Na sportovní halu musí sportovci stále čekat. Zatím je rok a půl jasné, že místo u školy na Slovákově vyroste v areálu Červené zahrady. Nikdo ale netuší, kdy se tak stane. Sportovní kluby tak stále musí jezdit na zápasy do okolních měst a jejich činnost se nerozvíjí.
Basketbalisté zanikli, florbalisté jsou v úpadku, talentovaní volejbalisté odešli. Tak jde popsat situaci v boskovických sportovních oddílech, které potřebují ke sportování halu. Obsazují provizorně, ale už vlastně tradičně, tělocvičny základních a středních škol. Ty jim však rozměrově ani časově nestačí.
„Jsme v totálním úpadku. Jako muži tady hrajeme deset let ve stejné sestavě, noví nepřichází. Nejspíš už v příštím roce ale družstvo dospělých nebude. Mládežnické oddíly nějak drží tělovýchovná jednota Orel,“ prohlásil předseda boskovických florbalistů Petr Martinek. Místo haly dnes trénují v tělocvičně na učilišti André Citroëna, ale na zápasy už jim nevyhovuje. Musí proto dojíždět do Letovic.
Pod vedením Františka Učně odbíjí míč přes síť ve školních tělocvičnách zase boskovické volejbalistky. Sám věří, že by hrál volejbal větší počet dívek, kdyby však k tomu byl odpovídající prostor. „Tělocvična je jen pro jedno družstvo, ve větší sportovní hale by mohla hrát i dvě vedle sebe a já bych dvě klidně zároveň mohl trénovat,“ říká. Navíc podle něj byla v minulosti možnost, aby Boskovice hrály ve volejbalu extraligu. Dívky ale odešly za lepším. „Jedna je dnes mistryně republiky, druhá vicemistryně a další hrají v jiných městech,“ líčí.
Ve školních tělocvičnách mají volejbalisté problém s tím, že jsou zkrátka malé. Hřiště se do nich sice rozměry vejde, kousek od něj je už ale stěna, která v prostorově větší sportovní hale tak blízko není. Naopak je tam místo, aby tam mohl volejbalista zaběhnout nahrát spoluhráči nebo odpálit míč k soupeři. Podle pravidel musí být na každou stranu od hřiště volné nejméně tři metry.
Jízdárnu kromě fotbalistů nechtějí kluby ani na tréninky
Sportovce neomezuje jen malý prostor, ale také čas, protože se musí v tělocvičnách střídat s řadou dalších klubů a spolků, které do tělocvičen chodí cvičit. Před časem v rozhovoru pro Ohlasy hovořil šéf Služeb Boskovice a trenér fotbalistů Milan Strya o tom, že by neutěšenou situaci mohlo vyřešit obnovení chodu Jízdárny, která fungovala jako sportovní hala do roku 2006. „Jako tréninková hala by určitě pro trénink dětí ve fotbalu postačila,“ řekl Strya v rozhovoru. A souhlasí s ním i další trenér fotbalistů Vladimír Petrů. „Na tréninky fotbalu by stačila, protože kdo ví, kdy bude hala na Července. Ale na další sporty, třeba i házenou, už vhodná nebude,“ doplnil.
Budova Jízdárny dnes patří Luďku Řehořovi, který ji opakovaně od roku 2011 nabízí městu k prodeji. Nikdy ale neuspěl. U minulého vedení kvůli tomu, že domluva byla na stavbě haly na Slovákově, u nového vedení, protože je domluva na stavbě haly v Červené zahradě. Neuspěla ani poslední nabídka, kterou poslal letos na jaře. „Vámi předloženou nabídku určitě považujeme za zajímavou, ale v současné době je pro nás neakceptovatelná,“ odpověděla Řehořovi starostka Boskovic Hana Nedomová (ČSSD). Jízdárnu chtěl městu Řehoř prodat městu za 7,5 milionu, což je o půl milionu vyšší částka než v roce 2011. Od té doby ale opravil střechu a většinu fasády budovy.
Florbalisté ani volejbalisté ale nevidí Jízdárnu jako vhodnou halu, a to ani pro tréninky. „Rozhodně pro ni nejsem, je totiž malá. Nestačí ani pro zápasy malého florbalu,“ tvrdí předseda florbalistů. „Když budou navíc děti hrát pořád na malém hřišti, tak si na velké, kde hrají dospělí, později už nezvyknou.“ Jízdárna má rozměry 16✕33 metrů. Nejmenší povolené hřiště pro florbal ale musí mít alespoň 18✕34 metrů, ideálně 20✕40.
