LD Seating. „Nám ty zakázky dejme tomu neutečou, takže kdybychom se rozhodli to na týden zakonzervovat a mít dlouhé Velikonoce, tak není problém,“ dodal Václav Pavlovec z firmy Junker. Podle dvou dalších firem by bylo možné lockdown zvládnout, ale stát by v tomto případě musel jeho zavedení avizovat dostatečně dopředu. „Kdyby nám řekli, jak mají ve zvyku, ve středu, že od pátku máme zavřít, tak by to bylo velmi nepříjemné,“ okomentoval vydávání nařízení Jakub Huráb z LD Seating.

„Nezavřeme-li fabriky, musíme v nich redukovat kontakty či je udělat bezpečné. Výzkum ukazuje, že bez toho se příliš neposuneme. Nákaza může klesat, ale ne moc rychle,“ hodnotí současnou situaci v České republice zmíněný sociolog Daniel Prokop.

Mírně optimistický je v tomto ohledu epidemiolog Petr Smejkal. Přiznává, že mezi jeho kolegy je dost zastánců názoru, že bez uzavření průmyslu se nepodaří stlačit šíření nemoci na tak nízké hodnoty, které potřebujeme, aby začalo dobře fungovat testování a trasování a čísla při dalším rozvolnění opět nevylétla nahoru. „Já si pořád ještě myslím, že když budeme dobře testovat – ale to neznamená jednou týdně antigenem – tak provozy a fabriky můžou zůstat otevřené,“ říkal ještě před týdnem Petr Smejkal, vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která radí ministerstvu zdravotnictví. V nedělních Otázkách Václava Moravce už ale připustil, že jeho odborná skupina Radě vlády pro zdravotní rizika nejspíš doporučí průmyslové podniky okolo Velikonoc na několik dní zavřít. Hodně by to podle něj pomohlo srazil virovou nálož v populaci. Připomenul, že ostatní oblasti jako kultura, školství či služby již uzavřené jsou.

další zpravodajství