Před festivalem Boskovice jsme se ptali návštěvníků a návštěvnic, na co se nejvíce těší. Často padala odpověď, že zejména na to, až „Boskovice ožijí“. Návštěvnost festivalu i dalších kulturních akcí a letních aktivit ale ohrožují bouřky, zima a deštivé dny. Už několikátým rokem se ukazuje, že zatímco se připravujeme na prázdniny, počasí může přinést cokoliv od nekonečných tropických dnů přes silné bouřky až po vleklé lijáky. Jak nám takové proměny zasahují do prázdninového života v Boskovicích?
V rámci projektu Ohlasy Extra vám společně s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky přinášíme texty zaměřené (nejen) na výzvy týkající se změny klimatu. Podpořte vznik nových článků a videí na ohlasy.info/extra. Chceme vám nabídnout nové pohledy na události v našem regionu, zároveň se plánujeme inspirovat chytrými řešeními v jiných městech.
Z nedalekého skleníku se ozývá svižná jazzová melodie, majitelka stánku s kávou kvapně uklízí zákusky před silným větrem. Bouřkové mraky se rychle blíží k pódiu, kde se zrovna odehrává debata s Pavlem Kosatíkem. Organizátorský tým festivalu deště očekával, ale průtrž stejně řadu lidí překvapí. Letošní červenec byl co do srážek a teplot statisticky spíše průměrným měsícem, ale vzhledem k vysokým teplotám v závěru června jsme měli tendenci očekávat pokračování podobného scénaře i po zbytek léta. Tři chladné červencové úseky a vícedenní srážky zkomplikovaly plánování aktivit od zemědělských prací a zahradničení přes organizaci táborů až po pořádání kulturních akcí.
„Když jsem v pondělí dorazila do Boskovic a bylo 10 stupňů, říkala jsem si, k čemu tady jsem a pro koho ten festival budeme dělat,“ začíná letošní ročník Festivalu Boskovice popisovat Jana Černá, hlavní koordinátorka festivalu z pražského spolku Unijazz „Ta nejhorší předpověď se naštěstí nakonec nevyplnila, trochu sprchlo na hradě na divadelní představení, ale divadelníci si moc pochvalovali, že diváci tam s nimi solidárně zůstali – nikdo neodešel, jen všichni roztáhli deštníky. Na kapely v letním kině bohužel pršelo, letos se to dotklo výborných Branko’s Bridge. Naštěstí to nebylo jako v minulosti, kdy přišla nečekaná průtrž, zmokla nám technika a museli jsme pak věci sušit fénem. Letošek vyšel celkově dobře, ale v minulých letech už se třeba stalo, že lidé několik dní mokli, v neděli odjeli dřív a měli jsme skoro prázdno.“
Oproti minulým ročníkům organizátoři festival přesunuli na druhý červencový týden, v původním termínu sužovaly Boskovice velká vedra: „Měli jsme připravený plán, že hlavně na hradě budeme instalovat osvěžovadla, v minulosti už třeba pan Mazal prostě stříkal vodu na lidi, aby se zchladili. Zvažovali jsme také rozdávání balené vody, ale nakonec se počasí změnilo. Která varianta je ale lepší, vedro nebo deště? Asi žádná, oba extrémy jsou pro festival komplikované.“
Obtížně předvídatelné počasí má vliv na návštěvnický komfort, ale pro organizátory kulturních a sportovních akcí znamená logisticky náročnou přípravu i velké riziko mínusového rozpočtu. Deštivé počasí dopadlo nejen na akce, ale ovlivnilo také návštěvnost oblíbené boskovické kulturní atrakce, letního kina. Vedoucí boskovického kina Tomáš Marvan, popisuje situaci ve srovnání s minulým rokem: „Nerad hodnotím letní sezónu před jejím koncem. Loňský rok byl rekordní v mnoha ohledech, šly do kin silné filmy jako Vlny, Zápisník alkoholičky nebo V hlavě 2 a během prázdnin bylo mnoho tropických nocí ideálních pro návštěvu letního kina.“ Zatímco rok 2024 přilákal v červenci 8020 diváků a v srpnu dokonce přes 12 tisíc, letošní červenec je na stejných číslech jako rok 2023, tedy lehce přes 4700 návštěvníků. Srpnem pak letní kino uzavřelo hlavní sezonu s 5519 prodanými lístky, což je podobně jako rok 2023 (5458).
