Rozdělení peněz na kulturu a volný čas provázejí pochybnosti. Systém se má změnit

Více než jeden milion korun rozdělilo letos město Boskovice v dotačním programu pro kulturu a volnočasové aktivity. Rozdělení peněz však provázejí pochybnosti a nespokojenost části žadatelů. A to především proto, že hodnocení je netransparentní, neposkytuje zpětnou vazbu a velký počet projektů nebyl vůbec podpořen, což v minulosti nebývalo zvykem.

Místostarosta pro kulturu Lukáš Holík
Místostarosta pro kulturu Lukáš Holíkfoto: Tomáš Znamenáček

Ohlasy rovněž zjistily, že v bodování členů hodnotící komise byly velké rozdíly a existuje podezření, že část hodnotitelů rozdělení peněz výrazně ovlivnila mimo rámec hodnotících pravidel. Tím, že celkem osmi projektům přidělila extrémně nízké ohodnocení, je stáhla pod požadovaný průměr, i když ostatní členové komise jim přisoudili dobré hodnocení. Městská rada, která má v rozdělení dotací poslední slovo, tento přístup posvětila.

Zvláštní hodnocení komise

„Bral jsem to jako čísla, dál jsem se tím nezabýval. To mi nepřísluší, od toho je grantová komise,“ komentoval letošní výsledek místostarosta Lukáš Holík, který má v gesci kulturu a je tedy zodpovědný i za dotační program. A sám je i členem hodnotící komise. „Když někoho deleguji, tak mu důvěřuji. Ze strany rady je správné, že má grantovou komisi, která to hodnotí. Změny rady v rozhodnutí komise by byly nefér. Máme pravidla, podle kterých komise rozhoduje,“ vyjádřil se místostarosta s tím, že tato pravidla by se neměla měnit během rozhodovacího procesu.

Otázka ovšem je, jestli se grantová komise právě těchto pravidel, podle kterých má rozhodovat a hodnotit, sama držela. Ohlasy si na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zažádaly o hodnocení jednotlivých členů komise. Celý systém totiž funguje tak, že celkem osm členů komise projekty oboduje, na úřadě se pak vytvoří z bodování průměr a ten o projektu de facto rozhodne.

Členové komise udělují maximálně 15 bodů, a to podle manuálu, který je součástí pravidel dotačního titulu. Mohou tedy udělit maximálně šest bodů za zhodnocení významu projektu, dále šest bodů za hospodárnost a efektivnost rozpočtu projektu a tři body za zkušenosti s pořádáním akcí a odbornost žadatele.

Barevná mapa hodnocení projektů. Na vodorovné ose jednotliví hodnotitelé podle celkového počtu rozdaných bodů, na svislé ose projekty podle získaných bodů, pod čarou nepodpořené projekty s bodovým průměrem pod 9. Jak je vidět, sedm z osmi projektů pod čarou podporu nezískalo kvůli nízkému bodovému hodnocení čtyř porotců.
Barevná mapa hodnocení projektů. Na vodorovné ose jednotliví hodnotitelé podle celkového počtu rozdaných bodů, na svislé ose projekty podle získaných bodů, pod čarou nepodpořené projekty s bodovým průměrem pod 9. Jak je vidět, sedm z osmi projektů pod čarou podporu nezískalo kvůli nízkému bodovému hodnocení čtyř porotců.foto: Tomáš Znamenáček

Radnice nám nejprve hodnocení jednotlivých členů komise vydat odmítla. Nakonec jsme je získali v anonymizované podobě. Z tabulky zřetelně vyplývá, že uvnitř komise došlo k jasné neshodě. Čtyři z jejích členů přidělili části projektů tak nízké body, že průměrné či vysoké ohodnocení ostatních už zkrátka nestačilo.

Co mohlo být motivací porotců vysvětluje bývalá místostarostka a dnes opoziční zastupitelka Dagmar Hamalová (KDU-ČSL), která je mimo jiné i spoluautorkou současné podoby dotačního systému. „Myslím, že je potřeba říct, že dotační tituly jsou nastaveny vcelku dobře. Je důležité, že pravidla jsou dostatečně obecná. Nevýhoda je, že se někdy v komisi nabízí nejrůznější interpretace. Stejně tak se dá přistoupit k hodnocení. Léta byla snaha podpořit co nejvíce žadatelů, za cenu krácení finanční podpory. Už na konci minulého volebního období jsem si všimla, že nad tím vznikla u některých členů komise nelibost. Viděli třeba projekt, který byl kvalitní a současně nákladný, ale kvůli menším projektům se mu podpora snížila. Tuto tendenci jsem vnímala, rozhodně si myslím, že je vždycky dobře podpořit co nejvíce žadatelů,“ popsala Dagmar Hamalová.

