Máme za sebou léto, které nám mnohokrát připomnělo, že bychom adaptaci na klimatickou změnu neměli zanedbávat ani na regionální úrovni. Přestože nás letos nepostihly takové intenzivní jevy jako loňské povodně, zažili jsme citelné výkyvy počasí, sucho, chladné a větrné dny i velké bouřky. Co všechno se skrývá pod pojmem klimatická změna? A proč by nás to mělo zajímat i v souvislosti s naším městem a regionem?
Klimatická změna je globální jev, který postihuje nás všechny, na jednotlivé regiony ve světě dopadá s různou intenzitou, jiné projevy má v přímořských státech, jinak dopadá na oblasti za polárním kruhem. Projevy klimatické změny ale zaznamenáváme i my na Boskovicku. Ačkoliv je situace ještě relativně klidná, rok od roku projevy sílí a my se jim musíme přizpůsobovat – nebo proaktivně jednat. V klidnějších obdobích není žádoucí usínat na vavřínech, ale naopak využít času, kdy nemusíme odklízet bahno po povodních, řešit sesuvy půdy nebo reagovat na extrémní sucho dodávkami pitné vody. Každý poklidný ostrůvek času je šance pro debatu o tom, jak se do budoucna budeme vyrovnávat se všemi jevy, které změna klimatu způsobuje. Anebo ještě lépe kromě debaty také čas na praktická opatření, která udrží kvalitu našeho života ve městě a regionu.
Jako regionální médium cítíme potřebu představovat zejména to, jakým způsobem se klimatická změna projevuje v našem podnebném pásu, v našem regionu. Dopady vln veder, sucha i přívalových dešťů zasahují výrazně do našich životů, postihují konkrétní obce, lokální zemědělce, krajinu a nás všechny. Zasahují do dostupnosti a cen plodin, ovlivňují zaměstnanost a ekonomiku, mají vliv na zdravotní stav lidí, na trávení volného času, turismus. Tání ledovců a zvyšování hladiny moří se mohou jevit jako vzdálené fenomény, ale pokud nám vyschne studna, máme zdravotní obtíže kvůli velkému vedru nebo se naše sklepy ocitnou pod vodou, pocítíme vliv klimatické změny na vlastní kůži a majetek.
S lokálním rozměrem se pojí také možnost k tématu přistupovat konstruktivně – dle hesla mysli globálně, jednej lokálně můžeme i my představovat příklady fungujících projektů a úprav – od péče o městskou zeleň a vodní prvky, přes lepší zadržování vody v krajině, až po projekty komunitní energetiky nebo adaptační strategie města.
Samozřejmě že ne všechny jevy jdou na vrub klimatické změně. O tom, do jaké míry konkrétní situace – například požáry na jihu Evropy – způsobila změna klimatu, hovoří takzvané atribuční studie, které podrobně zkoumají součinnost jevů a zpětně danou situaci analyzují. O řadě jevů můžeme s jistotou říci, že je klimatická změna přímo způsobuje, u jiných je nutné brát v potaz i další faktory, které se na celkovém dopadu podílí. Například loňské povodně v Česku byly kvůli klimatické změně nejméně o 7 % silnější a celkově v této podobě dvakrát pravděpodobnější. A s ohledem na to, jak blízko byla vodní hladina vrcholu hráze naší vratíkovské přehrady, může každých pár procent v intenzitě srážek znamenat zásadní rozdíl.
Dominantním jevem, který následně způsobuje další fenomény, jsou vlny veder. Letos náš region nezasáhly tolikrát, co jiný rok – tropické teploty jsme zažili na přelomu června a července a v polovině srpna. Daleko horší situace panovala v našich oblíbených dovolenkových destinacích – jižní Evropu sužovala několik týdnů trvající vedra, která přivodila rozsáhlé požáry i způsobila úmrtí stovek lidí. Tato vedra způsobuje meterologický efekt, takzvaný heat dome, v překladu tepelná kupole, která funguje jako poklice nad hrncem – zadržuje velké množství horkého vzduchu, vede k dlouhodobým vysokým teplotám a může kumulovat další extrémní jevy.
V našich podmínkách nemusí docházet k takovým extrémům, přesto vidíme výrazné dopady na naše životy – suchem a kůrovcem zničené lesy, vysychající krajina, přívaly dešťů způsobující půdní erozi a záplavy. Výrazné výkyvy počasí v průběhu roku jsou také signálem, že dochází ke změnám, na které budeme potřebovat adaptovat naše města, zemědělství i životy. Například velké oteplení v měsících zkraje roku zahájí vegetační jaro, ale pokud ještě přijdou jarní mrazy, mohou snadno zničit i velkou úrodu.
Města a obce potřebují jednak reagovat na tyto změny, jednak se snažit proaktivně snižovat emisní zátěž, tedy základní příčinu celého problému. Ukázky toho, kde to funguje dobře, už máme a můžeme se inspirovat – od jednoduchých kroků, které pomůžou městu zvládnout horké dny, jako je kvalitní městská zeleň nebo vodní prvky, přes lepší hospodaření s půdou, lesy a vodou v krajině, až po vytváření dlouhodobých strategií zaměřených na zmírnění či zpomalení klimatické změny a spolupráce s dalšími subjekty.
Tomu všemu se budeme věnovat v rámci projektu Ohlasy Extra, kde vám mimo jiné přinášíme texty zaměřené na změnu klimatu. Chceme vám nabídnout nové pohledy na události v našem regionu, zároveň se plánujeme inspirovat chytrými řešeními v jiných městech. Projekt vznikl díky příspěvku Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Podpořte prosím i vy naši kampaň Ohlasy Extra, díky vašim finančním příspěvkům můžeme přinášet ještě více kvalitního obsahu.
