Deset let už jezdily vlaky mezi Skalicí nad Svitavou a Boskovicemi, když vzniklo Československo. Trať mezi Skalicí a Velkými Opatovicemi tak vyrostla ještě za dob Rakouska-Uherska a letos slaví rovných 110 let. Tímto článkem zároveň končíme seriál o osmičkových výročích spojených s Boskovicemi.
Psal se rok 1850, Boskovice se staly okresním městem a ve městě se začal rozvíjet průmysl a také služby. Jenže chybělo rychlé dopravní spojení. Železnice, která v té době zažívala obrovský rozmach díky první průmyslové revoluci, do Boskovic nevedla. Trať z Brna na Českou Třebovou sice už rok fungovala, ale Boskovice míjela a procházela pět kilometrů vzdálenou Skalicí nad Svitavou.
To nebylo daleko, ale pro podniky, které potřebovaly vozit zboží, a také pro cestování lidí to byla potíž. „Mezi stanicí ve Skalici a Boskovicemi bylo sice zřízeno dostavníkové spojení, to však mělo řadu nevýhod a pro méně majetné občany bylo finančně nedostupné,“ uvádí Marek Říha, železniční nadšenec a předseda Chornického železničního klubu.
Představitelé Boskovic se tak rozhodli, že železnici do města dovedou. Hlavní iniciativu podle Říhy vyvíjeli hrabě Alfons Mensdorff-Pouilly a Josef Kirchmann, starosta Boskovic v letech 1908–1929. A byli úspěšní. „Dne 24. 3. 1906 byly výnosem ministerstva železnic povoleny přípravné práce na projektu parostrojní dráhy ze stanice Skalice-Boskovice do Velkých Opatovic. V srpnu 1906 proběhly v trase budoucí železnice politické pochůzky zaměřené na prohlídku terénu a zjištění rozsahu výkupu pozemků,“ popisuje Marek Říha.
Za dva roky byla trať hotová. K slavnostnímu zahájení provozu na místní dráze došlo v neděli 17. května 1908 jízdou zvláštního vlaku. Na jeho jízdu byli pozváni představitelé všech obcí a měst nacházejících se na nově postavené železnici.
Do Boskovic tak začaly jezdit parní vlaky, nicméně růstu Boskovic přestávala trať, respektive nádraží stačit, zejména na nákladní přepravu. Kolem stanice v Boskovicích totiž začaly růst nové firmy: továrna firmy Eisler, cihelna Huráb nebo městská elektrárna. „Všechny tyto podniky chtěly využívat služeb železnice, čemuž jediná manipulační kolej ve stanici nestačila, a proto zde byla v roce 1910 vybudována 86 metrů dlouhá kusá kolej na nakládku a vykládku železničních vozů,“ přibližuje Marek Říha s tím, že v tomtéž roce se na nádraží rozšířilo také skladiště.
V roce 1927 vznikla vlečka do parostrojní cihelny velkostatku, jenže to dosáhlo využití tratě svého vrcholu. S krizí ve 30. letech minulého století a rozmachem autobusové a automobilové dopravy začalo postupně využití tratě klesat. V roce 1968 byla zmíněná vlečka zrušena a postupně upadal i provoz osobních vlaků. Až do 70. let však po trati jezdily parní lokomotivy.
Vlaků na trati ubývá stále, zejména na sever od Boskovic. Každý všední den jezdí mezi Boskovicemi a Velkými Opatovicemi sedm párů vlaků, v sobotu ovšem žádný a v neděli pouze dva. Poslední dva roky je sice obnovený provoz na trati z Velkých Opatovic do Chornic, nicméně pouze jeden v každém směru, a to jen v neděli. Mezi Boskovicemi a Velkými Opatovicemi je ovšem 110 let stará trať ohrožená celkově. Pokud se jednou postaví takzvaná Boskovická spojka neboli přímé železniční spojení Boskovic a Brna, Jihomoravský kraj v dopravním plánu počítá, že vlakový provoz mezi Boskovicemi a Opatovicemi skončí.
O Boskovické spojce se hovoří už více než deset let, termín možné stavby se stále oddaluje a rostou i odhadované náklady. V roce 2006 se mluvilo o tom, že spojka včetně úprav nádraží v Boskovicích vyjde na 200 až 300 milionů korun a stavět se začne v roce 2013. Aktuální termín je, že se bude stavět od března roku 2021 do konce roku 2022 a bude stát 1,8 miliardy.
„V červnu roku 2018 bylo vydáno souhlasné stanovisko EIA, které si ale vyžádalo doplnění některých částí Dokumentace pro územní rozhodnutí. Projekční firma na ní pracuje a odevzdána bude v březnu 2019. Teprve po jejím schválení může být podána žádost o územní rozhodnutí a zahájeny kroky k výkupům pozemků,“ přiblížil aktuální stav Marek Iliaš, mluvčí Správy železniční dopravní cesty, která stavbu připravuje.
