Zcela nový návrh na umístění sportovní haly přednesl na setkání radnice se sportovci volejbalový trenér František Učeň. Navrhuje zbourat dvě tělocvičny u ZŠ Sušilova a halu postavit na jejich místě. Zároveň by město mělo odkoupit jízdárnu, kde by vzniklo další menší kryté sportoviště. Celý komplex by podle něj mohl vzniknout do dvou let.
Minulý týden se na radnici sešlo asi padesát lidí, převážně z řad politiků a zástupců sportovních klubů, aby zde společně řešili jednotlivé varianty studie, kterou město nechalo vypracovat na kompletní řešení areálu Červená zahrada. Ve všech těchto variantách se ovšem počítalo s tím, že by v Červené zahradě měla stát i sportovní hala. Poté, co radnice jednotlivé varianty představila, překvapil všechny volejbalový trenér František Učeň zcela novým návrhem: totiž aby se hala nestavěla v Červené zahradě, ale u základní školy Sušilova, na místě jejích dnešních dvou tělocvičen.
„Přišel jsem s myšlenkou, abychom řešili Červenou zahradu jako letní sportoviště,“ říká František Učeň s tím, že podobný model je podle něj daleko výhodnější a je také běžný v různých městech. Návrh stavět halu v areálu daleko od centra naopak označuje jako nesmysl. „Takto to nikde nefunguje. Všude jsou městské sportovní haly ve městě a letní sportovní areály někde úplně jinde,“ vysvětluje František Učeň. Jako příklad dává mimo jiné Chodov, kde se prý do sportu hodně investuje a boskovické volejbalistky zde hrály kvalifikaci o extraligu. „Sportovní hala je na sídlišti u školy, dvě minuty od náměstí. A areál pro letní sporty tři kilometry daleko na okraji,“ popisuje volejbalový trenér a vyjmenovává další města, kde zvolili podobné řešení, jako třeba Svitavy.
Ovál a hala se nevejdou
Na setkání na radnici se sportovci jednoznačně shodli, že součástí areálu v Červené zahradě by měl být i atletický ovál. Ten by čítal šest drah, což prý pro Boskovice postačuje, a sloužil by rozvoji atletiky, o kterou je ve městě stále větší zájem. Ovál však při plánování rozvržení sportovišť v Červené zahradě způsobuje zásadní problém. Respektive je jasné, že pokud bychom chtěli mít v areálu atletický ovál i sportovní halu, bude nezbytné vykoupit další pozemky. A to minimálně pozemek po bývalém lihovaru od společnosti Severka B, kterou vlastní Jan Paroulek. Tato investice by představovala podle posledních informací asi tři desítky milionů korun – jednak za samotný nákup a také za úpravu plochy a odstranění navážky, která se na místě nachází.
I to vede Františka Učně k tomu, že by bylo lepší drahé pozemky nekupovat a raději postavit halu v centru města. Proto navrhuje podobný postup, jaký zvolili před několika lety na sportovním gymnáziu v Brně. Zbourali nevyhovující tělocvičnu a na tom samém místě postavili novou velkou tělocvičnu s takovými parametry, že se tam může hrát extraliga mládeže prakticky ve všech halových sportech. „Taková tělocvična by se vešla do prostoru, kde jsou dnes dvě tělocvičny základní školy Sušilova,“ říká František Učeň.
A v Červené zahradě by mohla dle dlouhodobého plánu vzniknout všechna ostatní zamýšlená sportoviště, plus podle představy Františka Učně nafukovací hala se dvěma kurty pro tenisty za 2,5 milionu korun, která by byla vytápěna odpadním teplem ze zimního stadionu.
Boskovice si podle Františka Učně zbytečně hrají na megalomanskou halu, kterou ale město neutáhne finančně. Připouští, že by se u haly v Červené zahradě ušetřilo na nákladech za vytápění díky odpadnímu teplu ze zimního stadionu, ale personální náklady by podle něj byly daleko vyšší, kdyby hala nestála u školy. A především by hala byla do 17 hodin prázdná. Tak je to podle něj třeba v Letovicích. „Hala do Červené zahrady nepatří, patří ke škole. My hlavně potřebujeme, aby děti měly kde sportovat,“ uzavírá důvody pro výběr lokality František Učeň.
A představuje i konkrétní parametry stavby. Pevná tribuna by v jeho variantě na Sušilově pojala 150 diváků a zázemí pro sportovce by vzniklo na městských pozemcích za dnešní tělocvičnou. Do haly by se vešla i vnitřní lezecká stěna.
