„Postupnými kroky se dopracujeme k větší změně komunikace města.“

Rozhovor s místostarostou Radkem Šamšulou, zvoleným za Českou pirátskou stranu. Hlavním tématem bylo fungování městských médií, která má místostarosta na starosti a avizuje jejich postupnou proměnu. Dotkli jsme se také výsledků voleb a fungování koalice.

Pojďme se na začátek ještě vrátit k výsledku komunálních voleb. Piráti se na základě jejich výsledku dostali do koalice, získali pro tebe post místostarosty. Na druhou stranu jste za ty čtyři roky v opozici ztratili skoro polovinu hlasů, místo tří mandátů máte dva a to ještě dost těsně. Tak jak to vlastně interpretovat, byl to úspěch, nebo to byl neúspěch? Jak to vnímáš a kde vidíš příčiny?

No tak ta čísla hovoří jasně. Byl to pro nás neúspěch, jak říkáš, ztratili jsme jednoho zastupitele, získali jsme vlastně polovinu hlasů. Nicméně za mě tyhle volby byly úspěchem změny. A to Změny s velkým Z, ale i změny s malým z. Na radnici se kompletně vystřídalo vedení, přišly nové tváře, noví lidé a já jsem rád, že jsme součásti téhle nové koalice.

A v čem vidíš příčiny toho, že ty hlasy sice zůstaly u „změny s malým z“, ale přelily se trochu jinam než k vám?

Myslím si, že ty dvě občanské kandidátky dokázaly jednak poskládat dobré kandidáty, a druhak si myslím, že to je i nějakým společenským vývojem, kdy lidé minimálně na té komunální úrovni více věří nezávislým kandidátům a celkově klesá důvěra v tradiční parlamentní strany.

Ke kterým už se počítáte?

Ke kterým my se počítáme.

Pomalu končí pověstných sto dní ve funkcích. Jaký máš zatím dojem z práce místostarosty?

No, utíká to rychle.

A baví tě to?

Baví mě to. Je to samozřejmě hodně práce. Je to spousta práce, o které třeba člověk, který tam jde nově, ani neví, co všechno obnáší. To kolečko agendy a procesů na úřadě je neúprosné. Vlastně už minulý týden byla uzávěrka materiálů, které jdou do zastupitelstva, které bude až za tři týdny, mám pocit. Takže i ty procesy jsou na městě poměrně zdlouhavé, ale to je fakt a my s tím musíme pracovat.

Ale jinak je ten osobní pocit z té práce zatím dobrý?

Ano. Je to asi dáno i tím, že sedím v radě, která je na podobné vlně. Je to i tím, že jsou tam noví radní, všichni se s tím seznamujeme, máme velké nadšení pro věc a jsme na stejné vlně. Takže i z té spolupráce mám dobrý pocit.

Na to jsem se chtěl zeptat, jak podle tebe funguje koalice – to už si v podstatě řekl, ale vidíš taky nějaká rizika?

Myslíš té koaliční spolupráce?

Přesně tak.

Rizika možná vidím v tom, že tím, že my jsme tam jediná parlamentní strana, jak jsem říkal, a to částečně předurčuje nějaké naše smýšlení o celospolečenských problémech a tématech. A občanské kandidátky, které nově vznikly, nemusí mít názory na některé věci jasně definované i interně a nejsou veřejně známé, takže se spíš můžeme dostat k problémům v těchto oblastech.

Můžeš uvést nějaký příklad?

No, ještě se to nestalo.

Jenom to tam cítíš.

Jenom cítím, že by se to mohlo stát v budoucnu.

My jsme tě dneska pozvali hlavně kvůli městským médiím, která máš na starosti. Za těch sto dní se zatím, samozřejmě kromě zapnutí facebookové diskuze, nic moc viditelného nezměnilo, ale zároveň o těch změnách docela mluvíte. Já bych se na začátku úplně obecně zeptal, jak velké změny v této oblasti očekáváš. S čím do toho jdeš? S představou nějaké zásadnější velké reformy? Nebo ne?

