Daktylogramy – termín z oboru kriminalistiky – použil kunštátský malíř Vít Ondráček pro označení výtvarné techniky, již sám před lety vyvinul. Je to technika vyžadující mimořádnou virtuozitu.
Vít Ondráček vystudoval obor grafika na Střední uměleckoprůmyslové škole u profesorů Ivana a Dalibora Chatrných. Soukromě se výtvarně vzdělával u svého strýce Raimunda Ondráčka, profesora restaurátorství na AVU v Praze, a Petra Skácela (bratra básníka Jana). Věnuje se volné tvorbě v malbě, grafice, kresbě a ilustraci. Od roku 1997 žije a tvoří se svou ženou Janou v Kunštátě.
Ludvík Kundera o malířově technice daktylogramů před lety napsal: „Nad novými obrazy Víta Ondráčka jsem slyšel mudrovat nejednoho výtvarníka, tedy autorova kolegu. Jeden hlas pravil: jsou to fotografické experimenty, patrně práce s rozteklou emulzí na starých fotografických deskách. Druhý hlas mluvil o akvarelech a s uznáním kvitoval „práci štětci“, nejdrobnějšími štětečky. Třetí hlas sváděl vše do oblasti výtvarničení módně počítačového. Žádný z těchto hlasů nemá pravdu, všechny se mýlí. Vít Ondráček používá štětce jen pro vstupní ukápnutí tuší a poté maluje výhradně vlastními prsty, někdy jen za opory dlaně či její hrany.“
V roce 2017 získalo Muzeum regionu Boskovicka do své sbírky pětici obrazů vytvořených technikou daktylogramů – Předměty obřadů (1999), Maska (z cyklu Předměty obřadů) (2000), Hlavou k východu, hlavou k západu (1997, 2✕), Lilijice – fantastická architektura (1997). V motivech můžeme vytušit autorův zájem o pravěké umění a kulturu přírodních národů, již v dětství vyvolaný četbou Štorchových Lovců mamutů (z Ponětovic je za dobré viditelnosti na dohled Pálava, kraj lovců mamutů); nebo zas v kraji jeho dětství – Mohýlii (tak jej nazval literární vědec Zdeněk Kožmín, též spjatý s tímto krajem i s Kunštátem, kde je pochován) – všudypřítomnou památku na napoleonské války: dodnes se objevující ostatky vojáků padlých v bitvě tří císařů.
Průřez tvorbou Víta Ondráčka bude k vidění v boskovickém muzeu v rámci festivalu Boskovice 2019 (od 4. 7. do 18. 8. 2019), k této výstavě vychází i katalog, a souběžně probíhá i výstava jeho kreseb na dvojverší Angela Silesia v Prostoru na panském dvoře v Boskovicích.
Helena Musilová, kurátorka Ondráčkovy festivalové výstavy, napsala o jeho tvorbě: „Snažím-li se pojmenovat obecnější charakteristiky tvorby Víta Ondráčka, bezpochyby k nim patří i cosi, co by se dalo nazvat procesuálností a fyzičností. Díla jsou s ním bytostně spjata, jsou jeho fyzickým otiskem, ať přímo v daktylogramech, dechových kresbách nebo v deníkových kresbách, grafikách a malbách tvořících stély. Experimentální techniky v Ondráčkově případě nevznikají pro experiment, ale pro potřebu vytvářet dílo co nejosobněji, být jeho součástí.“
K tomu lze jen dodat, že několikaletý bezprostřední kontakt s tuší při práci na daktylogramech způsobil otravu organismu autora a přivedl jej na pokraj smrti. Daktylogramy jsou proto v Ondráčkově tvorbě uzavřenou kapitolou.
