Kruháč u pošty se nelíbí ani památkářům, brzdit ho ale nemůžou

Jako urbanisticky zcela nevhodné řešení označili boskovický plán na zlepšení dopravní situace křižovatky pod poštou formou kruhového objezdu brněnští památkáři. Ti se však k záměru pouze vyjadřují, není v jejich pravomoci jej zastavit či pozdržet.

Souhlasné závazné stanovisko vydala úřednice Alena Dvořáková, která je na boskovické radnici oprávněnou osobou pro výkon státní památkové péče. Stavbu okružní křižovatky označila za přípustnou, ale za splnění dvou podmínek: nedojde k poškození kulturní památky areálu kostela Všech svatých, který se stavbou těsně sousedí, a budou zachovány vzrostlé stromy u kostela, přičemž všechny práce musí být provedeny tak, aby nedošlo k poškození jejich kořenového systému. To se týká především smuteční vrby, které se bude nová komunikace dotýkat poměrně těsně.

„Tuto zeleň lze považovat za hodnotnou součást daného prostoru, protože evokuje pietní atmosféru daného místa, proto je její zachování považováno za žádoucí,“ uvedla v odůvodnění Alena Dvořáková.

Jako podklad pro rozhodnutí sloužilo i stanovisko brněnských památkářů. Také ti konstatovali, že zamýšlené práce nejsou v rozporu se zájmem ochrany kulturně historických hodnot, pokud nedojde k narušení kořenového systému vzrostlých stromů. Kromě toho se ale ve vyjádření podepsaném vedoucím odboru péče o památkový fond Tomášem Víchou postavili k záměru poměrně kriticky. „Z hlediska památkové péče je záměr možný, ačkoliv z urbanistického hlediska a svým konkrétním provedením je zcela nevhodný,“ píše se ve vyjádření.

Původní hodnocení zamýšlených prací v souvislosti s vybudováním okružní křižovatky vypracoval architekt a památkář Roman Čerbák, který má na Národním památkovém ústavu Boskovice na starosti. A jeho postoj je ještě kritičtější, přičemž součástí jeho hodnocení je také podrobnější vysvětlení.

„Svým charakterem a konkrétním navržením je do městského prostředí tato úprava zcela nevhodná, jde o předimenzovanou dopravní stavbu, sveřepě dopravního pojetí bez citlivosti k specifikám realizace v městském prostředí. To bude v již tak urbanisticky poničeném místě ještě zhoršeno,“ domnívá se Roman Čerbák.

A popisuje, že příjezdové pruhy komunikací jsou oddělené, a tažené v poloměrech pro lepší nájezd a výjezd, což bude mít podle něj za následek zlepšení podmínek pro individuální automobilovou dopravu a zhoršení podmínek pro pěší dopravu a cyklodopravu. Dále upozorňuje, že mezi jednotlivými pruhy jsou mezery zaplněné „formalistně zbytkovou zelení, tedy trávníky bez reálného využití, které budou pouze vyžadovat náklad na svou údržbu.“

Stavba bude podle památkáře generovat zvýšení tranzitní dopravy v těsné blízkosti městské památkové zóny, respektive kvůli zásahům na ulici 17. listopadu až na hranici městské památkové zóny. „Celkový stavební záměr je klasickou ukázkou dopravní indukce, kdy zvýšení nabídky bude generovat zvýšení individuální automobilové dopravy, naopak podmínky pro ostatní druhy dopravy budou zhoršeny,“ uvádí Roman Čerbák.

Z hlediska památkové péče, stejně jako z hlediska urbanistického, není podle něj proto zvolené řešení vhodné a žádoucí. Dodává však, že je mimo gesci památkové péče a mělo by být oponováno z pozice hlavního architekta města. „Toto řešení je výsledkem upřednostňování jednoho druhu dopravy na úkor jiných, stejně jako absence hlubší analýzy a koncepce celoměstské a meziměstské dopravy,“ uzavírá památkář své vyjádření, které Ohlasy stejně jako ostatní materiály památkářů získaly na základě zákona 106 o svobodném přístupu k informacím.

další zpravodajství