Tomáš Trumpeš: Je to tím festivalem?

Po představení boskovického divadla NABOSO na letošním festivalu se konala krátká beseda, na které mimo jiné zaznělo poděkování festivalu Boskovice. Mírně dopracovanou řeč režiséra divadla NABOSO a našeho redaktora Tomáše Trumpeše publikujeme.

Divadlo NABOSO na festivalu BoskoviceDivadlo NABOSO na festivalu Boskovice   foto: Nikol Halamásková

Divadlo NABOSO za několik měsíců oslaví 20 let, takže když vznikalo, slavil festival desáté narozeniny. Od počátků nám festival pravidelně poskytuje možnost vystoupit, což pro nás znamená cestu ke skvělému publiku a během let nám to přineslo i několik velmi zajímavých pozvání na další akce.

Díky festivalu vzniklo i CD Magorův sbor, které inicioval člen legendárních The Plastic People of the Universe Vráťa Brabenec, když stejnojmenné představení na festivalu viděl.

Věc má ale širší rozměr. Důležité je, že festival Boskovice je akce, která kulturně vychovala celou naši zdejší generaci. Od mládí jsme měli přístup k té nejlepší současné živé kultuře v takové kvantitě i kvalitě, že by jinak bylo absolutně nemožné se k ní dostat.

V Boskovicích žijí festivaloví lidé a není to vůbec malá komunita. Řada z nich je dnes na různých zajímavých postech, řada vytváří nejrůznější vlastní projekty.

Nedávno jsem jsem byl na menší konferenci o regionálních médiích, kterou pořádal známý spolek Oživení. Když jsme pak seděli po oficiálním programu v hospodě, ptala se mě předsedkyně Oživení: „Čím to, že se u vás v Boskovicích některé věci tak daří?“ A spontánně dodala vysvětlení, které ji blesklo hlavou: „Je to tím festivalem, který tam máte?“

„Ano, přesně tak. Je to tím festivalem,“ reagoval jsem. Ten festival totiž celé řadě svých lidí tady v Boskovicích poskytl zcela nadstandardní kulturní vzdělání a dokázal jim vložit do života zásadní inspiraci, že a jak má smysl dělat veřejně prospěšné projekty a rozvíjet občanskou společnost. Myslím, že tyto sekundární dopady festivalu na věci, které se v Boskovicích daří, si často neuvědomujeme.

Takže moc díky Česťovi Huňátovi, dnes hlavně Daně Makovské a Janě Černé, a zkrátka všem pořadatelům. Čest a sláva festivalu Boskovice!

další názory a komentáře