Příběhy z ghetta: Moše Spitzer, zakladatel moderní hebrejské typografie a knižního designu

V letošním roce uplynulo 120 let od narození významného židovského rodáka z Boskovic Mošeho Spitzera, který spatřil světlo světa dne 8. července 1900.

Narodil se do rodiny obchodníka Maxe Spitzera a jeho ženy Henrietty, společně s celou řadou sourozenců vyrůstal na náměstí Františka Josefa I. (dnes Masarykovo náměstí) v domě číslo 15, na jehož místě v současnosti stojí funkcionalistická budova České spořitelny. Max Spitzer v domě provozoval obchod s koloniálním a střižním zbožím.

Mladý Moše, německy nazývaný Moritz anebo také česky Mořic, navštěvoval v Boskovicích české gymnázium, poté pokračoval ve studiu ve Vídni. Vysokoškolské studium indologie v německém Kielu zakončil úspěšně doktorátem z filozofie. Rok působil v Pruské akademii věd v Berlíně a poté se stal tajemníkem proslulého židovského filozofa Martina Bubera.

Rozhodujícím pro Spitzerův další vývoj bylo jeho seznámení se Salmanem Schockenem, který v roce 1931 založil v Berlíně nakladatelství pro vydávání židovské literatury. Spitzer se zde stal jedním z redaktorů a bylo jeho velkou zásluhou, že se Schocken po delším váhání rozhodl vydat v šesti svazcích kompletní dílo Franze Kafky. V roce 1939 nacisté Schockenovo nakladatelství uzavřeli a on je přestěhoval do Palestiny, kam posléze emigroval i Moše Spitzer.

Zde v Jeruzalémě založil roku 1940 nakladatelství Tarshish Book, volbu tohoto názvu sám vysvětloval takto: „Hledal jsem jméno, které by znělo stejně v hebrejštině i v jiných jazycích, a které by nemuselo být překládáno. Také jsem miloval biblické zprávy o lodích z Tarshishe, které přivážely bohaté náklady lidu Izraele.“ Spitzer tak chtěl tímto názvem jistě symbolizovat knižní bohatství, které z jeho nakladatelského domu vycházelo.

Když začal se svou činností, byla situace v oboru přímo katastrofální. Tiskárny neměly potřebné vybavení ani pracovníky, knižní vazby byly špatné, chyběl kvalitní papír. Spitzer si předsevzal vydávat díla krásná a ve vysoké kvalitě, což se mu vskutku během jeho neúnavné čtyřicet let trvající práce dařilo. V typografii jako první použil takzvané Davidovo písmo (autorem byl výtvarný umělec Ismar David), sám několik druhů písem vytvořil (Romema, Rahat , Hatzvi). Od roku 1942 používal vlastní tiskárnu a sazárnu, pro jejíž potřeby později založil slévárnu Jeruzalémského typu.

Na výzdobě tisků se podíleli mnozí moderní izraelští výtvarníci, zejména lepty a dřevoryty. Spitzer nesmírně dbal na kvalitu používaných materiálů, výsledné dílo muselo uspokojit vkus i toho nejnáročnějšího konzumenta. Vydával klasická i moderní díla hebrejské literatury, nezapomínal svým čtenářům přibližovat i cizojazyčná díla z různých dob, od středověku po současnost. Vydával tak například knihy H. Balzaca, B. Brechta, J. W. Goetha, W. Shakespeara a řady dalších.

S profesí Mošeho Spritzera knižního vydavatele a designéra souvisel i jeho celoživotní zájem o výtvarné umění, který se započal již v rodných Boskovicích. Při svém studiu ve Vídni si zamiloval dílo Egona Schieleho, v Kielu pak objevil grafiky a olejomalby Emila Noldeho, které na něj hluboce zapůsobily. Od těch dob se datuje systematická sběratelská činnost Mošeho Spritzera, při níž se zaměřoval především na moderní umění, sbíral zejména kresby, akvarely, kvaše, nejčastěji grafiky, olejomalba je v jeho sbírce zastoupena ojediněle.

Moše Spitzer byl činný v nejrůznějších institucích a organizacích, byl například členem poradního výboru pro mince a bankovky, bohatá je rovněž jeho činnost publikační, v rámci které se zabýval zejména dějinami židovské typografie. Dostalo se mu řady ocenění a poct, například byl jmenován členem Double Crown Club of England, byl zvolen čestným předsedou spolku bibliofilů v Izraeli.

Dá se říci, že ve stopách Mošeho Spritzera se alespoň částečně vydaly i jeho tři děti. Syn Daniel ( narozen 1940) se stal uměleckým sklářem, mladší syn Emmanuel-Amitai (narozen 1942) pracoval jako lektor a editor a nejmladší dcera Ester Judith (narozena 1944) byla kunsthistoričkou v Izraelském muzeu v Jeruzalémě.

Moše Spritzer, rodák z Boskovic, který významnou měrou obohatil izraelskou knižní kulturu, zemřel 16. listopadu 1982 v izraelském městě Kfar Saba.

další seriály