Lipová alej na ulici Sokolská dnes čítá necelých sedmdesát stromů a jednou za tři roky ji vždy čeká radikální ořez. Podle odborníků už tento způsob ošetření stromů nelze změnit. Lípy by měly vydržet ještě desítky let, místo pokácených stromů už se ale nové sázet nesmějí.
Přesné stáří lipové aleje na Sokolské není známé, některé stromy ale mají více než osmdesát let. Zcela jistě alej nestála ještě v roce 1912, jak prozrazují fotografie pořízené po dostavění sokolovny. Některé stromy jsou výrazně mladší, protože v průběhu let docházelo k obměně. Dnes kromě stáří čelí stromy i požadavkům motoristů, kteří požadují skácení některých z nich s poukazem na to, že jim brání ve výhledu při vjíždění do Sokolské.
Jiným občanům se zase nelíbí, že je o lípy pečováno pomocích opakujících se razantních ořezů. Jednou za tři roky se tak Sokolská změní spíše v alej posmutnělých pahýlů. A bude tomu tak i letos.
„Problematika zeleně ve městě není jednoduchá. Zvláště tady na Sokolské narážíme na střet toho, co my jako lidé chceme pro náš komfort bydlení, dopravy a dalších oblastí, a na druhé straně je zájem, který bychom měli vidět a který se týká ochrany přírody a krajiny. A konkrétně i jednotlivých stromů ve městě,“ zahájila boskovická místostarostka Dagmar Hamalová setkání s občany, které se týkalo právě aleje na Sokolské.
Poslední případ podobného střetu zájmů se odehrál při opravách samoobsluhy a budování nového přechodu. Jedna z lip musela záměrům takzvaně ustoupit, čili byla pokácena. A v dopravní komisi aktuálně vznikl podnět, aby se zlepšily rozhledové podmínky na některých křižovatkách s tím, že by se zvažovalo i vykácení dalších stromů. „Zatím o tom rozhodně nejsme přesvědčeni, ale podněty jdou z různých stran. Rozhodně to není tak, že by se na odboru životního prostředí všem požadavkům vyhovělo, všechny podněty je třeba vážit. Každé kácení pečlivě posuzujeme,“ dodala k tomu boskovická místostarostka.
Na stromořadí na Sokolské si město nechalo v roce 2010 zpracovat studii, jak stromy udržovat. Komunální údržba provedla zásadní řez na stromech již před desítkami let – podle pamětníků, kteří se setkání účastnili, to bylo v roce 1962. „Tímto řezem byla zničena primární koruna stromů. Ořezalo se to takzvaně na hlavu, jako vrby. Stromy jsou tím pádem nenávratně poškozeny,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí Leona Fialová. Dnes už tedy nezbývá než stromy v této podobě udržovat dál.
Další radikálnější zásah přišel asi před deseti lety, kdy se stromy upravily tak, že z kmene jsou vyvětvené jen kůly směrem vzhůru a na nich vyrůstají jednoleté výhony. Od té doby se jednoleté výhony pravidelně seřezávají, a to právě v tříletém intervalu. „To je tak ideální doba, když je to dlouho, koruny narůstají do velké šířky,“ popsala Leona Fialová. Pak si občané stěžují, že jim větve zasahují do oken a také do silnice. Do silnějších částí stromů už se nezasahuje.
V minulosti existoval plán stromořadí obnovit a staré stromy nahradit novými. To už dnes ale není možné. „Nemůžeme to udělat, protože ulice je v podstatě prošpikována inženýrskými sítěmi. Správci sítí by nám dnes nedovolili zasadit nové stromy,“ uvedla Leona Fialová. Proto má dnes město jednoznačně snahu udržovat stromy co nejdéle při životě. Nové stromy totiž nesmějí být kvůli ochranným pásmům sítí vysázeny ani na místě těch zestárlých a pokácených.
Stromy na ošetření reagují dobře, možná i díky tomu, že pod Sokolskou vede zatrubněný potok a mají dostatečný přísun vody. Obrůstají tedy dobře navzdory tomu, že jsou vystaveny poměrně extrémním podmínkám – zejména exhalacím z dopravy. Za posledních deset let muselo být pokáceno čtyři nebo pět stromů. Lípa obecně vykazuje dobrou životnost, alej by tedy měla vydržet ještě několik desítek let. Totéž se ovšem týká i keřového porostu, takže v budoucnosti nebudou na Sokolské stromy ani keře.
Právě ke keřům mají výhrady i obyvatelé ulice – na některých místech chtějí keřový porost snížit, aby se jim zlepšil výhled při vyjíždění z garáží. Na jiných místech naopak občané požadují keřový porost ponechat, aby chránil jejich domy před špínou ze silnice.
Město do budoucna zvažuje i zavedení takzvaného pasportu stromů. To by znamenalo popis všech jednotlivých stromů ve městě, zhodnocení jejich stáří a stavu. Každý strom by pak měl něco jako svou evidenční kartu s informacemi. „Stromy by si to určitě zasloužily,“ říká starostka Dagmar Hamalová.