Já bych to asi nenazval velkou reformou. Já bych to nazval velkým množstvím postupných kroků, pomocí kterých se dopracujeme k nějaké větší změně fungování komunikace města. Ať už s občany, nebo naopak směrem od občanů k městu, případně i uvnitř úřadu.

V jaké je to teď fázi a jaké konkrétní kroky v tom podnikáš?

Tak asi ta největší část toho, co řeším, nebo ta nejzásadnější věc, je možnost zřízení řekněme mediálního výboru, což by byl orgán, který by nahradil redakční radu zpravodaje, která fungovala v minulém volebním období. A ta změna je zásadní v tom, že by se ten mediální výbor stal klasickým výborem, který by podléhal zastupitelstvu.

V čem je to lepší?

Má to svá pozitiva, ale určitě to bude mít i negativa. Teď se o tom musíme pobavit a říct, jestli to opravdu chceme. Protože tam je důležité, že pokud bychom to chtěli, tak to musí chtít zastupitelstvo jako celek. Já bych nechtěl, abychom s tímto plánem přišli jako koalice a řekli, že takhle to chceme udělat a takhle to bude.

Máme většinu, prohlasujeme si to.

Přesně tak. Tady bych chtěl, abychom se na tom shodli a abych věděl, že tahle změna se stane nějakým standardem a bude pokračovat dál a mediální výbor se stane součástí zřízení města nebo zastupitelstva.

A máš už nějakou odezvu od opozice, jak se na to tváří?

Mám. Pořádal jsem setkání, kam jsem pozval zástupce všech zastupitelských klubů a uskupení v zastupitelstvu, a kde jsem jim tuto myšlenku přednesl. Z této schůze mám dobrý pocit v tom, že jsem nezaznamenal žádné negativní názory. Padly tam zajímavé připomínky, na co si dát pozor, co řešit, co připravit. A výstupem z této schůze je pro mě úkol připravit ten materiál, připravit podklady pro to, co by to znamenalo, zhodnotit i ty klady, ale i zápory. A znovu svolat jednání všech zastupitelských klubů, které o to mají zájem, a tu možnost probrat a říct si, jestli to opravdu chceme. A pokud ano, tak na některé z dalších zastupitelstev to připravit a přednést.

Ještě jsme pořád neřekli, v čem jsou ty výhody, tak můžeš to nějak představit?

Tak ta zásadní výhoda je v tom, že… Nebo já bych možná začal od toho, jak to fungovalo teď. Teď to vlastně fungovalo tak, že redakční rada byla jakousi neformální skupinou, která podléhala vedení města. Nebyla to vlastně ani komise rady, podléhala čistě vedení města a jako taková měla za úkol kontrolu boskovického zpravodaje a dalších komunikačních kanálů, primárně po obsahové stránce. Zásadní je to, že podléhala pouze vedení města. Takže linka mezi vedením města a informováním o dění na radnici byla přímá. Pokud by vznikl mediální výbor, který by podléhal zastupitelstvu, tak je ten zásadní rozdíl v tom, že by opravdu podléhal zastupitelstvu – to znamená, mediální výbor zasedá, dělá nějaké formální výstupy, které přednáší zastupitelstvu a to zastupitelstvo o tom má přehled a má možnost do toho zasahovat a vlastně nastavovat agendu toho mediálního výboru. Takže tam dochází k nějakému oddělení nebo přetržení té linky mezi vedením města a redakcí zpravodaje, když to vztáhnu jenom na zpravodaj.

Kdo by v tom mediálním výboru měl sedět? Měli by tam sedět zástupci těch jednotlivých zastupitelských klubů, čili měl by být složen politicky, a nebo by to měl být spíš nějaký odborný mediální orgán?

Měl by to být určitě odborný mediální orgán. Tím, že by to byl orgán zastupitelstva, tak by předsedou toho orgánu musel být zastupitel. Tam by bylo na diskuzi, jestli by vznikl nějaký standard, že by to byl třeba i opoziční zastupitel. Ale to není tak podstatné. Důležité je, že ti další členové by měli být ideálně lidé ze společenského dění ve městě, kteří nemají úplně politickou angažovanost.

