Jakub Hubený: Mezi kostelem a synagogou v Boskovicích

Srovnání dvou na první pohled neporovnatelných staveb – kostela sv. Jakuba a synagogy – provedl v rámci studia předmětu Detail v architektuře student architektury na fakultě stavební brněnského VUT Jakub Hubený. Zajímavý text jeho studentské práce o dvou významných boskovických památkách publikujeme.

foto: Jakub Hubený

Kostel sv. Jakuba staršího a synagoga bezpochyby patří k nejdůležitějším památkám Boskovic. Význam je tu dán především náboženskou náplní těchto staveb a jejich historií, historickou podobou. Podoba kostela sv. Jakuba pochází z pozdní gotiky a podoba synagogy z renesance. Jejich tvář se časem přeměňovala jako dva odlišné zasazené stromy blízko sebe, které však mají propletené kořeny možná více, než si myslíme.

Římskokatolický kostel sv. Jakuba staršího pochází dle archivních spisů až ze 14. století. Nejstarší je trojlodí, některé obvodové zdi, kněžiště a sakristie. Mezi léty 1493 a 1527 byl kostel přebudován na pozdně gotickou stavbu se třemi věžemi, ale třetí věž s výškou 60 metrů nad bývalou sakristií byla dokončena roku 1602 (dnes jediná dochovaná věž s výškou 41 metrů). Na ní, ale i na opravách kostela se pravděpodobně podílel i stavitel Silvestr Fiota, který započal stavbu synagogy. Jisté je, že roku 1626 věnoval gotickému kostelu renesanční kazatelnu, která je dnes v kostelíku Všech Svatých.

V roce 1679 byla nejspíše dokončena klenba lodi trojlodního síňového kostela. Ačkoliv profilované sloupy jsou pozdně gotického charakteru, klenba je tu renesančního nádechu. Zdobení štukovými rámci vytváří ve valené klenbě rytmus symbolu tvarem připomínající zrcadla, která jako by k nám promlouvala slovy názvem středověkého spisu Speculum humanae salvationis (česky: Zrcadlo lidského spasení).

Po obrovském požáru roku 1772, který se dotkl jak kostela a synagogy, tak i dalších 99 stavení, došlo k několika rekonstrukcím. Nejdůležitější obnova proběhla mezi léty 1845 a 1847, kdy architekt a sochař Andreas Schroth svým návrhem zásadně změnil celé západní průčelí budovy a rozšířil jej asi o 4 metry. Neogotický vstupní portál s profilací vyrůstá na masivním soklovém kameni. Po bocích na kvádrových pilastrech stojí sochy věrozvěstů Cyrila (vlevo) a Metoděje (vpravo).

Budova dnešní synagogy byla započata stavitelem Silvestrem Fiotou z italské Chiavenny roku 1639. Postupem času docházelo k mnoha opravám a přístavbám. Důležitá přestavba byla roku 1698, kdy synagoga byla rozšířena a o pár let nato vymalována haličskými židy. V nástropní malbě umělci využili stejného symbolu zrcadla jako v kostele sv. Jakuba. Ale tady už je naopak spjat spíše s barokními rostlinnými motivy, které byly pomocí výtvarné techniky vyškrabávány do mokré omítky.

Dnešní podoba uličního průčelí je z velké části přestavěna stejným architektem, který přestavěl kostel sv. Jakuba, Andreasem Schrothem. Prodloužil malá renesanční okna se segmentovými oblouky na dlouhá hrotitá okna. Upravil i vstupní kamenný portál vyznačující se profilovanými polosloupy ukončenými akantovou hlavicí, které nesou profilovaný lomený oblouk. Tympanon je tvořen dřevěnou deskou s pozlacenými hebrejskými písmeny, které dokládají obnovu památky v křesťanském letopočtu 1836–7. Ve stejné době byl v blanenských slévárnách odlit balkón nesený dvěma sloupy přecházejícími v pouliční osvětlení.

Poté byla synagoga ještě několikrát opravována, například i velmi citlivě architektem Ernstem Wiesnerem roku 1936. Po druhé světové válce byla znehodnocena a první rekonstrukce přišla až v roce 1994.

Je vidět, že historie těchto staveb je skutečně vrstevnatá a složitá. Je to koláž. Každá doba se propsala do nekonečného vývoje těchto dvou chrámů. Protože se nacházely v jednom městě, někdy se období propsala velmi podobně. Síla těchto budov tedy není jen v jejich samostatných řešeních, ale hlavně v této vzájemné provázanosti, která Boskovicím dodává identitu a jedinečnost.

další názory a komentáře