„Občané by měli rozhodnout, jestli má být knihovna v ZZN, nebo v Panském dvoře.“

Rozhovor s Luďkem Řehořem, jednatelem společnosti Pražská 5, která vlastní objekt bývalého Panského dvora na Hradní ulici v Boskovicích. Část objektu nabídl vedení radnice pro umístění knihovny, Panský dvůr by byl městu ochoten i prodat. Mluvili jsme i o tom, proč by to bylo pro knihovnu i pro něj dobré řešení a také jak pokračuje projekt na rekonstrukci, který v minulosti nezískal souhlas památkové péče.

Na veřejném jednání o knihovně jsi vznesl k vedení města nabídku, aby se otevřela také možnost umístění knihovny v Panském dvoře. Jak na to radnice reagovala?

Na jednání ve skleníku mě paní starostka překvapila, když vyzvala veřejnost, aby přinesla nějaký námět nebo nápad, kde knihovnu umístit.

Takže jsi to udělal.

Udělal jsem to jako majitel nemovitosti Panského dvora, protože tuto variantu jsem připouštěl už při projekční činnosti, když jsem plánoval obsazení jednotlivých křídel objektu. Jako variantu jsem viděl i knihovnu, a to jsem městu nabídl.

A co se dělo dál?

Zaznělo to tam, ale poté jsem neměl pocit, že to někoho zajímá. Takže jsem dal informaci na webové stránky Panského dvora, kde informuji o dění okolo tohoto objektu. Poté jsem viděl, že reakce města žádná není.

Nikdo se neozval?

Nikdo se neozval a nikdo nic neřešil. Říkal jsem si, že je to zvláštní, že by se to snad mělo dál projednávat a ne mlčet. Začalo mi to vadit a napsal jsem otevřený dopis vedení města. Ten jsem opět prezentoval na webu a poslal ho paní starostce, místostarostce a místostarostovi. Napsal jsem jim, že bych se chtěl sejít k jednání. A uteklo zase pár týdnů. Ze strany města jsem necítil zájem, takže jsem si řekl: uvidíme. A čekal jsem. Pak mi napsali, že souhlasí a že uděláme jednání. Pozvání jsem přijal a přizval i svého projektanta, abych mohl dobře prezentovat všechny synergie a souvislosti s dalšími plánovanými provozy. Projektant přijel schválně z Prahy na konkrétní čas. A přizval jsem i svého konzultanta pro tento projekt.

Na radnici se s námi sešla paní starostka, místostarostka, místostarosta a pan Kovář z KZMB. Jednání probíhalo tak, že jsme my asi 20 minut prezentovali náš projekt a hovořili jsme o tom, proč to tam vidíme a proč to nabízíme. Měl jsem z toho víceméně pocit, že si nás chtějí poslechnout, ale mnoho zájmu neprojevili. Odpověď paní starostky zněla, že město se musí řídit programovým prohlášením, které zcela jasně říká, že se můžou bavit pouze o objektech v majetku města. A že za tím musí stát. Toto se už pak jen v jiných větách opakovalo.

Oddělování městských a soukromých aktivit mi vadí

Je to zásadní argument, který město používá. Vnímáš ho jako rozhodující? Je to pro tebe konečná pro myšlenku knihovny v Panském dvoře?

Není to úplně konečná. Samozřejmě to je velmi odrazující. Paní starostka se mě také ptala, proč to vlastně pořád dokola nabízím, jestli nemám jiné, ekonomičtější využití. Já na to říkám, že to nabízím proto, že jsem přesvědčen o tom, že knihovna na to místo patří. To znamená včetně synergického využití dalších křídel a celkového prostředí, včetně exteriéru.

Jinými slovy bylo by to oboustranně výhodné – město by mělo knihovnu v pěkném prostředí a do Panského dvora by směřovalo víc lidí, což by bylo výhodné zase pro ostatní provozy.

Právě pro ty synergie. Plánujeme zde otevřít restauraci a ta samozřejmě nebude nabízet jen jídlo, ale veškerý sortiment a také venkovní posezení. To propojení aktivit z mého pohledu zajímavé je. Mě zajímá život toho objektu, proto to nabízím.