To by tedy mohlo být jedno z vysvětlení letošních výsledků. Zjednodušeně řečeno: když hodnotitelé vyřadí velmi nízkým bodovým ohodnocením několik menších projektů, zůstane dost peněz na akce, které jsou jim blízké. Je ale takový postup hodnotitelů správný? Hodnocení projektů by nemělo být čistě subjektivní, ale mělo by se držet právě metodiky, která je součástí pravidel.

Praxe tomu ale neodpovídá, což je vidět především na velkých rozdílech v hodnocení u jednotlivých členů komise. Jeden projekt pak v extrémním případě dostal od jednoho hodnotitele 13 bodů, zatímco od jiného nulu. „To určitě není správné. Je otázka, nakolik zde vystupuje subjektivní hodnocení, nebo nějaké nepsané kritérium, které se řekne na jednání komise. Někdo přijde s určitou interpretací a někteří členové komise ji vezmou za své,“ uvedla k tomu Dagmar Hamalová. A podobně se vyjádřil i místostarosta Lukáš Holík: „Rozptyl nula až třináct je za mě špatně. To je extrémní problém. Nemělo by se to stávat.“ A dodává, že se podle něj jedná o pochybení jednotlivce, nikoliv o věc celé komise. Celkově mluví především o tom, že nevidí chybu v lidech, ale v systému, který je třeba změnit.

A podobně se vyjadřuje i další člen hodnotící komise a opoziční zastupitel za Piráty Radek Šamšula. S letošním výsledkem spokojený není, ale nepokládá jej za pochybení. „Když budu mluvit za sebe jako člena grantové komise, tak spokojen nejsem, jelikož výsledky nedopadly tak, jak jsem si za sebe představoval. Moje osobní hlasování bylo jiné. Nicméně vše proběhlo podle pravidel stávajícího systému, a proto bychom měli hledat chyby v nastavení těchto pravidel. Grantový systém pro volnočasové aktivity zahrnuje široké spektrum činností, které podporuje: od sportovních přes volnočasové až po kulturní. Z výsledků je zjevné, že současné složení komise upřednostňuje spíše první dva okruhy,“ vyjádřil se Radek Šamšula.

Dagmar Hamalová, zastupitelka za KDU-ČSL
Dagmar Hamalová, zastupitelka za KDU-ČSLfoto: Tomáš Znamenáček

Všechno, nebo nic

Pohled na výsledky dotačního titulu pro kulturu a volnočasové aktivity v minulých letech však ukazuje, že ačkoliv byl systém plus mínus stejný (docházelo jen k drobným změnám), právě přístup hodnotitelů jeho fungováním radikálně zamíchal.

Dlouhá léta byla zjevná snaha hodnotící komise chovat se tak, jak popsala Dagmar Hamalová – vyhovět alespoň zčásti každému. Ještě v roce 2016 byla vyřazena jen jedna žádost pro pozdní doručení a v roce 2017 nebyly podpořeny 2 projekty, všichni ostatní aspoň na částečnou podporu dosáhli. Situace se zásadně změnila v roce 2018, kdy nebylo podpořeno dokonce 12 projektů, vloni i letos je to 8 projektů.

Letos dokonce došlo k situaci, že komise nepodpořila tolik projektů, že všichni ostatní žadatelé mohli dostat sto procent požadovaných peněz. Pokud bylo tedy snahou části komise vyřadit dost projektů, aby na ostatní zbylo hodně, povedlo se to dokonale. „O tom, jestli projekt dostal sto procent, nebo nic, rozhodoval letos jeden bod,“ upozorňuje velmi přesně místostarosta. V minulosti na plnou podporu dosáhly pouze nejúspěšnější projekty, které získaly v průměru 13 a více bodů.