Máš už představu nějakého takového týmu, vytipované konkrétní lidi? Mají Boskovice vůbec dost lidí, kteří by měli schopnosti a zároveň čas a chuť v takovém výboru pracovat?

Tak jedna věc je to personální obsazení a druhá věc je nastavení agendy toho výboru. On by v základu mohl fungovat tak, že by byl jakýmsi kontrolním orgánem, který by měl na starosti jenom to, že by jednou za čas zasedal a kontroloval, jestli fungují městská média tak, jak mají. Což je primárně, že fungují podle zákona. To znamená, že by tam mělo docházet k nějaké vyváženosti názorů, k možnosti všech zastupitelů se prezentovat, nebo prezentovat své názory ve zpravodaji, a tak dál.

Ale sám by tedy ta média nevytvářel. To by měl na starost někdo jiný. Takže to by zase byla nějaká redakční rada. Nebo redakce.

Primárně za obsah zpravodaje a dalších mediálních komunikačních kanálů zodpovídá redakce nebo redaktor. Máme jednoho redaktora Boskovického zpravodaje. Ale samozřejmě ten mediální výbor by mohl připravovat nějaký mediální plán toho, co by se prezentovalo ve zpravodaji a na sociálních sítích například. Takže tam je to potom o tom, co by si všechno vzal ten mediální výbor na starost. A s tím se potom pojí to personální obsazení. Já si dovedu představit, že tam budou sedět zástupci neziskových organizací zřizovaných městem, případně i zástupci třeba z nemocnice. Tam by šlo o to, jestli by o to měli zájem. Ale dovedu si představit, že tam budou sedět lidi z kultury i ze sportovních klubů, kteří jsou nějakým způsobem provázaní s děním ve městě. A vlastně zastupují témata, která se v těch médiích vyskytují.

Jak rychle by tahle věc mohla vzniknout? Máš nějaký konkrétní plán nebo cíl, kdy bys to chtěl prosadit?

V tomhle se snažím být opatrný, nechtěl bych to nějak tlačit. Ale rád bych, abychom měli před prázdninami jasno, jestli to skutečně půjde tou cestou, nebo ne. Což by i v ideálním případě mohlo znamenat, že na červnovém zastupitelstvu by mohl tenhle mediální výbor vzniknout.

Jak by se měl změnit zpravodaj? Nejdřív se zeptám na tu formální stránku. My máme dneska zpravodaj, který má 24 barevných stran na křídovém papíře. Město ho doručuje do všech domácností bezplatně. Je tohle udržitelné?

Tam je důležité ještě říct, kolik to město stojí. Tam je ta udržitelnost primárně finanční. Město na zpravodaj dává – abych to nepopletl, tam jsou ještě další částky – ale jsou to řádově stovky tisíc ročně, což není malá částka. Ale zároveň pořád zpravodaj bereme jako hlavní informační médium ve městě. Nejsme pořád v době, kdy by ho sociální sítě ani webové stránky města nahradily.

Já bych k tomu ještě doplnil, že ta částka několika set tisíc je vlastně za fyzickou výrobu zpravodaje, ale kdybychom do toho započítali ještě personální náklady, tak se dostaneme ještě o dost výš, třeba k milionu.

Je to tak. Nejsou v tom započtené náklady na výrobu obsahu. Takže za mě i tahle ta částka vlastně je pro město udržitelná, vzhledem k tomu, co nám ten zpravodaj přináší. Zároveň se nabízí otázka, jestli se nepokusit ty náklady nějakou formou snížit, aniž bychom omezili obsah.

