Boskovičtí Piráti představili veřejnosti na setkání na radnici základní myšlenku a fungování takzvaného participativního rozpočtu, kdy se část městských financí vyhradí pro projekty navržené občany a rozdělí se na základě veřejného hlasování. Model přijel prezentovat náměstek brněnské primátorky Tomáš Koláčný. Konkrétní návrh parametrů pro Boskovice místní Piráti teprve připraví.
Participace znamená účast, případně podílení se na něčem. A právě to je i smyslem participativního rozpočtu. „Radnice vyhradí peníze a občané mohou navrhovat projekty. Silné je na tom to, že sami občané pak v hlasování rozhodují i o tom, které projekty budou realizované. Cílem je vtáhnout občany do dialogu o utváření místa, kde žijí,“ vysvětlil stručně princip participativního rozpočtu zastupitel za Piráty Jan Nádvorník.
Jako projekty mohou být navrhovány nápady, které by měly mít přínos pro širší komunitu lidí. Mohou to být různé úpravy veřejného prostoru a zeleně – opravy konkrétních míst, rekultivace parků, dětská hřiště nebo vysazení stromů. V jiných městech se ale prosadily i projekty pomáhající řešit nepřehlednou dopravní situaci jako semafor na konkrétním místě, nebo zlepšení vybavení dobrovolných hasičů. Žádat se může i na vzdělávání, slavnosti či sousedská setkávání.
Parametry projektů stanoví radnice – rozhodne, kolik vyhradí na participativní rozpočet peněz, stanoví maximální výši příspěvku na jeden projekt a rovněž definuje, jaký typ projektů je možné přihlásit. Potom už záleží, jaké dostanou občané nápady a jaké projekty nominují. Ještě než je spuštěno hlasování, posoudí radniční úředníci, jestli je projekt reálný, a jeho navrhovatel mu také musí zajistit určitou podporu, tedy určený počet hlasů. „Určitá zátěž pro úřad tady samozřejmě je, musí zde být koordinátor, který se tomu bude věnovat, ale osobně si myslím, ty výhody, které to přináší, stojí za to,“ vyjádřil se Jan Nádvorník.
Participativní rozpočet podle něj nedubluje ani grantový systém, ani kulaté stoly, které radnice pořádá k rozpočtu. Grantový systém má speciální zaměření a u kulatých stolů nakonec rozhodují politici, nikoliv občané. Důležitá je i vstřícnost k občanům a dostupnost. Když někdo z občanů dostane dobrý nápad, stačí mu podle Jana Nádvorníka sednout k internetu a na pár kliknutí zadat projekt. Jeden z hlavních přínosů proto vidí ve využití kreativního potenciálu obyvatel.
Participativní rozpočet už v České republice používá 54 měst. Mnoho z nich je přibližně stejně velkých jako Boskovice. Konkrétní parametry pro Boskovice Piráti zatím nemají – srovnatelná města dávají do participativního rozpočtu statisíce, případně jednotky milionů korun. „Troufnu si říct, že by Boskovice mohly mít participativní rozpočet okolo milionu nebo tři čtvrtě milionu korun. Pak už je jen otázka, jestli bychom se dohodli, že limit na jeden projekt bude třeba půl milionu,“ nastínil představu pirátský zastupitel.
Podle brněnského náměstka Tomáše Koláčného patří k rizikům zastupitelské demokracie ztráta občanské angažovanosti a klesající zájem o veřejnou správu. Lidé si zvyknou, že se o ně samospráva postará, a když se jim něco nelíbí, tak si zanadávají v hospodě, ale mají pocit, že s tím nejde nic dělat,“ domnívá se Tomáš Koláčný. Často podle něj chybí platforma pro skutečný dialog mezi občany a samosprávou. Pokud se participativní rozpočtování nastaví správně, může vést právě k takovému dialogu a k tomu, aby se priority občanů a politiků nerozcházely.