Zlomová hranice pro projekty je průměr 9 bodů. Zmínění čtyři členové komise udělili nižší číslo asi polovině projektů. To znamená, že jim sami za sebe nechtěli přiznat ani omezenou podporu. V mnoha případech udělovali čísla nižší než 5 bodů, což už znamená, že zbytek komise vytáhne projekt k podpoře jen velmi těžko.

Proč?

Co části komise na projektech vadilo, že se hodnotitelé rozhodli je bodovat tak nízko? „Myslím, že je to často z nevědomosti. V tomto případě je důležité i to, jaký má hodnotitel vztah ke kultuře,“ domnívá se Dagmar Hamalová. Prostředí neziskových organizací se podle ní v Boskovicích během let proměnilo. Neziskových organizací přibylo a proměnila se i jejich struktura.

Nepodpořené projekty z velké části spojuje jedna věc – jedná se o pořadatelské záměry konkrétních promotérů, kteří se věnují nějaké kulturní oblasti a chtějí ji v Boskovicích prezentovat. „Vyrostla nám v boskovické kultuře velká skupina nadšenců – je tady spousta šikovných hudebníků, divadelníků, mladých lidí, kteří chtějí městu nabídnout svůj potenciál. Na to není současné nastavení dotačního systému úplně vhodné. Ale žádají třeba spolky vzniklé v přidružených obcích. To je taky pozitivní. Situace se prostě proměnila a podmínky by na to měly reagovat,“ popsala Dagmar Hamalová s tím, že to je jeden z hlavních důvodů, proč celý systém potřebuje reformu. Podle Lukáše Holíka je problém velká různorodost projektů a každý člen komise vidí jinak především hospodárnost projektů. „Členy nominují politická uskupení a nikdo tady nemá razítko na to, být profesionálním hodnotitel projektů. Těžko se hodnotí projekty, které jsou tak různorodé,“ vyjádřil se místostarosta. Dohoda na interpretaci pravidel podle něj v komisi neproběhla. „Byla jen diskuse nad konkrétními projekty. Co se komu na daném projektu líbí, a co nelíbí. S tím se rozejdeme, pak každý pošle bodové ohodnocení,“ popsal fungování komise. Pochybení však vidí i na straně projektů, takže na otázku, zda není chyba nepodpořit v kultuře právě projekty mladých promotérů, odpovídá: „Vypadá to jednoduše. Mládí se má podporovat vždycky. Zřejmě došlo v těch projektech k nějakému pochybení, které je srazilo dolů.“

Podle zkušeností Dagmar Hamalové s minulým fungováním komise se může stát, že zde dojde k nějaké interpretaci pravidel, která hodnocení projektů v daném roce ovlivní. „Taková interpretace může projekt poškodit hodně. V minulosti byla třeba velká diskuse u jednoho projektu, nakolik je komerční a nakolik nekomerční aktivitou. Hodnotitelé byly hodně opatrní. Projekt u nich ztratil hodně bodů – bez ohledu na ostatní kritéria. V minulosti také převládal názor, že by podpora měla směřovat na jednorázové aktivity, a pak je otázka, jestli tam spadá třeba cyklus koncertů v průběhu celého roku,“ popsala lidovecká zastupitelka a bývalá místostarostka.

Bez zpětné vazby

Zde se však dostáváme k dalšímu problematickému aspektu stávajícího systému. Autoři projektů nedostávají od města žádnou zpětnou vazbu. Dozvědí se pouze, že projekt nedostal dostatečný počet bodů, a tím informace ze strany města končí. „Určitě to není dobře. Toto je jedna z věcí, které by se měly změnit,“ uznává Dagmar Hamalová.

Opatrnější už jsou politici k tomu, aby bylo hlasování hodnotitelů veřejné a aby každý musel svoje bodové hodnocení obhájit. „Dostačující je, když o projektu budou členové komise diskutovat a pak žadateli řeknou, jestli prošel, či neprošel z těch a těch důvodů a kolik dostal bodů. Ale pokud bude zájem o tom, aby i hlasování bylo transparentní, nebráním se tomu,“ uvedl místostarosta Lukáš Holík. Podle Dagmar Hamalové je hodnocení projektů poměrně pracné a psát k tomu ještě nějaký hodnotící výstup členy komise docela zatíží. „Neříkám, že je písemné hodnocení špatné, bylo by to plus, ale je to na zvážení,“ dodala bývalá místostarostka.

