Zanedbaný interiér boskovické sokolovny člověka odrazuje hned po vstupu. Budovu vlastní Česká obec sokolská, pro kterou je ale její provoz v poslední době ekonomicky téměř neudržitelný. O nutných opravách interiérů není možné mluvit už vůbec. Podle jednatele boskovických sokolů Karla Malacha je jediným východiskem převod budovy na město.
„Jsme jakž takž schopni udržet provoz, ale nejsme schopni investovat,“ uvedl jednatel Sokolu Boskovice Karel Malach. Roční náklady boskovické sokolovny dosahují 1,25 milionu korun, což zhruba pokryjí příjmy z nájmů. Milionové investice do vnitřních prostor sokolovny nemají sokoli kde vzít. Pomoci jim nemůže ani celostátní Česká obec sokolská. „Po pádu Sazky už nemá prostředky, aby financovala větší opravy kdekoliv v Česku,“ doplnil Malach.
Kvůli špatné ekonomické situaci se v Boskovicích sešli zástupci Sokolu Boskovice, župy krále Jiřího a také České obce sokolské, aby jednali, co dál se sokolovnou. Na jednání přizvali také boskovickou starostku Hanu Nedomovou. „Informovali mě o členské základně a ekonomické stabilitě Sokola. Domluvili jsme se, že jsme ochotni spolupracovat. Jaké návrhy přijdou ze strany Sokola, to nebudu předjímat,“ sdělila boskovická starostka.
Jaké varianty, se kterými mohou přijít sokolové, připadají v úvahu?
Spolufinancování oprav sokolovny městem
Tato varianta se dá ovšem hned vyloučit, protože by to nebylo spolufinancování, ale celkové financování z městského rozpočtu, jak vyplývá ze slov Karla Malacha. Navíc by tekly městské peníze do instituce, která není ve vlastnictví města, a ze které by tak město nic nemělo.
Prodej sokolovny městu
Prodej by už byl pravděpodobnější, podle Karla Malacha ale také nepřipadá v úvahu. Je prakticky nepředstavitelné, že by město kupovalo za miliony či desítky milionů korun budovu sokolovny, která potřebuje nákladnou kompletní rekonstrukci interiérů. Peníze na odkup budovy by navíc zcela jistě nesehnalo z dotací, u milionů na rekonstrukci taková šance alespoň existuje.
Bezúplatný převod na město
Bezúplatný převod je nejpravděpodobnější varianta, která nejspíš skutečně nastane. „Jsme na začátku jednání. Musí to teď schválit boskovický Sokol, poté župa krále Jiřího a následně Česká obec sokolská. Pak teprve můžeme vstoupit do jednání s městem,“ vysvětlil jednatel boskovických sokolů. Tento schvalovací proces by podle něj měl trvat maximálně půl roku. Valná hromada boskovického Sokola bude o bezúplatném převodu jednat v březnu, a jak prozradil Karel Malach, na únorovém jednání, kterého se zúčastnila starostka, nikdo ze zástupců Sokola nebyl proti bezúplatnému převodu. „Otázka nezní tak, jestli jsme nebo nejsme ochotni bezúplatně převést budovu na město, ale zkrátka nemáme prostředky na to, abychom do ní investovali,“ zopakoval Malach.
Že by mohla sokolovna skončit v majetku města, naznačila už loni v rozhovoru pro Ohlasy boskovická starostka. Vnímá také, že si sokolovna vyžádá nemalé investice, které by po případném převodu hledala v dotacích z Evropské unie. „V novém programovacím období si můžete sáhnout na velké peníze na takové investice, pokud budou dobře připraveny,“ sdělila loni boskovická starostka.
Sokol Boskovice má v současné době 270 členů. Činnost vyvíjí dva oddíly malé kopané, dále mají sokolové oddíl stolního tenisu, streetdance a kluby starších žen, které cvičí různé pohybové aktivity určené pro seniory. Posledním souborem pod Sokolem jsou divadelníci.
