Po delší komunikační odmlce se ke slovu opět přihlásila Boskovická spojka. Podrobný informační materiál k projektu představila firma Kordis, která koordinuje veřejnou autobusovou a vlakovou dopravu. Stavba se nyní plánuje na roky 2023–2024.
Boskovická spojka stručně řečeno předpokládá vybudování nové trati a elektrifikaci kompletního úseku od Boskovic po napojení na stávající trať do Brna, modernizaci boskovické železniční stanice a vybudování nové zastávky ve Lhotě Rapotině.
To vše bude znamenat zvýšení traťové rychlosti z 50 na 95 kilometrů v hodině a odstranění přestupů pro cestující z Boskovic při cestě do Brna. Nyní předpokládaná cena stavby je 1,8 miliardy korun a pokud se podaří projít povolovacím procesem stavebního řízení, plánuje Správa železnic stavět v letech 2023 a 2024. Podle železničářů přinese stavba mimo jiné výrazné zkrácení jízdních dob a „lukrativnost spojení“ mezi Brnem, Blanskem a Boskovicemi.
Přípravy
S přípravou Boskovické spojky se započalo již v roce 2003, kdy byla vypracovaná vyhledávací studie, která posuzovala pět variant řešení. Důležitým milníkem pak byly Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje, ve kterých byl na základě předchozích stupňů přípravy vymezen koridor pro stavbu. Zásady byly s veřejností projednány v roce 2016 v Blansku a ve vztahu k Boskovické spojce tehdy nebyly vzneseny žádné připomínky.
Pak už následovala studie proveditelnosti, která navrhla čtyři možná technická řešení včetně jejich ekonomické náročnosti. Vybrána byla varianta číslo tři, která zahrnuje plnou elektrifikaci, výstavbu tratě v délce 3,3 km a její zapojení samostatnou výhybkou do I. železničního koridoru. V Boskovicích bude vybudován přestupní uzel mezi autobusy či auty a vlakem. Tak má být zajištěna dopravní obslužnost celého okolí.
„Po schválení vybrané varianty začala práce na Přípravné dokumentaci a Záměru projektu Boskovické spojky. Je to etapa, ve které už je dáno základní technické řešení stavby pro vydání Územního rozhodnutí,“ vysvětlil Kordis. V této etapě se také posuzuje vliv stavby na životní prostředí, takzvaná EIA, která je opět připomínkována všemi zainteresovanými složkami včetně místních samospráv – ty ji poskytují k nahlédnutí veřejnosti.
Dnes má Boskovická spojka hotovou Přípravnou dokumentaci i Záměr projektu a má již i platné posouzení vlivu na životní prostředí. A v lednu letošního roku bylo zahájeno územní řízení.
Přínosy
Jako hlavní přínos Boskovické spojky definuje Kordis výrazné snížení cestovních dob. Vlaky linky S2, které budou tuto trasu obsluhovat, budou mít dojezdový čas Boskovice–Brno 39 minut, Boskovice–Blansko 14 minut. Úspora času bude dána odstraněním přestupu ve Skalici nad Svitavou a úpravou trasy, která umožní vyšší rychlost jízdy. Před aktuální výlukou trvala cesta z Boskovic do Brna osobní vlakem asi hodinu, rychlíkem okolo 50 minut.
Ještě výraznější zkrácení cestovních dob ve směru na Brno získají cestující z obcí Benešov, Suchý, Kořenec, Okrouhlá, Velenov a Valchov, kteří nyní přestupují jak v Boskovicích, tak následně ve Skalici nad Svitavou. Nově budou mít pouze jeden přestup v Boskovicích.
Pro cestující z obcí Benešov, Suchý a Žďárná to znamená, že pro ně bude nově mnohem rychlejší cestovat do Brna přes Boskovice než přes Blansko. „Pokud cestující využijí autobusovou linku 261 do Boskovic, přijedou do Brna ve špičkách o vlak dříve než při spojení linkou 233 do Blanska,“ popisuje Kordis.
Vlaky budou na lince S2 v trase Boskovice–Brno jezdit v intervalu 30 minut ve špičkách pracovních dnů a každou hodinu v takzvaném dopravním sedle a o víkendech.