Jako jednu ze zásadních věcí vidí zpětnou vazbu pro žadatele Piráti. „Hodnocení komise by mělo být nejen transparentní, ale mělo by poskytovat zpětnou vazbu uchazečům o grant. Elementární slušností by mělo být alespoň to, aby komise sdělila neúspěšným uchazečům, proč s žádostí neuspěli a jestli o podobný typ akce komise úplně odmítá nebo jestli třeba našla jen dílčí problémy, které ale bohužel v konečném součtu znamenají nulovou podporu. Ostatně toto jsem na grantové komisi navrhoval, nesetkalo se to s úspěchem,“ popsal Radek Šamšula.

Transparentnost

Transparentnost systému a hlasování se ukázala jako problém i pro současnou radnici. Naši žádost o konkrétní hlasování zamítla. Argumentovala tím, že přidělenými body členové komise vyjadřují svůj názor, a na názory se zákon o informacích nevztahuje. Z odůvodnění, které jsme dostali, vyplývalo, že město především chce chránit jednotlivé členy komise před tím, aby je za jejich hlasování mohl někdo kritizovat. „V případě, že by byl sdělen počet bodů, které jednotlivý člen komise přidělil konkrétním žádostem, domníváme se, že by mohla komise přestat plnit svůj účel, neboť lze důvodně předpokládat, že zveřejnění bude podrobeno veřejné diskuzi, v rámci které bude veřejně, to znamená mnohdy bohužel také ne zcela interpretačně přesně a tudíž ne zcela korektně, rozebíráno subjektivní hodnocení hodnotitelů, což může být následně způsobilé ovlivnit jejich rozhodování v rámci hodnocení projektů v budoucnu,“ píše se v rozhodnutí.

Nejprve jsme se plánovali proti rozhodnutí odvolat, nakonec jsme se rozhodli zkusit mírně ustoupit – a protože radnice argumentovala především ochranou konkrétních členů komise před důsledky zveřejnění jejich hlasování, požádali jsme znovu o anonymizovaná data. Nešlo nám o to, zjistit, jak kdo konkrétně hlasoval, ale především o to, jak celý systém funguje, jaká je míra shody v komisi, jaké jsou rozdíly u jednotlivých projektů a jak nízká čísla hodnotitelé projektům udělovali. Takto anonymizovanou tabulku nám boskovická radnice vydala. Přesto se stále domníváme, že veřejnost by měla mít nárok i na podrobnější, jmenovité informace, které jsou klíčovou součástí rozhodovacích procesu, ve kterém město rozděluje nemalé množství veřejných peněz.

Konkrétní hlasování členů komise by mohlo být přínosné také pro zastupitele, kteří o složení komise hlasují, a nesou za ni tudíž politickou zodpovědnost. Vyžádat si tyto neanonymizované podklady však nechtějí ani jinak po transparentnosti volající Piráti. „Komise pro letošní rok rozhodla a nemá smysl její rozhodnutí přezkoumávat. Komise je navíc poradním orgánem rady a rada už rozhodla, že se bude řídit jejím doporučením. Schválila výsledky tak, jak je komise navrhla,“ odůvodnil pirátské stanovisko zastupitel Radek Šamšula.

Otázkou tak zůstává, jestli je hlasování členů komise už nyní z podstaty veřejné a v čem by to práci členů komise mohlo negativně ovlivnit. Veřejné hlasování je běžné kupříkladu v Brně, jak před časem pro Ohlasy uvedl v živém rozhovoru Oldřich Brzobohatý, který seděl po dvě období v brněnské komisi posuzující projekty z klubové scény.

Alespoň do budoucna by změnu k transparentnosti podpořili právě Piráti. Pokud by měl systém bodování zůstat v současné podobě, kdy každý člen komise boduje sám za sebe a následně se body zprůměrují, mělo by být podle Radka Šamšuly toto bodování veřejné a odůvodněné. „Jiný způsob by mohl být například takový, že by komise nejdříve konsenzuálně rozhodla o tom, jestli žadatel grant dostane, nebo ne, a pak by ve druhém kroku rozhodovala o výši podpory, třeba individuálním procentuálním ohodnocením,“ uvedl pirátský zastupitel Radek Šamšula.

