V panském pivovaru v Boskovicích se má do roka znovu vařit pivo

Pivo uvařené v panském pivovaru v Pohradí v Boskovicích lidé ochutnají už příští rok. Takové jsou alespoň plány nového majitele celého objektu a boskovického podnikatele Luďka Řehoře. Pivovar vyměnil za jízdárnu, už letos chce začít s opravami neudržované historické památky a příští rok zde po 70 letech rozjet výrobu piva.

Panský pivovarPanský pivovar   foto: Tomáš Znamenáček

Několik měsíců visel inzerát na prodej panského pivovaru na stránkách realitní kanceláře, nakonec se ale na přelomu minulého a letošního roku domluvil dosavadní majitel Josef Hlaváček přímo s Luďkem Řehořem, že právě on se stane novým vlastníkem.

Od druhé poloviny března už funguje i Řehořova společnost s názvem Pivovar Pod Hradem, v létě se chce pustit do oprav. Budova pivovaru potřebuje zásadní rekonstrukci, stav některých částí je na tom viditelně velmi špatně. „Chceme vyměnit střešní krytinu v té nejhorší střední části s průduchy. Tu bych chtěl rekonstruovat ještě letos, pak je potřeba vyměnit okna a dveře a na jaře příštího roku opravit venkovní omítku, minimálně od stadionu,“ uvedl Luděk Řehoř s tím, že krovy nejsou v tak špatném stavu, jak se na první pohled může zdát. Po jejich opravě proto zůstanou původní.

Zhruba třetinu objektu chce mít za rok opravenou, aby mohl na začátku příštího roku začít s výrobou první várky boskovického ležáku připraveného spodním kvašením. Od začátku chce nabízet tři hlavní druhy nepasterizovaných a nefiltrovaných piv klasicky rozdělených podle stupňovitosti na desítku, jedenáctku a dvanáctku.

Na jednu várku plánuje připravit 2000 litrů piva za den. Rád by dělal dvě várky týdně, tedy osm tisíc piv za týden. Množstvím se inspiroval u jiného pivovaru, který před rokem začínal. Předjednaného už má i vrchního sládka, podle jeho slov jde o muže, který před čtyřiceti lety vařil pivo v Plzeňském Prazdroji.

Pivo, kterému zatím chybí název, se v Podhradí nebude jen vařit, ale lidé by si ho tam podle Luďka Řehoře měli i dát v plánované restauraci. „Výtoč přímo v tom místě je důležitá,“ vysvětlil. I restauraci chce mít hotovou za rok, ostatní prostory ale prozatím neřeší, stejně tak ani jejich opravu.

Pokud se mu to povede, bude to po dlouhých desetiletích poprvé, co se v Boskovicích zase začne vařit pivo. Výroba v Podhradí skončila po 2. světové válce v roce 1952. Pokusy pak byly po pádu komunistického režimu v roce 1993, kdy vznikl pivovar Boskovar na Havlíčkově ulici. Produkci židovského piva – jedno neslo například název Rabín – chtěli jeho provozovatelé rozjet o dva roky později. Dříve než ho však skutečně začali v Boskovicích vařit, společnost skončila v konkursu. První várku, kterou měli, jim vyrobil pivovar v Jarošově.

Do karet hraje Luďku Řehořovi i to, že v regionu jsou pouze dva pivovary. Větší a známější v Černé Hoře, druhý pak od roku 2013 ve Vískách v Agrocentru Ohrada. Na tomto poli tak nemá v nejbližším regionu velkou konkurenci.

Na druhou stranu je však otázkou, zda dokáže Luděk Řehoř své plány skutečně naplnit. Už zhruba deset let je vlastníkem panského dvora, kde chtěl vybudovat rehabilitační centrum a ubytování, a prostory nabízel také městu pro knihovnu. Řada jeho plánů ale dosud ztroskotala, mimo jiné kvůli neshodám s památkáři.

Z vnějšího pohledu je dnes fasáda celého panského dvora opravená, jinak je však budova prakticky nevyužitá – až na pár výjimek, mezi nimiž je i působení klubu Prostor nebo reklamního studia Jarek. A v podobném stavu asi panský dvůr ještě dlouho bude. Pro Luďka Řehoře se teď prioritou čísla jedna stal právě pivovar. „Nikdy jsem to neventiloval, ale původně jsem chtěl vařit pivo i v panském dvoře, kde by to teda bylo v menším objemu zhruba 500 litrů na jednu várku,“ prohlásil.

Když se mu pak naskytla příležitost koupit objekt v Podhradí, změnil plány a teď postupně připravuje obnovu. Jeho kroky nasměrovali i boskovičtí zastupitelé, kteří po dlouhé diskuzi loni na podzim odhlasovali výstavbu sportovní haly na Hybešově, nikoli Sušilově, kde se nachází budova jízdárny, kterou Luděk Řehoř rovněž vlastnil. Ta se měla stát tréninkovou halou, vedle níž by na místě tělocvičny základní školy vyrostla velká sportovní hala splňující požadavky sportovců.

Po opuštění záměru stavět halu na Sušilově Luděk Řehoř věděl, že s prodejem jízdárny městu neuspěje; marně se o to pokoušel od roku 2012 a ani pro ni za celou dobu, co ji vlastní, nenašel využití. Po posledním neúspěchu na podzim minulého roku už mu bylo jedno, komu ji prodá a co v ní bude. „Nepočítal jsem však s tím, že přímo za mnou přijde pan Hlaváček, že se tam chce jít podívat,“ popsal.

Do jízdárny ho tedy vzal, Josef Hlaváček si budovu zevnitř prohlédl a podle Luďka Řehoře říkal, jak je naprosto úžasná. Slovo dalo slovo, a tak proběhla směna jedné budovy za druhou. Co teď bude s jízdárnou dál, není jasné. „Zatím nemám žádný záměr, minimálně rok budeme chystat projektovou dokumentaci,“ řekl nový majitel. Na otázku, zda tam chce vystavit své lovecké trofeje, odpověděl, že neví, že se musí domluvit s architekty a památkáři.

Rozhodně však plánuje budovu sám využívat. „Jakýkoliv prodej nepřipadá v úvahu, k tomuto účelu jsem si budovu nepořizoval,“ vyloučil Josef Hlaváček jakoukoliv možnost návratu k tomu, že by politici znovu vrátili do hry Sušilovu jako lokalitu na výstavbu sportovní haly s propojením do jízdárny.

další zpravodajství