Hospodářský výsledek nemocnice za rok 2025 činil mínus 25 milionů. Nemocnice ho vyrovná snížením nerozděleného zisku z minulých let. Tuto skutečnost schválila městská rada už na konci června, jen o tom neinformovala na tiskové konferenci a ve svém tradičním reportu.
„To se omlouvám, schválili jsme to už v červnu,“ reagovala starostka Jana Syrovátková (Změna22) na zářijové tiskové konferenci poté, co Ohlasy informaci objevily v zápise z červnové městské rady.
Podle starostky byl rok 2025 ještě hodně poznamenán personální krizí, která v té době v nemocnici byla. Sama starostka v té době nemocnici řídila jako dočasná jednatelka až do nástupu stávajícího jednatele Jana Trny v prosinci 2025. „Byla utlumená interna, dětské oddělení se znovu rozjíždělo,“ popsala starostka s tím, že právě tyto chybějící výkony se odrazily i na hospodářském výsledku.
Poté se podle starostky povedlo nemocnici stabilizovat, nabrat nové lékaře a nemocnice se začala dostávat na pozitivní trajektorii. „Na to, v jaké personální situaci jsme se nacházeli, je ten výsledek pěkný,“ dodala Jana Syrovátková s tím, že vzhledem k celkovému obratu nemocnice přes 800 milionů korun to není dramatická suma.
V tuto chvíli má podle starostky boskovická nemocnice stejné problémy jako všechny nemocnice podobného typu, a to kvůli nastavení úhradové vyhlášky, která není vůči menší nemocnice vstřícná. Letošní výsledek by podle starostky měl být stejný nebo nepatrně horší.
Místostarosta Radek Šamšula (Piráti) dodal, že z pohledu města je vidět, že v nemocnici všichni dělají maximum, aby dosáhli co nejlepších výsledků. Zároveň nabývá čím dál silnějšího pocitu, že pokud bude město chtít mít komplexní nemocnici se vším všudy, bude na to muset něco doplácet z vlastního rozpočtu, jako doplácí kupříkladu na sociální služby a další věci. „Buď to bude brát jako službu občanům, nebo řekne, že to nechce, a bude redukovat – to znamená reálně zavírat některé provozy,“ vyjádřil se Radek Šamšula. Situace k tomu podle něj směřuje, pokud se něco nezmění na celostátní úrovni a v nastavení úhradové vyhlášky. Starostka Jana Syrovátková oproti tomu stále věří, že nemocnici lze držet alespoň na nule i ve stávajícím systému.
Podle jednatele nemocnice Jana Trny, který nemocnici přebíral až v posledním měsíci roku 2025, odpovídá výsledek hospodaření možnostem při dané struktuře péče pokrývající nonstop všechny základní obory a při nevýhodné úhradové vyhlášce. I on připomíná, že situace v zásadě koreluje s problémy ostatních nemocnic podobného typu. „Pokud bych měl pojmenovat jeden zásadní důvod, který se na negativním výsledku podepsal, tak to bylo navýšení mezd od července 2025, kdy nešlo reálně očekávat dorovnání navýšenou výkonností. Nicméně navýšení mezd bylo především u nelékařského personálu nutné, protože jinak by nemocnice nebyla konkurenceschopným zaměstnavatelem,“ vysvětluje Jan Trna.
A dodává, že kvůli neporovnatelně lepším úhradovým podmínkám pro fakultní nemocnice a finanční podpoře brněnských městských nemocnic ve výši desítek milionů ročně ze strany města Brna se bohužel přes loňské navýšení mezd nůžky opět rozevírají – a to opět nejviditelněji u nelékařského personálu.
„Když jsem do Boskovic přišel v roce 2014, byl rozdíl v příjmech sester enormní a nemocnice proto také měla velké problémy s jejich odchody. Postupně se tento rozdíl podařilo prakticky dorovnat, a proto byla za vedení jednatele dr. Štěpánského a náměstkyně Strnadové situace se sestrami na české poměry dobrá. Bohužel přes již zmiňované loňské navýšení mezd se nůžky rozevírají a pokud se ve státním sektoru opět zvýší platy, jak je diskutováno, tak se situace může stát velmi rychle kritickou,“ varuje Jan Trna.