Dalším významným zlepšením má být to, že se Boskovice stanou dopravním centrem regionu a bude možné lépe zajistit, aby vycházely návaznosti mezi autobusy ze směru od Lysic a Kunštátu na linky směr Jevíčko či Protivanov. To nyní nebylo možné, protože autobusy z většiny směrů byly směřovány ke stejným vlakům do Skalice nad Svitavou a tím logicky nevycházely návaznosti v Boskovicích.
Skalice nad Svitavou bude nadále sloužit jako přestupní uzel, ale s podstatně menším počtem přestupů mezi autobusem a vlakem. Na vlaky od Brna i od Prahy budou navazovat autobusy do Boskovic. Linka S2 bude do Skalice nad Svitavou jezdit v intervalu 30 minut ve špičkách pracovních dnů a v intervalu 60 minut v sedlech a o víkendech. Vedle osobních vlaků budou ve Skalici nad Svitavou i nadále zastavovat rychlíky linky R19 ve směru na Brno i na Prahu. Pro město Letovice nedojde zprovozněním Boskovické spojky ke snížení počtu vlaků.
Kordis také zdůrazňuje, že Boskovická spojka bude výhodná pro obyvatele Lhoty Rapotiny. Obec se její výstavbě totiž brání, jak jsme probrali před čtyřmi lety v rozhovoru se starostou Michalem Sedlákem.
Zlepšení by se mělo především týkat zkrácení času při cestě do Brna. Nyní mají obyvatelé Lhoty Rapotiny sice dobré autobusové spojení do Blanska, ale vzhledem k tomu, že autobusy jezdí od přípojů v Boskovicích, přijíždí do Blanska těsně po odjezdu vlaků na Brno. Ve špičkách pracovních dnů ve školním roce je sice možné při cestování na Brno z Blanska použít vlak, který jezdí jednou za cca 10–15 minut, ale o prázdninách a v dopravním sedle – tedy v době, kdy nejede rychlík – je čekací doba na vlak v Blansku kolem 25 minut, o víkendech i více. „Vybudováním zastávky Lhota Rapotina tak bude jízdní doba mezi Lhotou Rapotinou a Brnem trvat něco málo přes 30 minut, na rozdíl od současného stavu, kdy přesahuje hodinu,“ popisuje Kordis. Zároveň zůstane v provozu autobusová linka 234, která v hlavních časech zajišťuje nejdůležitější přepravní vazby do škol, zaměstnání a k lékaři.
Stavba
Samotná stavba Boskovické spojky začne nikoliv v Boskovicích, ale už v Šebetově. Půjde ovšem jen o pokládku nových kabelů mezi touto zastávkou a Boskovicemi, kolejové úpravy zde prováděny nebudou.
Zásadní rekonstrukcí projde boskovická železniční stanice. Boskovice se stanou koncovým bodem pro vlaky linky S2 a přestupním terminálem na autobusovou dopravu, popřípadě železniční linku S21 a automobily. Ve stanici Boskovice budou vybudována dvě nová nástupiště s celkem třemi nástupištními hranami, tedy místy, kde vlaky zastavují – dvěma o délce 170 metrů pro směr na Brno a jedné o délce 40 metrů pro vlaky směr na Šebetov. Nástupiště budou mít potřebnou výšku pro bezbariérový nástup do vlaků. Přechod mezi nástupišti je řešen podchodem, chodníky okolo bezbariérově. „Výpravní budova bude zrekonstruována, přičemž pohledově bylo v rámci možností vyhověno požadavkům města na obnovení původního vzhledu. Nákladiště má být zachováno na zmenšeném prostoru, probíhají však jednání všech dotčených organizací, která by mohla zajistit přesunutí nákladní dopravy do jiných lokalit mimo střed města Boskovice,“ informuje Kordis.
