Hodně nečekaný začátek roku zažili v boskovickém muzeu. Na Tři krále je navštívila delegace z Jihomoravského kraje, která zaměstnancům oznámila, že boskovické muzeum se má od příštího roku sloučit s blanenským, přičemž řízeno by mělo být z Blanska. Nyní kraj kolem celé záležitosti mlží.
Podle informací Ohlasů přijeli na začátku ledna do boskovického muzea vedoucí odboru kultury a památkové péče Petr Fedor, předseda krajského výboru pro kulturu a zastupitel Michal Doležel (SPOLU) a vedoucí oddělení kultury Simona Marešová. Ti jednali nejprve s ředitelem Romanem Malachem a posléze i se zaměstnanci muzea. Sdělili jim, že kraj chce od 1. ledna roku 2027 vytvořit novou organizaci a do ní sloučit Muzeum Blanenska a Muzeum regionu Boskovicka s tím, že nová instituce by měla být řízena z Blanska a vést by ji měla stávající ředitelka blanenského muzea Pavlína Komínková.
Na setkání se zaměstnanci mělo rovněž zaznít, že už během příštích dvou měsíců by měl být odvolán stávající boskovický ředitel Roman Malach a řízením muzea by mělo být pověřeno právě Blansko. Zaměstnanci byli jinak ujištěni, že všechny jejich úvazky a zaměstnanecké smlouvy by v plném rozsahu přešly na novou instituci.
Jihomoravský kraj na přímý dotaz Ohlasů odpověděl velmi nekonkrétně. „V tuto chvíli mohu uvést, že Jihomoravský kraj nemá k této záležitosti přijato žádné konstitutivní rozhodnutí. Až v průběhu příštího týdne se uskuteční informativní jednání, které se bude týkat možných variant dalšího fungování muzeí v regionu,“ napsala na naše dotazy tisková mluvčí kraje Martina Žídková.
Ředitel muzea Roman Malach poskytl Ohlasům své vyjádření, ve kterém případné sloučení muzea s Blanskem označuje za zásadně chybný krok. Navíc upozorňuje, že rozhodnutí nebylo opřeno o žádnou odbornou analýzu, neproběhla veřejná debata a neexistuje jakékoli hodnocení dopadů na kulturní, společenskou a identitní roli našeho muzea v boskovickém regionu.
„Zaráží mě, že o tak zásadní změně, která se bezprostředně dotýká identifikace obyvatel s jejich vlastním kulturním zázemím, se rozhoduje bez jakéhokoli dialogu s odbornou veřejností, samosprávou města nebo samotnými obyvateli Boskovicka. Neexistuje jediný veřejně dostupný rozbor, který by ukazoval na výhody sloučení, natožpak doložil, že by to bylo řešení efektivní, potřebné nebo prospěšné pro kraj i město,“ uvedl Roman Malach.
Ředitel boskovického muzea je proto přesvědčen, že takto zbrklé rozhodnutí může nenávratně poškodit regionální kulturu. Sloučení by podle něj neznamenalo synergii, ale rozmělnění identity, oslabování vazeb na místní komunitu a reálnou hrozbu marginalizace Boskovicka na mapě kulturních institucí kraje. „Naše muzeum pracuje dlouhodobě s místními školami, spolky, věnuje se lokální historii, pořádá výstavy, pečuje o sbírky zapsané v Centrální evidenci sbírek a je přirozeným kulturním centrem regionu. Je nebezpečí, že by tato specifická funkce po sloučení zanikla nebo byla výrazně potlačena,“ obává se ředitel Roman Malach. Krajské zastupitele a vedení Jihomoravského kraje proto vyzývá, aby tento návrh nepodpořili a celý proces okamžitě zastavili. Namísto sloučení je podle něj třeba vést skutečný dialog o budoucnosti krajské kultury a o potřebách jednotlivých muzeí. „Jsem připraven spolupracovat, argumentovat a hledat cesty ke zlepšení fungování systému, ale odmítám akceptovat kroky, které směřují k likvidaci jedinečné instituce s více než stodvacetiletou historií. Muzeum regionu Boskovicka si zaslouží nejen přežít, ale rozvíjet se – jako samostatná, odborně vedená a veřejností podporovaná instituce,“ dodal Roman Malach.
Pro boskovického místostarostu Lukáše Holíka (Naše Boskovice), který má kulturu na starosti, je sloučení muzea pod Blansko zcela nepřijatelné. „Toto se nesmí stát,“ vyjádřil se pro Ohlasy. O celé situaci se dozvěděl ve středu odpoledne od ředitele muzea a hned ve čtvrtek kontaktoval telefonicky náměstka pro kulturu Františka Lukla. Ten podle něj situaci komentoval zcela odlišně.