Ekonomické dopady klimatické krize se mohou projevovat i tímto způsobem – úbytkem návštěvnictva, dodatečnými náklady na „mokrou“ variantu, přípravou a realizací záložních plánů. „Letní kino Boskovice promítá za každého počasí, za posledních 10 let jsme nerušili jediné filmové představení. I při nepříznivém počasí je možné sedět v pod přístřešky, kde schová až 150 diváků. Ale jinak nás samozřejmě počasí ovlivňuje, při chladnějším počasí či dešti si do letního kina nenajde cestu tolik diváků,“ pokračuje Tomáš Marvan. „Co se týče přípravy velkých akcí, jsme nachystáni vždy – jak je film jednou uveden v programu kina, děláme vše proto, aby byl odpromítán.“ Naštěstí jsou Boskovice pověstné svými skalními diváky: „V Boskovicích jsou nejlepší a nejvěrnější diváci, kteří přijdou do letního kina i v únoru při mínusových teplotách. A ano, v letním kině občas promítáme i v zimě,“ pochvaluje si šéf boskovického kina.
Příprava akcí je pro organizátory výzvou v řadě ohledů. Přestože současné modely počasí umí být velmi přesné i na několik dní předem, lokální výkyvy předpovídají obtížně. „Zrovna letos nám ve stejný čas ukazuje každá aplikace něco jiného; spolehnout se na ně můžeme při studené frontě, ale při lokálních deštích jsou nespolehlivé. O pár kilometrů dál je průtrž, v letním kině slunečno. Velmi často se avizované bouřky Boskovicím vyhnou, za což jsem rád,“ uzavírá Tomáš Marvan.
Nad ekonomickým hlediskem ale stojí dopady na zdraví a bezpečnost, jejichž prevence je daleko složitější – nemáme dostatečné zkušenosti, traumatologické plány, koordinovanost orgánů. Velké akce se s tímto fenoménem budou muset naučit pracovat. V nedalekých Rudicích museli skupinu účastníků a účastnic adrenalinové prohlídky jeskyně vyprošťovat hasiči kvůli rychle stoupající spodní vodě. Některé tuzemské festivaly musely kvůli prudkým lijákům rušit části programu, tragický případ úmrtí kvůli silné bouřce zažil Festival Pohoda na Slovensku. Jak s potenciálními riziky pracuje organizační tým boskovického festivalu?
„Co se týká bezpečnosti, řešíme aktuálně kotvení těch různých stanů a bezpečnost konstrukcí. Pro mě je noční můra, že přijde nějaká bouřka v noci, jelikož stanové městečko máme v zámeckém parku, kde je dost stromů. Naštěstí to naši lidé sledují, máme tam dispečink, sledujeme radary a přinejhorším prostě lidi obcházíme, informujeme je a kdyby přišla nějaká velká bouřka, tak by se ty stany přesunuly. Mezi stanovišti komunikujeme vysílačkami, ale naštěstí se ten festival dá jednoduše oběhnout. Zvažovali jsme i z těchto důvodů festivalovou appku, ale i někteří lidé v týmu mají tlačítkové telefony. Máme tři pilíře na kterých stavíme bezpečnost – šéf dispečinku, který koordinuje tým dalších lidí, šéf zdravotníků je profi záchranář a bezpečák, který nás proškoluje, máme systém na proškolení dobrovolníků a dobrovolnic. Letos jsme měli případ alergie, kdy jeden člen kapely dostal anafylaktický šok. Kolega u něj byl v řádu sekund a následně přijela i záchranka. Je důležité, že v týmu máme profesionály a lidi z oboru a že jsme v kontaktu s dalšími orgány.“
Přestože je nezbytné, aby se organizátorské týmy velkých akcí uměly vypořádat s potenciálními riziky, které nás v souvislosti se změnou klimatu čekají, je téměř jisté, že na všechny scénáře se připravit nelze. Nejen na výkyvy počasí, ale i na další globální situace. Každou krizi ale můžeme vnímat i jako příležitost: „Pro mě byl nakonec velmi pozitivní ten covidový ročník v roce 2020, který jsme dělali až na konci prázdnin bez letňáku, protože byla omezená kapacita. Všechny úřady, instituce, partneři a vlastně všichni, kdo se na festivalu nějakým způsobem podílejí, byli strašně otevření, pružní. A dalo nám to naději, že když přijde něco složitého, tak to s tím týmem lidí a se všemi kolem festivalu zvládneme,“ doplňuje závěrem Jana Černá.