Bez jízdárny to nemá cenu
František Učeň ovšem počítá také s tím, že by město vykoupilo jízdárnu od podnikatele Luďka Řehoře, a další kryté sportoviště vybudovalo tam. „Bez toho to nemá cenu,“ říká jasně volejbalový trenér.
Výhoda by byla především v tom, že při souběhu hracích termínů by mohl být kupříkladu v nové hale florbalový turnaj nebo turnaj ve stolním tenise, a paralelně by v jízdárně mohly hrát soutěžní zápas volejbalistky. Obě krytá sportoviště by také mohla využívat základní škola. Tato výhoda by se mohla využít už při stavbě, neboť po rekonstrukci jízdárny by ji už mohli žáci ze Sušilovy využívat, i když by se větší hala na místě tělocvičen teprve stavěla.
Vznikly by tedy dva na sobě nezávislé sportovní prostory, jejichž výhodou by byla i lepší dostupnost od hromadné dopravy. „Brňáci běžně jezdí na turnaje linkovými autobusy,“ argumentuje František Učeň. V jízdárně je podle něj místo pro regulérní volejbalový kurt, kde je možné hrát extraligu. Dříve zaznívaly námitky, že jízdárna má pro míčové sporty příliš nízký strop. „To není problém, výjimku vždycky všichni dostanou,“ říká volejbalový trenér.
Náklady
Jízdárnu by bylo samozřejmě potřeba nejen koupit, ale také zrekonstruovat. Zcela nutné by bylo kompletně vyměnit zde podlahu, což obnáší v levnější variantě 1 milion, v dražší 1,5 milionu. Rekonstrukce by tak rozhodně čítala několik milionů korun. Samotnou budovu majitel městu nedávno nabídl za 7,5 milionu korun.
Náklady na větší halu na místě dnešních tělocvičen odhaduje František Učeň, sám profesí stavař, na 40–45 milionů. Komplet i s nákupem a rekonstrukcí jízdárny by se podle něj akce měla vejít pod 60 milionů korun.
Parkování u školičky
František Učeň připravuje na další jednání i hmotovou studii celé stavby. Kromě toho má představu o řešení parkování u nové haly, což bylo předmětem mnoha diskusí u zamýšlené, rozestavěné a nakonec zrušené haly na Slovákově.
Zachováno by zůstalo parkoviště u dnešní tělocvičny, a to přestože by se nová budova musela kvůli rozměru stavba rozšířit právě směrem k tomuto parkovišti. František Učeň ale navrhuje, aby se tribuny vybudovaly způsobem, který by umožňoval, aby pod nimi mohl zůstat zachován prostor pro auta. Další parkovací místa by mohla vzniknout u takzvané školičky, na místě zpustlého volejbalového hřiště, které volejbalisté kdysi získali náhradou za kurty v Červené zahradě. Hřiště však nikdy pořádně nevyhovovalo. „Je to paskvil, kde je jen stín a vlhko,“ popisuje trenér toto hřiště s tím, že kapacita parkoviště na jeho místě by byla minimálně dvacet míst.
Na Slovákově už ne
K myšlence postavit halu přece jen na původním místě u Slovákovy už by se nevracel, protože podle něj není reálné, aby se našel někdo, kdo by tuto myšlenku dokázal prosadit. Tedy ani v případě, že by město nezískalo dotaci na stavbu polytechnického centra a pro jámu po stavbě haly by se opět hledalo nové využití. Proto navrhuje, aby se do budoucna také alespoň místo stávající tělocvičny postavila nová a větší. „Sport se změnil, jednak rychlostně a také jsou nové sporty, třeba florbal,“ vysvětluje, proč je potřeba jiné a větší zázemí. Důvodem je i bezpečnost, aby kolem hřišť byla volná bezpečnostní zóna, nikoliv zeď, do které může dítě narazit.
Hala za dva roky?
A jaký by mohl být další postup? Víc se samozřejmě uvidí na setkání s veřejností, které vedení města naplánovalo na 17. května. Po schůzce na radnici má ale autor nové myšlenky optimistický dojem, že na jeho návrhu panuje shoda. „Všichni byli pro, sportovci i politici,“ uvádí František Učeň. A představuje i odvážný časový plán realizace: v červnu by tento nový záměr schválilo zastupitelstvo a začalo by se okamžitě s přípravou projektu. V tom případě je podle Františka Učně reálné, aby se v březnu roku 2018 začalo stavět a za další rok byla hala hotová. Finančně by výstavbu haly mohly zčásti pokrýt právě peníze připravené na výkup dalších pozemků v Červené zahradě. „Za dva roky to tady může stát a děti můžou sportovat. Když se do toho pustíme dole, nebude to ještě za dvacet let,“ soudí volejbalový trenér.
