Krajiny Boskovicka: Štola U javora a Nová Amatérská jeskyně

Toto putování za zajímavými místy Boskovicka bude poněkud netradiční. Nejenom tím, že opět zavítáme kousek mimo vlastní Boskovicko, do Pustého žlebu v Moravském krasu, ale hlavně tím, že zavede čtenáře do podzemí. Vstup do Nové Amatérské jeskyně v Pustém žlebu mnoho turistů míjí bez povšimnutí. Netuší, že je zde od proslavené „Amatérky“ dělí pouhých několik metrů skalního masivu. Musíme však začít od počátku.

Amatérská jeskyněAmatérská jeskyně   foto: Petr Zajíček

Profesor Karel Absolon (1877–1960), boskovický rodák, označil v roce 1909 problém Punkvy za hlavní speleologický problém Moravského krasu. Délku neznámých jeskyní, vázaných na Punkvu a její zdrojnice Sloupský potok a Bílou vodu, odhadoval na 10 km. Až o mnoho let později se ukázalo, že je to o dost víc. Roku 1911 konstatoval, že sifony na konci Sloupských jeskyní a Nové Rasovny v Holštejně jsou pouze začátkem rozlehlých jeskyní, rozkládajících se směrem k vývěru Punkvy v propasti Macocha. Jeho předpoklad se ukázal jako správný. V letech 1920 až 1933 Absolon se spolupracovníky zpřístupnil malou část vývěrové oblasti Punkvy mezi Macochou a Pustým žlebem – dnes jí mohou návštěvníci proplout v rámci vodní plavby v Punkevních jeskyních. Podzemní soutok Sloupského potoka s Bílou vodou a tím vznik ponorné říčky Punkvy předpokládal pod závrtem Městikáď, z jehož dna se několikrát neúspěšně pokusil proniknout do podzemí. Začátkem února 1934 se výzkumníci více než padesátimetrovou chodbou přiblížili k tušeným k podzemním prostorám, proniknout do nich se jim však nepodařilo. 6. února celé pracoviště zničil požár; dodnes není jasné, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo byl oheň založen žhářem. Po řadu desetiletí se výzkumníci snažili proniknout k soutoku jak ze strany od vývěrů, tak od ponorů. V roce 1956 byla objevena jeskyně Spirálka (část povodňového řečiště podzemní Bílé vody), aktivního toku bylo dosaženo o osm roků později v jeskyni 13 C.

Celková délka dosud známých chodeb propojeného systému je více než 40 km. Systém Amatérské jeskyně zahrnuje kromě Staré a Nové „Amatérky“ také další jeskyně, z nichž některé, například Punkevní nebo Sloupsko-šošůvské, jsou přístupné veřejnosti. 18. ledna 1969 pronikli speleologové z Cikánského závrtu do nových prostor, tzv. Staré Amatérské jeskyně. V srpnu téhož roku překonali sifon (zcela zatopenou část chodby) a dostali se do dalších prostor, dnes označovaných jako Nová Amatérská jeskyně. Rudolf Burkhardt a Přemysl Ryšavý v časopise Československý kras roku 1972 napsali: Amatérská jeskyně, objevená roku 1969 po předchozí systematické práci, Plánivskou skupinou Speleologického klubu, představuje dosud nejvýznamnější přínos objevování jeskynních řečišť krasové říčky Punkvy v prostoru severně od Macochy. Jejich slova platí dodnes…

