Budova bývalého ZZN na ulici kapitána Jaroše, dnes sídlo Mountfieldu a prodejny nábytku Idyla, je stále asi nejzvažovanější variantou pro řešení nových prostor pro boskovickou knihovnu. Ta sídlí už devatenáct let v provizoriu – v přízemí budovy takzvaného okresňáku, tedy dříve okresního, nyní městského úřadu. Hlavní výhody budovy ZZN jsou v dostatečném počtu potřebných čtverečních metrů a kýžené poloze v centru města.
„Je to pro nás ideální místo,“ komentoval přesun do ZZN ředitel KZMB Oldřich Kovář s tím, že tuto variantu stále preferuje. Podobně se vyjadřovala už v roce 2010, kdy odcházela do důchodu, bývalá vedoucí knihovny Jitka Moráňová. „Nejvíc lituju budovy ZZN, která se pro knihovnu koupila za starosty Josefa Dohnálka. Tato budova se nám zdála vhodná, viděla jsem knihovny v podobných prostorách, myslím, že architekt by ty dva velké prostory dokázal vhodně vyřešit,“ uvedla tehdy pro regionální noviny Boskovicko.
Budova byla skutečně pro knihovnu na začátku století kupována, s tímto záměrem koupi schválilo tehdejší zastupitelstvo. Město Boskovice ji koupilo v dražbě za 6 200 000 korun. Jenže vedení města se pak zalíbilo budovu pronajímat a inkasovat příjmy z komerčního provozu. Dnes zde sídlí prodejna Mountfieldu a nábytku Idyla. Celkové roční příjmy z pronájmů činí 1 186 761 korun. Jeden z nájemců měl však problémy s placením, nábytek Idyla dlužil městu asi 130 tisíc korun, radnice tedy prodloužení smlouvy podmiňovala uhrazením dluhu. Ten byl skutečně ještě v prosinci minulého roku v plné výši vyrovnán a pronájmy jsou tak uzavřeny do konce roku 2016.
Budova ZZN se postavila na začátku 80. let jako prodejna domácích potřeb. V obou patrech je celkem 1 391 metrů čtverečních užitné plochy. Pro srovnání: dnes má knihovna k dispozici 550 metrů čtverečních. Podle vedoucího odboru investic boskovické radnice Petra Zouhara nesměřovaly v posledních letech do budovy větší investice. Vážné technické problémy zde nejsou, problémem je především vysoká energetická náročnost objektu, především vysoké náklady na topení.
K největším výhodám budovy ZZN tedy patří dobrá poloha, potřebná plocha i dostatek místa pro parkování. Dále pak dostatečně silná konstrukce, která by měla bez problémů zvládnout potřebné zatížení. Ozývají se však také hlasy, kterým se řešení problému knihovny přesunem do ZZN nelíbí. Kupříkladu bývalý šéf boskovického kina Radek Pernica. „Už jsme knihovnu nastěhovali do hospodářského dvora, potom do kuchyně, jídelny, společenského sálu a podia, a teď ji nastěhujeme do budovy normalizační prodejny? To jsme v Boskovicích tak neschopní, že neumíme postavit knihovnu? Zřejmě ano a to není dobrá zpráva. Anebo to není o neschopnosti, ale o odvaze udělat něco riskantního, velkého a nového,“ vyjádřil se v diskusi o knihovně dnešní ředitel univerzitního kina Scala.
Pozemky v okolí ZZN; červeně vyznačené patří městu Boskovice.
Podobné přestavby podle Radka Pernicy nefungují dobře a působí problémy i v dalších případech. Pro Boskovice jsou totiž, zdá se, obvyklým způsobem řešení. „Kino se nastěhovalo do tanečního sálu, kulturní sál se nastěhoval do bývalé oranžerie a nic z toho nefunguje tak, jak má, a to potvrdí lidé, kteří tyto provozy obsluhují. Nemůžu si tedy myslet, že když knihovnu nastěhujeme do obchodu, že to bude do budoucna dobré,“ říká Radek Pernica a se skutečností, že pro novou budovu není jinde v centru města místo, se vyrovnává razantním návrhem: „Tak pojďme ZZN zbourat, jako v Blansku zbourali Duklu, a máme královský pozemek pro stavbu nové reprezentační knihovny pro několik generací.“
Místostarosta Petr Malach, který má kulturu na starosti, uvedl, že město dnes sbírá všechny dosud vzniklé studie a potřebné informace. „Do konce února chceme mít všechno pohromadě, pak řekneme, jak v diskusi o knihovně pokračovat dál,“ vyjádřil se místostarosta. Podle dostupných informací je zřejmé, že budova ZZN se pro knihovnu jeví jako nejpravděpodobnější. Respektive buď budova, nebo pozemek po ní.