Problematická je také automobilová doprava v okolí železniční stanice, protože propustnost komunikací je zde snížena a často se tvoří kolony. Rekonstrukce nádraží nedokáže podle Kordisu situaci úplně vyřešit, ale dokáže jí částečně pomoci. „Obavy, že v novém stavu budou závory na přejezdu delší dobu zavřené, nejsou na místě. Bude instalováno zabezpečovací zařízení nejmodernějšího typu, které umožní přejezd uzavírat jen na nezbytně nutnou dobu. Do signalizačního zařízení v okolních křižovatkách bude instalován software, který bude s přejezdovým zabezpečovacím zařízením spolupracovat a reagovat na aktuální stav v dopravě,“ ujišťuje Kordis.
Další věcí k řešení je problematika parkovišť P+R či výstavby parkovacího domu. Právě to bylo v minulosti důvodem, proč se Boskovice k celému projektu stavěly zdrženlivě; nelíbilo se jim, že by se o vybudování parkovacích kapacit měly postarat, protože původní projekt s nimi v režii kraje nepočítal. Na únorovém zastupitelstvu ale starosta Jaroslav Dohnálek (ODS) a zároveň předseda představenstva Kordisu oznámil, že tato situace se změnila a kraj se o parkování postará. Kordis nyní tato slova potvrzuje. „Správa železnic bude v dalším stupni projektové dokumentace řešit i tuto problematiku a v souladu s předpokládanými intenzitami počtu cestujících vybuduje odpovídající počet parkovacích míst tak, jak je to běžné u jiných v současné době připravovaných či realizovaných projektů,“ uvádí provozovatel krajského dopravního systému.
Ve stanici Boskovice bude začínat elektrické trakční vedení. To také znamená, že zde budou jezdit moderní elektrické vlaky místo dosavadních dieselových a zlepší se komfort cestování.
Elektrifikovaná trať bude dále pokračovat nejprve v současné trase a následně po upravené trase, souběžné s krajskou silnicí, která bude rovněž přeložena. Budou zrušeny i tři současné přejezdy za Boskovicemi směr na jih na trati, jeden polní a dva na překládané komunikaci.
Největší objekt celé stavby – novostavba drážního tělesa v celkové délce 1,2 kilometru – vyroste v takzvaném úseku Odbočka Bělá – Odbočka Lhota Rapotina. „Jedná se zřejmě o nejkontroverznější část stavby, bez které ovšem Boskovická spojka nemá smysl. Na této odbočce se vybuduje nová železniční zastávka Lhota Rapotina. Těleso této stavby je v některých místech poměrně vysoké, někde dosahuje úrovně přes šest metrů nad okolním terénem,“ popsal Kordis. Výška stavby je určená jednak tím, že svah tvoří protipovodňovou ochranu části obce – dokončena bude vybudováním silničního obchvatu – a jednak tím, že si Lhota Rapotina přála mimoúrovňové křížení železnice a silnice z důvodu silné nákladní dopravy z blízkého kamenolomu. Pokud by vozy zůstávaly stát u přejezdu, znamenalo by to dle názoru obce zvýšení zátěže pro obyvatele. Součástí stavby jsou i protihluková opatření.
Nové drážní těleso pak pokračuje směrem k I. železničnímu koridoru a přes nově vloženou výhybku se do něj připojuje. V blízkosti bude také namísto dosavadního přejezdu ze Lhoty Rapotiny na Oboru vybudováno mimoúrovňové křížení s koridorovou tratí Praha–Brno, které je součástí státní strategie odstraňování rizikových míst na železnici.
Třetí spojka ze čtyř
Záměr na výstavbu Boskovické spojky je starý už 20 let. Tehdy vznikl plán na přímé propojení významných odloučených měst z Brnem. Dnes už je hotová Židlochovická a Hustopečská spojka a zájem se soustředí na tu Boskovickou. Ve středu 16. března se koná v kině Scala veřejné projednání v souvislosti s probíhajícím územním řízením.
Ke kompletnímu výčtu čtyř krajských priorit patří ještě spojka Křenovická. „K těmto stavbám Jihomoravský kraj během 20 let dlouhodobě směřoval dopravní řešení na železnici a pro plné využití jejich předností připravoval pořízení, a nakonec i pořídil nové nízkopodlažní vlakové jednotky,“ vysvětluje dnes Kordis. Dosavadní provoz dvou zatím hotových spojek podle provozovatele krajského dopravního systému potvrzuje, že očekávání s nimi spojená byla naplněna.