To znamená, rád bych, aby zůstala zachovaná ta forma, že zpravodaj bude skutečně vycházet pravidelně, jednou za měsíc, bude chodit do všech domácností, pravděpodobně distribuován stejným způsobem jako teď, protože v Boskovicích moc jiných možností není. Nicméně měli bychom se bavit o té vizuální a obsahové stránce zpravodaje. Tam si dovedu představit, že dokážeme najít nějaký jiný model, který by nebyl tak nákladný. O tomhle jsme ještě nejednali, ale máme tam inzerci, která nějakým způsobem snižuje náklady. Ale je to na debatu, jestli ta inzerce by tam měla být, nebo neměla být, jestli forma toho zpravodaje – jak teď vychází na křídovém papíře, barevně, v počtu stran, jaký je – jestli to takhle chceme.

Já si dovedu představit, že ty náklady dokážeme snížit právě tím, že si řekneme, že půjdem nějakou menší formou. I třeba za cenu toho, že vypustíme inzerci a tam přijdeme o nějaké příjmy. A ještě s tou inzercí – je třeba otázka, jestli se nedostat k tomu, že bychom ji třeba mohli poskytovat na Facebooku nebo na webu města, místo zpravodaje, kde nás to vlastně stojí ty stránky na tisk.

A co změna obsahu, jaká je tvoje představa? Měla by se nějak výrazně proměnit i ta náplň toho, k čemu ten zpravodaj město dneska využívá? Cítíš i tam prostor pro nějakou redukci?

Nevím, jestli redukci. Já bych to rozdělil asi na dvě základní části, co obsahově ten zpravodaj pokrývá. Je to společensko-kulturní rubrika, která nějakým způsobem funguje. Ta je závislá na tom, jak ji zpracovává případový redaktor, redaktor novin. Takže pokud bychom chtěli tohle nějakým způsobem posouvat k vyšší kvalitě, tak si musíme říct, jestli redaktor novin, který dělá spoustu další práce, stará se o sociální sítě, stará se o mobilní rozhlas a tak dál, jestli v jeho náplní práce je na tohle čas. A jestli není, tak jestli bychom neměli zaměstnat někoho dalšího a rozdělit tu činnost, aby ten redaktor mohl fungovat líp a měl na to víc času.

Druhá věc je ta politická část zpravodaje, kde se člověk dozví o dění na radnici. O tom, co se děje ve vedení města. A tam to momentálně funguje tak, že máme politickou rubriku Názory zastupitelů, ze které se stalo takové informační okénko primárně opozičních zastupitelů. A na předních stránkách se běžně prezentuje vedení města v tom, co všechno dělá.

Do velké míry je to logické, protože za většinou věcí, které se ve městě dějí, stojí vedení města, takže téhle části se nezbavíme, ta tam prostě je daná. Spíš jde o to, jestli – a to by zase mohla být klidně i práce pro ten mediální výbor – se pokusit nastavit nějaký formát, kde by ten například redaktor dával dohromady nějaká témata a ucelené články, ve kterých by prezentoval názory jak vedení města, tak i opozičních zastupitelů a předkládal to v tom zpravodaji v nějakém formátu, který by byl ucelenější, než jak je to teď, kdy máme na titulní stránce jeden článek vedení a v názorech zastupitelů několik článků opozičních zastupitelů.

Mělo by se změnit i to, jak město používá sociální sítě? Zatím je to tedy, myslím, jenom Facebook.

Sociální sítě jsou momentálně jenom Facebook. Na městě existují pravidla pro využití komunikačních kanálů města, kde se primárně řeší zpravodaj a Facebook je tam prakticky neuchopen. Tím, jak jsme teď po volbách obnovili komentáře na Facebooku, tak jsme do těchto pravidel zapojili i klauzuli o tom, jakým způsobem nakládat s Facebookem a sociálními sítěmi obecně. A je to dalším cílem, o něco menším, tahle pravidla rozšířit a revidovat a začlenit tam fungování Facebooku, nastavit nějaká pravidla fungování Facebooku.

K čemu by to změna měla směřovat?