Proti případnému odkupu a zprovoznění jsou i basketbalisté, kteří se loni i kvůli nedostatku nových hráčů rozpadli a dnes už žádný jejich klub v Boskovicích neexistuje. „Vzhledem ke stavebním úpravám, které zlikvidovaly zázemí haly, jsem proti,“ řekl bývalý basketbalista Daniel Slámka. Podobně hovoří i jiný bývalý basketbalista a současný místostarosta Boskovic Petr Malach (ČSSD). „Už za mého působení byla v hale vlhkost, nefungovalo topení, světelná tabule a další drobnosti. Další otázkou je pro mě řešení šaten, protože šatnová část byla prodána soukromníkovi. Jak by to bylo řešeno?“ ptá se. „To je pravda. Je tam ale prostor pro dostavbu zázemí,“ sdělil Martin Pavlica, makléř, který Jízdárnu městu nabízel. Zároveň také říká, že chápe rozhodnutí města stavět velkou halu. „Nicméně si nemyslím, že sama bude stačit pro všechny sportovce. Jízdárna by mohla sloužit pro tréninky,“ doplnil.
Hala mimo diskuzi. Řeší se atletická dráha
Pohled vedení Boskovic tak směřuje k jedinému, a to sportovnímu areálu v Červené zahradě, kam chce umístit i novou halu. V prosinci 2015 představila radnice čtyři studie, kterými argumentovala, že se sportovní hala do areálu vejde, a tak je možné ji tam postavit. Další tři, už větší studie celého sportovního areálu představila radnice v prosinci minulého roku, a poslední osmou dodala do Boskovic studentka architektury v Liberci zkraje letošního roku. Radnice tak má na stole osm studií, její zrak se ale teď upírá především na ty rozsáhlejší, zaměřující se na celou Červenou zahradu.
Loni na začátku prosince, kdy se zastupitelstvo zabývalo studiemi odhadující úpravy areálu i na 290 milionů, odsouhlasila většina zastupitelů, že je potřeba vše prodiskutovat v komisích města a s jednotlivými sportovními kluby. Do komisí se studie dostaly teprve nedávno. Jejich členové ale nepřijali žádné doporučující usnesení, ve které z nich pokračovat, a ve které ne. O hale, která sportovcům chybí, se na komisi navíc ani nemluvilo. „Řešili jsme, jestli chceme v areálu atletický ovál, nebo ne. Problém je, že pokud ano, museli bychom koupit pozemek od pana Paroulka, který ho však nechce prodat levně,“ řekl člen sportovní komise a opoziční zastupitel Jaroslav Dohnálek (ODS).
Pozemek zmíněného Jana Paroulka, který je potřeba na atletický ovál, je prázdnou parcelou po lihovaru mezi bývalým hotelem Velen a městem odkoupeným mlýnem. O možnosti koupi jedná město s Paroulkem už od jara 2015, zatím ale nedošli k žádnému závěru. Paroulek jen za dobu dvouletého jednání zvýšil cenu. „Když jsem jim na začátku nabízel parcelu za 3500 korun za metr čtvereční, tak se jim to zdálo příliš. Pak koupili Dvořáčkův mlýn za téměř 4000 korun za metr. Říkali, že je to dražší, protože tam stojí budova mlýna, tu ale dnes podle plánů chtějí zbourat, což taky něco bude stát. Takže s tím se dostaneme asi na 5000 korun za metr, za což jsem ochoten jim prodat svůj pozemek,“ vysvětlil Jan Paroulek. Dohromady by se cena za jeho parcelu vyšplhala na 25 milionů.
Navíc říká, že mu radnice slíbila zaslat studie, aby s nimi mohl pracovat, dodnes se tak ale podle jeho slov nestalo. Možná i proto, že radnice stále nemá jasno, zda jeho pozemek skutečně odkoupí. Sám Paroulek ale ustoupil z jedné věci. Předloni v létě ještě nechtěl nic slyšet o možném prodeji části pozemku po bývalém lihovaru, jak uvažovalo vedení města. Dnes už tuto možnost připouští, protože počítá s tím, že část pozemku kolem Velenu, který také vlastní, použije v budoucnu na výstavbu parkoviště.