Rozlehlá chodbaRozlehlá chodba   foto: Petr Zajíček

Při průzkumu Nové Amatérské jeskyně bohužel došlo k tragédii. Ačkoliv období druhé poloviny srpna nebylo zcela suché, do systému za sifonem (je myšlen Povodňový sifon, za kterým byl zřízen bivak) se dne 29. 8. spustili Milan Šlechta a Marko Zahradníček, píše fotograf, speleolog a pracovník Správy jeskyní ČR Petr Zajíček v knize Moravský kras v ponorné řece času (2017). Úspěšně proplavali sifon a vše nasvědčovalo tomu, že akce bude mít normální průběh. Jeskyňáři měli hlídku na povrchu a telefonické spojení. V odpoledních hodinách se však nad severní část Moravského krasu zcela nečekaně přihnala bouře s mimořádně vydatným a dlouhotrvajícím deštěm. Do oblasti přinesla stoletou vodu. Potoky se vzduly, oběma žleby tekly řeky, které unášely klády, bahno i automobily, a v podzemí se odehrávalo hotové peklo… Hlídka u telefonu v Cikánském závrtu oba jeskyňáře varovala a ti se rychle vydali na zpáteční cestu. Zvýšená hladina Bílé vody jim ale náhle odřízla cestu jak proti směrem k Povodňovému sifonu, tak i zpět po proudu k bivaku, který byl umístěn v Katedrále Jiřího Šlechty. Zůstali v jediném vyšším komínku mezi bivakem a Povodňovým sifonem v nízké chodbě, kterou zcela vyplnila voda. Po této tragické události byly veškeré práce amatérských speleologů v nově objevené jeskyni (úředním rozhodnutím) zastaveny. Další výzkumy v tomto podzemním systému převzal Geografický ústav Československé akademie věd. Po důkladném prozkoumání a zmapování všech dostupných částí bylo zjištěno, že nejjižnější partie jsou situovány v blízkosti ostrého meandru Pustého žlebu zvaného Koňský spád. V toce 1973 byla proto v tomto místě proražena do prostor jeskyně štola (podle mohutného javoru zvaná Štola U javora), která bezpečně zpřístupnila podstatnou část jeskynní soustavy. I přes tehdejší politické tlaky se podařilo uhájit původně navrhovaný název Amatérská jeskyně…

Štola U javoraŠtola U javora   foto: Hynek Skořepa

Za štolou se nachází Absolonův dom a začíná zde takzvaná Ministerská trasa Amatérskou jeskyní. „Ministerská“ proto, že se sem občas vodí návštěvy, včetně politiků a školních exkurzí. V některých letech zde dokonce Správa CHKO Moravský kras pořádá dny otevřených dveří. Do dalších, mnohem zajímavějších částí Amatérské jeskyně, lze vstoupit jen výjimečně a někam proniknou jen speleopotápěči; Stará Amatérská jeskyně je již několik let z důvodů ochrany přírody uzavřena i organizovaným speleologům. Přesto se o těch tajemných nepřístupných prostorách, které jsem sám nikdy neviděl, trochu rozepíši. Největší jeskynní chodbou, jaká kdy byla v Amatérské jeskyni a v Moravském krasu vůbec nalezena, je Macošský koridor. Jeho profil má šířku od 4 do 50 metrů a výšku 3 až 30 metrů. Směrem k Macoše nakonec podzemní Punkva protéká půl kilometru dlouhým tunelem o průměru více než 10 m, aby skončila 420 m dlouhým a 25 m hlubokým Předmacošským sifonem. Tuto poslední překážku se podařilo potápěčům překonat až v r. 1975. Objevitelé tak konečně poznali celou cestu podzemních toků Sloupského potoka, Bílé vody a jejich spojením vzniklé ponorné říčky Punkvy.

Vydejte se teď v zimě někdy do Moravského krasu. V bezlistých lesích jsou skalní stěny Pustého a Suchého žlebu mnohem lépe vidět, kras vystavuje na odiv své často netušené krásy. Zajděte při té příležitosti ke vchodu do štoly U javora. Vchod do ní se nachází přímo pod Koňským spádem, který je jedním z nejúžasnějších míst v krasu a zaslouží si samostatný článek. Obrovský meandr (zákrut) Pustého žlebu pod „Koňákem“ má v zimě zvláštní kouzlo. Ale pozor, jinak pohodlné asfaltové cesty na dnech žlebů, kudy ještě před pár desetiletími jezdily z Blanska linkové autobusy do Sloupu či Ostrova, bývají za mrazivých zim pokryty sněhem a ledem, chůze po nich je pak obtížná a dokonce nebezpečná. Buďte tišší a ohleduplní, nerušte netopýry, jezevce, srnky, sovy a další zvířata, přečkat zimu pro ně není vůbec jednoduché. A neopouštějte značené turistické cesty! Na mnoha místech to zákon přímo zakazuje, protože oba žleby jsou součástí národní přírodní rezervace Vývěry Punkvy, a dobrovolní členové stráže přírody jsou v Moravském krasu bdělí. A hlavně, patříte přece mezi slušné a ohleduplné lidi…

další seriály