Nejdůležitějším parametrem pro to, aby participativní rozpočet fungoval, je podle brněnské zkušenosti jednoduchost, srozumitelnost a bezbariérovost celého procesu. Zapotřebí je myslet i na co nejmenší časovou náročnost pro uživatele. Proces je rozdělen do jednoho roku, kdy se navrhují, posuzují a vybírají projekty, v dalších dvou až třech letech pak probíhá realizace. Projekty se navrhují prostřednictvím webu, nebo papírového formuláře. Mezi podmínky patří mimo jiné to, že projekt musí být umístěný na pozemcích města. V Brně proto vytvořili pozemkovou mapu, aby si lidé mohli snadno najít, jestli se jejich nápad týká místa, které městu patří. Radnice ale posuzuje pouze realizovatelnost projektu a také reálnost rozpočtu, k jeho přínosu se nijak nevyjadřuje.
Podle Tomáše Koláčného je velmi důležité udělat participativnímu rozpočtu dobrou marketingovou kampaň. A opět zdůrazňuje jednoduchost, srozumitelnost a důraz na uživatelský zážitek. „Proces má lidi bavit, nemá to vypadat jako daňové přiznání,“ říká brněnský náměstek. Nezbytně nutné je podle něj také to, aby občanům s přípravou projektu někdo pomáhal. Lidé totiž nemohou znát všechny právní a majetkové souvislosti, které by případně mohly uskutečnění jejich záměru bránit nebo jej komplikovat. „Naše koordinátorky říkají, že si před uzávěrkami projektů občas připadají jako v call centru,“ popsal Tomáš Koláčný.
Důležité také je, aby byl proces důvěryhodný. V Brně proto zvolili trochu jiný systém hlasování, tedy nikoliv prostřednictvím SMS zpráv, jak je běžné. Hlasujícím v Brně ověřovali identitu přes číslo občanského průkazu v centrálním registru občanů. Hlasovat v systému mohou podobně jako ve volbách pouze občané města. V dalších ročnících pak rozšířili možnost hlasování o systém Brno ID, který ve městě funguje. Nakonec se rozhodli, že každý hlasující nebude mít jen jeden hlas, ale může projektům udělit dva kladné hlasy a jeden záporný, což vede k lepšímu prosazování projektů, na kterých se většina lidí shodne.
Otázkou je také míra zapojení občanů. Podle Tomáše Koláčného by se ze zkušeností z jiných měst dalo odhadnout, že se v Boskovicích může zapojit okolo tisíce lidí a úspěšný projekt by mohl mít okolo dvou set podporovatelů, což zhruba odpovídá kupříkladu počtu voličů, které politická strana potřebuje pro vstup do zastupitelstva.
Náklady na administraci a propagaci se v Brně vyšplhaly na jeden a půl milionu korun v prvním ročníku a na asi jeden milion v ročnících následujících. Boskovický pirátský zastupitel Jan Nádvorník upozorňuje, že v případě menších měst jsou náklady samozřejmě mnohem nižší a je možné si část systému koupit na klíč. Brno celkově zvolilo pro participativní rozpočet vlastní, poměrně robustní řešení, které chce do budoucna nabídnout zdarma i dalším městům. Webovou platformu pro projekty a hlasování by firmy mohly dodat za 20–30 tisíc. Podle Tomáše Koláčného se kupříkladu pro kvalitní informační kampaň počítá s nákladem asi 3–5 korun na jednoho obyvatele. Konkrétní náklady chtějí Piráti vyčíslit a připojit ke svému návrhu. Ačkoliv po volbách neskončili ve vedení města, chtějí se pokusit participativní rozpočet prosadit z opozice.
Záležet tedy bude na postoji vládnoucí koalice ODS + ANO + Sportovci +TOP 09 + Boskováci. Starosta Jaroslav Dohnálek (ODS) se ještě před veřejným setkáním vyjádřil poměrně vstřícně, ovšem s upozorněním, že bude záležet na konkrétních navrhovaných projektech. Místostarostovi Lukáši Holíkovi (ANO) se systém líbí a po setkání na radnici uvedl: „Ve vedení města ani na radě jsme to zatím neřešili. Můj názor je, že nutné se podívat na města velikosti Boskovic a domyslet to. Osobně bych byl rád, kdyby už v příštím rozpočtu města něco takového vzniklo, protože aktivitu lidí je potřeba v dnešní době podporovat. Je to jako sněhová vločka – začíná jedna a pak se nabalí velká koule a je z toho velká energie lidí, kteří se pozitivně zajímají o město. Můžou se vytvořit konkrétní pozitivní věci a řešení pro danou lokalitu či situaci.“