Ovál by byl jen pro okresní soutěže
Atletický ovál, který v Červené zahradě existoval do výstavby umělého fotbalové hřiště v roce 2005, by však i po získání pozemku Jana Paroulka měl pouze čtyři dráhy, což odpovídá využití na úrovni okresních a maximálně krajských soutěží. „Plnohodnotný ovál s osmi dráhami lze v Červené zahradě umístit za předpokladu získání všech pozemků, což je kromě pozemku po lihovaru, také Velen, bývalá kuželna ve vlastnictví pana Wilka a budovy pana Moudrého,“ sdělil architekt a tvůrce studií Vít Přibyl. Tadeusz Wilk ale už před časem odmítl cokoliv prodávat. Od sportovní komise ještě podle jejího předsedy Petra Malacha dostal architekt za úkol zkusit do areálu přidat dvě dráhy na celkových šest, aniž by muselo město kupovat více než jednu parcelu po lihovaru.
I kvůli neplnohodnotnému oválu ale naopak u členů stavební komise, která se studiemi také zabývala, převládl názor, aby se atletická dráha z plánů vypustila. „Většina členů komise radě města doporučuje vzhledem k vysoké ceně a možnému ekologickému riziku pozemku po lihovaru realizovat variantu bez atletického oválu a okružní křižovatky,“ stojí v zápisu z komise. Nechtějí tak, aby ovál čekal stejný osud jako plavecký bazén, kde jsou místo klasických šesti drah jen čtyři.
Naopak jsou členové komise pro odkoupení pozemků Junácké louky, kterou vlastní firma MP Holding opozičního zastupitele Dominika Božka (TOP 09). Město by ji podle názoru komise mělo využít na zbudování skateparku a inline dráhy. Ani u Božka stejně jako u Paroulka se ale jednání o odkupu od začátku nijak neposunula. „S vedením města jsem jednal asi před rokem. Pak ještě dostal pan tajemník a paní Šmerdová z odboru správy majetku úkol, aby se mnou jednali a já snížil cenu. Od začátku ale neustále opakuji, že pozemek prodám za cenu znaleckého posudku, protože jako podnikatel se také musím chovat jako řádný hospodář. Navíc ostatní pozemky, které město v Červené zahradě teď kupovalo, ať to byl mlýn nebo autobazar, tak byly za vyšší částku, než která byla v posudku. A po mně chtějí, abych šel pod něj,“ podotkl Božek. Znalec odhadl už před časem cenu Junácké louky za říčkou Bělou na zhruba 1,2 milionu.
Výdaje za odkupy pozemků v Červené zahradě ale město určitě neminou. Zastupitelé na jednu ze svých schůzi nejspíš už letos dostanou ke schválení kupní smlouvu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, který vlastní většinu pozemků pod tenisovými kurty. Tenistům totiž v příštím roce končí nájemní smlouva na jejich užívání. „Úřad schválil přímý prodej těchto pozemků do vlastnictví města Boskovice. Kupní cena bude stanovena znaleckým posudkem, a to v souladu se zákonem o majetku státu. Návrh kupní smlouvy bude poté zaslán městu ke schválení,“ řekl mluvčí úřadu Radek Ležatka. V případě, že zastupitelé smlouvu neschválí, vyhlásí úřad na prodej výběrové řízení, do nějž se pak může přihlásit kdokoliv. Mohlo by se tak stát, že by uprostřed sportovního areálu vlastnil parcely soukromník, nikoli město.
Po nedávném projednání studií v komisích chystá vedení města na druhou polovinu dubna setkání se sportovními kluby, aby si samy řekly, kterou variantu úprav Červené zahrady preferují a co v areálu potřebují, například kolik chtějí fotbalisté kabin nebo jak si volejbalisté představují novou sportovní halu. „V květnu pak bude k těmto studiím setkání s veřejností a hned den poté opět jednání v komisích,“ sdělil boskovický místostarosta. V červnu mají následně o variantách znovu jednat boskovičtí zastupitelé. O čem ale budou rozhodovat, dnes není jasné. Prosincové zastupitelstvo jen uložilo boskovické starostce, aby do června zastupitelům předložila výsledky z jednání komisí a s jednotlivými kluby.
