Tomáš Trumpeš: Ohlasy slaví 5 let. Co k tomu říct?

Oslavy pátého výročí založení našich novin jsou za námi. Děkujeme všem, kdo přišli na akci do Prostoru, děkujeme za všechny přání a vzkazy a publikujeme úvodní slovo Tomáše Trumpeše ze sobotního narozeninového večera. Záznamy živých rozhovorů a besedy budou brzy následovat.

Snad se pokusit při této příležitosti vyvrátit jednu rozšířenou mylnou představu o novinařině; představu, se kterou se dost často setkávám. Ta představa vidí novináře jako člověka, kterého napadne nějaké téma, který si pak o něm zjistí informace, rozhodne se, jakou formou ho zpracuje, napíše text a ten text pak publikuje, případně mu jej někdo publikuje.

Tak to ale ve skutečnosti není. Novinařina je týmová práce, a to ve všech jednotlivých stupních. I v tak malých novinách, jako jsou Ohlasy, a v tak malé redakci, jakou tvoříme, je vše, co je výše popsáno, krom samotného klápání do klávesnice, založeno na součinnosti, diskusi a týmové kreativní práci. Jinak by to vůbec nebylo možné.

Už to, aby vůbec vznikl nápad na téma, je nezbytně podmíněno společným pozorováním mikrosvěta, o kterém píšeme, a diskusemi o dění, které v něm probíhá. Výběr a zpřesnění tématu jsou rovněž předmětem diskusí a vůbec nejvíc společného přemýšlení mnohdy zabere rozhodnutí, jakou formou téma uchopit – udělat rozhovor? zpravodajský text? anketu? s kým mluvit, koho se zeptat? co si k tématu ještě přečíst a nastudovat? Nemáme fyzickou redakci, ale prakticky za každým článkem si o tom všem představte mnohdy dost obsáhlé diskuse v redakčním chatu či na nástěnce v našem milovaném Trellu – webové aplikaci pro řízení projektů.

Po napsání textu následuje společná práce na jeho finální podobě. A nejde zdaleka jen o korekturu. Jestli něco nejlépe definuje Ohlasy z mého čistě autorského pohledu, pak je to především to, že jsme se aspoň v nejužší redakci velmi rychle a v podstatě úplně zbavili u autorů tak obvyklého lpění na vlastní verzi textu. Někdy mám naopak dojem, že až s jakýmsi nadšením přijímáme návrhy ostatních kolegů na změny, vylepšení a zpřesnění. A se stejným nadšením se pak vrháme na jejich texty. Dobrý novinářský text je zkrátka vždy výsledkem týmové práce, i když je pod ním v posledku podepsán jen jeden z nás.

A pak je tu samozřejmě další krok, a to je způsob, jak dostat text ke čtenářům. Ať už na monitor, nebo na papíře. To je další kupa práce, kterou psavci obvykle sami nezvládají. Nemálo práce se skrývá i za fotkami a jsem moc rád, že Ohlasy toto od počátku neodbývají, jakkoli jsou hranice našich jednotlivých možností dosti různé.

Nejužší redakci tvoříme s Tomášem Znamenáčkem a Markem Osouchem a dovolte mi, abych především jim poděkoval za to, že Ohlasy těch pět let fungují. Z výše uvedeného snad vyplývá, že objem jejich práce a přínosu je mnohem větší, než to může vypadat. I zde platí, že vidět je jen špička ledovce.

Obklopuje nás ještě širší okruh psavců. Všem jim velký dík! Na tom, aby Ohlasy byly pestré a přispívalo do nich větší množství lidí, nám od začátku velmi záleží. A kromě psavců jsou to také fotografové, grafik, kameraman. Lidí, kteří si na Ohlasech během těch pěti let odpracovali svoje, jsou desítky.

To všechno by nemohlo existovat bez finanční podpory. Díky našim inzerentům, díky předplatitelům a přispěvatelům. Velký dík Igorovi Láníkovi a opět i Tomáši Znamenáčkovi, kteří na provoz přispěli nejvíc, ale i dalším dárcům z regionu. Díky vám, kteří teď v našem novém dárcovském systému přispějete, třeba jen skromně dle svých možností. V ekonomickém ohledu neprožíváme lehké období vlastně po celých pět let, teď při přechodu našeho fungování pod spolek je to ještě o něco těžší a křehčí.

Důležitá je pro nás nejen každá koruna, ale i morální podpora. Každý lajk, každý komentář, každý telefonát, mejl a každý rozhovor o naší práci plní tuto funkci. Byť by byly jakkoli kritické. Naším hlavním protivníkem je koneckonců asi lhostejnost a rezignovanost. Proto nás těší jakýkoli zájem, ten přímo vyjádřený dvojnásob. Děkuji i za to, právě to nám dodává víru, že naše práce není zbytečná. Povzbudivé je pro nás nakonec i každé jednotlivé poskočení čísla, které nám ukáže, že si někdo přečetl náš článek.

Nechci se na závěr uchylovat k velkým slovům, jak každé ráno vstáváme k Ohlasům s pocitem, že zachraňujeme demokracii. Novinařina je jen jednou z důležitých součástí demokratické, svobodné a soudržné, solidární společnosti. Lokální novinařina jen střípkem. Žijeme ale tady a snažíme se ten střípek tvořit co nejlépe. Kromě toho je to také velmi zábavná, zajímavá a tvořivá práce.

Ohlasy dnes asi vypadají o dost jinak, než jsme si před pěti lety představovali. Vypadají jinak, než vypadaly před rokem, kdy vycházel print a já třeba skoro nevěděl, co znamená slovo podcast. Věřím, že i tohle bude pokračovat dál a budeme nalézat nové podoby toho, jak dělat dobrou novinařinu. Snažit se o to budeme určitě.

Tak ještě jednou díky vám všem, kdo k tomu přispíváte.

další názory a komentáře