Když se na to ale podíváš z pohledu města, není to vysvětlení logické? Město má ve svém majetku budovu vhodnou pro umístění knihovny, shoduje se na tom odborná veřejnost.

Ale té odborné veřejnosti nikdo nenabídl jinou alternativu. Krom jiných, nesmyslných alternativ.

Proč by se ale město vůbec mělo rozhlížet někam jinam, pokud vhodnou budovu samo má?

To je dobrá otázka, asi se o tom dá takto přemýšlet. Ale právě to popuštění ke spolupráci se soukromým subjektem mě tady láká. Oddělování městských aktivit od soukromých a rozdělování společnosti tímto způsobem mi vadí. Sleduju tím i něco jiného.

A jak by sis tu spolupráci konkrétně představoval?

Asi se umíme bavit o pronájmu prostor, nemusíme se bavit o prodeji.

O prodeji by to asi ani nešlo, vzhledem k tomu, že tvůj projekt je v nějaké fázi rozpracovanosti a máš nasmlouvané další subjekty. Nebo ano?

Určitě to možné je.

Takže by v úvahu připadal i prodej?

Panský dvůr se dá koupit kýmkoliv. Není to nijak vázáno.

Zájem města je velmi malý

Tak pojďme postupně. Jak by sis představoval pronájem? Pro město by přece bylo rizikové umístit provoz knihovny do prostor, které nevlastní.

Jak se to vezme. Dnes třeba i většina bank z účetních důvodů upřednostňuje pronájmy, protože vlastnictví odepisuješ třicet nebo pětatřicet let a odpis pronájmu je ekonomicky zajímavý.

Je banka srovnatelná s knihovnou?

Banka je ziskový sektor. A město je ozpočtová organizace, ale z druhé strany město vlastní třeba ZZN, kde pronájem aplikuje, proč by si tedy nemohlo i samo něco pronajímat.

Jenže zrušit pobočku banky a otevřít ji o několik ulic dál je něco o dost jiného než přesunout knihovnu. Případné vypovězení pronájmu by bylo problematičtější.

Vypovězení pronájmu ale neudělá vlastník, který tam knihovnu kvůli návštěvnosti objektu chce.

Ale sejít z toho může z jakéhokoliv důvodu.

Nájemní smlouva může být různě dlouhá, dovedu si představit smlouvu na dvacet let. A i v případě změny vlastníka přechází nájemné ze zákona. Nájemné je vážný vztah. A pokud je na dobu určitou, případně ještě s opcí, tak není možnost to rozvázat.

Čili bys to nepokládal za nestabilní řešení?

Nepokládal. Pokud je to uzavřeno třeba na dvacet let, dává to stabilitu také tomu objektu, i z pohledu využití ostatních křídel. Stabilita dlouhodobého vztahu s městem v jedné části objektu dává informaci všem ostatním nájemcům a třeba i bance, která ten provoz bude financovat. Když banka vidí stabilitu v jednom křídle, řekne: ano, dáme vám úvěr na využití dalších křídel.

Uzavření dlouhodobé nájemní smlouvy s městem by tedy pro tebe znamenalo snadnější dosažení úvěru na rekonstrukci dalších křídel?

Dá se to vidět i takto. Ale je to zase jen jeden model. Podle mě by město mělo vzít takovouto nabídku vážně a udělat anketu, jestli by knihovna měla být v ZZN, nebo v Panském dvoře.

Je tohle věc, kterou by měla rozhodovat anketa? Tedy přímo lidé?

Lidé tady přímo žijí. To není věc, kterou má rozhodovat vedení města. Rozhodovat mají občané.

Referenda ale nemůžou být o všem, neměla by tohle řešit spíš nějaká odborná komise?

Ale kdo je ta odborná komise? Měla by se předložit vizualizace budoucích vzhledů, to se udělat dá. Vyprojektuje se knihovna v ZZN a v Panském dvoře, srozumitelně se dají popsat čtvrteční metry, ekonomická náročnost provozu. Jinými slovy všechny plusy a mínusy obou variant. A potom se dá říct veřejnosti, která tohle všechno vnímá. Tohle by neměla rozhodovat jedna koalice, která zrovna vládne. To je málo, velmi málo. Ta si prosazuje to, na čem se dohodne pár lidí. Veřejná anketa by znamenala rozhodně víc.

