Budova Panského dvora na Hradní ulici v Boskovicích směřuje ke kompletní rekonstrukci. Důstojné podoby by se tak měl dočkat i poslední velký objekt na hlavní komunikaci směřující od náměstí k zámku. Po dokončení by prostory měly sloužit mimo jiné jako rehabilitační centrum, které by vytvořilo další specifickou nabídku pro potenciální návštěvníky Boskovic.
Rozlehlý památkově chráněný objekt, který byl vybudován v 17. století jako komplex hospodářských budov a čeledníků a v 70. letech 20. století byl renovován pro kulturní účely, v posledních letech chátral. Pak jej koupila firma Pražská 5 a představila svůj záměr kompletní rekonstrukce. K návrhům na architektonické řešení přizvala studenty architektury z brněnského VUT, jejichž práce si mohli návštěvníci prohlédnout na výstavě přímo v objektu od června do srpna.
„Práce studentů nám pomohly. Žádná z nich nebyla vybrána, aby byla realizovaná jako celek, ale studenti mají mladé a ničím nepoznamenané myšlení, získali jsme řadu námětů pro náš projekt,“ popsal jednatel Pražské 5 Luděk Řehoř. Ten svěřil finální zpracování projektu architektu Jiřímu Soukupovi z pražského studia Anarchitekt. Architekt Soukup se zaměřuje na revitalizace a rekonstrukce památek, pracoval na zámku ve Veselí nad Moravou nebo v Dalešicích. „Projekt je takřka hotový, nyní dokončujeme jeho podobu pro účely stavebního povolení. Nutnou součástí bude také stavebně-historický průzkum, který musí být proveden odbornou firmou,“ uvedl Luděk Řehoř.
Výstavu studentských projektů navštívila také organizovaná návštěva profesionálních architektů – poradců památkového ústavu. Také od nich vyšly impulsy směřující jednak k hodnocení studentských prací, ale i k rekonstrukci a budoucnosti Panského dvora. „I to jsme vzali v potaz. Rekonstruovat takový objekt není jen otázkou názoru investora či jednoho architekta, musíme respektovat výstupy stavebně-historického průzkumu a požadavky památkářů,“ popsal majitel objektu, který si spolupráci s památkáři pochvaluje. „Všeobecně z toho mají investoři a majitelé památek hrůzu, ale já mám opačnou zkušenost. Když člověk s památkáři komunikuje, tak vidí, že oni pouze chtějí, aby se historické hodnoty neponičily a aby se nové věci udělaly dobře. To mi vyhovuje, chci to dělat také takto, objektu Panského dvora si vážím,“ dodal Luděk Řehoř.
K čemu bude sloužit
Kromě historické hodnoty podle něj spočívá velké pozitivum objektu především v jeho umístění. Budova leží vedle parku, který by měl sloužit pro odpočinek veřejnosti, ale je vzdálen pouhých několik minut chůze od centra. Nachází se u vstupu do oblasti, která je v Boskovicích zasvěcena kultuře a odpočinku, a směřují tudy také návštěvníci hradu a zámku.
Od toho by se mělo odvíjet také budoucí využití rozsáhlého komplexu čtyřkřídlé budovy s uzavřeným dvorem a dnes částečně zazděnými či prosklenými arkádami. „Využití směřuji zhruba ke dvěma typům účelu. První je kultura a vzdělávání, což s sebou nese přítomnost vhodného sálu a také možnost pořádat venkovní akce v uzavřeném areálu na nádvoří. Druhá oblast je využití prostor k léčebným a rehabilitačním účelům. Zde vidím velký potenciál, který by to mohlo do Boskovic přinést. Nemáme v Boskovicích lázeňský pramen, ale máme přírodu, krásu okolí i města. Dříve zde fungoval Dům zdraví pana Hrazdíry, ale tahle činnost zde skončila a já si myslím, že je to velká škoda. Nechci říkat, že můžeme získat statut lázeňského města, ale určitě je možnost pořádat zde větší organizované pobyty a trošku se tomu přiblížit. Souvisí to i s rozvojem cestovního ruchu, turisté sem mohou jezdit za odpočinkem, za kulturou a také za zdravím. A to se nemusí týkat jen Panského dvora. Ten je k tomu ale právě svou polohou a prostorovým možnostmi velmi vhodný,“ je přesvědčen Luděk Řehoř.
Rehabilitační centrum by mělo nabízet i služby proplácené zdravotními pojišťovnami, ale také jakýsi nadstandard služeb, které nejsou v této oblasti v Boskovicích ani dostupném okolí běžně nabízeny. „Jsme již v kontaktu s lékaři, kteří jsou odborníci v tomto odvětví. Já sám jsem měl v životě dva úrazy a cítím, že péče je potřebná a hrazená péče často není dostatečná. Věřím, že je dost lidí, kterým chybí něco víc a rádi si za to zaplatí. Spousta lidí má problémy a nemá kam jít. Přitom péči potřebují mnohdy už celoživotně,“ vysvětluje majitel Panského dvora.
Využití jednotlivých prostor
Ze všeho nejdřív by však měla v severním křídle objektu vzniknout restaurace, a to v prostorách, kde ještě donedávna fungoval Club restaurant. Za restaurací v prostorách dřívější galerie naváže multifunkční sál určený pro pořádání kulturních akcí či vzdělávacích setkání a školení.