Já si dovedu představit, že ve všech těch pravidlech bude zaneseno, že – Facebook se dá zase rozdělit na nějakou společenskou rubriku a na politickou rubriku – a na Facebooku se momentálně opoziční zastupitelé třeba nemají možnost prezentovat. Takže tam je na debatu – buď na mediálním výboru, nebo případně na nějakých setkáních se zastupiteli – pobavit se o tom, jestli dokážeme nastavit pravidla, která zase budou platná i v budoucnu, že i na sociálních sítích, pokud tam mají mít prostor koaliční zastupitelé respektive vedení města, jestli by tam neměli mít prostor i opoziční zastupitelé. Já za sebe říkám ano.

Bude účet města na Instagramu?

Zatím ne.

A proč? Není to dobrá cesta, jak oslovit nejmladší nebo mladší část voličů a občanů?

Je. Tím, že jsem říkal zatím ne, tak tím neříkám nechci, nebo neměli bychom to dělat. Ale za mě je to možná krok C nebo D, až potom, kdy budeme vědět, že pan Parma stíhá všechnu práci, co má. Případně pokud zjistíme, že potřebujeme třeba poloviční úvazek na správce sociálních sítí, případně mobilního rozhlasu nebo dalších jiných platforem, tak se můžeme bavit o tom, že zvládne dělat i další sociální sítě.

Jak by se měl změnit městský web? To je ta věc, o které taky mluvíte. Ostatně je to, myslím, i tvoje profesní odbornost, takže jak vidíš ten dnešní městský web a pokud by se měl změnit, tak jak?

Městský web je standardní městský web, tak jak vidíme spoustu dalších jiných webů v jiných městech. Bohužel tak to je. Městské weby nedělá moc firem a nedělají to tak, jak by se to možná dnešnímu uživateli internetu líbilo. Za mě je na čase ten web spravit. Za mě je rozbitý. Z  profesního hlediska.

V čem je rozbitý?

Je rozbitý v tom, že když na něm něco hledám, tak to na něm nenajdu. Je to dáno trošku historicky tím, že zkrátka weby, na kterých se objevuje obsah dennodenně, přibývají tam stránky každý den, tak prostě košatí, zvětšují se a nové stránky se často nedají dohledat, protože místo nich najdu stránku třeba deset let starou. Takže je to o nějaké revizi, o nějaké redukci těch stránek. To je ta obsahová část. Pak je to i o tom, že na tom webu máme kromě té informační části i nějaké další nástroje, o kterých třeba ani lidé neví nebo už prostě dneska postrádají smysl. Například předpověď počasí a podobné věci, které ten web akorát vizuálně zahlcují. Takže je to i o nějaké redukci tohoto. Nebo na webu je například možnost dávat podněty nebo klást otázky o vedení města.

Čehož tam nikdo moc nevyužívá.

Ale stále to tam je, je to uvedeno v oficiálních komunikačních kanálech města, takže je otázka, jestli občanům nenabídnout nějakou přivětivější možnost, jak tohle dělat a tím pádem se toho na webu úplně zbavit.

No a potom je samozřejmě ta vizuální část. Tak to je věčná bolístka městských webů a tam je potřeba na tom rozhodně pracovat. Ale pak je otázka, jestli je současný dodavatel něčeho takového schopen, protože jsem ještě vlastně neviděl pěkný, funkční městský web od dodavatele, který nám dodává náš web.

A jaké to má tedy řešení? Najít si jiného dodavatele, nebo zkusit vymyslet něco vlastního?

Tak prvním krokem je určitě vstup do jednání se současným dodavatelem. Zjistit, jaké jsou jejich možnosti, samozřejmě ty firmy se vyvíjí a jejich systémy se vyvíjí, takže zjistit, jestli jsme se dostali na nějakou vyšší úroveň a jestli ten web dokážeme upravit a opravit tak, aby byl funkční. A případně se porozhlédnout i po jiném řešení.

My se zatím bavíme o nepřímé formě komunikace s veřejností skrze zpravodaj nebo skrze internet, ale taky je tady ta přímá forma. Vy jste v těch prvních sto dnech zatím myslím nepořádali žádná veřejná projednání. Celkem logicky jste v té rychlosti po volbách nestihli nějaké kulaté stoly k rozpočtu a podobně, což bývalo zvykem před covidem, pak v covidu to samozřejmě nešlo, pak se na to možná už nestihlo navázat. Jak k tomu hodláte přistupovat do budoucna? Plánujete něco?