Celá záležitost by se tak měla vyjasnit na čtvrtečním jednání na Jihomoravském kraji. K tomuto jednání se připojí také senátorka a bývalá místostarostka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL), která ho pomohla domluvit. „Následně budeme společně informovat zastupitele. Muzeum si nenecháme vzít. Uděláme společně s kolegy maximum, aby se tak nestalo,“ uvedl Lukáš Holík, který je zároveň krajským opozičním zastupitelem za ANO. Kromě jiného se mu nelíbí, že zástupci kraje změny v muzeu oznámili, aniž by je předtím jakkoli projednali s vedením města.
Poměrně nedůvěřivě se na celou záležitost dívá i bývalá ředitelka muzea a boskovická zastupitelka za SPOLU Dagmar Hamalová. Tak zásadní rozhodnutí jako sloučení muzeí podle ní vyžaduje přípravu a projednání se všemi, koho se změny týkají. „Muzea potřebují spíš profesní zastřešení a odbornou podporu než organizační slučování. Pokud jsou na stole úvahy o sloučení muzeí, je kromě zhodnocení finanční a organizační prospěšnosti nutná podrobná a komplexní analýza muzejních institucí a sbírkových fondů celého regionu Boskovicka a Blanenska,“ domnívá se Dagmar Hamalová. Boskovické muzeum podle ní pod Jihomoravským krajem získalo na odborných kvalitách. Jako příklad uvádí archeologická pracoviště. „Díky spolupráci krajských muzeí v Boskovicích a Blansku a díky finanční podpoře kraje právě tato pracoviště zlepšila zázemí i odborné personální kapacity. A to díky vzájemné spolupráci muzejních pracovníků, bez nutnosti slučování muzeí. Stejně tak výborně fungují společné výstavní cykly krajských muzeí. V kultuře i cestovním ruchu na místních a regionálních úrovních byla a snad stále je podporována rozmanitost. Nabízí se otázka – přežila by navrhovanou organizační změnu kulturní, muzejní identita Boskovic a Blanska, Boskovicka a Blanenska?“ ptá se bývalá ředitelka muzea Dagmar Hamalová.
Další bývalý ředitel boskovického muzea Ondřej Dostál, který dnes vede Kulturní zařízení města Boskovice a v minulosti byl i šéfem celostátní Asociace muzeí a galerií, říká, že celá věc není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Sloučení se z pohledu Jihomoravského kraje může jevit logicky, tedy jedna instituce pro okres řízená z jednoho místa, Ondřej Dostál však vidí řadu komplikací.
Sloučením podle něj podřízená instituce ztratí část identity a stane se pobočkou, která pojede podle plánu hlavní instituce. A komplikace můžou přijít i v oblasti financí – poskytovatelé dotací omezují počet podaných žádostí, takže dnes obě muzea mohou žádat na dvojnásobný počet projektů, než by mohla jedna instituce. „U městského muzea vidím i jednu kritickou rovinu spojenou s historii – muzeum vzniklo z aktivit jeho obyvatel a snahy dokumentovat město a nejbližší region. Sloučením může dojít k narušení tohoto tradičního vnímání role muzea v místě. A ano, je důležité, aby původně městské muzeu stále žilo se svým městem. Již teď vidíme odklon muzea od města, jelikož se musí více věnovat i regionu a je to pro město na škodu. Jsem o tom přesvědčen,“ říká Ondřej Dostál.
Výhody vidí bývalý ředitel muzea především v tom, že sloučením dvou institucí můžete zredukovat řadu pozic – stačí jeden ekonom a účetní, můžete mít jen jednoho grafika. Zjistíte, že stačí jeden odborný pracovník v určité oblasti – například přírodovědec, etnograf a podobně. Centrálním řízením má zřizovatel jen jednoho partnera – ředitele pro komunikaci a řízení. „Dovolím si ještě dodat krátký komentář. Zřizovatel má možnosti a kompetenci dělat takové kroky, avšak zcela zde postrádám důvod, proč tomu tak je. Předpokládám, že obě instituce mají schváleny rozpočty na rok 2026, tudíž ekonomický důvod to asi není. Je-li to důvod jiný, zatím jej nevidím. Obávám se, aby se v budoucnu nestalo naše muzeum jen depozitem nebo jen výstavními sály. Očekával bych proto prezentaci jasného a přesvědčivého koncepčního materiálu, kam bude muzeum směřovat. A ještě jedno pošťouchnutí – proč by nové muzeum nemohlo být řízeno z Boskovic? Přeci jen jsme historicky starší, personálně podobné, a pokud si porovnám kupříkladu rok 2022, tak v Boskovicích přišlo i více platících návštěvníků,“ uzavřel své vyjádření pro Ohlasy Ondřej Dostál.