Rehabilitační část by měla fungovat v jižním křídle, tedy v prostorách sálů dříve využívaných pro knihovnu. Ve východním křídle, kde je dnes prodejna koberců, jsou prostory, které by podle Luďka Řehoře mohly sloužit pro městskou knihovnu. Vedení města však jednoznačně deklaruje, že knihovnu chce přesunout výhradně do objektu, který je v majetku města. Varianta návratu knihovny do Panského dvora se proto jeví jako neprůchozí. „V tomto se můj názor od vedení města liší. Myslím si, že knihovna si zaslouží kulturní prostory. Říkají, že je nehospodárné utrácet peníze formou nájemného, ale to by šlo do historického objektu, který by sloužil veřejnosti. A dnes je mnohdy i ekonomicky zajímavější odepisovat si nájemné v daném roce než odepisovat vlastnictví budovy během pětatřiceti let,“ říká Luděk Řehoř, který ovšem připravuje i jinou variantu pro využití východního křídla, a to je takzvaný podnikatelský inkubátor. Prostory by byly nabídnuty mladým absolventům škol, kteří zakládají nové firmy a potřebují někde začít. Podobné projekty v některých městech fungují.
V plánech Pražské 5 je také využití půdních prostor, tedy vybudování druhého podlaží objektu. Zde by měly vzniknout ubytovací kapacity. V přízemí západního křídla má fungovat recepce a společenská zóna, odkud povede vstup do druhého podlaží. Jedna z podmínek památkářů přitom je, aby se zachovalo jedno křídlo střechy ve stávající podobě. Bude to východní křídlo, tedy střecha nad dnešní prodejnou koberců. U zbylých tří křídel bude zachována výška hřebene a z vnější strany objektu se pohled na střechu prakticky nezmění, kvůli osvětlení přibydou pouze okna v podobě takzvaných volských ok. Ta budou propouštět světlo do chodby, která povede po vnějším okraji budovy a z ní povedou vstupy do pokojů či apartmánů. „Z vnitřní strany dvora vznikne pavlač, střecha se na třech křídlech mírně zvedne, a to vytvoří prostor pro okno a vstup denního světla,“ popsal Luděk Řehoř. V jednom křídle takto upraveného druhého podlaží je počítáno s byty ke stálému bydlení, ve zbylých dvou křídlech s ubytováním hotelového typu, které by mělo sloužit především návštěvníkům rehabilitačního centra.
Uprostřed dvora je navrhováno vysouvací pódium, které může sloužit jako přístřešek kupříkladu pro letní posezení, případně může přímo na něm vystupovat třeba hudební skupina při koncertě. V zimě by zde dokonce mohlo být i malé kluziště pro děti. Ve sklepních prostorách Panského dvora pod východním křídlem by měl vzniknout večerní nekuřácký podnik, zachovány by měl zůstat rovněž hudební klub Sklepy.
Harmonogram a financování
Žádost o stavební povolení na kompletní rekonstrukci objektu bude podána hned po dokončení stavebně-historického průzkumu, tedy v řádu týdnů. „Jako optimista bych si uměl představit, že stavební povolení získáme v červnu, ale realističtější pohled je, že bychom ho mohli získat do konce srpna,“ odhaduje jednatel Pražské 5 Luděk Řehoř. Poté vznikne prováděcí projekt a v návaznosti na něj také rozpočet celé akce a firma začne tendrovat dodavatele. Dnes můžeme proto pracovat maximálně s nějakým odhadem, „Já bych chtěl, aby to bylo 50 milionů, ale může to být taky 80 milionů. Jsou to hrubá čísla,“ uvedl Luděk Řehoř. Ten je také v kontaktu s agenturami, které se věnují dotačním možnostem a sledují, jestli by v novém plánovacím období nešlo na rekonstrukci získat takzvané evropské peníze. Pokud se podaří zajistit hladké financování celé akce, mohly by práce na kompletní rekonstrukci Panského dvora trvat asi dva až tři roky. Stavební ruch na Panském dvoře už ale probíhá, což mohou pozorovat i kolemjdoucí z Hradní ulice. Část úprav probíhá na stavební ohlášku a část na pět let staré stavební povolení, se kterým už firma Pražská 5 objekt koupila.
V roce 2017 či 2018 by se obyvatelé i návštěvníci Boskovic mohli dočkat toho, že poslední velký památkový objekt na Hradní ulici nebude poněkud ostudnou vizitkou památkové zóny a celého města.
Anketa s návštěvníky
Zajímavý pohled lidí na budoucnost Panského dvora může přinést také anketa, které se zúčastnilo více než 200 lidí. Anketa probíhala jako součást výstavy prací studentů architektury a většinu respondentů tvořili obyvatelé Boskovic, dále turisté, a lidé, kteří ve městě pracují či studují. Takřka všichni se vyjádřili pro to, aby Panský dvůr v budoucnosti sloužil veřejnosti a nestal se z něj nepřístupný objekt. Většina odpovídajících by zde nejraději viděla využití pro kulturní účely, ale vysoký počet hlasů získal i podnikatelský inkubátor a prostory pro vzdělávání. Obecně v Boskovicích odpovídajícím nejvíc chybí víceúčelový sál pro kulturní akce, koncerty a divadlo.