A varianta prodeje? Ty bys byl ochoten nabídnout dnes městu Panský dvůr kompletně ke koupi?

Byl bych ochoten. To je zase jiné téma, ne pouze ve vztahu ke knihovně, ale k celému Panskému dvoru. Hodně lidí mi říká, ať to neprodávám, protože to už nikdy nekoupím. Vlastnit takový objekt má nějakou cenu.

Na druhou stranu, aniž bych chtěl zpochybňovat tvůj podnikatelský záměr, když se podíváme na ten objekt – na jeho historickou hodnotu, umístění, aktuální stav – je vůbec reálné, aby fungoval čistě jako soukromá záležitost?

Je to reálné. Určitě. Může to tak být, může to fungovat čistě ekonomicky bez knihovny i bez jakéhokoliv vlivu Boskovic. Může to být i provoz, který je sice uprostřed Boskovic, ale bude určen pro úplně jinou klientelu a pro veřejnost bude úplně uzavřený.

A podle tebe by mělo být zájmem města tenhle objekt vlastnit, případně na jeho provozu participovat, aby takto uzavřený nebyl?

Jistě mělo. To jsem pochopil za dobu, co jsem objekt koupil a začal se zabývat jeho rekonstrukcí a budoucností. A proto jim to nabízím, říkám to pořád dokola. Dělám to z přesvědčení, že město to má vlastnit. Taky to od různých lidí slýchám, diví se tomu, že město takový objekt nevlastní.

A jak město na možnost prodeje reaguje?

Důležité je pochopení těch, kteří by dali pokyn, aby se o tom začalo jednat v radě, v zastupitelstvu, nebo napříč spektrem.

A je nějaký zájem se tím zabývat?

Právě že velmi malý. Ale nějaký tam je, někde hluboce vnímám, že to není tak, že by to nikoho nezajímalo. Ale je malý na to, jaké to má možnosti a sílu. To je podle mě smutné.

Požadovanou cenu nám asi neřekneš, ale myslíš, že by byla taková, aby to bylo v ekonomických možnostech města?

Nechci spekulovat o ceně, i když představy jsou, ta cena existuje. Pro řadu lidí je ale nemyslitelná. Buď chápeme, že to má pro město nějaký význam a hodnotu, takže jsme pro do toho jít, nebo se blokujeme v hlavě, že určitě ne a nikdy. A tam zase končí diskuse.

A s vedením města jste se o konkrétní ceně bavili?

Nebavili. Bavili jsme se jen o tom, že pokud bychom mluvili o prodeji a o ceně, musel by tam být zájem z obou stran. Ale ani já si nejsem stoprocentně jist, jestli se máme takto bavit a jestli bych to měl městu prodat. Pokud zájem z druhé strany nebude, přestanu se o tom bavit a jen si v duchu řeknu: no, tak to, co se mělo stát už v roce 92 nebo 93, kdy to město mělo od Mensdorffů vzít a nevzalo, se opět nestane.

Jsem přesvědčen o tom, že město by mělo mít Panský dvůr v majetku, jsou tam prostory pro aktivity, které město může zařadit třeba do Městské správy sociálních služeb nebo do Kulturních zařízení města Boskovice nebo část pro to a část pro to.

Debata o spolupráci s městem tedy nestojí a nepadá na knihovně? Mělo by to smysl i v případě, že by knihovna byla v ZZN?

Ano, o spolupráci má smysl se bavit i bez knihovny. U knihovny by mi to bylo trošku líto, hlavně kvůli tomu prostředí. Interiér knihovny vždycky zařídíme podle potřeb, ale to venkovní prostředí je unikátní. A to oni nevidí. ZZN má dobrou dostupnost z náměstí, ale pro mě je na prvním místě prostředí. Tady vyjdu před Kafe za rohem a jsem na Plačkově ulici a to je nejpodstatnější, ne to, kolik má ta kavárna metrů, to se dá všechno vyřešit.

Jak dlouho by trvalo knihovnu v Panském dvoře připravit, vzhledem k současnému stavu objektu?