Plánujeme. Teďka navíc byla zima, sníh všude, nikomu se nechce do ulic, takže my jsme si říkali, že teď nikoho nebudeme tahat na skleník na kulaté stoly. To samozřejmě trošku vtipkuju. Plánujeme, teď nevím, jestli to neprozradím předčasně, ale chtěli bychom už možná koncem února nebo v březnu udělat setkání k představení nové varianty knihovny. To je paní Colombová, kterou dlouho nikdo neviděl, ale je to pořád projekt, který město připravuje, dalo za něj nemalé peníze a občané momentálně neví, co se připravuje. Takže ve spolupráci s projektantem chceme udělat setkání s veřejností a tenhle projekt představit. Dál jsme jednali například se Zdravými městy, které městům dokáží zprostředkovat nějakou formu kulatých stolů, tak jak třeba u nás tady fungovala, ale udělá nám to firma, která se tím zabývá, a jednáme o tom, jestli do toho půjdeme. A pokud ano, tak tohle by na jaře taky proběhlo.

Mimochodem jak moc se mají politici prezentovat v městských médiích? To je taková věčná debata. Vy zatím vypadáte, že se taky fotíte docela rádi. Jak k tomu chcete přistupovat do budoucna?

Já se fotím nerad. Ale politici se musí prezentovat v médiích. Jde o míru a o nastavení pravidel. Já bych nechtěl, abychom redakci Boskovického zpravodaje nebo správci sociálních sítí říkali: teď mě vyfoť nebo tady mě vyfoť nebo tady mě nefoť, ale chtěl bych, abychom mu řekli, podle jakých pravidel se bude řídit, co jsou relevantní témata, o kterých by se mělo psát. Respektive tohle už bychom mohli delegovat na mediální výbor a tam by ta naše práce v tomhle směru měla skončit.

Takže to není úplně tak, že byste si počítali, kdo má kolik fotek na Facebooku a kdo má kolik fotek ve zpravodaji, a opozice tam neměla žádné? Tak to doposavad bylo celkem zvykem.

Bylo. Nepočítáme.

Mě popravdě trápí trošku ještě jedna věc. Vy často prezentujete informace taky na vlastních profilech, na což máte samozřejmě právo, to nechci nějak zpochybňovat. Jsou to profily Pirátů, Změny22 nebo Lukáše Holíka a Našich Boskovic. Ale často se tam ty informace objevují buď dřív než v oficiálních kanálech města, nebo jsou dokonce jenom tam. Což mně připadá trošku zvláštní, protože vy tak učíte lidi chodit si pro informace na vaše soukromé profily. A to, když to řeknu hodně tvrdě, může být už takové zneužívání veřejných funkcí, protože pokud ty informace budete dávat jenom tam, tak si tam vychováváte svoje fanoušky, ale běžní občané v těch oficiálních kanálech se třeba vůbec nic nedozví. Je tohle v pořádku? Neměla by na to taky existovat nějaká pravidla, nebo řešíte to vůbec?

Ano, měla by určitě existovat pravidla, řešíme to. Na rovinu říkám, že jsme udělali pár chyb teď v těch prvních měsících. Nemělo by se to stávat, pokud se jedná o oficiální informace z města, nedej bože výstupy z jednání rady a podobně. Primárním kanálem by měl být – tím nejrychlejším – samozřejmě Facebook, sociální sítě, potom by to měly být tiskové zprávy, případně pokud se jedná o velkou věc, tak zpravodaj. Ale ten o tom samozřejmě už informuje s odstupem. Takže tady tyhle dva kanály, které jsou aktuální, dokáží to prezentovat třeba i v ten den, kdy ta informace je aktuální, tak tam by to mělo být určitě první. A potom si to můžeme převzít na své osobní kanály a prezentovat to a informovat o tom, což samozřejmě je úplně relevantní, ale v pár situacích se to nestalo a určitě by se to nemělo stávat.

další podcast