Radek Pernica, předseda kulturní komise
Radek Pernica, předseda kulturní komisefoto: Tomáš Znamenáček

Změna systému

Na nutnosti celý systém změnit se oslovení politici, kteří s dotačním titulem pracují, shodli prakticky všichni. I místostarosta Lukáš Holík, který letošní rozhodnutí komise neměl potřebu řešit, na základě letošních výsledků dodává, že změny by ideálně měly být připraveny už v tomto roce a schváleny pro přidělování dotací na rok 2021. Že má dojít k úpravě systému podle svého vyjádření cítí od začátku svého působení na radnici. „Nemám za sebou historii, jsem ve funkci místostarosty necelé dva roky. Od začátku jsem ale vnímal, že je potřeba to změnit a zlepšit. Už jsme v jiné době, než když grantový systém vznikal. Proto jsem to vzal na kulturní komisi a vytvořila se pracovní skupina,“ vylíčil svůj postup místostarosta.

Jaké lze v systému předpokládat změny? Místostarosta Lukáš Holík, který přípravy politicky zaštiťuje, říká, že zadání ještě nemá nastaveno. „Oslovil jsem i kolegy zastupitele, aby se vyjádřili. Musí být řečeno, pro koho má být grantový systém určen. To je politické rozhodnutí a byl bych rád, aby na tom byla při úpravách shoda,“ zdůraznil. A dodal, že zásadní je pro něj bude právě práce kulturní komise. „Já jsem nabídl součinnost a politický rozměr. Bude zapotřebí se k tomu v široké diskusi ještě dopracovat. Jsem manažer, který má dávat lidi dohromady, aby to vytvořili, ne abych to já dělal na koleně. Je před námi hodně práce, ale je potřeba ji udělat,“ uvedl místostarosta.

A komise už na přípravě pracuje. „V kulturní komisi jsme přijali usnesení o zpracování návrhu na nový Dotační program pro kulturu a volnočasové aktivity. V rámci komise vznikla užší pracovní skupina, která se problematikou zabývá. Nyní jsme ve fázi obecného návrhu a stanovení základní filozofie dotačního programu. Jakmile bude tento základní návrh hotov, bude navazovat komunikace s uživateli programu. Zpracovaný návrh následně předáme zástupcům města. Předpokládám, že tento návrh vznikne do pololetí 2020. Když vše půjde dobře, mohl by začít nový systém fungovat od roku 2021, nejpozději 2022,“ popsal aktuální stav příprav předseda kulturní komise Radek Pernica.

Místostarosta Lukáš Holík by byl rád, kdyby došlo k oddělení kultury a volnočasových aktivit. „Chtěl bych, aby se to rozdělilo na dvě části, aby došlo k digitalizaci formuláře a bylo to víc uživatelsky přívětivé,“ vyjmenoval místostarosta několik svých vstupních postřehů. Podle Dagmar Hamalové by určitě mělo dojít k vyčlenění sportu, případně i oddělení kultury a volnočasových aktivit.

Lukáš Holík doufá, že výsledný systém nebude k projektům tak přísný, jako byly letošní výsledky. Bude proto navrhovat, aby došlo ke snížení hranice pro minimální podporu projektu. „Spíš jsem pro to, aby každý projekt byl podpořen aspoň nějakou částkou. Samozřejmě můžou existovat projekty, které budou tak šílené, že by neměly dostat žádnou podporu,“ uvedl místostarosta.

Složení komise

Jak se letos ukázalo, důležité není jen samo nastavení systému, ale také chování a kompetence členů hodnotící komise. Právě způsob jejího složení tak pravděpodobně bude jedním z klíčových parametrů nových pravidel pro rozdělování dotací. Lukáš Holík by chtěl, aby komise byla méně politická. „Velký příklad mi dává kulturní komise. Pokud je aspoň zčásti apolitická a jsou v ní odborníci, výkonnost je velká. Takže aby v hodnotící komisi byli třeba čtyři lidi z osmi bez politického angažmá, i když u nás ve městě je to složitější. Nejlepší by samozřejmě bylo, aby i za strany tam byli odborníci,“ vyjádřil se místostarosta. Počet členů komise by navíc mohl být nižší, čtyři odborní hodnotitelé by podle něj stačili.

Letošní hodnotitelská komise byla zvolena zastupitelstvem ve stejném složení jako loni: tři členové městské rady Lukáš Holík, Vladimír Ochmanský a Jaroslav Oldřich, dva členové zastuptelstva za opozici Vladimír Farský a Radek Šamšula, zástupce základní školy Martin Staněk, zástupce KZMB Oldřich Kovář a za městský úřad Miluše Rozkošná a Aneta Sedláčková.