Vzhledem k tomu, že město je jakýmsi partnerem Jihomoravského kraje, který ovládá památkovou péči, tak by dokázalo urychlit jednání s památkáři. A to stejné platí pro stavební úřad. Řadu formalit máme za sebou a máme je připravené, stavební řízení nemusí trvat ani tři měsíce, možná čtyři nebo pět.

A pak by musela proběhnout rekonstrukce východního křídla, kde by knihovna měla být?

A to je tak půl roku. Já to vidím v tomto křídle, kde jsou dnes Koberce Bláha. Je to jediné křídlo, kde dnes nejsou klenbové stropy; rovné stropy jsou pro využití vhodnější. A je to pěkně proti vstupu do dvora. Když se tam dnes někdo podívá, zjistí, že jsme tam nechali čtyři arkády bez opravy omítky. Je to proto, abychom tam mohli udělat prosklené arkády a dovnitř šlo denní světlo. Arkády by se vybouraly a vnitřní prostor by se prosvětlil.

Mluvili jsme o prodeji celé budovy, ale bylo by možné, aby město koupilo třeba jen část – jedno křídlo pro knihovnu?

Přesně na tohle jsem se byl zeptat na stavebním úřadě, protože si nechci vymýšlet, co by se dalo a nedalo. Ptal jsem se šéfa stavebního úřadu, jestli je možné Panský dvůr rozčlenit třeba mezi čtyři vlastníky čtyř křídel. Vysvětlil mi, že to jde zcela jednoduchou formou, pokud vlastník provede takzvané prohlášení vlastníka. Tedy úkon, který se dělá běžně když se postaví bytový dům a jeho majitel si pak třeba nechá několik bytů a jiné byty prodá. A potom vznikne společenství vlastníků. Takže by to šlo, ale musí být vůle jednat. Ta zatím ze strany města nepřichází.

Věřím, že upravená varianta projde

Jaké práce teď v Panském dvoře probíhají?

Aktuálně se připravuje restaurace, která by se měla po dokončení otevřít. Teď už to není ani tak otázka stavebních prací, jako spíš investic do zařízení interiéru.

To bude v prostorách, kde restaurace byla dříve?

Ano, v severním křídle. Tak, kde byl salonek, bude salonek, kde byla kuchyně, bude nová kuchyně a tam, kde byla restaurace, bude nová restaurace. Nové bude i sociální zařízení.

Dále se opravovala fasáda, ta je hotová. Opravuje se vnitřek dvora a vyčistili jsme také jeden sklep, který jsme objevili pod prodejnou koberců. Je to prostor asi o dvou stech metrech čtverečních, tam se připravuje otevření nové vinárny. To je pro mě výzva, měl jsem velmi rád vinárnu pod muzeem a teď mi to v Boskovicích chybí.

Jaký je osud projektu na kompletní rekonstrukci Panského dvora? Ten se zasekl pro nesouhlas státní památkové péče, co se děje dál?

To se zaseklo na střechách. Dokud neprosvětlím střechy, neudělám ubytovací kapacity pro rehabilitaci a tím pádem mi chybí pobytová služba. Já potřebuji rehabilitovat a bydlet.

A ten projekt už pokládáš za neprosaditelný, nebo se ještě čeká na nějaké další formální cesty, které by mohly jeho odmítnutí zvrátit?

Ta formální cesta by byla jedině žaloba. Tam by se někdo zabýval tím, že došlo ke sporu mezi Národním památkovým ústavem a státní památkovou péčí a já jsem obětí toho sporu. Takže bych mohl vyčíslovat ztrátu a dokládat, že jsme obětí vzájemného nesouhlasu dvou památkářských odborů. Být takovou obětí se samozřejmě nikomu nelíbí.

Ale zároveň se nikomu nechce do takové žaloby?

Protože tím by se to roztáhlo třeba na delších pět let, nikdo neví, jak dlouho by to trvalo a jaký by byl konec. Na stole to bylo, málem jsme touto cestou šli, ale nakonec jsme si řekli, že ten projekt nechceme zablokovat. Chceme ho udělat a chceme ho udělat dřív. Takže jsme komunikovali na Jihomoravském kraji a postavili jsme se k tomu společně tak, že uděláme tlustou čáru, řešení přeprojektujeme a položíme na stavební úřad s žádostí o stavební povolení.

