Osmnáct bytů z bytového domu na Mánesově ulici nově přejde do rukou jednotlivých nájemníků a v budoucnu se k nim přidá i sousední bytovka.
Dá se říct, že současné vedení města odstartovalo takzvanou čtvrtou etapu privatizace městských bytů. Záměrně je třeba ji nazývat přívlastkem takzvanou, protože nejde přímo o privatizaci, ale prodej, ke kterému je současné zastupitelstvo zavázané dvacet let starými smlouvami s nájemníky bytového domu Mánesova 43.
Na výstavbu zmíněné bytovky byla v roce 1995 uzavřena smlouva o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ve výši 6,5 milionu korun. Na stavbu celé bytovky to ale stále bylo málo, a tak se radnice rozhodla, že si zbytek peněz půjčí od zájemců o jednotlivé byty. Podle velikosti bytu se výše půjčky lišila, nejnižší činila 350, nejvyšší 595 tisíc. Dohromady lidé dali městu 9,4 milionu.
Na oplátku s nimi město uzavřelo smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o převodu vlastnictví bytové jednotky. A proč se vše dostává na scénu až teď, po více než dvaceti letech? Dvacet let totiž nesměla boskovická radnice podle pravidel státní dotace byty nikomu prodat.
Současná rada však byla s prodejem opatrná, a tak si nejdříve nechala smlouvy prověřit u právníků. Ti po přečtení smluv došli k jasnému závěru: „Zpracovateli nejsou známy skutečnosti a důvody, jež by bránily uzavření předmětných budoucích smluv,“ stojí ve stanovisku advokátní kanceláře.
Velká část městské rady se však loni v květnu při projednávání prodeje bytů zdržela, a tak ani nedala zastupitelům žádné doporučení, jak mají hlasovat. Zdrželi se všichni zástupci ČSSD a také Jaromíra Vítková z KDU-ČSL. Pro prodej se jasně vyslovila jen místostarostka Dagmar Hamalová (KDU-ČSL) a radní za KSČM Vladimír Farský. Za hnutí ANO na radě nikdo nebyl.
Starostka Boskovic Hana Nedomová (ČSSD) nechtěla mluvit za všechny radní, kteří se zdrželi, sama za sebe ale uvedla, že ji ke zdržení vedla řada důvodů. „Z rozhodnutí zastupitelů města z roku 1996 není zřejmé ekonomické vyhodnocení budoucích převodů bytů po dvaceti letech. Nejsem ani přesvědčena o výhodnosti půjček, zejména pak jejich umořování věcně usměrňovaným nájemným. Dále ani nejsem přesvědčena o správnosti konstrukce budoucí kupní ceny bytů po dvaceti letech,“ prohlásila s tím, že je to přebírání odpovědnosti za rozhodnutí konkrétních zastupitelů v roce 1996. „Nejsem si ani jista dodržením účelu investice ve smyslu sociálního bydlení,“ doplnila.
Na schůzi zastupitelů, kde se převod bytů řešil, přišel i jeden z nájemníků a jasně se vyjádřil, že s koupí bytů do svého vlastnictví obyvatelé domu počítají. „V roce 1997, kdy město byty vystavělo a uzavřelo smlouvy, tak záměrem města bylo byty prodat,“ prohlásil.
Svým vystoupením nájemníka podpořili i dva opoziční zastupitelé Pavel Vlach (TOP 09) a Jaroslav Dohnálek (ODS). „V roce 1996 lidé složili nemalou částku a povinností města je smluvní vztahy dodržet,“ sdělil Dohnálek. Kromě několika set tisíc, které zaplatili v roce 1997, pak nájemníci dál platili nájem a teď ke získání bytu ještě doplatí zhruba 200 až 300 tisíc. Celkově tak za byt zaplatí od 700 tisíc za 1+1 do 1,2 milionu korun za 2+1 s garáží. „Nikdo v té době nemohl tušit, zda ceny bytů půjdou nahoru, nebo dolů,“ dodal Vlach s tím, že si nedokáže představit, že by město byty lidem neprodalo.
Díky hlasům opozice nakonec prodej zastupitelé schválili. Do konce roku by tak byty měly být jednotlivých nájemců a do budoucna by se podobných prodejů měli dočkat i další zájemci. Podobné smlouvy o půjčkách a následném prodeji nájemcům jsou totiž uzavřené i s obyvateli v sousedním bytovém domě Mánesova se vchody označenými 45A, 45B. Další privatizaci současné vedení neplánuje.