Stejně jako vedení města jednatel potvrzuje, že nerozdělený zisk z předchozích let – což jsou zejména finance, které nemocnice nashromáždila během covidové krize – vydrží při stávajících ztrátách ještě na příští rok.
Letošní hospodářský výsledek nemocnice bude podle jeho aktuálního odhadu spíše o něco horší. Přes maximální snahu o navýšení produkce existuje podle něj logicky strop. „Ať již z důvodu toho, že pacienti prostě nejsou, nebo z kapacitních důvodů – sály ani lůžka nejsou nafukovací. A na rozdíl od loňského roku si v tomto roce navýšené mzdy táhneme ne od července, ale již celoročně. A ani další vstupy samozřejmě nezlevňují, to vidíme všichni každý den,“ uvedl pro Ohlasy jednatel nemocnice Jan Trna.
Na otázku, jestli lze vůbec v nemocnici, jako je ta boskovická, dosáhnout plusového hospodaření, aniž by se nějakým způsobem změnila legislativa na celostátní úrovni, jednatel Jan Trna odpovídá: „Krátce řečeno v současné struktuře péče a úhrad nedá.“ Řešením je podle něj restrukturalizace směrem k do budoucna stále potřebnějším následným lůžkům, rozšíření jednodenní péče a restrukturalizace intenzivní péče. „Na všech těchto věcech aktuálně pracujeme, ale takové změny chtějí čas a počáteční investice, tedy peníze. Otázkou je také, kde vzít personál na neveselou práci o dlouhodobě nemocné. Dle mého názoru však, pokud se nezmění systém úhrad, lze při zachování komplexní nemocnice – což je můj cíl a zatím i úkol od rady města – dosáhnout pouze méně děsivých schodků, plusového hospodaření však nikoliv,“ dodává Jan Trna.
Zároveň říká, že může dojít ještě k dalšímu zhoršení legislativy na celostátní úrovni a situace malých nemocnic tak může být ještě kritičtější. „Toho se obávám, nicméně s tím osobně nadělám málo. Dokud politická garnitura nepochopí, že základní zdravotní síť by neměla být byznys s cílem výdělku, ale dostupná služba, a že je proto potřeba naši zemi rovnoměrně pokrýt sítí nemocnic, schopných poskytnout akutní péči ve slušném dojezdu, tak bude situace špatná. V případě, že by takto vedení naší země uvažovalo, pak nemám o boskovickou nemocnici strach – je geograficky nenahraditelná a nikoho s více než dvěma mozkovými buňkami nemůže napadnout její zrušení či změna na nemocnici bez akutního provozu,“ říká jasně Jan Trna.
Tématem nemocnice se tradičně zabývali i boskovičtí zastupitelé na svém posledním jednání. Tam jednatel Jan Trna uvedl, že příští politická reprezentace, která vzejde z komunálních voleb, bude muset řešit spoustu problémů, které ale řeší všechny nemocnice v České republice.
Část opozice spíše než hospodaření kritizovala přístup stávajícího vedení města k informování o situaci v nemocnici. „Musím říct, že mě velmi zklamalo, jak se téma nemocnice v tomto období komunikovalo. Mám pocit, že to byla trošku hra na schovávanou. Každý náš dotaz skončil na tom, že nám bude odpovězeno mailem a že jsou to tajné informace a podobně. Myslím, že je to nefér vůči nám i vůči občanům,“ vyjádřil se Michal Knödl (SPOLU).
K tématu se vyjádřil i jednatel nemocnice. „Město si bude muset říct, co od nemocnice očekává a ta debata bude muset být velmi otevřená. I vůči občanům. A pokud u toho budu já, tak vám garantuji, že velmi otevřená bude – jak vůči vám, tak vůči obyvatelům tohoto města, mezi které se počítám,“ řekl na závěr zastupitelům jednatel Jan Trna.