A to už máte?

Máme, ale ještě jsem to nepodali. To zvládneme asi tak za tři týdny.

Podařilo se vám najít nějakou jinou cestu k prosvětlení střech?

Ano, jistě.

Takže navrhujete jinou variantu, která přinese tentýž efekt?

Navrhujeme upravenou variantu, která umožní pobytovou službu ve střechách.

Věříte, že tahle varianta projde?

Věříme tomu, protože se také předpřipravujeme. Ona nemůže neprojít.

A proč si to myslíte?

To by už neobhájili. Budeme mít tolik vyjádření a argumentů od odborníků, kteří to posuzují za Národní památkový ústav, že to nepředpokládám.

V čem spočívá změna toho projektu? Vyčítali vám hlavně zásah do krovů a změnu charakteru budovy.

Zásadní změna to není, pouze jsme snížili zásah do krovů, abychom tomuto argumentu vyšli mírně vstříc. A budeme mít propracovanější a kvalitně sepsanou obhajobu tohoto nového řešení – odborníkem z Národního památkového ústavu, který musí být brán v potaz na státní památkové péči. Pokud by i tam docházelo ke sporům, budeme chtít, aby oni si to mezi sebou vážně vyříkali. My u toho moc nebudeme, to musí vyřešit oni.

Znamenalo pro tebe tohle zdržení, že jsi přišel kupříkladu o možnost získat nějaké dotace, o které jsi nestihl požádat?

Hrozilo to, byli jsme zablokovaní. Ale v tu chvíli jsme ještě o žádné dotace požádáno neměli, tím pádem nám to neprovedlo takovou škodu.

A teď to stihnete?

Teď je právě jedna dotace, která má termín podání na konci října, a stačí mít podánu žádost o stavební povolení, bez ohledu na vyjadřovačky. Takže se to dá stíhat. Ale my nechceme jen čekat na dotaci, která stejně nemusí dopadnout. Stavební volení chceme vyřizovat tak jako tak. Tak za tři čtyři týdny to se vší přípravou podáme a v říjnu budeme chtít mít vydané stavební povolení.

A pokud tentokrát všechno půjde hladce, může rekonstrukce začít ještě letos?

Když bude stavební povolení vydané v říjnu, rekonstrukce začne nejdřív koncem roku. Půjde postupně dokola po křídlech. Nebude to tak, že zavřeme, budeme rekonstruovat a za rok otevřeme. Bude to probíhat za provozu. Část spodní části máme hotovou, třeba restauraci, to se dá oddělit, takže nahoře se bude dělat a provoz poběží.

Řešili jste nějak speciálně vlhkost objektu?

To jsme řešili už dřív. Byl vlhký hlavně proto, že spousta svodů ze střech byla ucpána, to jsme čistili a dělali průtlaky a proplachy. S Vodárenskou i sami. Voda ze střech tekla přímo pod domy, nebyl odváděná, jak by měla být. Tomu už jsme pomohli. Další věc je, že jsme v části provedli drenáž a svislou izolaci nopovou fólií. Ještě to musíme důrazně provést mezi Panským dvorem a skleníkem, ale tam už trošku čekáme na celkové řešení, to křídlo je zatím opuštěné. Ale tam se to musí udělat, obejít to křídlo až směrem k bráně. Další věc je, že když se v objektu nežije, nevětrá se a netopí, takže tím životem se to zase dostane jinam.

A restaurace by se mohla otvírat kdy?

Úplně nejdřív 1. srpna. Respektive nejprve se otevře zahrádka. Některé věci jsme uspíšili, protože je chceme mít připravené na festival. Jsme ve vztahu s Unijazzem, který podporujeme, a dohodli jsme se, že chceme, aby část festivalu byla na Panském dvoře. Takže jsme pro to museli i něco udělat a slíbili jsme, že některé věci budou do konce června hotové. Letní zahrádka bude na festival otevřená, pak v srpnu otevře restaurace. jestli to bude 1. nebo 15. srpna přesně nevím, to už by byla chyba provozovatele, čím později to v letní sezóně otevře, tím víc ztrácí.

další rozhovory