Dagmar Hamalová soudí, že pokud změny vytvoří větší prostor pro kulturní aktivity, logicky se musí proměnit i hodnotící komise. Inspiraci vidí nejen v kulturní komisi, ale také v komisi, která vybírá laureáty městské ceny za kulturu. „Zde jde vidět, že když se složení komise promýšlí, tak se to třeba neprojeví hned. Složení se upravuje postupně, v návaznosti na zkušenosti z daného ročníku cen města za kulturu. U grantové komise to bude stejné,“ věří Dagmar Hamalová v postupné zlepšování.

Také Radek Šamšula vidí problém v aktuálním složení komise. „Je v pořádku, že její členové představují různé společenské kruhy a sociální bubliny, nicméně jejich zaměření by mělo být rovnoměrně rozloženo mezi volnočasové aktivity a kulturu. Tím pádem by měla by být polovina členů rekrutována z kulturní sféry. To by v Boskovicích mohlo znamenat, že by je nominovala kulturní komise. V ideálním případě by bylo dobré do komise nominovat za kulturu i volnočasové aktivity nezaujatého externistu, u nějž bude zřejmé, že nepředstavuje ani nehájí zájmy žádné místní organizace,“ popsal zastupitel za Piráty.

Neziskovému sektoru se daří

Bývalá místostarostka Dagmar Hamalová na závěr zdůrazňuje, že je pozitivní, že se neziskovému sektoru v Boskovicích daří a také o grantový systém je velký zájem. „Není to samozřejmost. Na celorepublikové úrovni vznikají skupiny politiků, které se vyhraňují vůči neziskovému sektoru. Výhoda je, že v Boskovicích se na podpoře neziskového sektoru shoduje většina zastupitelů i politických uskupení. Nebylo to tak vždycky. Osobně mám zkušenost s mateřským centrem a vím, jak to mělo na začátku těžké. V Boskovicích se situace neustále zlepšuje,“ zhodnotila dosavadní vývoj bývalá místostarostka, která se v boskovické kultuře dlouhodobě pohybuje.

Že by letošní výsledky dotačního titulu pro kulturní a volnočasové aktivity mohly naznačovat obrat a opačný směr, se neobává. „Myslím, že je to spíš neznalost reality neziskového sektoru,“ domnívá se. Chybu dnes jako opoziční zastupitelka vidí v tom, že radnice se zástupci neziskového sektoru málo komunikuje. „V minulých letech bylo důležité, že existovala zpětná vazba od neziskových organizací. Některé sice ztrácely motivaci se scházet, ale když je město čas od času pozvalo, mělo pak představu o tom, jak neziskový sektor žije. Toto se postupně vytrácí,“ upozornila Dagmar Hamalová.

Kultura to má podle ní v Boskovicích těžší také proto, že má mezi vrcholnými politiky města málo konkrétních a kompetentních zástupců. „Když se podíváme na složení zastupitelstva a vedení města – a není to otázka tohoto období, ale i těch minulých – tak zastupitelů a radních, kteří skutečně rozumí kultuře nebo k ní mají vztah, zde prostě mnoho není,“ dodala Dagmar Hamalová.

Jaká bude vůle současného vedení města ke vstřícnějším změnám podpory místní kultury a jaká bude schopnost se na těchto změnách s jejími představiteli dohodnout, by se tedy mělo ukázat už v letošním roce – právě na přípravě a podpoře nových pravidel dotačního titulu, který letos vygeneroval poněkud zvláštní výsledek. Ostatně o tom, že „musí vzniknout i systém financování aktivní kultury“ mluvil v prvním povolebním rozhovoru jako o prioritě pro toto volební období i starosta Jaroslav Dohnálek (ODS), byť sám sebe označil za „kulturního barbara“.

Poznámka na závěr: Autor textu podával v letošním roce žádost o podporu v dotačním titulu na podporu kultury a volnočasových aktivit v oblasti B pro divadlo NABOSO, projekt byl podpořen v plné výši. Podílel se na dalších dvou projektech, z nichž jeden byl rovněž podpořen v plné výši, další podporu nezískal.

další zpravodajství